Čas elektromobilů ještě nepřišel

Marty  |  21. 11. 2010 00:14

Netušil jsem, že i li-on baterky musí pro tak malou kapacitu tolik vážit. A ani mi nedošlo, že benzin nebo nafta jsou na tom i přes malou účinnost motorů energeticky takhle dobře. Nejlépe to vyznívá u té A1, kde by celý motor coby generátor i s 24 litrama benzinu vydal při celkové váze necelých 100 kilech za 750 kilo baterek.... Za téhle situace jsou elektromobily vážně jen výkřik do tmy, čaruje se s tim očividně proto aby to bylo, ne že by to mělo nějaký rozumný smysl.

Odpovědět  |   | 
Neuwirth  |  21. 11. 2010 00:29

Spravne To ukladani elektriky je tak problematicky, ze kdyz mas v aute "celou elektrarnu", zabere to radove min mista a vazi min kilo nez kdyz tam ulozis jen jeji vystup, tedy samotnou elektriku.

Proste to nema reseni. Dokud nebudeme umet elektriku ukladat, budeme muset jinou energii v aute vyrabet. To se deje dneska a nevim, co je na tom spatnyho, je to docela efektivni cesta. Jen ropa jednou dojde, ale az dojde, tak to budeme resit za aktualniho stavu vyvoje, dneska to proste nevyresime.

Odpovědět  |   | 
Sany  |  21. 11. 2010 13:11

Článek je to jednoznačně zajímavý. Přečetl jsem jej jedním dechem. Ale! Např. v Německu dojíždí denně do práce 90% lidí vzdálenost kratší než 60km. Každému takovému člověku bude takový automobil zcela vyhovovat. Navíc nějaké Audi R8 není lidovka. Zrovna tohle auto mi nepřijde jako vhodný etalon elektromobilu. Jako větší problém vidím současnou cenu akumulátorů. Sice už nějaký ten pátek slibují baterie z nanočástic, které budou 10x lehčí a menší při stejné kapacitě. Ale kde jsou? A proč nejsou za hubničku? Na tohle si počkat musíme. Ale rozhodně se dnes čistý elektromobil stává realitou. S tím nikdo nic nenadělá. Jen si jej lidi jako já nekoupíme. Autor článku asi ano, když pokukuje po Audi R8.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 15:23

Tohle je složité, protože pro dvoučlenou rodinu potřebujete minimálně dvě auta. Manželka jezdí (a nakupuje) elektroautem, manžel normálním. Občas je holt potřeba zajet dál, než 60 km.

Celá situace se potom prakticky dá řešit tak, že manželka jezdí MHD nebo nějakou příměstskou dráhou, což je v SRN docela běžné. Tím pádem to elektroauto není až tak zajímavé.

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  22. 11. 2010 07:16

No ta manzelka v Nemecku to da MHD jen pokud bydli nekde nadohled od velkeho mesta, jinak potrebuje auto na vsechno. Sit venkovske dopravy je v Nemecku vyrazne ridci nez u nas a krome skolnich autobusu uz tam jezdi jenom takove rekneme dopravniky na duchodce, ktere rozhodne k dojizdeni do prace nelze doporucit.

Odpovědět  |   | 
wwqw  |  17. 07. 2018 11:25

No a co nová kategorie vozů? Třeba jako americké NEV - prostě něco na úrovni slušně vytuněného elektrického dvoumístného golfového vozítka, které uveze 2 basy a dvě banánové krabice s nákupem. HLAVNÍ PROBLÉM NENÍ BATERIE , ale to, že elektřinu roubujeme na modely vytvořené pro spalovací motory. Dejte 550kg Lithiovou baterii jako šasi golfového vozítka budete mít dojezd přes tisíc kilometrů.

Odpovědět  |   | 
Rýpal  |  21. 11. 2010 22:43

To je jako čekat na Godota, příteli.

Odpovědět  |   | 
Neuwirth  |  21. 11. 2010 00:24

Konecne nekdo rekl jak to je. Vazne paradni clanek s jasnymi fakty a nazornymi priklady ze zivota. Rikam davno ze elektromobily jsou blbost dokud nebudou poradny baterky. Delat dneska elektromobily je stejny nesmysl jako kdykoli minulosti.

Odpovědět  |   | 
tomáš  |  21. 11. 2010 15:24

Dobrý den vážený pane. Dělat dnes elektromobily není nesmysl. Autor opominul nebo jen bokem zmínil několik faktů. Většině lidí pro denní potřebu aktuální dojezd elektromobilů stačí. Elektromobil je mnohem jednodušší na výrobu a má několikanásobně vyšší životnost, samozřejmě vyjma akumulátorů. Centralizovaná výroba elektřiny je mnohem ekologičtější (uhlí) a bezpečnější (jádro), než fosilní paliva spalovat v autech. Tedy elektřina je levnější a bude mnohem levnější než ropa. Lokální výrobou elektřiny podporujeme lokální pracovní místa a nevyvážíme nemalou část HDP do zahraničí (Rusko, Arabský poloostrov).

Autorovi ale v každém případě děkuji za zajímavý článek, i když je asi stejně objektivní jako článek o elektromobilech od oddaného voliče zelených.

Odpovědět  |   | 
Rýpal  |  21. 11. 2010 22:51

Pepíci alespoň budou mít víc odborných mouder k pívu. To tu už nezbývá prostor pro objektivní sdělení?

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:22

Celková účinnost získávání elektrické energie pomocí uhelných elektráren, počínaje těžbou uhlí, nepřesahuje 8%. U pohonnhých hmot se blíží 40%.

Odpovědět  |   | 
BlackRider  |  22. 11. 2010 11:29

Jeste ze Ceska republika uz davno neni zavisla pouze na uhelnych elektrarnach, ze? :)
Krome toho k 40% se blizi maximalne naftovy motory. Benzinovy ani nahodou. Kdyz zapociname tezbu, skladovani a dopravu pada to velmi rychle dal...

Odpovědět  |   | 
Radek  |  24. 11. 2010 19:14

Proč pořád každý zkresluje záměrně údaje a míchá hrušky s jabkama? Účinnost získání energie z nafty je 35% bez započítání energie na vytěžení ropy (ta se neustále zvyšuje, když je nutné čerpat z velmi hlubokých zdrojů), na přepravu přes půl světa, na výrobu z ropy na benzín nebo naftu, celková účinnost tak bude taky někde kolem 8%.

Účinnost přeměny v uhelné elektrárně je kolem 40%, samozřejmě mínus náklady na těžbu a přepravu.

Odpovědět  |   | 
hariprasad  |  06. 03. 2011 13:10

Máte nepřesné údaje, 8% je málo. Hranice pro ekonomickou výrobu energie je v současné době asi 30%, jinak by byla fotovoltaika s 15-20% už zdaleka nejlepší. Podle údajů, které jsem četl, to vychází tak, že za jeden litr benzínu zaplatíte asi 35kč, stejné množství energie v bateriích je asi za 0,4Kč. Protože cena Nissanu Leaf je asi kolem 700 000, tak se to vrátí, pokud počítáme, že takový automobil nižší střední třídy na naftu se spotřebou okolo 6l spotřebuje na 160km asi 10l nafty za 300kč a stojí asi 350 000 kč, tak u Nissanu, který má kapacitu baterií 24kWh, při účinnosti celého systému asi 80% (nabíjení 85, vybíjení 95), je to asi 30kWh, tj. 30x4,5=135. Tj. 1,8Kč na kilometr, x 0.8Kč. Rozdíl v ceně se vrátí po ujetí cca 350 000 km. Tj. asi 2000 nabíjecích cyklů. Pokud jsou ty baterie kvalitní a nebudou mít poruchy, tak by měly vydržet asi polovinu, tj. 1000 nabíjecích cyklů. Budeme-li ale uvažovat další úspory (bezúdržbovost a stoupající trend ceny pohonných hmot), tak už se to pomalu začne vyplácet. Na začátek to je dost dobré.

Odpovědět  |   | 
hariprasad  |  06. 03. 2011 13:16

Ještě doplňuji, že jsem hledal nejvýhodnější poměr cena/výkon u spalovacích motorů. Proto ta nafta, cena 0.4 Kč je vyčtená, mě vychází z výpočtu dvojnásobek.

Odpovědět  |   | 
Sickboy  |  23. 11. 2010 13:17

presne tak! priemerny clovek najazdi cca 60-80 km denne podla toho v akom meste a odkial kam cestuje a nevie mdke je problem nechat doma nabijat aj 8 hodin auto. :)

Odpovědět  |   | 
ondřej  |  05. 02. 2011 15:49

Ano, souhlasim s vaším názorem, pokud každý apeluje na váhu a využitelnost tak asi zapoměl že pokud benzím/naftu spálíte a nic jineho není. baterie nechate nabíjet a mate klid. Na svem elmobilu mam i FW panel. takze pokud me stojí cca tyden na sluníčku dojedu o cca 30 km dál to benz. anuto neumí.při brždění nabíjím baterii rekuperací.. to benr. auto nemumí...zadny hluk motoru nic...svezte se a pak uvidite...

Odpovědět  |   | 
Radek  |  22. 11. 2010 11:20

Pardón, ale článek dělá jednu zásadní chybu, kterou dělají žáci na prvním stupni základky (asi se autor nevrátil moc daleko). Plete hruška a jablka dohromady. Počítá energii na hmotnost, kde u aku uvažuje případ, že se po prvním vybití baterie vyhodí. Pak by měl pravdu. Jenže ta baterie se dobije 1000x, přičemž poté klesne kapacita na cca 80%, takže při lineárním poklesu je využitelná energie 1000*0,9x vyšší, než autor počítá. Takže nakonec máme energii z akumulátoru 0.0963*1000*0.9=86.67 kWh/kg, což již je zcela jiné číslo, že? I to je ale zavádějící, protože je nutné ještě započítat náklady na výrobu a přenes energie.

Jako zásadní je tedy nutné brát cenu pro jízdu na km. Opět je to zavádějící, protože elektromobil je dnes drahý hlavně kvůli obchodníkům - výroba takového auta je levnější, ale zase si jednak někdo chce namastit kapsu a jednak je třeba zaplatit počáteční vývoj. Podívejte se do jiných odvětví - pamatuju, jak jsem platil za jedno CD nebo DVD 200-300Kč za kus, dnes stojí 5-8Kč včetně autorského poplatku. S bateriemi to bude podobné. Dnes se dávají jen do drahých aut kvůli tomu, že tu cenu v malém autě na běžné ježdění nikdo nekoupí.

Do budoucna bude tedy zásadní to, kolik to vše bude stát. Osobně čekám, že doba elektromobilů teprve přijde v horizontu 10-20 let, do té doby to bude jen experimentovat a budou hybridy, které zvýší tlak na vývoj baterií. Již teď jsou baterie se životností 2000x dobití, experimentuje se s nanovlákny do baterií a novými materiály. Také časem přijde na řadu recyklace baterií, která celý proces dále zlevní. Za 10 let bude benzín a nafta stát 40-50 Kč, pokud klesne cena baterií na polovinu, což je reálné, tak to bude zase o něčem jiném. A pokud se zvedne kapacita aku 2x, což za 10 let považuji reálné, tak dojezd 200-300km bude stačit většině lidí i s rezervou na to, že si doma něco zapomenu (jak zde někdo tvrdil).

Bylo také zmíněno zavedení daně na proud pro auta - již teď se platí spotřební daň na elektřinu, nějakou speciální daň na dobíjení aut nevidím reálně - to si to každý napíchne radši do normální zásuvky na noční proud a bude tvrdit, že topí elektrokotlem.

Takže si to prosím v článku opravte. Jenže to by se změnil zcela smysl článku, takže to nečekám. Za deset let bude autor nadšen do elektromobilů a bude o tom s nadšením diskutovat. Již jsem to několikrát zažil, kdy mi někdo tvrdil, že je něco naprosto nepoužitelné nebo zbytečné a dnes to má každý.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  22. 11. 2010 11:49

No, vašemu směru uvažování teda nerozumím. Uvádíte, že s počtem dobíjení jakoby vzrůstá využití akumulátorů a stoupá množství uložené energie
Vždyť ale vzhledem k hmotnosti je jedno, jestli vyměním prázdný aku za jiný nabitý, nebo jestli dobiju stávající, oba váží pořád stejně. A se stoupajícím poštem dobíjecích cyklů prostě dál nedojedu, ať dělám co dělám, protože energie mám pořád stejně.
Vaše úvaha mi tedy přijde nesmyslná.

Odpovědět  |   | 
Radek  |  22. 11. 2010 15:35

Neuvažujte to, kolik se najede. Dejme tomu, že po každých 100km máme možnost natankovat/dobít. Pak na 100 tisíc km budeme dobíjet 1000x, což je životnost baterií, takže pořád používáme jednu baterii, kterou jen dobijeme, ale potřebujeme na to cca 60 tisíc litrů benzínu při spotřebě 6l/100km. A zatímco převést 60 tisíc litrů paliva je 60 tun stojí docela dost, tak přenést energii do baterií po drátě nestojí v podstatě nic. Už chápete? Nejde jen o tu váhu v autě, ale i mimo auto.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  22. 11. 2010 16:06

V takhle celkových číslech za celou životnost jsou možná hodnoty jaké říkáte, ale to nám přece za jízdy v autě nijak nepomůže, tam stále platí že v určité hmotnosti, kterou vezeme, máme určité množství využitelné energie a to vystačí na určitý počet kilometrů.

Odpovědět  |   | 
Kostitras  |  23. 11. 2010 12:26

Ach.....tie pocty.....
- 6l/100 km = 6 000 l /100 000 km, TAK ?:)

- pri vasich poctoch ratate so spotrebou 60 l / 100 km :))))))))

Odpovědět  |   | 
Radek  |  24. 11. 2010 06:33

Jojo, máte pravdu, jedna nula mi ulítla, to ale ne věci zase tolik nemění. Zásadní je to, že se má počítat celková životnost baterií a ne jen jen jednotlivý dojezd. Ten je závislý jen na tom, jak daleko potřebujeme jet - což pro cestu do práce bohatě stačí. K čemu je dojezd tisíc km, když jedeme jen 100? Je to stejný, jako když někdo bydlí sám na hradě se 100 místnostma, ale obývá jen ložnici a kuchyň. A pokud potřebujeme jet dál, tak se prostě vezme jiné auto. Skútr taky nedojede tisíc km a nikomu to nevadí a nikdo na něm k moři nejezdí.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  24. 11. 2010 19:37

A proč jako by se měla počítat jen celková životnost baterií? Jako že když lze baterii dobít tisíckrát, tak dojezd na jednu baterii je 10 tisíc km? Vždyť takováhle informace v každodenním provozu není naprosto k ničemu.

Odpovědět  |   | 
Radek  |  29. 11. 2010 09:41

Pokud dosáhne dojezd vzdálenosti, kterou potřebujeme, tak je informace o dojezdu podružná. Pokud jedu každý den jen max 100km, tak mi dojezd 150km stačí. K čemu je mi auto, která najednou ujede 1000 km, když jedu jen 100? Navíc lze předpokládat, že za 10 let se dojezd zvedne klidně na dvojnásobek.

Odpovědět  |   | 
gh  |  01. 03. 2011 08:26

Radek...Vyborne ... perfektne argumenty... je to presne tak ako hovorite

Odpovědět  |   | 
gh  |  01. 03. 2011 08:26

Radek...Vyborne ... perfektne argumenty... je to presne tak ako hovorite

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  22. 11. 2010 11:55

Už asi rozumím - vy rozpočítáváte investici do akumulátorů do počtu dobíjení, tedy životnost považujete za účinnost. Ale je to přesně naopak - životnost akumulátorů neovlivní spotřebu pozitivně, ale negativně - po určité době totiž budete muset akumulátory koupit nové, čili je nutné ještě navíc cenu akumulátorů jednoduše rozpočítat do spotřeby.

Odpovědět  |   | 
Petr  |  12. 01. 2016 23:16

V budoucnu se nepočítá, že by se auta dobíjela (to jen v domácích stanicích), ale na elektro nabíjecích stanicích se budou nakupovat už nabité akumulátory. Přijedete, zajedete ke stojanu dle druhu baterie, kterou budete chtít (energie v těch kvalitnějších - více kapacitních - bude dražší), robot vám zespodu auta odepne vaši baterii, otestuje její kvalitu (zaúčtuje protihodnotu) a nasune vám zase zespodu do auta nabitou baterii (nabíjení bude potom obvykle na noční proud). Vaše původní baterka se v podzemním zásobníku automaticky popř. opraví (vymění vadné články) a v noci se nabije. Elektroauta budou mít rozměrově a tvarově normalizované baterky.

