Již pozítří v redakční garáži zaparkuje nový Chevrolet Malibu se vznětovým motorem. Udělejme si tedy malou dělostřeleckou přípravu a zavzpomínejme na první generace, jež do světa začaly vyjíždět před půl stoletím.
Při vyslovení jména Malibu někoho jako první napadne plážové městečko v Los Angeles County, jiného seriál Dva a půl chlapa, ale nejčastěji to bude oblíbená kokosová pálenka z Barbadosu. Malibu každopádně zavání exotikou, a tak jistě nebudete proti, pokud se dnes podíváme na automobil tohoto jména. Chevrolet Malibu se v jednotlivých generacích vyráběl v letech 1964 až 1983 a po přestávce pak od 1997 dosud, přičemž nejnovější generace se představila jako globální model v roce 2011 v Šanghaji.
První generace
Až do roku 1972 byl model Malibu součástí nabídky řady Chevelle jako její prestižní typ. Šlo tedy o klasický vůz střední třídy postavený na podvozku se samostatným rámem, motorem vpředu podél a pohonem kol zadní nápravy. Verze Malibu byly k mání napříč karosářskými verzemi Chevelle včetně čtyřdveřového sedanu, dvoudveřového „bezsloupkového“ Sport Coupe, kabrioletu a kombi.



Dvoudveřové bezsloupkové kupé vypadalo úhledně
Jakožto prestižní verze řady Chevelle disponovalo Malibu honosnějí působícím interiérem s prošívaným látkovým čalouněním v kombinaci s umělou kůží, jež v čalounění převládala u otevřených verzí a v kombících, koberci či lepším volantem. Špičkové verze Malibu SS byly k mání pouze jako kupé a kabriolet a přinášely anatomicky tvarovaná přední sedadla, středovou konzoli, bohatěji vybavený přístrojový štít a nejsilnější motor v podobě osmiválce 327 (5,4 l) s výkonem 300 koní (220 kW).



Sportovně střižená verze Malibu SS s otevřenou karoserií
Pro rok 1965 dostaly vozy Chevelle včetně řady Malibu upravenou masku chladiče a pozměněnou záď, Malibu SS mělo masku černou. Nejvýkonnější verzí se stal posílený osmiválec 327 s výkonem zvýšeným na 350 koní (260 kW) pro Malibu SS (z 0 na 100 km/h kolem 6 s!), na jehož místo nastoupilo v roce 1966 provedení Chevelle SS opatřené větší jednotkou 396 Big Block (6,5 l), tužším pérováním a dalšími drobnými úpravami.



Kombík Chevrolet Malibu STW s motorem V8 350
V roce 1967 přišly další detailní úpravy v rámci řady Chevelle zahrnující upravenou příď a zadní svítilny zasahující mírně do boků. Kombík Malibu Concours dostal atrapy dřevěných obkladů zvenčí po stranách. V nabídce příplatkové výbavy se objevily kotoučové brzdy vpředu a kazetový stereopřehrávač.
Druhá generace
Pro rok 1968 prošla celá modelová řada Chevelle včetně Malibu kompletní přestavbou s důrazem na dynamičtější vzezření. Rozvor náprav narostl na 2 800 mm pro dvoudveřové modely a 2 950 mm pro sedany a kombíky. V nabídce motorů se objevil zcela nový osmiválec 307 (5,0 l) s výkonem 200 koní (150 kW), který konečně nahradil obstarožní agregát 283 (4,6 l).



Druhá generace modelu Malibu se dočkala poněkud dynamičtějšího vzezření
Uvnitř stojí za pozornost nový přístrojový štít s hranatými oddíly skrývajícími kruhové přístroje, jež se mimochodem staly předobrazem podoby přístrojového štítu pro zcela nové Camaro představené v roce 1969. Verze Malibu Concours přidávala čalouněné spodky obkladů dveří, dřevěné dekorační dýhy v palubní desce a emblémy Concours, stejnými prvky se vyznačovalo také kombi Concours STW. Jak už to v americké automobilové produkci bývá, první decentní úpravy masky chladiče a dalších detailů přišly již s modelovým rokem 1969.
S ohledem na bezpečnostní požadavky federálních úřadů se staly standardem hlavové opěrky na předních sedadlech, spínací skříňka se přesunula z palubní desky na sloupek řízení a nově sloužila také jako zámek volantu. Osmiválec 307 zůstával v nabídce jako základní osmiválec (k mání byly i levnější šestiválce), ovšem větší 327 byl nahrazen novou jednotkou V8 350 (5,7 l) ve výkonových verzích 255 a 300 koní (190, resp. 220 kW).






