Děkuji všem za zajímavé názory, podněty i nápady.
Asi jsem poněkud nedovtipný, ale stále mi není jasné, z čeho je mi připisováno, že kontroly rychlosti považuji za hlavní a nosnou aktivitu policie. Nikde jsem snad nic takového ani nenapsal, ani netvrdil.
Jenom na okraj - p. Koláčný i p. Vaško navrhují více dokumentovat neukázněné řidiče. Udělejte si konzultaci s právníkem a zjistíte, že dokumentování samotné je Vám celkem k ničemu, protože vlastník vozidla (když si ho pozvete, aby věc vysvětlil) tak:
- byl na služební cestě a s vozidlem jel někdo jiný a neví kdo;
- klíče mají doma na háčku a řidičáky mají oba synové i manželka;
- k jednání nepřijde.
Samozřejmě, že stíhání pachatelů je nesmysl (navíc v civilním autě) a tak se věc vleče a vleče.
zdraví
j. mayer
Bohužel, tenhle článek je docela nepřesný a pomíjí jeden dost podstatný fakt.
Začnu od konce. Nadměrná policejní koncentrace na měření rychlosti (jak ji známe např. z Rakouska nebo z ČR, kde drtivá většina aktivity dopravní policie je soustředěna právě na rychlost - viz oficiální statistiky o počtu postihovaných přestupků a inkasu za ně) znamená, že se policie pohodlně soustředí na snadnou kořist bez ohledu ma míru reálného ohrožení bezpečnosti a po silnicích a dálnicích jezdí desetitisíce potenciálních vrahů, kteří ohrožují ostatné nebezpečným předjížděním, jízdou v protisměru, nedodržují bezpečnou vzdálenost atd., které nikdo nepostihuje, protože jeden uniformovaný pacholík číhá ve teple auta u notebooku a "likvidační skupina" pod mostem či za zatáčkou kasíruje své oběti. Asi težko někdo racionálními argumenty vyvrátí názor, že to nemá s pozitivním vlivem na bezpečnost provozu nic společného a jde pouze o inkaso do státního rozpočtu.
Arogance některých policistů při měření rychlosti dosahuje už značných výšin, že umístí (zrejmě v blažené nevědomosti?) radar způsobem, který evidentně svědčí o jejich hluboké neznalosti principů dopplerova jevu a dokonce i základních goniometrických funkcí a měří a měří a postihují a postihují. Že Vým přitom naměří více než jedete, není důležité, protože PČR má vždy pravdu. Typickým příkladem je například měření rychlosti na obchvatu Třeboně směrem na Jindřichův Hradec, kde na odbočce stává policejní Felicia pod úhlem cca 20 stupňů k Vašemu směru jízdy a v zatářce Vás změří tak, že vlastně jedete přímo osou antény radaru. Výsledek je logický, pokud jedete povolených 90km/h, naměří Vám něco mezi 94 a 105km/h (lze jednoduchým výpočtem dokázat) a zaplatíte 1000Kč. Takových míst je ovšem v ČR podstatně víc, uvádím jediný příklad.
Zpět k článku pana majora, výčet metod měření je hodně neúplný a uvádí více zahraniřní postupy než tuzemské (asi z důvodu utajení). GESIG, který detailně popisuje (jízda s kamerou propojenou s cejchovaným rychloměrem za kontrolovaným vozidlem) se u nás již téměř nepoužívá, infračervený laserový meřič Lidar je v ČR tuším jeden (pokud se nemýlím tak jej užívá Městská Policie v Lázních Bohdaneč) a má zásadní nedostatek, že pouze měří ale nedokumentuje. A tak je težiště měření na sice velmi přesných Ramerech 7 v několika verzích (vyrábí Ramet Kunovice) a užívají se jak ve formě černé bradavice na předku policejních i civilních vozů, tak jako trojnožky v lesích, hájích a za bukem. Jezdím po naší vlasti dnes a denně, pozoruji ty odvážné muže u mikrovlnných strojů a chytám se za hlavu. Troufám si tvrdit, že 30-40% měření probíhá nesprávným způsobem, který buď jednoznačně musí, nebo i jen může dávat chybné výsledky v neprospěch kontrolovaných řidičů. A to je ve státě, kde by měla být lidská práva respektována zcela nepřijatelné.