Odpovědět  |   | 
BlackRider  |  22. 11. 2010 14:38

Energie na vahu je nesmyslnej udaj at uz se to pocita jakkoli.
Dulezitej je dojezd a ten je uz dnes i 400km, coz nemuze konkurovat modernim naftovym motorum, ale je to pro mnoho lidi vice nez dostatecny...
Jinak baterie se nepouzivaj zdaleka jen v autech. Naopak pouziti v auteh bude vzdy jen mala cast jejich vyuziti. Cili s nejakym radikalnim zlevnenim jen kvuli rozsireni elektromobilu jde tezko pocitat.

Odpovědět  |   | 
lethal924  |  24. 11. 2010 19:04

Autor JE nadsen do elektromobilu, zminuje to tam nekolikrat. Clanek taky jasne rika, podobne jako Vy, ze elektromobily maji budoucnost pokud budou lepsi baterie...

Podle me je clanek docela objektivni, jen mi tam chybi zminka o vodikovych palivovych clancich, ktere udelaji z elektromobilu auto pouzitelne stejne jako to benzinove (napriklad honda FX clarity). Ty jsou dnes ale neskutecne drahe kvuli vyvoji a bude trvat nez se rozsiri. Podle me je to ale zajimava cesta...

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  25. 11. 2010 10:43

Nepočítejte řádné životnosti a počty nabíjecích cyklů a podobné nesmysly! Nádrž auta přece taky používáte stále znovu tu samou, jen ji dobijete naftou/benzinem.
Zkuste si představit, že elektřina je tekutá a že tedy místo benzínu do auta tankujete elektřinu. To je celé.

Odpovědět  |   | 
Karel Blšták  |  01. 12. 2010 16:02

Chtěl bych vstoupit do diskuze několika pohledy
-u elektromobilu odpadá obrovská mechanická komplikovanost a hmotnost,proč tolik přesných a drahých součástí? Náplně- výměny olejů,filtrů
-elektromobil bude vykazovat ve srovnání s konvenčními motory nesrovnatelnou spolehlivost,odpadá výroba náhradních dílů-ne zrovna laciných,drahé servisy,kontroly výfukových zplodin,potřeba utlumit hluk...
-elektromobil část energie získá zpět rekuperací brzd-větší dojez
-elektromobil se může hromadně vyrábět bez baterií,nízká cena výroby-baterie může vlastnit a nabité pronajímat majitel dokovací stanice-snadnost a měřitelnost spotřeby
-malé problémy s likvidací elektroaut-odpadají oleje,náplně,filtry
-nulové problémy s emisemi ve městech,na rozdíl se snahou pomocí katalyzátorů, filtrů pevných částic,lambda sond ajiných složitostí vytvořit dýchatelné prostředí
-žádné úniky olejů na parkovištích
-možnost indukčního dobíjení na každém stání a parkování včetně křižovatek
-možnost konečně skladovat el.energii ve velkém v akumulátorech,vzhledem k počtu aut, návaznost na neefektivní noční provoz elektráren,včetně větrných a cenám fotovoltaiky,která půjde s časem dolů

-jako mínus elektromobilu vidím hmotnost a kapacitu baterií a taky nemožnost využití zbytkového tepla pro zimní období,muselo by se to řešit vhodným ,,bufíkem,, ,taky možná ztráta kapacity mrazem...tím ale složitost elektro aut končí
-největší brzdu celého tohoto vývoje vidím v hlavách lidí,tolik energie vložené do vypiplaných technologíí,tolik lidí a firem zapojených do distribuce pohonných hmot,ty fantastické zisky zemí vyvážejících ropu,tolik autoservisů opravujících stále komplikovanější a sofistikovanější technologie,prodejců náhradních dílů-dneska je trend na konkurenčním trhu prodat levně auto a pak se následně zahojit na autorizovaném značkovém servisu-kolik lidí by přišlo o chleba výrobou jednoduchých,spolehlivých elektroaut?
-Je jasné,že první elektro auta nebudou dokonalá,je také jasné,že možnosti spalovacích motorů jsou za sto let vyčerpané a vedou jen k další složitosti, ale jak to změnit v hlavách?O čem by se muži bavili,když né o motorech,čtyřválec,šestíválec,TDI,HDI,kilowatech,spotřebě?
-Nedávno nikdo nevěřil v raketový nástup digitálních technologií,padaly otázky,,Proč by měl mít každý doma počítač,k čemu"?Bleskově zmizely fotoaparáty na kinofilm a dneska už bez počítače neprodáte ani dětskou hračku...takhle to bude i s auty,je to jenom blok v hlavě...

Odpovědět  |   | 
mino678  |  01. 12. 2010 18:41

napriamo. Najväčší kritici dnes, budú najväčší horlivci pri kúpe elektro-vehicles a pri zbavovaní sa klasických "šuniek". 1. 1.2011 začina nová éra : desaťročie elektromobilizmu a domácej energetiky súčasne (fotovolatika, batérie, palivový článok - aj pri dome) a postupné odstrihávanie sa od verejnej elektrickej siete a plynu a čo ja viem čoho. Taká paralela sympatickej éry "báječní muži na lietajúcich strojoch" 1910-1920. Teším sa. Slnka je dosť na úplné prežitie vrátane mobilizmu v mieste bývania. Kruci z čoho by nám na záhrade rástli tie pekné jablká alebo pivečko, keby tej energie zo slnka nebolo dosť? Územná zvrchovanosť krajiny stúpne na význame a ceny pôdy budú stúpať.

tv.sme.sk ...

Odpovědět  |   | 
A V  |  01. 11. 2016 23:23

"-elektromobil část energie získá zpět rekuperací brzd-větší dojez"

neplatný argument protože v udávaném dojezdu je už rekuperace samozřejmě započítaná, a perpetum mobile to opravdu není


"-elektromobil se může hromadně vyrábět bez baterií,nízká cena výroby-baterie může vlastnit"

náklad na baterii nijak nezmízí ať už si ji koupíte, půjčíte od babičky nebo od souseda

"-žádné úniky olejů na parkovištích"

to snad nemyslíte vážně že ne? např i v tlumičích je olej, víme?

Odpovědět  |   | 
ojej  |  21. 11. 2010 00:30

Možný použití elektromobilů současné úrovně by bylo tak pro každodenní dojíždění do práce, kvůli dojezdu, a taky proto, že nevadí, když je auto přes noc v zásuvce.
Neznám marketing výrobců, takže nevím, jestli autor reaguje na jejich blábolení, když se článkem jako červená nit táhne dojezd a dobíjení...

Odpovědět  |   | 
Neuwirth  |  21. 11. 2010 00:36

Dojezd a jak ho obnovit je u auta dost podstatny parametr, nemyslis? Dokud se tahle vec nevyresi, nestanou se elektromobily nicim masovym.

Jinak autor uvadi, ze prave pro jezdeni po meste se to da pouzit a ze to casti lidi bude vyhovovat i tak. Ale elektromobily jsou dnes prezentovany jako budouci auto jakehokoli typu. Nebo mas pocit, ze R8 je dobra na denni dojizdeni do prace? S tim bys ani nedojel z Prahy na nejblizsi okruh a kdyz uz, tak urcite ne ten samy den zpet...

Odpovědět  |   | 
Salam s Cibuli  |  21. 11. 2010 19:24

vec by uz dnes sla resit tim, ze by existovala unifikovana baterie, ktera by se proste cela na "benzince" vymenila

a vlastne podminovaci zpusob neni nutny, protoze treba Francouzi uz toto maji pro nektere sve vozy v provozu v Parizi. Jsou dve moznosti platby. Mesicni pausal kolem 60 Euro + platba za nabiti + neomezeby pocet vymen, nebo vyssi pevna platba za vymenu vybite baterie za nabitou bez pausalu. Ted jen tento model rozsirit a pracovat na zdokonalovani akumulatoruu.

A jen tak mimochodem. Za poslednich 20 let jsem zazil zvetseni kapacity u tuzkoveho NiMh z 250 mAh na 2500mAh. Kdyby sel vyvoj stejne pomalu jako dosud, meli bychom za 60 let byt na urovni benzinu. A myslite, ze vyvoj na tomto poli zrychluje, je stejny, nebo zpomaluje Co vy na to autore?

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  22. 11. 2010 07:19

Vyvoj nejde vubec nikam. Nase baterky jsou velice podobne tem, ktere pouzivala nase prababicka a v ukladani energie jsme jen o malinko dale nez kdyz stejny problem popisoval cesky technicky casopis na konci devatenacteho stoleti.

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  22. 11. 2010 07:26

Jinak vymenit baterku na benzince je teoreticky zajimavy napad, akorat je dobre si uvedomit, ze ta baterka vazi kolem pul tuny. Coz cini manipulaci ponekud komplikovanou a takova oblibena benzinka na kraji mesta co ma za den rekneme pet set zakazniku (na benzinku nijak velke cislo) bude skladovat a najednou nabijet 250 tun baterii.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 07:38

U každé pumpy atomový reaktor? To se zelení potentočkujou.

Odpovědět  |   | 
j.  |  22. 11. 2010 11:05

Vymenu baterii maju riesenu v ramci svojho (pilotneho) projektu podnikatelia, ktori technologicku cast zverili Renaultu. Baterie sa vymienaju na pumpe, pomocou robotizovaneho manipulatora, zmena je v paradigme platby za vozidlo, pouzil sa model z mobilnych telefonov, bud si kupujete pausal, alebo predplatene kilomere, opat s mnzostvom roznych pasualov, kde je cena vyssia, alebo nizsia. Fyziklane obmedzenia sa samozrejme NEDAJU odstranit, takze pilotny projekt je rozbehnuty zatial iba v dvoch krajinach - jednou je Izrael. druhou (myslim) Dansko (alebo Holandsko), kvoli tomu, ze siet vymennych stanic MUSI byt HUSTA a vo velkej krajine by slo o financne nezvladnutelnu investiciu. Izrael (z politickych dovodov - nezavislost od blizkych producentov fosilnych paliv) tento projekt silne podporuje - velke mnzostvo statnych sluzieb sa zapojilo a bude MUSIET tieto vozidla v svojom parku pouzivat.

Odpovědět  |   | 
Fido  |  22. 11. 2010 20:26

Ano a u kazde takove pumpy bude stat elektrarna. Kdyz si spocitame jiz zminene ztraty pri nabijeni, pro onech 500 zakazniku by bylo treba vykonu 35 MWh. A to mame jednu pumpu. Takovy vykon soucasna prenosova soustava prenest nedokaze.

Odpovědět  |   | 
j.  |  22. 11. 2010 11:13

Dojazd nad 100km/mil je pre mozstvo MALYCH vozidiel postacujuci. (roznaskova sluzba, servisne sluzby, denny commuting do/z prace), dlhe dobijanie pocas 3. smeny, ked sa vozidlo nevyuziva vobec nie je na zavadu. Takych aut su MRAKY, navyse pri velkej hustote dopravy velka cast "pohybu" predstavuje krok sun krok v zapchach, kde je elektromotor s jeho rekuperaciou omnoho UCINNEJSI, ako spalovaci motor (pokial nechcete vo velmi kratkej dobe "odpisat" spalovaci motor stop-start systemom... Nenahradite autobusy, nakladne auta, sanitky RPZ, ale ak "pokryjete" 70% "planktonu" na cestach velkych aglomeracii, dosiahnete nezanedbatelnu ZMENU (znizenie LOKALNYCH emisii je iba prijemny bonus)...

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  23. 11. 2010 06:49

Vy jste asi nějaký úředník, který si myslí, že rozvážková služba ja takový veget jako na úřadě. Nikoliv příteli. V privátní sféře musí reálně pracující otroci, kteří jsou zatíženi 70% daní makat jako šroubci a tedy jejich nájezd v rozvážkových službách je několikanásobný. Stačí se zeptat hocha z PPL- ky.

Odpovědět  |   | 
MPolan  |  23. 11. 2010 10:29

Pořád ale zapomínáte (a nejen vy, ale většina diskutujících a zejména autor článku) na skutečné těžiště přínosu elektromobilů a jeji smysl v současné době. Tím je snížení ekologické zátěže ve městech, v husté zástavbě a osídlení, kde se škodliviny z výfuků tak krásně dobře drží. Tam je dojezd 100-200 km postačující a nabití přes noc doma v garáži vyhovující. PPL je jiný případ, jezdí nejen po městě, ale většinu tras
Navíc všichni stále předpokládají, že teď, v nanosekundě, se všechna auta změní na elektrická. Jak dlouho trval přechod od koní a páry k masovému používání spalovacích motorů a aut jimi vybavených? V podstatě padesát let. Máme ještě dost času...

Odpovědět  |   | 
valdert  |  04. 12. 2010 17:47

Dojezd nynějších elektromobilů je dostačující. Vždy jsem to měl do práce a zpět max. 80 km. Pokud si vypočtu cenu za 1 km prozatím jsem byl na tom nejlépe u dieselu koupeného jako ojetý 5 let- Cena mezi benzínem a naftou nebyl tak velký, aby náklady na údžbu a provoz nebyl nezajímavý. Roční úspora cca 15000 Kč. To je dost zajímavé i proč nevyužívat nespolehlivé veřejné dopravy a jejího ztrátového času při čekání a zpoždění, které se pravidelně vyskytuje. Dále možnost okamžitě měnit trasu dle nenadáleho požadavku. U elektro mobilu je takovéto využívání automobilu ještě zajímavější. A pro mne úspornější. Do práce a zpět s ním hravě dojedu. Nemusí to být zrovna velké obrovské vozidlo. (ale něco jako Mini, nebo A1 ) Manažer určitě rád využije R8 Akorát jsou opravdu nekřesťansky drahá ( nyní myslím i třeba ne zrovna špičku Roomster ) Jinak si myslím , že tyto elektromobily budou jen doplnění systému mobility lidí. Dále bych chtěl podotknout, že veškeré diskuze opomíjejí zdroj ve formě setrvačníku. I zde byl učiněn význačný pokrok a chtělo by to více zájmu.

Odpovědět  |   | 
Marty  |  21. 11. 2010 00:43

Tak ten marketing je vidět už z toho o čem se píše. Z poslední doby Audi R8, Toyota RAV, Tesla a pořádně ani ten Golf nejsou auta do města. To je třeba A1, ale do té se očividně baterky pro změnu už ani nevejdou resp. by je to neuvezlo.

Takže když si to vezmu, sporťák s dojezdem 150 km a dobíjením celou noc je hloupost, SUV s dojezdem 150 km a dobíjením celou noc je hloupost, kompakt s dojezdem 150 km a dobíjením celou noc je hloupost.... Myslím, že autor uhodil na hlavičku, automobilky nás vodí za nos.

Docela by mě zajímalo, co se z toho opravdu bude vyrábět. Protože s těmito parametry a vysokými cenami je to podle mě prodejné jen pár Bursíkům.

Odpovědět  |   | 
Audipetr  |  21. 11. 2010 01:35

dojezd by nebyl problem, kdyz by nebylo problem dobijeni. a dobijeni by nebylo problem, kdyz by baterky nemusely vazit tolik. takze je to jedno s druhym, ale rozhodne souhlasim s tim, ze to je zasadni prusvih. elektrickej pohon je prima, ale pokud ho neni z ceho pohanet tak, abys mohl nekam dojet a pripadne tuhle energii snadno doplnit, je k nicemu. ve meste dobry, ale v rychlym cestaku jako R8?

Odpovědět  |   | 
Lebka  |  21. 11. 2010 00:45

Proč se ve vzorcích počítá výhřevnost? To co posouvá auto dopředu přece neni (odpadní) teplo, ale energie z výbuchu...

krom toho elektromobily nejsou jen auta na baterky, ale taky na vodík a to už je jářku jiná liga než baterky, i když na konvenční paliva to furt nemá

Odpovědět  |   | 
GaLo78  |  21. 11. 2010 00:59

Hele, tys měl skončit u Leninovy rovnice

Kvůli tobě uděláme nový termín "výbušnost" V článku to máš popsáno docela jasně, ale kdyžtak si přečti si něco o Carnotově cyklu...

Jinak elektromobily jsou na baterky (v nejširším smyslu tohoto slova), cokoli jiného (tj. jakmile už musíš elektřinu jakkoli vyrábět) je hybrid. Hybrid podle mě smysl má, elektromobil ne.

