Dnešní automobily jsou doslova napěchovány řadou asistenčních systémů. Vyznat se v nich nemusí být úplně jednoduché, obzvláště když nesou pouze jiný obchodní název.
Informační brožury, i oficiální tiskové zprávy o jednotlivých modelech automobilek, jsou plné nejrůznějších zkratek. Velká část z nich označuje elektronické asistenční systémy.
Začalo to antiblokovacím systémem ABS, jehož označení platí stále napříč všemi výrobci, pak ale přišly další pojmy.
Automobilky nám to nijak neulehčují. Své systémy nazývají často jinak zejména proto, aby se odlišily od konkurence. Různí výrobci přitom mohou používat systémy od stejných subdodavatelů. I přesto se však najde několik příkladů, ve kterých změna zažité zkratky smysl dává.
Kontrola trakce: ASR, ASC, DTC, TCS, TC, ITC či Snow Motion
Pod všemi těmito zkratkami si lze vyložit jeden základní princip. Kontrola trakce či protiprokluzový systém má za úkol maximalizovat trakci kola. Prokluzování kol sice může být efektní a například Ford Mustang nové generace to umí i automaticky, faktem však zůstává, že je vždy velmi neefektivní.
Pomocí přibrzďování kol a omezování výkonu motoru dokáže kontrola trakce protáčení kol zabránit. Pracuje při tom s informacemi od snímače ABS.
Americké automobilky jako Buick či Cadillac již v sedmdesátých letech s podobným systémem pod vlastními názvy MaxTrac či TMS - Traction Monitoring System experimentovaly. Kontrola trakce, jak ji známe dnes, se však ve vozech začala masověji objevovat až v devadesátých letech.
Automobilky se v označení této pomůcky neshodnou. Například BMW používá svou zkratku DTC - Dynamic Traction Control. Honda, Ford či Mitsubishi se pak přiklání k písmenům TCS - Traction Control System. S prostým označením TC - Traction Control se ale setkáme nejčastěji.
Koncern Volkswagen používá německé označení ASR - Antriebsschlupfregelung. Používá se však také anglický překlad Anti Slip System. Francouzská skupina PSA v posledních letech s tímto označením čaruje nejvíce. Nejpokročilejší generaci kontroly trakce označuje jako ITC - Intelligent Traction Control. U Citroënu C5 druhé generace se můžeme setkat i s označením Snow Motion, které se specializuje na rozjezdy na sněhu, kdy systém dovolí větší prokluz kol a to bez rázů od přibrzďování. Ve většině svých modelů Francouzi nabízí i ovladač Grip Control, díky kterému si řidič může činnost systému manuálně přizpůsobit povrchu.
O vypnutí systému kontroly trakce některé automobily informují prostřednictvím nápisu TRAC OFF, místo tradičního symbolu oranžového auta s klikatými čarami.
Elektronická uzávěrka diferenciálu: EDS či XDS
Elektronická náhražka samosvorného diferenciálu a především jeho uzávěrky je součástí kontroly trakce, proto jej samostatně spousta automobilek neuvádí. Její funkce se hodí především v zimním období.
Pokud je na jedné straně vozovky více kluzký povrch, jedno kolo by se bez tohoto opatření protáčelo. To vše "vinou" klasického diferenciálu. S ním se posílá síla na kolo, které klade menší odpor. Elektronická uzávěrka tomu zabrání a pomocí přibrzdění protáčejícího se kola dovolí přenést potřebný výkon na kolo s vyšší adhezí. To vše opět díky senzorům ABS.
Separátní označení EDS - Elektronische Differenzialsperre používá koncern Volkswagen. V Golfu GTI šesté generace u Volkswagenu pozměnili zkratku na XDS, setkáme se však i s vylepšeným XDS Plus. Němci o systému hovoří jako o "nástavbě EDS pro rychlou jízdu". V praxi XDS imituje více samosvorný diferenciál než jeho uzávěrku. Při projíždění zatáčky pod plynem přibrzďuje vnitřní kolo a potlačuje tak nedotáčivost. To však často umí i systémy kontroly trakce u konkurenčních automobilek, nepoužívají k tomu ovšem zvláštní označení.