Páni policisté, vezměte Vaše kamery a vydejte se na silnice první třídy a dálnice, jezděte povolenou rychlostí a natáčejte, co se děje před Vámi a proti Vám. Když si potom své záznamy prohlédnete, zjistíte, že např. na trase Praha-Plzeň Vás 20x ohrozí řidič kamionu nebo autobusu, který se rozhodl předjíždět i přesto, že Vás nesmí omezit (přeci nesundá nohu z plynu když jste za ním v levém pruhu 30 metrů a jedetete jen 130, že), že na trase Poděbrady - Hradec Králové proti Vám předjíždí 40 bezohledných kolegů (to je přeci Váš problém mu udělat místo i kdybyste měli vjet na pole), atd.
Pokud na těchto (a mnoha jiných trasách) policisty uvidíte, můžete se vsadit, že nedělají buď nic, nebo měří rychlost.
Vážený pane Koláčný,děkuji za zajímavý příspěvek, kterým jste reagoval na článek, kterým jsem chtěl stručně (a to zdůrazňuji) objasnit, jaké způsoby měření se používají. S ohledem na to, jak jste reagoval, cítím povinnost odpovědět. Rád bych se ale vyvaroval obecné diskuse na téma "co dělá a nedělá dopravní policie dobře a špatně a jak na silnicích panuje policejní zvůle", protože k tomu slouží jiná rubrika tohoto webu, takže k tomu jen jedna (opravdu velmi krátká) replika.
Doufám, že se nebudete zlobit, začnu-li i já od konce. Nemohu souhlasit (a věřte, že to není dané profesionální slepotou) s tím, že policisté "nedělají buď nic, nebo měří rychlost". Důkazem je např. pondělí a úterý, kdy byla vyhlášena pravidelná akce (jako vždy na počástku a konci školního roku), kdy se naše pozornost soustřeďuje zejména na vztah chodců a řidičů. Kolik jich je v této chvíli na silnici a zebezpečují klidný průběh blokády Ministerstva dopravy... Jsem navíc toho názoru, že lepší než represe je prevence a i "postávající" policista na správném místě může mít v konečném důsledku větší užitek, než peníze za pokutu, protože zdraví po dopravní nehodě se nemusí vrátit... A to, že dopraváci nežijí jen od akce do akce nebudu zdůrazňovat.
Ale zpět k měření. Naprosto s Vámi souhlasím, že základní podmínkou úspěšného měření je správné postavení radaru a pokud se zde udělá chyba, je to neomluvitelné. Policisté mají v interních předpisech jasně stanoveno, jak mají zabezpečit, aby (např. v případě Rameru 7 CCD na vozidle) při stabilním měření zajistili rovnoběžnost postavení vozidla se směrem měřené jízdy. Že se v zatáčce dá měřit jen velmi obtížně a vždy je takové měření zatíženo chybou, ja také nabíledni (i když - pokud bych dokázal přesně určit měřící pásmo v zatáčce a dodržel úhel osy radaru k tečně poloměru v tomto místě, pak bych chybu podstatně eliminoval - měřené pásmo tvoří +-10 stupňů od osy radaru). I tak mají pochopitelně policisté měřit na rovném úseku.. Mohu Vás ubezpečit, že popisovanou situaci v Jindřichově Hradci nechám prověřit a napravit. Taktéž v rámci pravidelných školení policistů bude tato otázka zdůrazněna. Pokud máte Vy nebo i jiní čtenáři obdobnou zkušenost, doporučuji kontaktovat Okresní ředitelství v daném regionu, kde je vždy skupina stížností a kontroly, která je povinna přijmout takové oznámení.
Videosystém GESIK TRAVIMO (což je vozidlo se dvěma videokamerami a cejchovaným měřičem rychlosti MINISPEED 2000) slouží k dokumentaci přestupků zejména proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a proti veřejnému pořádku. Dokumentovat lze překročení stanovených limitů rychlosti jízdy, způsob jízdy vozidel, jejichž řidiči bezohlednou jízdou ohrožují ostatní účastníky silničního provozu, nesprávné předjíždění, průjezd křižovatkou na červený signál, nezastavení na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě", nedání přednosti v jízdě, nesprávné parkování, obecné nerespektování dopravního značení, znečišťování komunikací apod. Pokud je zadní videokamera vyjímatelná, lze dokumentovat poškození vozidel po dopravní nehodě, místo dopravní nehody, doklady od vozidla, nákladu, stav pneumatik, zjevné závady na vozidle, zajišťované věci, vybavení vozidla i věcí pocházejících z trestné činnosti apod. Problém je skutečně v tom, že se systém využívá méně než dříve a je to v důsledku opotřebování vozidel, na nichž se systém používá (jednalo se o vozidla Opel, Ford, Renault) - systém byl pořízen z jednoúčelové dotace parlamentu před cca 7 lety a bohužel nejsou prostředky na jeho obnovu - máme 78 okresů a dále obvodní ředitelství v Praze, Brně atd. Při ceně cca 1 mil Kč na zařízení (včetně vozidla) bychom potřebovali alespoň 100 mil. Kč, které nemáme. Přesto se systém (tam, kde je funkční) stále využívá ke všem výše popsaným účelům.