Odpovědět  |   | 
ldx  |  21. 11. 2010 04:35

Daleko perspektivnejsi cesta je vyuziti palivoveho clanku. Vodik ma mernou energii vyssi nez nafta nebo benzin, takze problem s baterkama nehrozi. Idealni pro vyrobu vodiku jsou jaderny elektrarny, protoze vyroba muze bezet nepretrzite a bez vykyvu. To neznamena ze technologie baterii je k nicemu, jednou v budoucnosti treba prijdou novy baterky s x-nasobne vyssi kapacitou (vyuzitim nanotechnologii), ale do ty doby (dejme tomu ve vyhledu 20 - 30 let) jsou palivovy clanky jasny reseni

Odpovědět  |   | 
Pik  |  21. 11. 2010 08:24

Jezisi, co to meles za blaboly o te vyrobe vodiku?

Odpovědět  |   | 
EEE  |  21. 11. 2010 19:50

Umime stavet jaderky, jejich vyrobnim produktem neni elektrina, ale vodik. Je to velmi ucinne. U vodiku je akorat ten problem, ze je dost tekavy a jeste nebezpecnejsi nez benzin.

Odpovědět  |   | 
Beldor  |  22. 11. 2010 11:32

Bohuzel takove atoky zatim nestavime(4.gen).Jiste jsou v pokrocile fazi vyvoje,ale zadna ve svete jeste nestoji.+ ty atomky varabeji normalne elektrinu .ale mimo to muzou diky tomu ze budou "operovat" presne na teplote nutne k rozkladu vyrabet vodik... Ale to je zalezitost 10-15let...

Odpovědět  |   | 
BlackRider  |  22. 11. 2010 15:42

Teda nejsem si jistej o cem mluvite, ale na vyrobu vodiku z vody klasickou elektrolyzou neni potreba zadna special elektrarna. Jedinej problem je, ze elektrolyza je celkem energericky narocna a toho uranu zas tolik neni. Tady prijde zlom opravdu az za nekolik desitek let az zacnou fungovat fuzni elektrarny, kde se sice vodik taky spotrebovava, ale uvolnuje se daleko vetsi energie nez u stepnych elektraren, takze bude dost energie i na tu elektrolyzu...

Odpovědět  |   | 
pětiprdelní opice  |  23. 11. 2010 13:28

měli na mysli jaderný elektrárny, který nevyrábí vodík elektrolýzou, ale tlakem a teplotou jako vedlejší produkt stěpení...
Bohužel existují jen teoreticky a musím se přiznat, že bych měl nedobrý pocit z jaderného reaktoru hned vedle vodíkové nádrže ...

Odpovědět  |   | 
BlackRider  |  23. 11. 2010 16:16

OK, diky za info.
Mno, tak myslim, ze rozdil vybuchu jaderny elektrarny velikosti Temelinu s a bez vodikovy nadrze by byl pouze v tom jak rychle by obyvatele CR umreli... S vodikem by to bylo hned a bez az na nasledky ozareni... V kazdym pripade se musi sance skutecnyho vybuchu and i psouku typu Cernobyl blizit nule.

Odpovědět  |   | 
MoB  |  21. 11. 2010 11:24

Souhlas, taky mi tam chyběla zmínka o palivových článcích.

Odpovědět  |   | 
pětiprdelní opice  |  23. 11. 2010 13:18

jo, a taky o plazmovým pohonu a WARPu...
Nic z toho prakticky nefunguje a v článku se rozebíraly jen a pouze elektromobily

Odpovědět  |   | 
GaLo78  |  21. 11. 2010 00:51

Ta mě dostala Dál jsem sice četl, ale musel jsem se dlouho smát

Odpovědět  |   | 
Audipetr  |  21. 11. 2010 01:24

ono to az tak vtipny neni, dneska si z toho udelej barrosovu rovnici: elektrifikace aut + moc komisaru = evropska zelena totalita

vsak o co jinyho tu jde? za chvili budou povinny nejaky max co2 tj. max spotreba a to principielne nevede k nicemu jinymu nez nulovy povoleny spotrebe. a sup, za par let jezdime vsichni v leafech, kdy dame 750 klacku za auto co bude mit bidny schopnost i vedle dnesniho loganu. vsechno samozrejme pekne demokraticky...

Odpovědět  |   | 
RouS  |  21. 11. 2010 01:07

Díky za opravdu zajímavé čtení. Zatím jsem se o to zajímal jen povrchně a nečetl nic co by mluvilo o produkčních elektromobilech jinak než jako o otázce pár let. Viděl jsem i odhady jako za deset let. Ale to jsou všechno leda doufání, při popsaném stavu je jediný správný odhad nikdy, s půltunou baterek místo dvaceti litrů nádrže je to nesmysl bez ohledu na cokoli dalšího.

Odpovědět  |   | 
tomáš  |  21. 11. 2010 15:48

On to přestane být nesmysl až bude litr nafty/benzinu stát 100,- Kč. To není ale žádná vzdálená budoucnost. Vezměme v úvahu: spotřeba paliv Číně; žádná další těžitelná ložiska ropy; cena dolaru/kč/eura; ...

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  23. 11. 2010 11:13

Presne to same si mysleli pri ropne krizi v sedmdesatych letech a nasledovalo tricet let levneho benzinu. Ono ve skutecnosti te ropy je jeste opravdu hodne, problem s minulou palivovou krizi byl, ze zacala narustat spotreba pricemz se nerozvijela tezba, protoze pri nizkych cenach se nevyplatila. Napriklad jenom USA maji v netezenych loziscich pravdepodobne vice ropy nez kdy mela Saudska Arabie a netezi se jen z politickych duvodu. Staci zvysujici se cena + rozumny prezident a najednou bude ropy, ze nebudeme vedet co s ni.

Odpovědět  |   | 
Audipetr  |  21. 11. 2010 01:20

jo, uz jsem tu u vetsiny tech elektropekacu ve forech psal, ze to je na prd. proste pokud mate auto treba s 200 a vic konma a jedete ostrejc, pak nejakych 50 kwh spalite za 100 km jak nic. dokud tak nebude v baterkach aspon 150 kwh, nema to smysl. Audi mam rad, ale etrony nekdo lepil po 10 jointech, to jinak neni mozny, sportak s 53 kwh v pultune baterek je proste hovadina.

jinak je vtipny, jak jsou vsechny ty voziky foceny u vetrnych elektraren. jako by snad jezdily na vzduch...

Odpovědět  |   | 
Sany  |  21. 11. 2010 13:13

Jasně, auto s 200koňma má skoro každý čtenář tohoto článku...

Odpovědět  |   | 
dtsmaniac  |  23. 11. 2010 11:58

Stačí dát na masku Fabie HTP znak "VRS" a hned zdojnásobíš výkon

Odpovědět  |   | 

Dobře napsané, líbí se mi shrnutí výhod i nevýhod. Elektrický sporťák bude myslím paráda, to rozseká všechny a všechno, až budou baterky. Jen s nima to totiž bude i lehké, což je jaksi pořád to zásadní. On je jinak elektromotor lehký, ale pokud ho doplní stovky kilo baterek, výhoda je pryč.

Myslím, že by to mohlo vykrystalizovat v nějaké plugin hybridy jako Chevy Volt. Tj. něco málo elektriky a pak generátor, který jde snadno dočepovat. Na jedné straně perfektní přenos výkonu, na druhé dostatečný dojezd a nezávislost na dobíjení. Jen je otázka, jak moc velký smysl má dělat z benzinu s bůhví jak malou účninností nejprve pohybovou energii, pak zpátky elektrickou energii a pak zase pohybovou. Ale zdá se mi to jako řešení, na samotné baterky to dneska evidentně nepůjde.

Odpovědět  |   | 
Sany  |  21. 11. 2010 13:16

Znáš Tesla Roadster? Doporučuji si o něm něco přečíst. Cena je šílená, odpovídá sportovnímu vozu, ale parametry velmi zajímavé.

Mě fancinuje to tichu v elektromibilu, žádné startování, minimum poruch motoru a možnost je v koloně třeba 5km/h bez poskakování a mučení spojky.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:26

Ještě si zjistěte, jak je to u elektromobilu se spotřebou ve vztahu k rychlosti (tedy k otáčkám motoru). Proč myslíte, že se firmy pokoušejí o sporťáky a ne o autíčka na popojíždění?

Odpovědět  |   | 
BlackRider  |  22. 11. 2010 15:32

Ono se ve skutecnosti dela oboje. Prave kvuli tomu, ze elektrika je mnohem setrnejsi na popojizdeni nez spalovaci motory vzniknul velmi oblibeny Prius, kde se pri popojizdeni pouziva jen elektricky motor a spalovaci se startuje az kdyz je potreba vetsi vykon nebo dochazi baterie.
Jinak samozrejme jak u elektriky a tak benzinu plati ze cim vyssi rychlost tim vetsi spotreba...

Odpovědět  |   | 
EKOLO  |  13. 06. 2014 16:48

Ještě jednou: Čísla a výpočty v článku jsou nepřesná a zavádějící. Sledujte a odklikejte si na www.elektromobily-os.cz něco o eTour, kdy jsme za 9 dní objeli Evropu i s Maluchem a staré pekáče to natřely i Teslám. Ale teoretizujte si dál, my ukazujeme , jak to jde.

Odpovědět  |   | 
emenem  |  21. 11. 2010 02:02

Myslim ze clanok jednoznacne vystihol najvacsi problem, ktorym v elektromobiloch su akumulatory resp. ulozisko energie. Domnievat sa preto ze elektromobily su vystrel do tmy je podla mna velmi skore a scestne ... sucasna generacia je urcite pre vacsinu pouzivatelov kvoli cene nezaujmava a kupia si ju len skalni zastancovia ekologizacie. Pricom aj toto je otazka na diskusiu lebo kolovali aj studie o zivotnosti jednotlovych komponentov, spotrebe energie pri vyrobe baterii a elektromobily nevysli ako zrovna extremne ekologicka varianta ...
Dalsov vecou su nesporne vyhody, ktore elektromobily maju, neuveritelne zjednodusenie celej konstrukcie ... motor obsahuje daleko menej casti preto je mozne dosiahnut nizsiu poruchovost a celkova zivotnost sa predlzuje. Redukcia spotreby oleja ... takyto elektromobil by mohol sluzit aj ako prostriedok na stabilizaciu vykyvov v el. rozvodnej sieti a mnoho inych ....
Elektromobily su jednoznacne buducnost bez ohladu na to ci dojde k prelomu v uskladnovani energie (co sa deje kazdym dnom) staci si pozriet vyskumne oblasti napr. IBM, aj takto velka firma sa zaobera vyvojom baterie ktora by mala pouzivat okolity vzduch na vyrobu el. energie a rapidne tak zvysit energiu uskladnenu na 1kg, alebo to bude nejaka forma rychlo nabijacieho ultrakapacitora (do 5 minut tak ako z pumpy) alebo dojde k vyrieseniu problemov s uskladnenim vodika a el. energia sa bude produkovat z neho. V kazdom pripade sa vyvojom elektromobilov musia zaoberat uz teraz aj napriek tomu ze im to v sucasnosti produkuje stratu, lebo by sa to kazdej velkej automobilke vypomstilo neskor. (navyse nahrabat dolezite patenty je ovela jednoduchsie teraz ako uz v zabehnutom segmente)
Myslim ze velki vyrocovia si uvedomuju ze sa postupne svet ubere tymto smerom, presne tak ako kedysi boli CRT nahradzovane LCDckami a v prvopociatkoch poskytovali extremne zlu citatelnost zo vsetkych uhlov okrem priameho, boli drahsie na vyrobu a dnes sa situacia vo vacsine parametrov pocnuc cenou kompletne obratila ...

Odpovědět  |   | 
Neuwirth  |  21. 11. 2010 02:32

Rikas v podstate co je v clanku, takze souhlasim, jen mas vic optimismu co se tyce budouciho vyvoje v oblasti akumulatoru. Ja ho tedy nesdilim, na lepsi akumulatory se ceka uz hodne dlouho a jeste hodne dlouho se na ne cekat muze. Samozrejme, nikdo to nevi, ale nepovazuji za nejak zvlast moudre vyznamne investovat do vyvoje elektromobilu uz ted. Proc? Vzdyt to co se vyvinulo neni zadny prelom, je to lepsi nez driv, ale neni to nic co by neudelali za 5, za 10, za 20 let kdykoli behem relativne kratke chvile od nuly a navic kdo vi, co v tu chvili bude mozne udelat zase lepe. Je mozne, ze poradne akumulatory budou za 20 let a v te dobe bude soucasny vyvoj leda k pousmani... Navic je mozne, ze stejne tak jako lepsi akumulatory nekdo vymysli lepsi "transformator" jineho zdroje energie v pohyb a cele elektromobily budou razem mrtva vetev. Je to oboji stejne pravdepodobne, ani jednomu nic nenasvedcuje.

Ale proc ne, ostatne at si automobilky delaji co chteji. Ale jedna vec je neco si vyvijet a byt pripraven, jina vec je to prezentovat jako hotovy pouzitelny vyrobek. Tim dnesni elektromobily proste nejsou, tim tuplem ne auta jako R8 e-tron. Proto trvam na tom, ze delat elektromobily dneska je porad stejny nesmysl, ta uskali jsou ted ohromna a neprekonatelna.

Odpovědět  |   | 
ldx  |  21. 11. 2010 05:07

Realne reseni existuje a jmenuje se palivovy clanek. Spise timto smerem by se mela uprit pozornost automobilek... Mne to cele jen utvrdilo v nazoru, ze elektromobily na baterky momentalne patri jen do vyzkumnych laboratori, jakakoli uspesna komercni realizace neni, za soucasnyho stavu vědění, ani nahodou na poradu dne Autorovi clanku nezbyva nez podekovat za to, ze si dal praci s vypocty (apropos v posledni tabulce je chyba v radu), tak aby si kazdy moh udelat nazor sam

Odpovědět  |   | 
Luke  |  21. 11. 2010 11:38

Palivový článek řešením v dnešní době taky není. Problém je s uskladněním, tak s výrobou samotného vodíku, která je momentálně s dnešní technologií výroby tak energeticky náročná, že se nevyplatí. Pokud se nevymyslí nový technologický postup výroby vodíku, kdy bude z celkového hlediska méně náročný než použití fosilních paliv, tak vodík jako takový není na pořadu dne.

Odpovědět  |   | 
Pavel Riedl  |  22. 11. 2010 08:45

Rád bych uvedl na pravou míru to, že palivový článek je jen o vodíku. Jako palivo lze použít ledacos, třeba etanol. Účinnost se bude sice lišit, což ovšem nemusí být v tomto případě příliš podstatné.

V souvislosti s palivovým článkem doporučuji zadat do vyhledávače termín 'Bloom Box', nebo alespoň kliknout na český 'úvodník' zde:
www.zive.cz ...

Pavel Riedl

Odpovědět  |   | 
Radon  |  22. 11. 2010 23:12

opravte mne, ale mám pocit že etanolu je na světě ještě o pár barelů méně než ropy ... a jeho výroba pro několik miliard potenciálních zákazníků je také sci-fi

Odpovědět  |   | 
Woody  |  21. 11. 2010 08:22

V tabulce je efektivni energie 0,87 kWh/kg, ale v textu je hodnota 10x mensi. Jinak vyborny clanek, diky!

Odpovědět  |   | 
nobody  |  21. 11. 2010 08:57

Těžaři, zpracovatelé ropy a státní kasy závislé na daních z benzínu jsou tím největším nepřítelem elektromobilů. Podle různých pověstí mají již existovat technologie pro ukládání el. energie konkurující natankování benzínu do nádrže, ale z výše uvedených důvodů byly za obrovské peníze odkoupeny a uloženy do sejfů. Těžko to potvrdit, ale na každém šprochu pravdy trochu.
Se současnými bateriemi je jediné smysluplné a relativně laciné řešení hybrid na způsob Chevroletu Volt - menší spalovací motor pracující v ideálním cyklu s co největší účinností jako zdroj elektrocentrály pro nabíjení provozních akumulátorů, samotný pohon čistě elektrický s maximální účinností bez ztrát v převodovkách apod.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  21. 11. 2010 09:05

Pokud opravdu věříte těmhle konspiračním teoriím, znám i jiné - v trezorech jsou prý i konstrukce motorů, poháněných vodou, konstrukce miniaturních palivových článků, které při spotřebě pár deci metanolu a velikosti krabice od bot vyrobí spousty kilowatt, procesorů se spotřebou pod 1 W a stonásobným výkonem proti těm dnešním a dalo by se pokračovat. Holt nás asi čeká světlá budoucnost...

