Současné osobní automobily vybavené hybridními pohonnými soustavami hrají spíše roli prostředků společenské výstřednosti než receptu na globální redukci spotřeby paliva a emisí. To by se však mělo změnit. Agentura Bloomberg totiž tvrdí, že během následujících let klesne jejich cena na třetinu té současné. Je tak řečeno ale poněkud fištrónsky, neboť Bloomberg zvažuje vlastně pouze průměrnou finanční hodnotu prodejní ceny vozu, která znamená přidané náklady na hybrdidní soustavu při srovnání s konvenčním spalovacím motorem v daném voze. „Hybrid“ je totiž na americkém trhu v současnosti dražší ve srovnání s běžnou zážehovou jednotkou dražší o 6 000 dolarů, přičemž za deset let by se tento rozdíl měl snížit na 2 000 dolarů, tedy na v titulku avizovanou třetinu.
Agentura Bloomberg někdejšího newyorského starosty při svých výpočtech počítala se všemi potřebnými faktory. V potaz brala především cenu hybridních soustav, ktará bude výrazně klesat s využíváním nových technologií a dlouhodobých uživatelských zkušeností, ale také s vyššími počty varáběných vozidel osazených tímto systémem. Do karet by hybridům měly hrát také rostoucí ceny benzínu a přísnější omezení emisí. V roce 2018 by se dle zmíněné studie měl odbyt vozů s hybridním pohonem zvýšit ve srovnání s letošním rokem šestnáctinásobně. Tomu přibližně odpovídají také výsledky průzkumu finanční skupiny JPMorgan Chase & Co., jenž za deset let počítá s tím, že vozů s hybrdiním pohonem připadne tržní podíl více než 10% světové produkce. JPMorgan Chase & Co. zároveň očekává, že spotřeba hybridních aut výrazně stoupne v Evropě a Číně po roce 2013.
Takřka každý velký producent automobilů současnosti chápe význam hybridního pohonu pro překlenutí střednědobého časového horizontu při klesajících zásobách ropy a nabízí, nebo alespoň vyvíjí, své vlastní modely pro blízké využití. Do prodeje se chystá již třetí generace Toyoty Prius, o níž jsme vás informovali zde, ale na hybridech a vozech na vodíkové články pracují také Honda, BMW, Mercedes-Benz nebo Nissan.