Naopak odmítám vést debatu o tom, zda je rychlost vážným faktorem nehodovosti a debatovat o tom, zda když na dálnici s limitem 130 pojedu (sám) 180, že se vlastně nic nestalo. Pokud se to někomu nelíbí, má si zvolit takové zákonodárce, kteří mu změní zákon ale pokud již nějaký platí, pak ho dodržovat (a teď jsem určitě pěkně píchnul do vosího hnízda, ale na případné připomínky reagovat nebudu).
Statistika dopravní nehodovosti za leden až červenec 2001:
příčiny nehod řidičů mot. vozidel (bez rozlišení, zda byl přítomen alkohol)
počet nehod počet usmrcených %nepřiměřená rychlost 16 096 270 48.2nesprávné předjíždění 2 232 23 4.1nedání přednosti 15 575 62 11.1nesprávný způsob jízdy 57 772 205 36.6
Stačí ?
Hezký den bez nehody přeje
mjr. Ing. Jindřich MAYER
Vážený pane Mayere,
Připojuji se svým názorem k této diskusi, byť si nemyslím že je v ideální pozici, kdy na jedné straně hájíte ne zcela fér použitou statistikou nutnost udržet měření rychlosti jako hlavní a nosnou aktivitu PČR v silničním dozoru a na druhé straně proti Vám stojí zatím dva přispěvatelé, kteří ať už odborným náhledem na věc nebo emocí Vaši snahu kategoricky odmítají.
Začnu tím, proč označuji uvedenou statistiku jako ne férový argument. Je to logické. Pod pojmem nepřiměřená rychlost ani zdaleka není totéž, co pod pojmem nadlimitní rychlost. Zatímco mohu jet zcela bezpečně za jistých okolností rychlostí například 200km/h (všimněte si, že ani jeden z Vašich oponentů se o nadlimitní rychlosti nezmínil a ani ji nepropagoval, až vy jste psal o 180km/h), jde zcela jistě o rychlost nepovolenou, nikoli však za daných okolností nepřiměřenou. A naopak, pojedu-li na náledí 40km/h, jedu rychlostí nepřiměřenou, která figuruje ve statistikách, přesto však rychlostí z hlediska zákonných limitů povolenou.
A Vaše statistiky ani Vaše radary toto neumí rozlišit.
Troufám si však tvrdit, že pokud pojedu po dálnici rychlostí 160km/h nebo 130km/h, v daném okamžiku se budu pohybovat v levém jízdním pruhu a z pravého pruhu přede mě vjede řidič, který se právě rozhodl předjíždět a já do něj zezadu narazím, je v obou případech viníkem nehody on, protože porušil hned 2 pravidla, a to o předjíždění a o jízdě v jízdních pruzích. S velkou pravděpodobností však tato nehoda bude figurovat v položce nepřiměřená rychlost. I proto tvrdím, že Vaše statistika je jako argument pro měření rychlosti nepoužitelná.
Potvrzujete názor pana Koláčného, že správné postavení radaru je podmínkou a chyba je neomluvitelná. Jistě. Praxe však je taková, že pokud policista udělá chybu, neuzná ji a systémová mašinerie případnou oběť již z kleští nepustí.
Uvedu Vám svůj osobní případ:
V lednu 2000 jsem projížděl jistou obcí v právě okamžiku, kdy ke kraji vozovky zajižděla Felicie s radarem a následně se otáčela. Po asi 3 kilometrech a průjezdu 2 dalšími obcemi za velmi hustého provozu v obou směrech mě dojel teno policejní vůz se zapnutým majákem a sirénou, byl jsem zastaven a bylo mi hlídkou sděleno, že jsem překročil nejvyšší povolenou rychlost (nepamatuji si již o kolik ale myslím že o 12km/h) S pokutou 500Kč jsem nesouhlasil a odmítl ji zaplatit s odůvodněním, že policejní vůz mě měřil v okamžiku, kdy se otáčel a jeho postavení i rychlost byly nedefinovatelné. Hlídka sice znejistěla ale v rámci naučených postupů odmítla uznat. Domnělý přestupek se nakonec vyřešil na PČR v místě mého bydliště minimální pokutou, kterou jsem zaplatil. Zbytečně a bezdůvodně. Dokonce i policista, který to se mnou projednával řekl doslova: "asi máte pravdu, ale já tady mám hlášení a fotografii a to je pro mě podstatné, navíc nás kontrolují nadřízení, takže nemůžeme jinak". Perličkou bylo navíc to, že v hlášení, které bylo mezi jednotlivými pracovišti PČR posláno se nakonec objevila jiná obec, než kde se domnělý přestupek stal.