Odpovědět  |   | 
papaja  |  21. 11. 2010 09:13

Jste zbytečně paranodiní.
1) "Těžaři, zpracovatelé ropy" - tak radost z toho mít nemusí, ale ropu a plyn prodají i jinde (v mnoha zemích světa se z těchto produktů elektřina vyrábí)
2) Stát si vždy najde způsob, jak někoho zdanit. Na to nepotřebuje benzínová auta.
3) "Podle různých pověstí" - stejně jako ufo, chemtrails apod.
4) "z výše uvedených důvodů byly za obrovské peníze odkoupeny a uloženy do sejfů" - myšlenku a principy, aniž byste je patentoval, neochráníte tak, že je vložíte do sejfu; na takovém výzkumu se těžko podílel 1 člověk; to je práce pro velké týmy a těžko by se to utajilo; kdyby něco takového vymysleli, tak to prodají výrobcům baterií a z těch peněz budou žít ještě jejich prapravnuci
5) "ale na každém šprochu pravdy trochu." - co dodat...

Odpovědět  |   | 
nobody  |  21. 11. 2010 09:23

Jeden z těch "šprochů", který lze ověřit, hovoří přímo o Chevronu, který před pár lety koupil jistý patent na akumulátory za desítky milionů dolarů, aby jej uložil do sejfu s tím, že je to zbytečné. I dnes se ještě najdou nečekané vynálezy, objevy nových principů čehokoliv, které nepotřebují obrovské týmy, prostě jen někdo uvidí věci v jiných souvislostech.

Odpovědět  |   | 
papaja  |  21. 11. 2010 10:08

"koupil jistý patent na akumulátory za desítky milionů dolarů, aby jej uložil do sejfu"
Ukládat patent do trezoru nemá smysl, neboť patent je ze své podstaty VEŘEJNÝ. Pravda je spíš taková, že jste uvěřil konspiračním nesmyslům. Nicméně, pokud byste si za svým trvzením stál, pošlete sem číslo toho patentu...

Odpovědět  |   | 
Ondra S.  |  21. 11. 2010 10:53

Tak takové patenty v trezorech náhodou existují, třeba tento:
Patent motor edvina graye
free-energy.ws ...
free-energy.ws ...
free-energy.ws ...
free-energy.ws ...
Téměř nikdo ale nedokáže odhadnout, co by se mohlo stát při jejich masovém nasazení, protože není tak úplně jasné, odkud to bere energii a jak by reagoval přírodní ekosystém této planety. Řešení by bylo možná potom bezdrátový přenos energie podle Nikoly Tesly, ale to už jsme u vizí, které tady běžný člověk stejně nepochopí (protože se nedokáže přenést přes bežné fyzikální poučky ze školy) , což ovšem rozhodně neznamená, že to nebude fungovat!

Odpovědět  |   | 
papaja  |  21. 11. 2010 12:05

Patent prostě z principu utajovaný být nemůže, jinak to není patent, ale obchodní/výrobní tajemství. Jenomže to zase není chráněné (pominu-li ten trezor) - jinými slovy, kdokoliv může začít vyrábět cokoliv, co není chráněné patentem. Co je chráněné patentem, lze vyrábět pouze za předpokladu, že máte licenci, nicméně princip musí být zveřejněn, aby bylo jaksi patrné, co je vlastně chráněno proti neoprávněné výrobě...

Odpovědět  |   | 
Ondra S.  |  21. 11. 2010 13:10

Nicméně podle toho, co píšeš je zaručeno, že to tu jezdit nebude, protože je to patentováno, vynálezce je už mrtev. To znamená, že to tu nikdo vyrábět a prodávat bez licence nemůže a tu mu stejně nedají, takže je to právně celkem neprůstřelně zajištěno proti rozšíření.

Otázka je, jestli si to podle toho US patentu můžeš sám soukromě vyrobit jen pro svou soukromou osobní potřebu bez licence? Nato si myslím stejně nemůžou příjít, když si toho vyrobíš 1-2 kusy jen pro sebe (své auto) a nebudeš to nikde dál šířit.

Odpovědět  |   | 
papaja  |  21. 11. 2010 14:36

Opět špatně. Patentová ochrana platí maximálně 20 let. Pak je to volné. Pro vlastní potřebu si můžete vyrábět, co chcete, nemůžete to ale prodávat (alespoň v zemích, pro který je patent "zapsán"). Pokud vynálezce zemře před vypršením 20 let, stává se patent předmětem dědictví, takže to mohou licencovat dědicové.
Takže pokud si myslíte, že ten Grayův motor je něco super, směle do toho. Ale asi to taková bomba nebude...

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 17:22

Ale kde... Ten motor na volnou energii je totální blábol, začtěte se trošku do toho popisu. Vše je na webu...

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:22

Jdyz je to na webu, asi to neni v trezoru, co?

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:20

ROFL

Odpovědět  |   | 
Salam s Cibuli  |  21. 11. 2010 19:38

Co treba jina teorie. Vime vsichni, ze v Evrope se ted vsude stavi mytne brany. Co nemusime tusit, je to, ze to muze byt priprava na zdaneni motoristu "od kilometru" pote, co benzin a nafta ztrati po "nahodnem objevu" dostatecneho akumulatoru svoje kouzo. Jinak z neuzivani benzinu by totiz nebreceli ani tak moc tezari ropy, jako nase drahe evropske vlady, ktere z dane v cene benzinu lepi sve socialisticke exkre...ehm..experimenty. On je totiz benzin pri rafinaci ropy vpodstate odpad.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 15:34

To je ale blbost, že? Máte ten dojem, že mobil nebo Notebook jel někdy na fosilní paliva? Pokud ne, tak si asi dokážete představit, kolik peněz a usilí se dává do vývoje efektivnější akumulace eletrické energie. Příště zkuste trochu víc přemýšlet...

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:52

Přijďte, až váš mobil nebo noťas spotřebuje denně 50 kWh, pak se budeme bavit. Do té doby plácáte nesmysly.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  22. 11. 2010 08:10

Přijďte, až zjistíte, že princip ukládání energie do baterií je úplně stejný jak pro auta, tak pro mobily. Do té doby plácáte jenom nesmysly.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  21. 11. 2010 09:01

Mimochodem, cena akumulátorů dělá cca polovinu ceny elektromobilu. Trvanlivost max. 4 roky, v praxi dosahovaná jen výjimečně.

Idea "přijedu k pumpě, obsluha mi během pěti minut vymění baterky a jedu dál" je z tohoto pohledu pořádně zcestná. Koupíte nové auto za 1 mil. Kč, dojedete k nejbližší pumpě a tam vám do toho šoupnou tři roky staré vyšumované baterky z nějakého krámu. Jak se na to těšíte?

Mimochodem, jak se pak bude řešit výměna akumulátorů po jejich zničení? Když pominu šílenou neekologičnost hromadného používání velkých akumulátorů, budete ochotni, když vám v autě čerstvě vyměněná baterka po třech km zdechne, zavolat odtahovku a dát si aku vyměnit za půl milionu a pak s ní jet k pumpě, kde vám tam zase šoupnou starý krám? Nebo má akumulátory vyměňovat "pumpa"? Bylo by to spravedlivější, pak ale bude nabití na 75 km stát minimálně dva tisíce...

Odpovědět  |   | 
Salam s Cibuli  |  21. 11. 2010 19:56

Nevim, kde vidite problem. Dle meho nazoru je to jednoduche jako facka. Na pristi pumpe pak dostanete treba zase novou. Budete-li to menit 5x tydne bude vam to jedno. Vas zajima, kolik naboje se do baterky vleze a to lze merit zaplombovanym elektromerem s pameti...jinymi slovy technoligicky i logisticky zvladnutelna zalezitost.

Hromadne uzivani akumulatoru pak zajisti presne naopak jeho ekologicnost. S recyklaci akumulatoru je to o jen o malo slozitejsi, nez s recyklaci nevratnych lahvi. Verit mi ale nemusite

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:35

Nevěřím vám, už kvůli tomu poslednímu tvrzení. Sklo totiž neobsahuje prakticky nic jedovatého - kromě stopového množství těžkých kovů, které je ve všem - na rozdíl od lithiových aklumulátorů, kde není prudce jedovatý jen povrch obalu a vývody.

Lidskou povahu nepředěláte.

Odpovědět  |   | 
Dušan Mihálik  |  21. 11. 2010 09:09

Predstavme si teoreticky, že všetci dostaneme každý super elektromobil, ktorý má 100 x vyššiu kapacitu ako majú elektromobily dnes ......

Celý deň by sme nadšene a ticho jazdili celý deň ....

Ale večer by sme všetci pochopiteľne zapojili nášho elektrotátoša na sieť ...

Výsledok: okamžite by skolabovala celá sieť, lebo trafáky by nestíhali a ak by náhodou i stíhali, tak nestíha výroba elektriny, ktorá by dostala večer neuveriteľný nápor ...

Tento "detail" - t.j. výroba, transformácia a regulácia eletrickej sústavy vplyvom elektromobilov zatiaľ evidentene nadšencov pre elektriku ešte nenapadla ...

Spomenutá efektívnosť x-krát tranformovanej primárnej energie je tiež pre elektronadšencov "detailom" o ktorej sa nebavia ...

Odpovědět  |   | 
hoax  |  21. 11. 2010 10:46

ani ne ... ak by ich mali vsetci tak by boli stanice na dobijanie vsade to jest dojdes do prace a nabyjas ...

a vecerne nabijanie by bolo v pohode pretoze normalny ludia spia ... spotreba ludi v noci klesa .ale atomove elektrarne na noc nevypnes

pripadne ak by to bolo kriticke tak by sa vsetky auticka pripojili na net a nabijanie by bolo synchronizovane a automatizovane ..

a ta nocna spotreba rapidne klesa ... to sa fakt neboj

Odpovědět  |   | 
Dušan Mihálik  |  21. 11. 2010 10:50

Parkujem pred barákom a neviem si predstaviť to dobíjanie - žeby kábel zo štvrtého poschodia ?

A v práci by sa to dobíjalo ako ? Kde a koľko a komu by sa platilo ?

Ono to nie je také jednoduché ako sa zdá ...

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:44

Atomovou elektrárnu sice na noc nevypnete, ale solární panely se vypínají samy a vítr s večerem v 90% případů taky ustává.

Díky těmto zdrojům budeme moci brzy zapomenout na levný noční proud, naopak nám nastanou problémy se zajištěním elektřiny pro večerní spotřebu.

Odpovědět  |   | 
BlackRider  |  22. 11. 2010 15:55

To je nesmysl... vitr a slunce nikdy nebudou tvorit vic nez par procent vyroby energie. Nejdal je v tomhle Dansko, ktery ma idealni podminky a je vicemene komplet obestaveny "vetrnikama". Presto ty vetrniky dokazou pri plnym nasazeni pokryt pouze 20% spotreby Danska. Teda kdyby pulku z toho Dansko neprodavalo dal. Cili ani super ekologicky Dansko se bez klasickych elektraren neobejde a proto se nikdo u nas nikdo bat o nocni proud nemusi, dokud se elektromobily opravdu masove nerozsirej...

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  21. 11. 2010 11:24

Načti si nějaké články na téma "smart grid" a zjistíš, proč síť nezkolabuje a proč výroba elektřiny bude stíhat.

A mimochodem, jestli si myslíš, že výroba benzínu a ropy je čistá (protože jak jistě víš, tyto paliva se netěží, ale vyrábí frakční destilací), tak jsi hodně naivní.
A to zcela opomíjím, že sem tam praskne vrt nebo ropovod, sem tam někdo ropná pole zapálí, aby je nemusel likvidovat (z toho má ovzduší nepopsatelnou radost) a další takové drobnosti, které se objevují na obou stranách.

Odpovědět  |   | 
Dušan Mihálik  |  21. 11. 2010 14:00

Stačí väčšie teplo a už kolabujú elektrické siete z dôvodu zapnutia klím po celej krajine ...

Takže bez miliardových investícií sa to nezaobíde a nezachránia to žiadne "inteligentné" siete, lebo tie len optimalizujú - čiže problém len zmierňujú, ale s radikálnym nárastom spotreby neurobia nič zásadné ...

S tým znečistením súhlasím - akurát pri elektrine to všetko ostáva a pridáva sa ďaľšie ... pretože elektrina je najušlachtilejšia (a najdrahšia) forma energie ...

Vyriešila by to len lacná výroba z obnoviteľných zdrojov, ale to je okrem vody zatiaľ len utópia ...

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  21. 11. 2010 17:42

Kapacitu rozvodných sítí a elektráren vzhledem k elektromobilům nikdo neřeší, existují nanejvýš naivní návrhy ekologistů, jak to řešit nabíjením v době menší spotřeby (haha, v noci nefunguje fotovoltaika a přestává foukat, nočního proudu bude brzy nedostatek).

A víte proč se to neřeší? Protože technicky vzdělaní lidé nesmyslnost elektromobilizace chápou a s masovým rozšířením elektromobilů prostě nepočítají.

Odpovědět  |   | 
Jaromír Vegr  |  10. 12. 2010 09:46

Pane Kahovče, já jsu debil a negramot..., ale jezdím 10 let pouze na elektřinu a manželka taky. Auto 20 hodin denně stojí a může nabíjet kdekoli, poslední rok nabíjím z vlastní střechy, takže nepotřebuji el. ani kupovat.
Jeden milion eut u nás by spotřeboval asi 1,5% vyrobené elektrické energie.Když vezmeme toto v úvahu, tak obnovitelné zdroje vyrobí více, než bychom potřebovali na dopravu. A spočítejme si, kolik ušetříme za dovezenou ropu atd. To taky s mým vzděláním dovedu a Vy jistě levym zadním závitem .
Dejte se k nám - elektromobily-os.cz

Odpovědět  |   | 
janseb  |  13. 01. 2011 18:16

Ten výpočet bych rád viděl. Mně to vychází tak na na půl Temelína.

Vezmu-li polovinu z těch 50kWh kapacity akumulátru v článku jako průměrnou denní spotřebu na 50 km jízdy - 25 kWh krát milion je 25 GWh - teoretická denní výroba jednoho 1000 MW bloku v Temelíně je 24 GWh.

Můžete polemizovat o denním nájezdu, ale myslím si, že řádově na té půlce Temelína jsem. A to neuvažuji ztráty na vedení a účinnost nabíjení.
Pokud jsem se někde sekl v řádech, omlouvám se, ale teď nikde chybu nevidím ...

A bude to dost drsné, na ten dojezd abyste v zimě v autě netopil a v létě neklimatizoval ...

A celé to bude vypadat úplně jinak, až stát na elektřinu do aut zavede stejnou DPH a spotřební daň, jako na benzín ... teda pro ty, co nemají vlastní střechu.

Odpovědět  |   | 
ekolo Vegr  |  08. 11. 2017 14:19


Dnes už vozím v autě i 90 kWh . Na 50 kWh najedu 500 km. Stačí nahlédnout do Guinesovky z Pelhřimova. (r. 2012)

Odpovědět  |   | 
Hans  |  20. 05. 2014 19:53

Není každý debil a negramot,bydlící ve vlastním domku dokonce s elektrárnou,většina lidí ve městech bydlí v domech,které se nazývají paneláky a činžáky,které mají i více než dvanáct pater a auto mají na kilometry vzdálené od vchodu,pracují v centru v kancelářích,obchodech,či jen kopou výkopy a převlékají se v maringotce bez elektřiny a takoví lidé mají zajisté podle Vás možnost mnohakilometrového kabelu na napájení z vlastní balkonové fotovoltaické elektrárny,otočené na sever...prostě není každý takový machr,všemu rozumící,jako jste zajisté Vy,polobůh,který zničil elektromobil,alespoň u nás,již jsme spolu komunikovali a naprosto jste mne svými bláboly a arogancí odradil od použití byť jen elektrického skůtru,koupil jsem si naftovou felicii a jezdím na obyčejný tescoolej,ohřívaný měděnou trubkou,namotanou kolem výfuku.Lidé Vašeho přesvědčení také neradi slyší to,že na jeden litr nafty či benzínu v osobním autě připadají desítky litrů podřadných paliv při jejich distribuci na zaoceánských lodích,které jsou mimo jiné největšími znečišťovateli ovzduší na planetě,pár největších lodí představuje větší produkci zplodin,než všechny osobní automobily na světě.

