Chrysler LeBaron: vyděděnec (zkušenosti)

Udělal jsem tu pošetilost a koupil auto z toho opačného břehu Atlantiku, té ne právě nejvěhlasnější značky, té ne právě nejlepší řady a aby bylo dílo dokonalé, auto bylo vyrobeno v Kanadě. Navíc jsem s ním před zaplacením kupní ceny neujel ani metr. Jak to asi tak mohlo dopadnout...
Chrysler LeBaron: vyděděnec (zkušenosti)
Seznam kapitol
  1. Jak vznikl LeBaron, konstrukce, design
  2. Výbava a ergonomie, jízda, závěr

Proč a jak vznikl

LeBaron je, jak už to u amerických automobilek bývá, jméno, které cestovalo z modelu na model bez toho, aby v tom našinec byl schopen vypozorovat alespoň náznak logiky. Roku 1983 se dostalo také na malý čtyřdvéřový sedan stojící téměř přesně uprostřed Chryslerovy nabídky. Bavíme se tedy o tehdejší konkurenci tuzemské Škody 120 L.

Od poloviny sedmdesátých let byl americký automobilový průmysl decimován jak útoky nesmrtelného Ralpha Nadera, tak ropnou krizí. První reakce na měnící se potřeby trhu se začaly objevovat poměrně pozdě, tedy začátkem osmdesátých let a Chryslerova platforma K, na níž je LeBaron spolu se sourozenci Plymouthem Reliant a Dodgem Aries postaven, je přesně tím, co si bílé límečky v Detroitu představovaly pod pojmem úsporné a moderní auto. No...

Relativně moderní konstrukce

Celá K platforma byla koncipována na tehdejší dobu relativně moderně. Jsou to automobily se samonosnou karoserií, motorem uloženým vepředu napříč a s pohonem předních kol. Dodávány byly čtyřválce 2,2 a 2,5 litru a to i v přeplňované verzi. Z této konstrukce vycházela i první generace Chrysleru Voyager.

Naše auto má pod přední kapotou čtyřválec o objemu 2,2 litru s elektronicky řízeným čtyřbodovým vstřikem paliva a turbodmychadlem Mitsubishi, které napomáhá výkonu 106Kw při 5500 otáčkách a točívému momentu 260 Nm při 3600 otáčkách. Motor je napojen na klasickou třístupňovou automatickou převodovku.

 

Podvozek je velmi jednoduše koncipovaný se vzpěrami McPherson vepředu a tuhou nápravou s panhardskou tyčí vzadu. Vše je odpruženo vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči a jezdí na 14 palcových kolech s plnoprofilovými pneumatikami. Kola brzdí vepředu větrané kotouče a vzadu bubny.

Designu vládnou hrany

V roce 1985 byly v módě hrany, a tak téměř vše kromě kol a volantu je na tomto autě hranaté. Přední část je koncipována klasicky: Dva páry malých obdélníkových světel sedí vedle rozměrného grilu nad nímž hrdě stojí Pentastar – tehdejší znak automobilky. Pohled z boku pak odhalí nerovnoměrné proporce vozu, dlouhou kapotu a krátký kufr jež nevyvažuje dlouhý přední převis. Také miniaturní zadní dveře navozují pocit, že se spíš než o auto jedná o model. Na střeše je vinyl, jež kryje téměř polovinu zadních okýnek. Záď je opět klasická, dvě dlouhé červené lampy jsou přerušeny jen místem pro značku, a dvojicí couvacích světel. Celé auto bylo původně vyrobeno v kombinaci modré a stříbrné metalízy a bylo vybaveno drátěnými poklicemi.

  

Zvenku tedy nic moc moderního, spíše nepovedená zmenšenina klasického sedanu. Vevnitř pak moderní můžeme nazvat jen plně digitální přístrojovou desku, protože manšestrem čalouněná sedadla ani kšilt pod předním oknem se pokrokovými nazvat nedají. Ale není to na škodu. Obložení z falešného (plastového) "dřeva", na omak příjemné látkové čalounění dveří a další detaily naopak vytvářejí v autě zcela jinou atmosféru, než panuje ve strohých a moderních vozech. Interiér je velice prostorný, samotná přístrojová deska je hodně daleko, není problém si dát při jízdě nohu přes nohu. Člověk se kolenem za normální situace téměř nemá šanci ničeho dotknout, poměrně široká středová konzola je totiž posunuta směrem doprava ke spolujezdci. Také rádio sedící uprostřed pod kšiltem je přesně v tom designu, který bychom v polovině osmdesátých let čekali – chybí už jen analogové VU metry...

 

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Jak vznikl LeBaron, konstrukce, design
  2. Výbava a ergonomie, jízda, závěr
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

dnes | Michal Žďárský | 1 příspěvek
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 16 příspěvků