Palubní deska nesla pod hranatými kryty kruhové přístroje předznamenávající sportovní Camaro představené v roce 1969
Třístupňová automatická převodovka Turbo Hydra Matic, dosud dostupná pouze k verzi SS 396, byla nově k mání i pro ostatní šesti i osmiválcové motory, jež se dosud musely spoléhat na starší dvoustupňovou skříň Powerglide. Pro rok 1970 byly verze Chevrolet Malibu jedinými variantami řady Chevelle, neboť základní verze Chevelle 300 a 300 Deluxe byly z výroby staženy. Samozřejmostí se stala upravená maska chladiče v kombinaci se zadními svítilnami přemístěnými do nárazníku a dynamičtějšími linkami střechy u Sport Coupe.



Dvoudveřové Sports Coupe s osmiválcem 327 (5,4 l)
Základní šestiválec 230 (3,8 l) byl nahrazen větší jednotkou 250 (4,1 l) s výkonem 155 koní (116 kW), novinkou se stal špičkový osmiválec 400 (6,6 l) s výkonem 330 koní (250 kW) dodávaný za příplatek pro všechny verze řady Malibu s výjimkou špičkových verzí SS Chevelle. Koncem roku 1970 se jméno Chevelle v tichosti vrátilo do hry. Šlo ale již jen o levnější variantu řady Malibu, jež v té době jasně dominovala nabídce.
Úřady útočí
Hlavní a docela smutnou novinkou roku 1971 se staly oslabené motory. Ano, byly zde stylistické retuše v podobě přepracovaných předních a zadních svítilen vyvedené ve stylu sportovních řad Camaro a Corvette, ale na prostý lid těžce dopadla opatření z Washingtonu. Výkony všech motorů klesly tak, aby byly schopny spalovat nově předepsaný nízkooktanový, bezolovnatý benzín v rámci přípravy na přechod k povinným katalyzátorům plánovaným na rok 1975.


Chevrolet Malibu třetí generace z roku 1973
Rok 1972 přinesl další retuše přední a zadní části karoserie vozů Chevelle a Malibu a stal se zároveň posledním rokem bezsloupkových dvoudveřových karoserií s pevnou či skládací střechou. Třetí generace řady Malibu přišla v roce 1973, ale to již měla auta tohoto ražení utrum. Výkony klesaly v souvislosti s první ropnou krizí a většina modifikací se začala omezovat na exteriérová pozlátka, navíc Malibu jako původně prestižní verze začalo padat v rámci řady Chevelle až na její dno.



Čtvrtá generace řady Malibu z roku 1978 již přestávala být zajímavou a strádala zásahy z vyšších míst
Klasické Malibu ukončilo svoji službu v roce 1983. Toto jméno se do hry vrátilo až v roce 1997, ovšem tehdy již patřilo nenápadnému kompaktnímu sedanu s pohonem předních kol a motorem nevalného objemu vpředu napříč, jenž stál na koncernové podlahové plošině GM N. Nyní je zde Chevrolet Malibu již ve své osmé generaci a stává se globálním modelem se záluskem na úspěchy na světových trzích.
Nové Malibu u nás nahradilo podobně situovaný, ovšem poněkud nudněji a jednodušeji tvarovaný sedan Chevrolet Epica. U nás byl donedávna Chevrolet Malibu k dostání pouze ve dvou výbavových stupních LT a LTZ a s jediným motorem v podobě zážehového čtyřválce s objemem 2,4 l, výkonem 167 koní (123 kW) při 5800 ot./min. a točivým momentem 225 Nm při 4 600 ot./min., ovšem diesel již dorazil taky. A právě na jeho testování se již těšíme.