Odpovědět  |   | 
Rýpal  |  21. 11. 2010 22:47

Celý den používáme celý den notebooky, večer je všichni zapojíme a síť zkolabuje...to není svářečka, ani cirkulárka. Navíc každý končí v práci v jinou hodinu, vrací se domů v jinou hodinu...neopodstatněný argument. Pokud by to problém byl, vymyslela by se třeba nějaká krabice, která by se celý den nabíjela a potom energii vozu předala přímo. Je to něco jako kopat jámu lopatou 15 hodin, místo dvou rýpnutí bagrem.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:41

Kdyby ta vaše "krabice" existovala, byl by to nejspíš ten zázračný akumulátor, který neexistuje. Můžete namítnout, že můžete mít doma velký akumulátor, který se bude udržovat nabitý proudem z času, kdy je ho dost. Jenže, vážený pane, tím problém nevyřešíte, ale zdvojnásobíte. Problém s cenou akumulátorů. Bude vás to stát každé 3 až 4 roky půlmilionek navíc, abyste mohl denně ujet 70 km. Jste to ochoten zaplatit?
Navíc se tak vyplýtvá neuvěřitelné množství elektřiny na dvoustupňové nabíjení a dvoustupňovou akumulaci. Takže jí bude potřeba vyrobit o to víc.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 08:04

Kolik kWh spotřebuje denně váš noťásek? 50? Pak máte ovšem pravdu... Jenže on spotřebuje cca 1000x méně. Přesto mobily a noťasy v Evropě sežerou proud ze dvou elektráren. Pro elektromobily byste jich tedy musel postavit asi dva tisíce...

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  22. 11. 2010 12:52

Vzhledem k tomu, že benzín/nafta se nevyrábí zadarmo, ale za cca 0,4-0,5Wh/l (zdroj: fpedas.uniza.sk ... ) tzn. už dnes existuje pár set elektráren, co produkují proud pouze pro výrobu benzínu a nafty, tak ten nárůst zas tak obrovský není.

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  22. 11. 2010 12:55

A protože sem si spletl jednotku (W vs. kW), tak to zas taková pecka není :)

Odpovědět  |   | 
valdert  |  04. 12. 2010 18:11

Ale samozřemě nás napadla. Proto zde lidé mluví o dobíjecích stanicích s výměnou celých sad akumulátorů. A dále určitě zde mluvíme pouze o části automobilů, které budou využívat elektřinu k pohonu tímto způsobem. (akumulátorem, či setrvačníkem)

Dále budou existovat automobily s klasickým pohonem teřba přizpůsobené na plyn. či co já vím, dále další část bude využívat palivové články se specifickým palivem. Jde o to se nehrnout vpřed vždy jedním směrem , ale využít všechny možné eventuality.

Ostatní je otázka marketingu, politiky a technických schopností.

Viz prodejní vánoční šlágry jsou defacto marketingové tahy pro prodej inovačních novinek.

Odpovědět  |   | 
Alva  |  21. 11. 2010 09:24

Záleží na úhlu pohledu a preferencích. To já bych si elektromobil koupil hned. Dojezd by mi stačil s rezervou 60km. Tím by i accu nemuseky být tak těžké. Koncepcí dvou místné, něco jako Smart. Nepotřebuji si honit ego v SUV, potřebuji se přemístit z bodu A do bodu B. Což je u mne vzdálenost 19km. A když bych potřeboval jet na větší vzdálenost s větší bagáží (cca 5x do roka), mohli by existovat půjčovny čmoudíků za přijatelnějších podmínek než dnes.

Odpovědět  |   | 
Karel  |  21. 11. 2010 15:23

Teoreticky máš pravdu, stačí ti dojezd 60km. Ale problém nastane v okamžiku když přijedeš do práce a budeš se muset vrátit pro nějakou blbost a už podruhé nedojedeš, nebo večer zapomeneš dát auto do zásuvky. A ono každodenní nabíjení se taky časem omrzí.

Odpovědět  |   | 

"Stále věříte ve světlou budoucnost elektromobilů?"

A proč by ne? Resp. jaký má smysl odsuzovat celý elektrický pohon, když jste psal pouze o konvenčních akumulátorech, a ne třeba palivových článcích (vodík) apod.?

Článek jinak pěkný, spoustě lidí pořád uniká, kolik energie skrývají fosilní paliva a jaký bude problém, až jich bude nedostatek. Výpočty se ale daly zjednodušit a porovnat rovnou využitelnou kinetickou energii, když pro hypotetickou v palivu jste neukázal rozdíl při využití CVT nebo zdroje energie v hybridech při optimálních provozních podmínkách (otáčky atd.)

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  21. 11. 2010 17:36

S palivovými články je tentýž problém - malá účinnost, pro výrobu elektřiny v desítkách kW velikost a hmotnost - vodík daleko efektivněji využijete čím? Přece starým dobrým spalovacím motorem...

Odpovědět  |   | 

No nevím, jediné spalování vodíku mělo snad BMW Hydrogen 7 a s tím projektem se přestalo, naproti tomu Honda FCX se stále rozšiřuje a zapadá do toho i koncept domácích stanic Honda na výrobu vodíku. Většina kritiky zazněla na adresu akumulátorů (nereálné jich tolik vyrobit, recyklovat, vyměňovat na "benzínkách"), proti tomu je vodík zajímavé médium (a právě i ta domácí výroba v libovolném čase). Řádově menší účinnost a tím dojezd by v městském provozu nemusela vadit.

K masovému rozšíření elektromobilů založených čistě na velkých akumulátorech jsem také skeptický, ale třeba v hybridech nebo autech na vodík, kde je jen menší akumulátor jako buffer pro rekuperaci, to nemusí být špatné

Odpovědět  |   | 
lubog  |  21. 11. 2010 09:42

Chcel by som sa opytat ci autor clanku v nejakom elektromobile uz sedel. Skuste kontaktovat clenov ceskehoelektroauto klubo.
nie som nejaky zastanca elektromobilov, ale tento clanok sa mi zda dost ovplyvneni ludskov pohodlnostou a neochotou.

Cely clanok bol postaveny na predpoklade zlej kapacity baterii. O kolko sanzvysila kapacita baterii? Ked. Pouzijem vas cisla tak 2x. O kolko sa za to obdobie zvysila efektivnost spalovacieho motora? A to ani nehovorim o novych technologiach, ktore boli odkupene - hadajte kym.

Fosilne palivo sa bude na tejto planete pouzivat, kym nedojde posledna kvapka.

a posledna poznamka: A8 je pekne auto. Ale normalny clovek potrebuje auto pre prakticke ucely. Na 80percent potrebuje clovek auto do 200 km na den - do prace, nakupy ... A auto v klude nabit v noci. Na dovolenku alebo dlhsiu cestu si zoberiem bezne auto na palivo. Pocitit uzasnej rychlosti v A8 na D1 necham radsej niekomu inemu. Nato mi staci vybehnut raz tyzdenne na sportovy okruh.

Odpovědět  |   | 
papaja  |  21. 11. 2010 10:17

"A to ani nehovorim o novych technologiach, ktore boli odkupene - hadajte kym."
A to mě docela zajímá!
1) Kdo ty technologie vyvinul?
2) co je jejich podstatou?
3) Kdo je odkoupil?
4) A jak o tom víte?
Nesmíte tolik věřit všemu, co se povídá...

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:24

Takze mam mit dve auta? Neprakticke elektricke na kratke cesty a levnejsi benzinove na delsi cesty? Blahopreji! Mate to skvele vymysleno!!!

Odpovědět  |   | 
lubog  |  21. 11. 2010 17:21

Drahsi elektromobil? Ale preco? Lebo sto rokov sa vyvyjalo nieco omnoho komplikovanejsie,? Ceny elektromobilov su vysoke lebo sa nerobia v obrovskych kvantitach. Ale aj napriek tomu: zrataj si cenu servisu, olejov, remenov, atd. a mozno ta to prekvapi. Prerorobena jazdenka ta teraz vyjde v dost zaujimavej cene uz aj teraz. A spominana nizka zivotnost baterii spominana vyssie - ten clovek ziadny elektromobil nevidel. Ale v podstate ani baterie nemusia byt zdrojom energie.

Ohladom odkupenia patentov, ja vsetkemu co si precitam hned neverim, podobne veci som uz aj zazil. Skor, ten kto neveri v taketo tahy je naivny.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 07:37

Myslíte, že když celosvětová spotřeba lithia vzroste na tisícinásobek, půjde jeho cena razantně dolů?

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 17:59

Lidskou pohodlností a neochotou je dána snad podstata skoro všech technických vymožeností, od srpu až po automatickou pračku, takže tenhle aspekt bych rozhodně nepodceňoval

Odpovědět  |   | 
JirkaK  |  21. 11. 2010 09:52

Dojezd elektromobilu by nemusel být zas tak velký problém, kdyby se používal tam kde je to přirozené - pro dojíždění do práce ve velkých městech. Jenže je to reálně použitelné jen pro ty, co mají rodinný domek, kde můžou elektroauto zaparkovat a zapnout do zásuvky. Ve velkých městech s parkováním na ulici a na parkovištích by to znamenalu dát ke každému parkovacímu místu dobíjecí přípojku a vyřešit placení za proud.
Další problém - cena za odebranou elektrickou energii vypadá hezky, ale pokud se bude hromadně používat pro pohon, tak ji brzy zdaní taky. A hlavně - do ceny za ujetou vzdálenost se musí započítat cena baterií. Jestli akumulátor vydrží v praxi 100 km a snese 500 nabití, znamená to dojezd 50 000 km a při ceně akumulátory 50 000 Kč (velmi optimistické) náklady 1Kč na ujetý km, které je potřeba připočítat.
A v neposlední řadě - elektřina nevzniká jen tak, hlavně v našich podmínkách v tepelných elektrárnách. Takže elektromobil je vlastně jen přesunutí výfuku o kus dál.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 15:29

Pro dojíždění do práce ve velkývh městech slouží MHD a spousta lidí to taky využívá, protože nemá zájem stát v zácpách. Auta slouží spíš k dojíždění ze vzdálených lokalit, kde je mizerná onslužnost.

Odpovědět  |   | 
walkeer  |  21. 11. 2010 10:31

A to jeste prehanim, v CR to bude neco kolem 50ti, mnoho ridicu jezdi jen po Praze do prace a najedou 20-30. Na to dnesni elektromobily bohate staci.

Odpovědět  |   | 
Shimi  |  21. 11. 2010 10:47

to walkeer: Stačí nestačí, o to vůbec nejde. Jde především o cenu. Schválně, kolik takový elektromobil stojí?

Odpovědět  |   | 
Tom  |  25. 11. 2010 23:59

Průměr, jak už to tak bývá, nemá žádnou vypovídací hodnotu. Ono je jaksi hezké, co najezdím v průměru. Jenže já chci auto také proto, abych jednou za týden mohl jet na chalupu nebo na výlet, jednou-dvakrát za rok někam na dovolenou. S elektrickým vozíkem nemám šanci, leda že bych si k němu koupil ještě druhé auto.. což ovšem staví celý koncept ekologičnosti a ekonomičnosti elektromobilu na hlavu. Takže zbývají jízdy po městě. A není v tom případě náhodou ekonomičtější a ekologičtější varianta MHD?

Odpovědět  |   | 
Tomas Bene  |  21. 11. 2010 10:56

Zajímalo by mne jak se v takovém autě topí v koloně, která popojíždí ve 30 st. mrazu ?
A jejpodstatnější věc jsou skutečně náklady na generální výměnu baterií. Do povinné výbavy bude muset být přidáno další lano. Tentokrát ale ne tažné ale s oprátkou, jinak to slabší povaha po 5 letech, nezkousne. Tento argument již tu zazněl. Hlavním motivem všeho je tlak průmyslové lobby na další zvýšenou spotřebu obyvatel. Tak tomu je stějně i při neustálé inovaci průmyslových výrobků. Černobílý film jsme prožívali se stejným soustředěním a napětím jako současny HD s 3D dohromady. A digi kompakty nezvládají 50% scén které kinofilmový foťák ani neřešil a zvládl to. Třeba lesklé plochy, bílé plochy, přsvícení scény a pod. Ale perou to do nás i když naše oči to již nejsou schopny to využít, o uších ani nemluvím.

Odpovědět  |   | 
Dušan Mihálk  |  21. 11. 2010 14:05

V zime sa vytiahne z garáže skutočné auto a eletromobil sa "zazimuje" ...

To isto platí pre dlhšie cesty ....

Mať dve autá je neuveriteľne ekologické

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 18:17

Benzínem nebo naftou. Třeba plně elektrický Fiat 500 e má benzínová kamínka bez katalyzátoru se spotřebou 0,7l/hod

www1.adac.de ...

Odpovědět  |   | 
Honza  |  21. 11. 2010 11:33

Výrorný článek gratulace , jednak forma kterou je napsaný je velice vyvážená a pak ukazuje že redakce se nepřestala bát psát pravdu.

Odpovědět  |   | 
Honza  |  21. 11. 2010 11:34

Na začátku mělo být samozřejmě výborný

Odpovědět  |   | 
Luki  |  21. 11. 2010 11:35

Autor zapomíná, že 90% všech cest evropanů se podle statistiky uskuteční do práce v průměru 60 km (30 tam a 30 zpět) nebo na nákupy, děti do školky a pod. Z tohoto pohledu elektromobil strká všechny fosílie ve městě do kapsy. Je malý, dobře se s ním parkuje a pohybuje ve městě. Je tichý, hluk je ve městech obrovský problém, stejně jako emise které nás denně dusí a způsobují různá onemocnění včetně rakoviny. Navíc takové auto parkuje a dobíjí v noci, tedy v době, kdy je v síti přebytek energie.
Takže proč automobilky nakládají obrovské prostředky do vývoje? No jednoduše proto, že si umí velmi dobře spočítat na rozdíl od autora, že elektromobil je ideálním prostředkem pro 90% obyvatel Evropy. 90%!!!!!
A těch zbylých 10% co si potřebují kompenzovat malé přirození velkými SUV nebo supersporty, nebo ty co bydlí někde na konci světa nechť si jezdí do práce třeba v traktoru.
Jen nevím, proč se automobilky snaží udělat z malého praktického vozítka ohromné káry.

Odpovědět  |   | 
Hobil  |  21. 11. 2010 12:22

"...90% všech cest evropanů se podle statistiky uskuteční do práce v průměru 60 km (30 tam a 30 zpět) nebo na nákupy, děti do školky a pod...."

Videl bych to spis na AND nez OR (km do práce a zpět PLUS nákupy, děti apod.)

Kolikrát týdně potřebujete ještě někam večer zaskočit (autem), i když při parkování s tím nepočítáte?

Když už jsme u těch statistik, kolik evropanů jezdí na nejrůznější dovolené auty? Rozhodně jde o průměrné vzdálenosti na hony vzdálené dojezdu elektromobilů.

Skutečně se zdá, že řešení není vyšší akumulace elektřiny (v dohledné době nedosažitelné), jako spíš zapracovat na vestavěném zdroji energie v automobilu. Jestli to budou palivové články, atomový reaktor, solární panely, stlačený vzduch nebo něco úplně jiného je vlastně vedlejší.

Velmi pravděpodobně půjde o něco a prodávaného a zdanitelného.

H.

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 06:50

Chtělo by to zapracovat na technickém vzdělání obyvatelstva.

Nejlehčí atomový reaktor s připojenou výrobou elektřiny váží pár desítek tun. Ano, můžete pohánět kola parní turbínou (jako lodní šrouby) a elektrický mezistupeň můžete vynechat, ale příslušná regulace je prakticky nemožná - zeptejte se v elektrárně, co všechno je třeba dělat při rozjezdu turbíny a jak dlouho to trvá. A budete tam zase mít převody atd...

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:25

"A těch zbylých 10% co si potřebují kompenzovat malé přirození velkými SUV"

Existuje i jiny zpusob, jak rici, ze na takova auta proste nemas a nikdy ani mit nebudes finance...

Odpovědět  |   | 
custo  |  21. 11. 2010 21:52

Taky si léčím ego SUV, občas si s ním zajedu na teréní dráhu, jen tak pro radost. Nicméně pokud bych sehnal vhodný e-mobil na cesty do města tak jej beru - cena naní tak důležitá, ale chtěl bych aby byl malý, nikdy jsem nepřišel na chut limuzínám na nákupech, na nákup, do práce, do školy je lepší něco malého (Smart ? ). Když to bude na elektriku, tak mi to přes léto nabije solár a v zimě čez...

Odpovědět  |   | 
wolff  |  21. 11. 2010 12:27

Výborný článek... Nečekal bych an tomto serveru takový článek. Autor předvedl, že někdo v C-pressu má ještě mozek a není to tam banda hlupoňů se základním vzděláním (sotva dokončeným). Bravo.

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:26

V jakem CPRESSU

Odpovědět  |   | 
x  |  21. 11. 2010 12:41

V článku je pár nepřesností, či spíše nedomyšleností.