Elektronický rozdělovač brzdného účinku: EBD či EBV
Tento systém umožňuje rozdělení brzdné síly na jednotlivá kola, čímž zefektivňuje celé brzdění a zkracuje brzdnou dráhu. Dosahuje tím sledováním zatížení jednotlivých kol. Řídicí jednotka díky tomu dokáže upravit brzdný tlak na každém z kol a maximalizovat jeho brzdný účinek. Zjednodušeně se o tomto pomocníkovi dá hovořit jako o nástavbě ABS.
Systém svou funkcí do jisté míry dokáže zmírnit následky nezkušeného a panické brzdění při začínajícím smyku, které vozidlo může roztočit ještě více. Ještě podstatnějším úkolem je však zvýšit brzdný účinek na zadních kolech při větším zatížení, což je extrémně důležité například u užitkových vozidel.
Většina automobilek pro elektronický rozdělovač brzdného účinku používá označení EBD - Electronic Brakeforce Distribution. Setkat se však můžeme i s písmeny EBV - Elektronische Bremsverteilssystem.
Elektronická kontrola stability: ESP, ESC, VSC či DSC
Kontrola stability pracuje podobně jako jiné systémy na základě informací od několika snímačů. Mezi ně patří například snímače:
- natočení volantu
- otáček všech kol (ABS)
- podélného a příčného zrychlení
- rotační rychlosti
- tlaku brzdové kapaliny
- polohy plynového pedálu
Na základě informací od těchto snímačů posílá příslušná řídící jednotka příkazy akčním členům, kterými jsou v tomto případě brzdy a řídicí jednotka motoru. To vše za účelem potlačení nedotáčivého či přetáčivého smyku. Pomocí důrazného zabrzdění určitého kola dokáže systém těmto situacím zabránit. Ať už k potěšení či nelibosti řidiče...
Jako první s kontrolou stability přišel Mercedes-Benz. Ve třídě E jej představil v roce 1995. Od 1. listopadu 2011 musí mít podle nařízení Evropské komise každý nově homologovaný automobil povinně instalovaný elektronický stabilizační program. Od roku 2014 pak musí být tento systém v každém nově prodaném voze.
S obecně užívanými písmeny ESP - Electronic Stability Programme či VSC - Vehicle Stability Control se některé automobilky nespokojí a chtějí se především marketingově odlišit. Například Volkswagen nám proto servíruje ESC - Electronic Stability Control, Honda užívá označení VSA - Vehicle Stability Assist. BMW pak používá označení DSC - Dynamic Stability Control, pod které však zastřešuje většinu svých elektronických prvků aktivní bezpečnosti.
Brzdový asistent: BAS, MBA či HBA
Základním principem brzdového asistentu je znásobit nástup a sílu brzdného účinku při nouzovém brzdění. Systém jej rozpozná například při abnormálně rychlém uvolnění plynového a sešlápnutí brzdového pedálu.
V tomto případě se dvě známé označení nerozlišují svým marketingovým posláním u automobilek, ale skutečně odlišným způsobem fungování. Mechanickou verzi označujeme jako MBA - Mechanical Brake Assist.
Hydraulická varianta na rozdíl od klasického typu MBA využívá ke zvýšení brzdného účinku hydraulické čerpadlo. S takovým systémem se setkáte pod zkratkou HBA - Hydraulic Brake Assist. Základním rozdílem je, že mechanický typ je možné použít u automobilů vybavených pouze ABS, zatímco hydraulickou variantu používají vozy vybavené kontrolou stability ESP. S oběma typy se však můžeme běžně setkat pod obecným názvem BAS - Brake Assistant System.