Citroën C4 1,6 16V: není C4 jako C4 (velký test)

Citroën C4 si z většiny testů odnáší velmi kladná hodnocení. Náš test základního modelu cé-čtyřky ale nedopadl na výbornou, a proto jsme vůz chtěli vyzkoušet ještě jednou. Tentokrát jsme sáhli po benzínové šestnáctistovce v nejvyšší výbavě - dopadla lépe?
Citroën C4 1,6 16V: není C4 jako C4 (velký test)
Seznam kapitol
  1. Model z horní nabídky, vzhled, interiér
  2. Rozdíly oproti modelu 1.4 16V, motor, dynamika
  3. Spotřeba, jízdní vlastnosti, plusy a minusy, cena a výbava, parametry
  4. Fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)

Citroën C4 dokázal při svém loňském vstupu na trh pořádně zahýbat zažitými představami o vzhledu masově vyráběného vozu nižší střední třídy. Od té doby ale vlna emocí pomalu opadla a cé-čtyřka se pozvolna stává běžným koloritem světových i českých silnic. Ani na AutoRevue.cz není vůz žádným nováčkem a letos jste se s ním u nás mohli důkladněji seznámit již dvakrát – v klasickém testu základní benzínové čtrnáctistovky a v prvním seznámení s vrcholnou verzí Coupé VTS.

Proč tedy další test pětidvéřového modelu s benzínovým motorem? Pokud jste četli náš první test vozu s motorem 1,4 a výbavou SX, víte, že kompaktní francouz z něj neodešel s úplně čistým štítem. Měl sice patřičný šmrnc, dostatečný vnitřní prostor a s malým benzínem velmi nízkou spotřebu, zklamal nás ale hlavně kvalitou materiálů v interiéru, odhlučněním motoru a podvozku a v neposlední řadě dynamikou, která ani na čtrnáctistovku nebyla přesvědčivá. Upřímně řečeno, bylo to pro mne zklamání, neboť téměř ve stejnou dobu jsem měl k dispozici Peugeotu 307, pocházející rovněž ze stáje koncernu PSA, a žádné podobné nedostatky jsem u něj neodhalil. Od cé-čtyřky jsem zkrátka čekal více. I proto jsme chtěli Citroën C4 vyzkoušet ještě jednou, neboť některé neduhy mohly být vlastní pouze testovanému kusu.

Tip: Rozsáhlou komentovanou fotogalerii najdete ve starším testu modelu 1.4 16V.

Dnes se tedy podíváme na zoubek modelu z horních pater nabídky – maximálně vybavené verzi SX Pack se středním benzínovým motorem 1,6 o výkonu 80 kW (110 koní). Na mušku si vezmu hlavně problematické znaky dříve testovaného kusu, ale neopomenu ani další rozdíly proti levnější verzi a pohled na vůz jako celek.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Stříbrná s černou mu sluší

Nad designem cé-čtyřky jsem se rozplýval již několikrát, a proto si tentorkát slova chvály nechám do jiných kapitol. Od dříve testované čtrnáctistovky odlišovalo tento model jen několik detailů – slušivá litá kola, pár lakovaných prvků extriéru, přední mlhovky a především do stříbrna vyvedený kabátek. Nejsem zrovna fanda této barvy, ale některým autů prostě sluší a Citroën C4 je jedním z nich. Výrazná světlá barva skvěle zdůrazňuje jeho nápadité kontury a testovaný kousek se mi líbil snad nejvíce ze všech cé-čtyřek, se kterými jsem měl doposavad tu čest.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

V interiéru je již změn více a tou nejzásadnější je použítí téměř kompletně jiných materiálů než v nižších verzích. Zásadní rozdíly jsou patrné na první pohled: plasty jsou výlučně černé a sedadla mají velurové čalounění. Tyto dvě změny odstraňují téměř všechny mé výtky k provedení interiéru z předhozího testu. Snad jen trvdé černé plasty by mohly být o něco noblesnější, dále ale nemohu mít k provedení vnitřku jakýchkoli přípomínek. Především kvalita čalounění je ve zcela jiné dimenzi, příjemný i trvanlivý velur je zkrátka jiná káva. Potěší také kůží obšitý volant, textilní koberce a spousta dalších drobností, které z nijak úchvátného vnitřku nižšího modelu dělá velice příjemné místo. Pokud o C4 vážně uvažujete, zkuste v rozpočtu najít místečko pro takový interiér, rozdíl je opravdu markantní.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Stejný zůstává zvláštní design kabiny, který není tak elegantní jako provedení exteriéru a nápaditost zde může být na škodu. Osobně jej neshledávám nijak problematickým, ale zatímco vnějšek se většíně okolí líbil, vnitřek už si získával sympatie o poznání hůře. Není žádnou novinkou, že na palubní desce je trochu „předisplejováno“. Zvlášť u vyšších modelů, kde k displejům digitální přístrojovky, palubního počítače s rádiem a otáčkoměru, přibude ještě displej automatické klimatizace. Všeho moc škodí a minimálně displej klimatizace si konstruktéři mohli odpustit - palubní systém je totiž stejný jako třeba u Peugeotu 407 a tam je schopen zobrazovat i nastavení klimy.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Model z horní nabídky, vzhled, interiér
  2. Rozdíly oproti modelu 1.4 16V, motor, dynamika
  3. Spotřeba, jízdní vlastnosti, plusy a minusy, cena a výbava, parametry
  4. Fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)
TEST Jeep Compass 2,0 MultiJet: Horal mezi praktičtějšími crossovery

Jeep Compass 2,0 MultiJet

Nový Jeep Compass chce na rozdíl od hranatého předchůdce více cílit na městské zákazníky a bodovat svým stylem. Přesto mezi konkurenty zůstává drsnější variantou.

včera | Milan Lažanský | 2 příspěvky
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

10.  12.  2017 | David Rusol | 32 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Renault Espace 1.8 TCe (minitest)

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 13 příspěvků