Co se týče hmotnosti, tak není korektní porovnávat jen hmotnost baterií versus hmotnost paliva. Je třeba vzít na vědomí, že elektromobil má na druhé straně podstatně lehčí pohonné ústrojí, což také pár desítek kg udělá.

Stejně tak účinnost nelze porovnávat je obyčejným srovnáním účinností pohonů. I elektromobilu je potřeba vzít na vědomí rekuperaci, což přináší oproti spalovacím motorům energii navíc. Dobře je to vidět zejména v městském provozu, kde dojezd spalovacích motorů klesá rychleji než dojezd elektromobilu.

Nechci tím obhajovat současné elektromobily typu R8 e-tron. To je čistá "stylovka" a jen ukázka toho, že to automobilka prostě udělat umí. Ovšem A1 e-tron je už zajímavější řešení a v příštích letech je to docela použitelná cesta. Není sporu v tom, že benzin a nafta (nebo LPG, líh apod.) jsou mnohem lepší "úložiště" energie než stávající baterie, na druhou stranu pružnost elektromotorů a možnost rekuperace jsou více než zajímavé. Když k tomu přičtete to, že spalovací motor pracuje v takovém systému v tom nejefektivnějším režimu (což je mimochodem největší slabina klasického řešení spalovací motor + převodovka), tak je to velmi zajímavé a energeticky efektivní řešení. Navíc to naprosto obchází problém dobíjecích stanic - přeci jen ani na západ od našich hranic není úplně běžné bydlení ve vlastním domě a instalace vlastní dobíjecí stanice na veřejném parkovišti před domem není reálná. Dobíjení ze sítě tedy není nutností, ale pouze bonusem navíc (a úsporou).

Troufnul bych si tedy tvrdit, že hybridní řešení v podobě A1 e-tron bude v nejbližších letech stále častější a bude klesat na ceně. Navíc má obrovskou výhodu v tom, že dané řešení je obrovsky variabilní ve zdroji elektřiny - místo spalovacího motoru vrazíte palivový článek a zbytek systému už nemusíte měnit. A prostým zvětšením nádrže lze snadno zvětšovat dojezd a stále přitom využívat výše zmíněných výhod elektromobilu.

V oblasti baterií jsem sice také mírně optimistický díky rozvoji nanotechnologií, což je opravdu věc, se kterou před čtyřiceti lety nemohli počítat. Nicméně je to pořád běh na hodně dlouhou trať. Sice už dnes jsou zajímavé objevy, ale jejich uvedení do masové výroby určitě nebude za pět, ale asi ani za deset let.

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:27

"Co se týče hmotnosti, tak není korektní porovnávat jen hmotnost baterií versus hmotnost paliva. Je třeba vzít na vědomí, že elektromobil má na druhé straně podstatně lehčí pohonné ústrojí, což také pár desítek kg udělá."

To myslite vazne? Koho zajima lehci pohonné ústrojí, kdyz baterie vazi pul tuny!!!!!

Odpovědět  |   | 
x  |  21. 11. 2010 14:54

U elektromobilu s motory v kolech s na pohonnou jednotku vejdete do 100 kg, víc nepotřebujete. U spalovacího motoru máte samotný motor také kolem metráku, ale k tomu přidejte převodovku, hnací rozvody, diferenciály atd. To máte nejméně dalších 150 kg. To elektromobil nemá. A u auta typu R8 to bude ještě markantnější - DSG je výrazně těžší, taktéž původní osmiválec nebude mít jen 100 kg, ale mnohem víc.

Najednou ten rozdíl v hmotnosti je podstatně menší. U elektromobilu máte pohonné ústrojí + baterie třeba 600 kg, u spalovacího motoru je celé pohonné ústrojí 250-300 kg. A jak jsem tam psal dál - stačí zkombinovat elektromotory + menší baterie + lehký spalovací motor (typicky wankel) běžící v optimálním režimu a jste na stejné hmotnosti jako u klasického řešení těžký spalovací motor + převodovka + rozvody a přitom využíváte výhody obou systémů.

Jednoznačnou nevýhodou je cena, ale to je otázka pár let a masovější výroby.

Odpovědět  |   | 
Pepa  |  21. 11. 2010 16:41

Samozřejmě,máte pravdu.Započítat se musí vše.Navíc Audi R8 je jistě pěkné auto,ale není to dnešní elektromobilová špička.Lepší baterie má i Hyundai,Li-Pol,ve všech směrech výhodnější.

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  21. 11. 2010 21:14

Je zajímavé, že to co popisuješ a to, co se nám výrobci aut snaží ukázat jako nejžhavější novinku je prostě a jednoduše princip "elektrického přenosu výkonu", který se cca 80 let běžně používá u dieselelektrických lokomotiv.

Má to jednu zásadní výhodu - že umí lehce přenášet i obrovské výkony (např. 10000 kW není žádný problém, ale to se v autech nevyužije), nevýhoda je v tom, že je proti mechanickému přenosu (spojka a převodka co je v autech) docela těžký.
Navíc umožňuje využívat motor v ideálních otáčkách, umí plynulou regulaci výkonu (prostě jako bezestupňová převodovka velmi levně udělaná), plný točivý moment od nulových otáček kol a jiné srandy. Když se doplní o baterie, tak samozřejmě i rekuperaci, čistě elektrickou jízdu atd.

Nejspíš je to naše blízká budoucnost. A vzdálená? Baterie Lithium-Air už jsou kdesi na cestě, palivové články jsou každým rokem menší a lehčí a pak ... kdoví.

Odpovědět  |   | 
Aleš  |  21. 11. 2010 13:00

Jsem zastáncem elektromobilu, a nelíbí se mi že autor článku srovnává vyvinutý spalovací motor s benzínovými pumpami na každém rohu s pořádně nevyvinutým elektromobilem s minimální podporou.
Auta na elektřinu mají samé výhody jenom to chce ještě trochu výzkumu a celosvětové podpory. Měli byste se o to více zajímat, než napíšete článek. Např. parádní dokument
www.z1tv.cz ... - anglicky plug and drive, kde se říká že se celosvětově budují výměnné stanice s akumulátory pro elektromobily a nabíjecí stanice před barákem, to pak bude jiná a ten váš argumet, že daleko nedojedou bude rázem vyřešen. Nebo článek www.igizmo.cz ...
Podle mě to je neodvratná budoucnost, a doufám, že nyní vyjde a ne jak v minulosti to smetli ze stolu (podle mě těžařské společnosti)

Odpovědět  |   | 
Ondra S.  |  21. 11. 2010 14:05

Elektromobil je podle mě pro většinu lidí v podstatě vhodný už dnes, jako 2. auto na denní dojíždění do práce, na nákupy a vůbec do města jako alternativa k drahému MHD. V městských zácpách a pomalém poskakování z křižovatky na křižovatku v kolonách si ani nedokážu představit nic lepšího. Klasický spalovací motor na fosilní paliva je v tomto režimu děsně neekonomický, neekologický a spotřeba je pak hrozná. Problém už zůstává akorát s dobíjením, pokud nemáte garáž s elektřinou, jako já, nebo garážové stání se zásuvkou, nebo nejlépe rodinný domek se zásuvkami v garáži nebo na pozemku. To je třeba důvod, proč sidliště a byty nepovažuji za plnohodnotné bydlení, ale jen za předraženou noclehárnu s privátními kutlochy. Auta na velkých parkovištích venku na sídlišti bez garáže pak nazývám 4kolový bezdomovci.

Naproti tomu elektromobil není moc vhodný tam, kde se jezdí delší trasy svižným tempem, tedy především dálnice a delší jízdy po okreskách svižným tempem bez ohledu na rychlostní limity, protože při vyšších rychlostech už rostou jízdní odpory a spotřeba elektromotoru se čtvercem rychlosti a tam se pak naplno projeví zatím nízké kapacity baterií a vysoká hmotnost, oproti motorům na fosilní paliva, které popisoval pan Janda. Ty naopak při plynulé svižné jízdě na delší trasy jsou efektivnější a lepší, než ve městě.

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:28

"kde se říká že se celosvětově budují výměnné stanice s akumulátory pro elektromobily a nabíjecí stanice před barákem"

Jo? Ja nikde nic takoveho nevidel

Odpovědět  |   | 
Aleš  |  21. 11. 2010 14:56

v tom dokumentu ?!

Odpovědět  |   | 
pišta  |  21. 11. 2010 16:22

po celé republice natáhneme troleje a budou nám domů chodit z čezu složenky, snad každý má s tímto zkušenost- autíčka na pouti

Odpovědět  |   | 
Milan  |  21. 11. 2010 13:38

Chtelo by to celkove zmenit navyky a bude elektromobil uplne OK.

Kolikrat za mesic clovek potrebuje soukrome ujet za den vic nez 150km? Nebo spis kolikrat za rok? 1x ma mesic, 6x za rok? Jak jiz nekdo rekl, 90% populace najezdi za den do 60km.

Coz treba mit soukromy elekrobil s levnym/ ekologickym provozem a nekolikrat za rok si pujcit z pujcovny vetsi/ naftove/ benzinove auto za rozumnou cenu? Jeste zrusit vikendy aby se rozmenlnily poptavkove spicky ;o)

Odpovědět  |   | 
asdf  |  21. 11. 2010 13:45

vsak si svy navyky zmen a o vikendu chod do prace, jen nechapu jak si ksindl jako ty dovoli cpat svy hovna do ostatnich

Odpovědět  |   | 
macho  |  22. 11. 2010 09:26

V každém případě řekl slušně svůj názor, na rozdíl od tebe ty dobytku

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:29

Takze rikas, ze kupujes elektronimobil a ukazes nam, jak to jde? Co?

Odpovědět  |   | 
Gautama  |  21. 11. 2010 13:45

Odpověď na otázku, proč se elektromobily neprosazují, hledejte u majitelů ropných společností

Odpovědět  |   | 
Dušan Mihálik  |  21. 11. 2010 14:07

Ťažko je niekto ochotný vyhodiť také peniaze za niečo tak málo použiteľné

Majiteľov ropných spoločností to ani netrápi.

Odpovědět  |   | 
Aminux  |  21. 11. 2010 14:11

A co tam tak najdu?

Odpovědět  |   | 
Ondra S.  |  21. 11. 2010 14:18

Není to tak docela pravda, elektromobily bude prosazovat zase loby výrobců elektřiny a to je taky pěkná síla. Časem vám k elektromobilu budou dávat výhodné noční tarify, protože v noci mají nemalé přebytky elektřiny, které vám mohou napumpovat do elektromobilu. Proč myslíte, že se staví přečerpávací elektrárny? Ve dne dodávají a v noci čerpají.
Každopádně, každý kdo chce, může si svůj elektromobil koupit už nyní, ale ta cena zatím není moc výhodná oproti autu na fosilní paliva. Potom taky trh je zatím dost konzervativní.

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:30

ROFL

Odpoved je mnohem jednodussi. Elektromobily se neprosazuji, protoze je lide nechteji. A ja se ani nedivim.

Odpovědět  |   | 
Ace  |  21. 11. 2010 21:15

Ale prd. Lidi je chtějí (já mnohem víc než auto-smraďocha), jen ne v současném nedomrlém stavu. Až se vyřeší situace s bateriema, půjdou na dračku

Odpovědět  |   | 
Karel Kahovec  |  22. 11. 2010 07:59

Takže na svatého nikdy. Vynález akumulátoru s 10x větší hustotu uložení elektřiny je rok od roku nepravděpodobnější, hledá se už mnoho desítek let na celém světě. Lithium-polymerový akumulátor je zatím nejlepší - pokud se nekoukáte na cenu a trvanlivost.

Odpovědět  |   | 
mino  |  21. 11. 2010 14:14

, ktorý ale dokazuje presný opak toho čo má v nadpise. Elektromobily nastúpia raketovo rýchlo. Článok absolútne nemá zmienku o dynamike vývoja batérií a palivových článkov v kombinácii s rozvojom fotovoltiky - každý ochotne bude chieť v meste elektrobil/hybrid ala Audi E1, keď zistí že polovicu najazdených kilometrov za celéé životnosť auta môže mať zo svojej záhrady , kde má solárnu nabíjačku - alebo panely na streche svojho domu. Synergický efekt FOTOVOLTIKY, ELEKTROAUT a STORAGE ENERGY SYSTEMOV (tie sa riesia nilen kvoli autam) urobí svoje rýchlejšie ako sa nazdávame.

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:31

Bez do VW jim vysvetlit, co delaji spatne...

Odpovědět  |   | 
Martin  |  25. 11. 2010 16:41

Ze ty si z nas delas p.del?? Skusil si nekdy spocitat, koli elektriky dostanes z jednoho panelu na strese? Solarni konstanta (mnozstvi slunecne energie ktera dopadne na 1m2 za rok) pro nasi zemepisnou sirku je asi 900kWh/m2. Pri soucasne ucinnosti solarnich systemu vyrobi panel o velikosti 1m2 za rok asi 100 kWh. Nechces mi rict, kolik tech panelu bys musel mit na zahradce??

Odpovědět  |   | 
toogood  |  08. 08. 2017 16:23

Tesla údajně ujede 500 km na jedno dobití baterie 100 kWh el. energie (ať jsem optimista). Tj. na 1 km spotřebuje 0,2 kWh. Při ročním nájezdu např. 30 000 km má tedy spotřebu 6000 kWh. Vyrobí-li, jak říkáte 1m2 FV panel 100 kWh/rok, potřebuji jich 60 na pokrytí celé roční spotřeby. To nezní zas tak strašně. Ale nezapočítali jsme ztráty při akumulaci (a náklady na domácí akumulátor!) v případě, že Tesla není zrovna nabíjena a FV nicméně stále vyrábí elektřinu.
Ono vlastně přímé dobíjení z FV je asi vůbec nesmysl, 100 kWh baterie by se totiž nabíjela (z těch 60 panelů) průměrně cca 6 dnů.

Odpovědět  |   | 
Aminux  |  21. 11. 2010 14:17

Mě by zajímalo, jak by se zvýšila efektivita-dojezd elektromobilu se solárnímy panaly na střeše-kapotě auta.
Spousta rodin má dnes víc než jedno auto. Často dvě i více. Nejni problém, aby alespoň jedno z nich byl elektromobil na kratší trasy a jedno s klasickým spalovacím motorem na delší jízdy.

Odpovědět  |   | 
Aminux  |  21. 11. 2010 14:19

Samozřejmě jsem chtěl napsat solární panely.

Odpovědět  |   | 
stoural  |  21. 11. 2010 14:34

Nejni problem? Ja myslim, ze je:

- kdo to solarni auto zaplati (to si fakt myslis, ze rodina, co ma auto za 300 tisic, si koupi elektro auto za mega? ROFL. Proc by to proboha delali? Koupi si dalsi auto za 300 tisic, a usetri 700 tisic.)
- kde to budou nabijet? Z baraku nikdo kabel vytahovat nebude.

Pochopte konecne, ze lidi si DNES ebudou kupovat vec, ktera je 3x drazsi nez obycejne auto a rekneme 10x omezenejsi z hlediska dojezdu.

Odpovědět  |   | 
x  |  21. 11. 2010 14:37

Nijak. Efektivita soláru je dost malá. Využitelné spektrum je schopno dát maximálně (maximálně!) přibližně 1 kW na metr čtvereční. Ztráty fotovoltaiky jsou 50-60 % u lepších modelů, čili za slunečného dne na střeše získáte maximálně 0,5 kW na metr čtvereční. To je hrozně málo.

Fotovoltaika bude mít smysl až v gridu s dořešeným ukládáním elektřiny - pak si doma dobijete baterky z fotovoltaiky, která běží po troškách celý den a ukládá do velkých baterií. Zatím je to jen penězovod pro zlatokopy, který dělá bordel v rozvodné síti. :(

Odpovědět  |   | 
Shimi  |  21. 11. 2010 15:43

Konečně po dlouhé době článek, co za něco stojí. Chci říct jen takovou malou poznámku. Ti, co klasické auto nemají, páč si ho jednoduše nemůžou dovolit, si elektromobil 100% nepořídí, páč na ten už nemají tuplovaně. Ti, co klasické auto mají, respektive mají jedno auto pro celou rodinu a na víc se nezmůžou, si elektromobil taky 100% nepořídí, páč na něho nemají stejně jako ti předešlí. A ti, co mají už dnes 2 auta, z toho jedno jako městský přibližovadlo, si elektromobil, jako náhradu toho městského přibližovadla, taky na 100% nepořídí, páč se jim to jednoduše nevyplatí. Dokud nebude pořizovací cena základních elektromobilů, tzn. městských nákupních tašek, páč nic jiného nemá pro jejich mizerný dojezd smysl, minimálně o 1/3 nižší než základní model klasické benzínové nákupní tašky, tak se prodávat nebudou. U nás není ekonomická síla na to, aby si tady lidi mohli koupit takhle drahou hračku jen na ježdění do práce a zpět a na nákupy, na to zapomeňte.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 15:43

Málokdo se pozastavuje nad skutečností, že hybridy jsou poháněny napětím přesahujícím 400V. Pořád se diskutuje o tom, jak se dá motor umístit pomalu do každého kola, ale mě by zajímalo, co se stane, když to auto projede menším brodem? Zimní solení a břečka elektrice taky moc dobře nedělá. Občas v zimě dokonce probíjí trolejbusy a párkrát se stalo, že to někoho docela slušně sejmulo.