Co je však na tomto příběhu zarážející je to, že policejní hlídka se 3 km v obousměrném hustém provozu probíjí za někým, komu chce udělit pokutu. Přitom sama mnohokrát podstatně více ohrozí jiné účastníky silničního provozu, než jakým nebezpečím byl původní přestupek, i kdyby se skutečně stal. Smysl takového počínání prostě nechápu.
To celé je však důkazem toho, že policistům u radaru je úplně jedno, zda měří správně nebo chybně, protože mají vždy pravdu. Pokud kohokoli z přestupku obviní, téměř není způsob jak obhájit svou nevinu i když naše zákondárství vychází z opačného principu.
Stejně jako autor první reakce na Váš článek si myslím, že by bezpečnosti na našich silnicích prospělo, kdyby PČR podstatně snížila intenzitu sledování rychlosti na našich silnicích a v uvolněném čase se věnovala sledování ostatních, velmi nebezpečných přestupků. Dám krk za to, že obyčejná videokamera instalovaná v existujícím policejním vozidle (bez rychloměru za milion korun) dokáže velmi efektivně zadokumentovat celou řadu brutálních přestupků, které samozřejmě radar v křoví nezjistí.
A jen na závěr: Najezdím ročně po celé Evropě 150 000km v osobních vozech a asi 1000km v nákladním voze. Ještě nikdy se mi nestalo že by mě někdo ohrozil jen proto, že překročil nejvyšší povolenou rychlost . Denně mě však ohrožují řidiči, kteří bezohledně předjíždějí v protisměru, ohrožují řidiče za sebou v situaci výše popsané na dálnici, vidím stále nesmyslný nešvar s blokováním levého jízdního pruhu kamionem před spojením dálničních pruhů na uzavírkách, jízdu na červenou, jízdu přes podélnou čáru souvislou a podobně. Od jisté doby, spojené s velmi nepříjemným zážitkem dokonce vozím s sebou v autě videokameru nainstalovanou před spolujezdcem a jsem si jist, že průkaznost většiny takto pořízených záznamů, čitelnost SPZ a zřejmost děje je jednoznačná. Náklady na instalaci byly 19 000Kč včetně kamery, rychlost se tím samozřejmě měřit nedá a proto je taková maličkost pro PČR nezajímavá.
Tedy, pane majore, s Vaším původním článkem nemám proč souhlasit nebo nesouhlasit. Vašim oponentům ale plně dávám za pravdu a rovněž jsem přesvědčený, že míra, s kterou policisté v provozu sledují rychlost, je nepřiměřená, zbytečná a v konečném důsledku škodlivá, protože neukáznění a nebezpeční řidiči vědí, že pravděpodobnost postihu za nebezpečný přestupek je téměř nulová. A nevysoká inteligence většiny takových jim nedává šanci domýšlet následky při nehodě. Tito řidiči do spárů vašich likvidačních skupin, jak jste to krásně nazval, rozhodně nepadnou, protože jsou na příjmu svých CB radiostanic případně SMS zpráv mobilních telefonů.
Vážený pane Koláčný, mluvíte mi z duše. Hluboce s Vámi souhlasím, obdivuji Vaše znalosti problematiky a schopnost nazvat věci pravými jmény. Srdečně děkuji poslancům parlamentu (a věru si jinak moc díků nezaslouží, tentokrát jednoznačně ano), že ořezali pravomoci dopravní policie, utli jí tipec s nesmyslnými sazebníky pokut, za kterými se jen skrývala bezbřehá moc a arogance. Mnozí z nás doufali, že Policie České Republiky zareaguje tak, že začne konečně něco pozitivního dělat. OMYL! Nezačala. I tak je ovšem pozitivní, že od platnosti nového zákona alespoň zas tak moc nemůže. Dámy poslankyně a páni poslanci, správně. Když PČR nechce pomáhat, tak ať alespoň tolik neškodí. Děkuji.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.