Kapitoly článku:
Do Chorvatska přes Maďarsko
Cesta v plné sezóně, kdy jsem vyrážel do Chorvatska první víkend po konci školního roku, kolony na hlavních tazích a s odpuštěním „pruda“ na slovinsko-chorvatských hranicích v kombinaci s opravami na dálnici Macelj – Záhřeb mě letos přiměla ke zkoušce trasy přes Maďarsko. Přiznám se, že jsem tudy nikdy nejel, ačkoliv se i o této variantě dost často mluví.
První část trasy je jasná, Praha – Brno – Bratislava a dále do Maďarska. Kudy konkrétně přes Maďarsko, to už záleží na vás, variant je několik. Rychlá a pohodlná vede po dálnici M1 až do Budapešti a pak po M7 kolem Balatonu směr Záhřeb. Je to sice komfortní, dálnice v Maďarsku jsou velmi kvalitní, ale zajedete si více než 150 km, byť v porovnání s ostatními je časový výsledek podobný.
Přestože jsme vyrazili hned v sobotu po vysvědčení, po cestě do Maďarska se žádné větší zdržení neobjevilo.
Často používaná trasa (nejkratší) vede z Bratislavy přes město Csorna, Sárvár, Zalaegerszeg a dále na jih až na dálnici M7. Z Bratislavy to je do Záhřebu přibližně 370 km a pět hodin jízdy. Já jsem se chtěl zastavit na jednu noc u Balatonu, takže jsem jel až do města Györ, dále směr Pápa, Celldömölk, Kesztehly no a později opět směr M7. V porovnání s přechozí variantou je trasa delší o cca 40 km, časové zdržení se ale díky většímu podílu jízdy po dálnici počítá na minuty.
Musím říci, že mě cesta přes Maďarsko velice příjemně překvapila. I první prázdninový víkend zde byl slabý provoz, jedinou nevýhodou je poměrně velká část jízdy po okreskách, což může být pro někoho otravné. Jede se po absolutní rovině a cesta není až na pár výjimek nijak zvlášť zajímavá. Jakmile se dostanete zpět na dálnici M7, vše opět rychle odsýpá a zanedlouho jste v Záhřebu. Hraniční přechod u města Letenye se de facto projíždí, žádné velké kontroly, žádné zdržování.
Na prvním místě, kde lze zaplatit maďarský poplatek za dálnice, nestavte. Staví tu všichni, jsou zde fronty. O pár metrů dále najdete další prodejní místa. Maďarské okresky nejsou špatné, ale cesta moc neubíhá.
Také Maďarsko má své dálnice zpoplatněné, přičemž nepořídíte menší než desetidenní virtuální dálniční známku. Nikam se nic nelepí, pouze na příslušných místech zaplatíte poplatek, nahlásíte SPZ vašeho auta, dostanete doklad o zaplacení a dále už vás kontroluje kamerový systém. Deset dní vás bude stát pro běžný osobní automobil 12,90 euro. Zaplatit můžete hned na slovensko-maďarských hranicích, ale nenechte se zmást tak, jak se to stalo mně. U prvního prodejního místa bývá největší fronta, ale o pár metrů dále jsou další prodejní místa. Celkem pochopitelně většina turistů chce využít hned první možnost nákupu virtuální známky, takže je zde spousta lidí, u ostatních není nikdo.
Abych to shrnul, cesta přes Maďarsko sice znamená určitou zajížďku, ale je velice pohodlná a rozhodně se zde v dopravních špičkách nestojí tak dlouho, jako například na slovinsko-chorvatských hranicích. Provoz je významně menší, což také není úplně k zahození. Jedinou věc, na kterou se vyplatí dát si pozor, je cena benzinu, respektive nafty.
V Maďarsku zaplatíte za litr nafty v přepočtu přes 40 Kč. Proto jsem bral jen nutné minimum a plnou nádrž dostal Forester až na první čerpací stanici v Chorvatsku. Rozdíl činí téměř deset Kč na litr.
Díky mé lehkovážnosti a spoléhání se na to, že přeci u nás je nafta nejdražší, jsem si tento fakt neprověřil, první nádrž u našeho Forestera došla právě v Maďarsku a já se nestačil divit. U Balatonu stál litr nafty 403 Ft, tedy přibližně 40 Kč. Na dálnici M7 na poslední čerpací stanici před chorvatskými hranicemi (mimochodem u společnosti Ina) dokonce 430 Ft. První čerpací stanice v Chorvatsku provozuje taktéž Ina a zde zaplatíte za diesel 9,38 HRK, takže o podstatně méně. Od hranic to je k první chorvatské benzínce 44 km.
Celkem: Praha – Bratislava – Györ – Pápa – Keszthely – Záhřeb = 720 km, 8,5 hod., poplatky 10 euro (10 d. známka Slovensko) + 12,90 euro (10 d. virtuální známka Maďarsko) + 41 HRK (Goričan – Zagreb)
Takhle vypadala dálnice M7 před chorvatskými hranicemi první sobotu po vysvědčení.
Počátky japonského Subaru jsou v roce 1917 ve firmě vyrábějící vojenská letadla. V 50. letech se přejmenovala na současné Fuji Heavy Industries a v roce 1954 vzniklo první auto. V současnosti nese společnost název Subaru Corporation.
Pro Subaru je typické používání motorů typu boxer a pohon všech kol.
Subaru Impreza • Subaru Levorg • Subaru Outback • Subaru Forester • Subaru XV • Subaru BRZ