Co se může stát v autoservisu někde v Horní-Dolní, kde deset let staré auto opravují Jyrka a Pepa nebo někdo na dvorku, taky radši nedomyslet.

Někde jsem taky četl, že příliš těžká kola (tedy ta smotorem) způsobují jiný typ přenosu vibrací, než kola normální, přičemž ty vibrace leží ve velmi nepříjemném pásmu a člověku začne být po chvíly šoufl.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 17:29

Ty motory - pokud použijeme to nejlepší co současná technika nabízí - samozřejmě budou vysokomomentové vícefázové (= bezkartáčové) s oběžným rotorem a elektronickým vektorovým měničem, takže tam nebude možnost kontaktu živých části s prostředím a to ani pokud by se voda dostala porušenou ucpávkou přímo do motoru. A samozřejmě, opět jen s využitím toho co už dávno existuje, i při těžším poškození jednoho z motorů lze tento odpojit v okamžiku kdy by unikající proud přesáhl řekněme 3 mA - stane se totéž co v koupelně když hodíte "fén do vany" - nikoho to nezabije, jak to vídáme ve filmech, ale prostě proudový chránič daný okruh automaticky odpojí.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 18:10

Jako teorie dobré. Proč teda probíjí ty trolejbusy, když je to tak zmáknuté?

Mimochodem, osu kola s jeho rotující částí nikdy vodotěsně nespojíte. Ne tak, aby to bylo vodotěsné 300 tkm po dobu 15 let...

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:16

Existuje víc řešení. Co mě jen tak z hlavy napadá jsou keramické axiální ucpávky nebo tlakování prostoru mezi rotorem a statorem vzduchem.

Trolejbusy probíjí proto, že tam tyhle hi-tech motory nejsou. Jsou totiž zatím docela drahé A nebo je to udělané nepořádně, že nateče voda do rozvaděče a pak je skutečně každá snaha marná

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:18

Anebo pokud to vodotěsně nespojím, tak se holt budou ucpávky měnit v autorizovaném servisu po 20,000 nebo jednom roce provozu Však jsme na to už zvyklí

Odpovědět  |   | 
Jan Salomon  |  21. 11. 2010 19:22

Jsem bývalý konstruktér trolejbusů ze škody Ostrov. Trolejbus 14Tr má stejnosměrný elektromotor s kartáči na 600V, to je s elektromotorem pro elektromobil nesrovnatelný a navíc ten motor na 14Tr je konstrukčně poměrně starý.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 20:03

Tušil jsem to Dík za vysvětlení.

Odpovědět  |   | 
Dan  |  21. 11. 2010 15:51

Elektro mobily mají budoucnost pouze s tím, že se je podaří dobíjet již během jízdy. Jednou jsem sledoval pořad na Discovery, kde to vysvětlovali. Tam to fungovalo tak, že budou silnice přizpůsobeny k dobíjení( nejspíš magnet apod..) a za jízdy se budou dobíjet. Tyto úseky mají být jen na frekventovaných silnicích a jinde dojedete na akumulátor.. (nepř nějaká rampa po které se pojede a zároveň se bude dobíjet akumulátor bezdrátově)

Avšak takováto koncepce momentálně nelze celoplošně uskutečnit. Ani si nedokážu představit, kolik úsilí a kapitálu by toto představovalo. Ale jedna varianta toto je..

Berte to prosím s rezervou ale komentáře rád uvítám

Děkuji

Odpovědět  |   | 
Vobo  |  21. 11. 2010 16:53

Myslenka dobra, ale silenym zpusobem by stouply ztraty - on bezdratovy prenos energie kdovijakou ucinnost nema, tipoval bych ze efektivita by nebyla o moc vyssi nez vybavit auta z boku solarnimy panely a podel svodidel rozmistit halogenove reflektory (prehanim, ale ne zas tak moc). Takze k dobijeni za jizdy jedine auta s pantografem.

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  21. 11. 2010 21:24

Pantograf ne, ten se rychle opotřebovává. Spíš napájecí kolejnice je dobrá (pro tak malé příkony, jaké stačí autům). Pokud by takové kolejnice byli třeba na dálnicích, mimojiné by to i významně zvýšilo bezpečnost provozu.

Odpovědět  |   | 
mino  |  21. 11. 2010 15:51

elektromobily nastúpia raketovo rýchlo. Článok absolútne nemá zmienku o dynamike vývoja batérií a palivových článkov v kombinácii s rozvojom fotovoltiky - každý ochotne bude chieť v meste elektrobil/hybrid ala Audi A1, keď zistí že polovicu najazdených kilometrov za celú životnosť auta môže mať zo svojej záhrady , kde má solárnu nabíjačku - alebo panely na streche svojho domu. Synergický efekt FOTOVOLTIKY, ELEKTROAUT a STORAGE ENERGY SYSTEMOV (tie sa riesia nielen kvoli autam) urobí svoje rýchlejšie ako sa nazdávame.

Odpovědět  |   | 
gojjim naches  |  21. 11. 2010 16:17

všechny vynálezy hodili do sejfu,raději zdevastují planetu pod falešným terorismem.free-energy.xf.cz ...

Odpovědět  |   | 
Aminux  |  21. 11. 2010 18:35

S těma sejfama už je to vážně trapný.
Jak tu už někdo správně podotkl, kromě loby petrochemického průmyslu existuje neméně silná loby výrobců elektřiny kterým by se naopak hodilo, aby měl doma každý nějaký ten elektromobil který by přes noc dobíjel.
No a kromě toho z ropy se nedělá jen benzín, ale taky třeba oleje, umělé hmoty a já nevim co ještě. Takže petrochemický průmysl o svoje zisky nepříde.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:42

Odpověď ve stejném duchu jako jsou ty argumenty zastánců volné energie: KDYBY to skutečně fungovalo, tak už dávno, patent nepatent, na to létá TU-160 a B-2

Odpovědět  |   | 
josephko  |  21. 11. 2010 16:36

Riešením by mohol byť vodík - a nie kvôli tomu, ako sa všade hovorí, že nevznikajú spaliny. Samozrejme nevznikajú pri jeho spotrebe, ale pri jeho výrobe. Ale tie vznikajú aj pri výrobe elektrickej energie.
Vodík sa dá oproti elektrickej energie oveľa ľahšie skladovať a podstatne rýchlejšie natankovať.
Viem si predstaviť ekologickú výrobu energiu vodíka v slnečných elektrárňach na púštiach, alebo v elektrárňach využívajúcich energiu morských vĺn, prípadne veterných elektrárňach.
Bolo by zaujímavé spočítať, koľko energie by sa dalo vyrobiť, keby bola celá Sahara (alebo iná púšť) pokrytá slnečnými kolektormi (ako teoretický model).

Odpovědět  |   | 
zdenek  |  21. 11. 2010 17:03

Že bysme místo ropy z arabského poloostrova, byli závislí na vodíku vyráběného na arabském poloostrově a severní africe? To je jak z bláta do louže

Odpovědět  |   | 
josephko  |  21. 11. 2010 17:15

Sahara bola len príklad. Obrovské púšte má napríklad Austrália alebo USA. A južná Európa sa tiež nemôže sťažovať na nedostatok slnka.
A nevidím dôvod prečo by sa v rámci dobrých vzťahov vodík nemohol dovážať napríklad zo Saudskej Arábie, Kuvajtu, Egypta u alebo iných relatívne priateľských krajín. Predsa len náhle odseknutie ich zdrojov za ropu by mohlo byť nebezpečné. Najdôležitejšie je zdroje diverzifikovať.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:06

...a v noci z Austrálie

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 17:24

i když dobré to pořád ještě není. Nemůžete počítat jen s hmotností akumulátorů proti hmotnosti paliva, ale ještě musíte odečíst motor, převodovku, diferenciály a kardany a všechno to co píšete na začátku článku. Pak už to hmotnostně vychází "méně špatně"

Odpovědět  |   | 
Michal  |  21. 11. 2010 17:29

A proč se nepouživá trolej? Na dálnicích by to možná šlo.

Odpovědět  |   | 
Martin  |  21. 11. 2010 17:58

Ta trolej by musela byt min.5 metru nad silnici, to by bylo super auto do garaze potom ;)

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:04

Trolej může být skládací, vedení může být jen na vybraných silnicích (jinde se jede na akumulátory) - myslím, že to není špatný nápad

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 17:41

Řekněme, že si dobíjíte elektromobil doma v garáži. Nějaké nadupané dělo se 100 kWh, to je trochu víc než má ta R8. Večer přijedete a ráno zase chcete odjet, takže na to máte dejme tomu 8 hodin. 100 kWh / 8 h = 12.5 kW, což není úplně málo a když to bude mít "každý", vyžádá si to rekonstrukci rozvodné sítě. Nemluvě už o rychlonabíjení, pokud by to tam někdo chtěl nacpat za hodinu, už je to menší továrna se 125 kW = 3x100 A, to už znamená kabel s dráty tlustými jako prst, přípojku s nepřímým měřením, speciální smlouvu s rozvodnými závody, ...

Odpovědět  |   | 
x  |  21. 11. 2010 18:05

Popisujete dost extrémní případ - 100 kWh už znamená poměrně velký dojezd (cca 500 km, pokud vyjdeme z R8, ale imho by to mohlo být klidně i více u menšího, lehčího auta) a takový nájezd není úplně obvyklý. Reálně lze očekávat spotřebu mnohem menší. Ale to je jedno, tak se to rozloží na pět, nebo klidně deset aut - pořád to znamená docela výrazné zvýšení spotřeby. Nicméně na druhé straně klesá spotřeba domácností na vytápění díky dlouhodobému zlepšování tepelných izolací i efektivnějšímu řízení vzduchotechniky.

Ovšem vyšší spotřeba není neřešitelná - v zásadě jsou dvě cesty. Buď posílení stávající rozvodné soustavy s tím, že bude ještě méně vyvážená, nebo decentralizace výroby a rozvodu elektřiny (módní buzzword "grid"). Na tom druhém způsobu se přitom už v zásadě pracuje - rozvodná síť se dovybavuje inteligentními řídícími prvky, což má smysl i u klasického rozvodu, v případě připojených větrníků a fotovoltaiky to ale už začíná být potřebné a v případě gridu je to naprostá nezbytnost. Do budoucna lze počítat s tím, že přibude menších výrobců elektřiny a nebude to nutně jen protežovaná fotovoltaika, ale třeba malé městské elektrárny u spaloven apod.

Nicméně s ohledem na to, že budování takové sítě i budování malých lokálních elektráren je na dlouhé lokte (až desítky let), vede mne to k názoru, že nejdříve se prosadí hybridy s elektromotory, menšími bateriemi a přidaným spalovacím motorem coby elektrocentrálou, které nebudou odkázány na rozvodnou síť jako jediný zdroj.

Teprve s větším rozvojem podobných hybridů, které budou mít dobíjení ze sítě jako volitelnou alternativu, se dá očekávat rozšíření dobíjecích stanic v domácnostech, ale zřejmě i na veřejných místech třeba jako parkovací automaty apod.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:11

Uvidíme, když nebude ten vývoj moc překotný tak by se to nemělo nikde zadrhávat a rozvodné společnosti to zvládnou v rámci průběžné údržby a pravidelné modernizace.

S těmi hybridy ale nevím... Připadá mi to jako klasické křížení dvou řešení, přičemž z obou se převezmou hlavně nevýhody. Jeden příbuzný má hybridního Lexuse a to je podle mě ukázka jak by s to nemělo dělat - je to kompletně mechanické auto, jen ten elektromotor a baterky jsou tam dodatečně "připlácnuté". Když už tak čísté elektro s minimem klasických mechanických prvků. Doufám, že se ještě dožiju toho, kdy si ho jednou normálně koupím, jako si teď kupuju ty benzinové

Odpovědět  |   | 
x  |  21. 11. 2010 19:46

Nesrovnávejte s Priusem. To je řešení ze všeho nejhorší - zůstává velký spalovací motor + těžká převodovka, které jsou nadále hlavním zdrojem pomohu, a navíc přibyl malý elektromor + těžké a přitom velmi malé baterie, které mají pomoci při špičkách, případně pro trochu popojíždění. To je k ničemu.

A1 e-tron je úplně odlišné - jediný zdroj pohonu jsou už elektromotory. Spalovací motor tam je čistě jako elektrocentrála, odpadá tedy převodovka, diferenciály apod. Spalovací motor je výrazně jednodušší (v případě A1 to je wankel, ale nic nebrání ani klasickému čtyřtaktu - koneckonců A1 není první v tomto způsobu řešení), nepotřebuje složitou řídící jednotku, turba, přímé vstřiky - důležité je, aby běžel v ideálním režimu maximální účinnosti. A benzín je jen jinou formou baterií. To je naprosto odlišný koncept oproti nesmyslnému Priusu.

Odpovědět  |   | 
Jirka Vejrazka  |  21. 11. 2010 23:54

Tou velkou a tezkou prevodovkou je mysleno tohle? moje.auto.cz ... Ma to prumer o neco malo vetsi nez CDcko, z te fotky to neni poznat. Mimochodem elektromotory jsou tam dva (a nejsou o moc vetsi nez ta prevodovka) a tezke baterie maji mene nez 50kg.

Jsem sam zvedavy na uspech koncepce kde elektromotor je ten "hlavni" a spalovaci motor funguje jenom jako "elektrocentrala". Jenom mi jeste nikdo nedokazal vysvetlit, jak se zajisti aby ten spalovaci motor "ktery jede celou dobu v idealnich otackach" dokazal vyrobit dost energie pro pohon auta nezavisle na aktualnich pozadavcich (rychlosti a tak). Tak jsem zvedav, jak to dopadne. S Priusem mam zkusenosti kladne (i kdyz "je to k nicemu"), tak tohle snad bude jeste lepsi (bez ironie).

Odpovědět  |   | 
x  |  22. 11. 2010 01:03

ad dostatek energie - vezměte v úvahu, že většinu jízdní doby potřebujete jen velmi malou část výkonu, který je auto schopno vyvinout. Pro udržování rychlosti postačují jednotky kW, není vůbec potřeba uvažovat o desítkách či stovkách kW. Bateriím pak postačuje jen taková kapacita, která pokryje výkonové špičky a za zbývající dobu se baterie zase v klidu dobije.

Odpovědět  |   | 
Jirka Vejrazka  |  22. 11. 2010 08:55

Tahle uvaha bohuzel plati jen do okamziku, nez auto vjede na dalnici. Tam je potreba konstantne relativne velky vykon po dlouhou dobu. Pokud tedy nechce ridic jet pomaleji nez kamiony.

Jo a co se tyka te "velke a tezke prevodovky", jeste jsem si vzpomnel na tuhle fotku; moje.auto.cz ...

Odpovědět  |   | 
CML  |  21. 11. 2010 18:15

Mozna ze samotna myslenka elektromobilu pohaneneho ulozenou energii je spatna a je to slepa ulicka. Mozna se jednou ukaze (uz se ukazalo) nebo spise povede vytvorit zarizeni, ktere nebude elektrinu predem ukladat a pak ji bezucelne prevazet z mista na misto, ale bude ji vyrabet tolik koli ji bude aktualne potrebovat. Treba bude mit jednou kazde auto nejaky mini TOKAMAK nebo tomu podobne zarizeni. Treba.

Nicmene i ted bych ocenil elektromobil s dojezdem 100km k dojizdeni do prace do vzdalenosti cca 20km. 20 do prace 20 z prace 10 neplanovana objizdka nebo zajizdka na nakup to je 50 a 50 bych mel jako zeleznou rezervu. To by mi stacilo, ale to auto a nasledna vymena baterek by muselo byt za rozumnou cenu. Na dovolenou bych si pujcil auto z pujcovny.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 18:20

Ten článek se týká dohledné budoucnosti, takže v tomto směru vše sedí.

Odpovědět  |   | 
Aminux  |  21. 11. 2010 18:23

Stejně mi příde na hlavu vyrábět elektřinu v tepelných elektrárnách a tou pak dobíjet elektromobily a myslet si jak jezdím ekologicky.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:40

Jsou tam různé drobnosti co se týká účinnosti, přeci jenom parní turbína má lepší účinnost než motorek v autě, též následné zpracování spalin funguje lépe, takže to není tak hrozné. Ale samozřejmě, součástí přechodu na elektromobily musí být všeobecné vypráskání těch všemožných protijaderných organizací podmazávaných petrodolary a organizujících demonstrace proti zdravému rozumu...

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 22:53

Tohle je samozřejmě omyl. Účinnost parních turbín není nijak závratná. Připočtěte přenosové ztráty, účinnost dobíjení baterie a jste na úrovni spalovacího motoru.

Odpovědět  |   | 
host  |  21. 11. 2010 18:23

jinak mají samá +. To se díky čínanům také brzy změní. Koupit dnes žebráka elektroautíčko za 750.000,- Kč je nesmysl, ale konec aut na konvenční paliva začal.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:26

Podobné předpovědí jsem poprvé četl už v 70. letech v "Téčku" a pak s železnou pravidelností rok co rok všude možně Já myslím, že čas ještě nedozrál, to bude možné říct tehdy, až se prodejce v autosalónu samozřejmě zeptá, jestli chci benzin, diesel nebo elektriku

Odpovědět  |   | 
mmmmario  |  21. 11. 2010 18:43

Další možností je vozit si koncentrovanou energii s sebou a vyrábět elektřinu až na místě: vodíkový palivový článek nebo benzinový generátor, třeba LCE:

Lineární spalovací motor -- www.lceproject.org ... má výhody:
Vyrábí elektřinu spalováním benzínu (nafty/LPG/CNG/aj.), pracuje vždy v ideálních otáčkách takže má vyšší účinnost než motor v autě.

Odpovědět  |   | 
Jan Salomon  |  21. 11. 2010 18:51

Tenhle článek je tendenčně demagogický. Samozřejmě, výpočty jsou správně a kapacity Li-ion akumulátorů také, ale já sám nechápu proč ještě dnes používají automobilky ten Li-ion akumulátor, když mají akumulátor LiFePo4 s mnohem větší kapacitou na kilogram. Dále je ve výpočtech také dost podstatně zanedbána možnost rekuperace energie při brzdění, což mají zajisté všechny elektromobily. Takto dokáže elektromobil během jízdy nabrat energii z brzdění pro rozjezd. Také je tu nutnost počítat s tím, že odběr elektromotoru není rovnoměrný, ale mění se se zátěží. Zátěž se mění s otáčkami motoru. Čím větší otáčky, respektive čím se otáčky blíží nominální hodnotě elektromotoru, tím je spotřeba elektromotoru menší. Největší odběr má elektromotor právě při rozjezdu. Čili spotřeba není rovnoměrná po celou dobu jízdy, ale mění se podobně jako u spalovacího motoru, ovšem stále s tou výhodou rekuperace.
Dalším podstatným článkem je nabíjení akumulátorů a jejich životnost. Nabíjení může být různé, ale nové akumulátory zvládají nabíjení poměrně velkými proudy. Navíc je otázka, zda-li je třeba mít dojezd větší než například 250 kilometrů standartu (standart je počítán s maximálním zatížením vozidla, čili počítaný dojezd by měl být někde kolem 320 km nezatíženého vozidla). Kdyby byla dostatečná síť nabíjecích stanic s rychlodobíjením řekněme 10 minut, pak by to bylo myslím dobré i z hlediska bezpečnosti (řidič si odpočine).
No a nakonec si zde dovolím připomenout již funkční a provozem ozkoušený elektroautobus SOR EBN 10,5 se standartním dojezdem nad 120km a ozkoušeným dojezdem prázdným vozem z Ostravy do Brna, dobou nabití baterie 8 hodin při pomalém a 20 minut při rychlém nabíjení.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 18:55

Je to všechno příliš nové, automobilám trvá cca 5 let než vstřebají nejnovější techniku Viz třeba LED, Bluetooth apod. Musíme čekat, ono to jednou přijde

Jinak to rychlonabíjení viz moje výhrada o několik příspěvků výše.

Odpovědět  |   | 
Jan Salomon  |  21. 11. 2010 19:18

No, je zajimavé, že SOR ten LiFePo4 akumulátor v autobusu má. Ono jde prostě jen o to, vymyslet něco co bude trochu univerzální a ty akumulátory by se pak v průběhu vývoje dali vyměňovat. Ta "elektrokovařina" čili hardware nepředstavuje velký problém a Software pro nabíjení nových typů akumulátoru se vymění snadno

Odpovědět  |   | 
mino  |  21. 11. 2010 19:49

100% súhlas. Pôvodný článok úplne pozabudol na synergický efekt FOTOVOLTAIKY, ELEKTROAUT a STORAGE ENERGY SYSTÉMOV - ktoré sa vzájomne práve v nadchádzajúcom desaťročí budú potencovať. Odkladanie energie zo solárnych panelov na preklenutie cyklu kalendárneho roka je priam národná úloha USA. Dotácie do súkromných spoločností ako A123 Systems, Solyndra a podobne. Panasonic kvôli tejto oblasti odkúpil pred rokom Sanyo (fenomenálne batérie eneloop) a SONY oznamuje pre domácnosti STORAGE DC systém ala čierna elektronika - základný modul 12V má kabacitu 1,2kWh a dodá špičkový výkon 2,3KW a vyzerá to ako koncový audio stupeň do racku. S tým su veľké plány v kombinácii s FOTOVOLTIKOU. Tak uvažujú aj uvedomelí nemeckí občania - pretože opakovane súhlasia so zvýšenou výkupnou cenou z FOTOVOLTIKY - chápu to ako dočasnú rozumnú dotáciu pre systémy, ktoré si sami dávajú na strechy domov a čochvíľa môžu prednoste nabíjať napríklad ich Audi A1. či nový A-merceded E-cell (základný dojazd 200km -čistý elektromobil) -a to už znamená, že dnes si predplácajú ohromé budúce úspory za benzín a naftu v ich autách. Toto akosi na území ČR a SR nikomu nedochádza (najmä v oblasti legislatívy) pritom výroba Audi A1-elektro má byť práve v Bratislave. Škodovka tiež chystá čistý elektromobil. Aby nakoniec FOTOVOLTAIKA a STORAGE ENERGY systémy nezachraňovali prdel el. sieťam aby sa nepreťažovali.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 21:25

Tendenčně demagogický je spíš váš příspěvek.
- Kapacity Li-On a LiFePO4 jsou srovnatelné (zhruba 100 Wh/kg), minimálně tohle jste si mohl zjistit
- Rekuperace brzdné energie není zas takový přínos, jak se tvrdí v reklamních brožurkách na křídovém papíře. Vyžaduje specifický styl brždění, přičemž baterie nesmí být plná. Mnohem výraznější přínos je systém Start-Stop. Nicméně s naftovým motorem a systémem Start-Stop dosáhnete srovnatelné spotřeby i bez elektromotoru. Úsporav testech se pohybuje někde kolem 5% při jízdě ve městě.
- I baterie elektromotoru potřebuje odněkud získat energii. Většinou z uhelné elektrárny. Rozbor viz můj příspěvel níže.

Odpovědět  |   | 
EINEX  |  21. 11. 2010 19:33

Tady autor pošpinuje elektromobily, ale právě ten GM EV1 z roku 1996 byl tak konkurenceschopný že je nakonec všechny sešrotovali aby lidem už nepřipomínali že existuje něco tak dobrého. Trh zájem měl a ty Auta se prodávali i přes to že se na ně čekalo několik měsíců. Vzhledem k tomu že v americe se nic nekupuje hotově ale na splátky tak si mohla general motors dovolit ty auta bez udání důvodu vzít jejich majitelům kteří je řádně spláceli.

Taty je nějaké video, prostě super auto - které předběhlo svojí dobu...
www.youtube.com ...

Odpovědět  |   | 
Zim  |  01. 12. 2010 14:08

Pro všechny bych jen doporučil mrknout na tento dokument "Who Killed the Electric Car?" z roku 2006. Rikejte si co chcete ale kdyz je vule a chce se tak vsechno jde kdyz prysle EV1 tak vsichny velke automobilky prisli z alternativou vcetne Fordu Toyoty atd. a pak vsechny atomobilky v podstate ve stejnou dobu nechali tyto auta odebrat najemnikum a sesrotovat. Nejsem zastancem neakych konspiracnich teorii ale toto bylo minimalne trosicku zvlastni

Odpovědět  |   | 
Zim  |  02. 12. 2010 18:41

Omlouvam se za chyby....

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 19:53

Dovolil bych si jednu malou poznámku pro autora ohledně účinnosti. Ten udávaný výpočet je sice správný, nicméně ta elektrická energie se musí někde vyrobit a dopravit na místo. Pokud se uhlená elektrárna pohybuje někde na 40% (maximální hranice), přenosová ztráta činí zhruba 6% a ztráta při nabíjení baterie 10%. Účinnost elektromotoru je v tomto případě 0,4 x 0,94 x 0,9 x 0,9 = 0,3, což odpovídá efektivitě benzínového spalovacího motoru.

Carnotova cyklu se nezbavíme dokonce ani v případě atomové elektrárny, takže pokud v cestě jeden Carnotův cyklus stojí, je lépe ho používat přímo na místě, tedy rovnou v motoru

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  21. 11. 2010 21:30

Zapomínáš, že uhelná elektrárna má možnost kogenerace, tedy že zároveň s elektřinou vyrábí i mnoho užitečného tepla (ohřev vody, topení etc.)
Auto vyrábí pouze neužitečné teplo.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 21:51

Tak tohle je docela zábavné. Auto podle vás dělá půl roku co?

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  21. 11. 2010 22:23

Jestli myslíš topení, tak o energetických drobcích (neboli plivancích v moři) se tu nebavíme.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 22:47

Přesto, že to nestojí za řeč, musí se elektromobily dovybavovat benzínovým topením. Ještě si o těch plivancích něco zjistěte.

Mimochodem, kogenerace se u uhelných elektráren zatím využívá v minimálním měřítku s tím, že přes léto jde to teplo taky do háje

Odpovědět  |   | 
Rýpal  |  21. 11. 2010 23:08

Mohli by tam třeba udit ryby.

Odpovědět  |   | 
Hunter  |  22. 11. 2010 10:42

Protože Tesla Roadster (v současné době nejspíš nejlepší elektromobil na trhu) žádné benzínové topení nemá, velmi bych pochyboval o tom, že "musí".

Odpovědět  |   | 
OSWALD  |  15. 02. 2011 15:04

Na tento článek lze odpovědět snad jen tím že ropa se musí také někde vytěžit,dopravit do rafinérky,přeměnit v naftu nebo benzín,dopravit do meziskladu,skladovat ,dopravit do čerpacích stanice a na víc dojet autem k benzínce.Pak bych byl celkem zvědaví na kolik podle této rovnice klesne z původních (+ -)30% účinnost spalovacího motoru?

Odpovědět  |   | 
artorq  |  21. 11. 2010 20:01

k tomu clanku mozem povedat len tolko ze jediny problem elekromobilov su len baterky, keby sa na ich vyvoj venovalo tolko casu a prachov ako na vyvoj beznych spalovacich motorov verim tomu ze je rychlo po probleme... tento clanok mozno plati teraz ale zajtra uz nemusi...

Odpovědět  |   | 
JirkaK  |  21. 11. 2010 20:26

Možná by bylo dobré se zamyslet nad tím, jak má vlastně elektromobil vypadat. Možná je základní problém v tom, že se elektromobil uvažuje jako klasické osobní auto, ve kterém se "jen" vymění spalovací motor za elektrický. Takové auto ale vyjde zákonitě jako těžké s velkou spotřebou energie a to je pro elektrický pohon problém. A co vzít elektromobil ne jako konkurenta klasického auta, což nezvládne a ještě dlouho zvládat nebude, ale jako doplněk. Pro předpokládané využití na krátké cesty by v mnoha případech stačil koncept lehkého jednomístného, maximálně dvojmístného vozíku s omezenou maximální rychlostí. Co nejjednodušší konstrukce, co nejmenší váha, žádný zbytečný luxus. Na půlhodinovou jízdu do práce a zpět v zásadě stačí když to pojede, zvládne s trochou rezervy městskou padesátku , nebude tam foukat a pršet. Něco jako elektrifikovaný Velorex. Ano, mnoho lidí namítne že bezpečnost půjde do háje, ale na padesátikubíkovém skůtru jezdí spousta lidí běžně a taky jim nevadí že to nemá pět hvězdiček a padesát pytlů. Akorát že na skůtru se dá jezdit jen v létě a takovým elektrovozítkem by to šlo celoročně.
Jinak dotaz na přítomné příznivce elektromobilů - mám takové tušení, že před nějakými 10 - 15 lety se ve Francii sériově vyráběl elektromobil na bázi Peugeotu 106. Používal ale klasické NiCd akumulátory, a tak celý projekt skončil na směrnici RoHS. Za niklkadmiové akumulátory se tehdy nepodařilo sehnat cenově přístupnou a trvanlivou náhradu. Nevíte někdo nějaké podrobnosti o osudu tohoto auta?

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 20:45

Zkuste trochu popřemýšlet - to, co tady navrhujete, můžete vykrýt buď MHD nebo kolem, případně nějakým motorizovaným elektroskútrem. Nikdo to nechce, zrovna jako nikdo moc nechce auta, která není kde parkovat.

Zákazníci mají prostě zájem o současný koncept auta, které stačí průměrné rodině jen jedno a je víceúčelové. Od cesty do práce, přes velké nákupy až po cesty na dovolenou. Od toho jsou odvozeny ostatní parametry, jako třeba hmotnost.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 21:28

Osobně bych si klidně takové menší auto pořídil - samozřejmě pokud by mělo vhodné parametry. 70 % toho stejně najezdím po Praze a na delší cesty bych si vzal "pořádné" auto. Ale ani to malé auto by nesmělo být úplně malé. Jednak pořád něco vozím, jednak toho nenajezdím málo a nějaká "kapotovaná motorka" co se z křižovatky rozjíždí 20 vteřin by mě asi iritovala. Pomocí MHD to někdy trvá moc dlouho, hlavně třeba mezi okrajovými částmi města a poznávat krásy 200m výškových rozdílů Prahy třeba ještě za deště opravdu netoužím takže tohle nepovažuju ani za alternativu ani za opravdovou konkurenci. A myslím, že není moc takových kteří jezdí půl života denně autem po Praze a ještě neměli žádnou "plechařinu" (ani zezadu) - čímž chci říct, že na pasivní bezpečnosti bych taky docela bazíroval.

Odpovědět  |   | 
vransen  |  21. 11. 2010 21:48

Osobně jezdím do práce přes deset let 7 km na kole, aby mi nerostl pupek (stejně mi roste... ). Budete se divit, ale ode dveří ke dveřím je to nejrychlejší alternativa, protože kromě pravidelných dopravních zácp v autě člověk ztratí dost času hledáním parkovacího místa

Navíc jako informatik jsem rád, že se můžu vůbec nějak hýbat. Když prší, jedu MHD. Kdybych neměl děti, tak bych se na auto úplně vykašlal.

Vůči elektromobilům nic nemám, ale ty současné jsou nepoužitelné. Prius bych si nikdy nekoupil.

Odpovědět  |   | 
Radon  |  22. 11. 2010 23:31

už jsem se divil, že to nikdo nezmíní. Taky mne udivuje, že všechny ty koncepty vycházejí z klasického jednotunového auta. Jasně že pro plnohodnotný přechod z ropy na elektřinu musíme jednou zvládnout pohánět i desetitunový autobus, ale proč dnes, když na to ještě neumíme nezačneme u nějakého dostupnějšího cíle. Osobně jezdím denně 2x15 km trasu už přes deset let a po republice vyjíždím jen výjimečně. Umím si docela představit, že být v prodeji vozítko vycházející z dílů na motorky, kapotované a dvoumístné (něco takového www.auto.cz ... s dojezdem na baterii jen cca 50km, s lehkým benzínovým motorem jako generátorem pro delší dojezd ... tak bych o tom vážně uvažoval. Bohužel by to stejně zabila cena

Odpovědět  |   | 
Michal Novák  |  21. 11. 2010 21:18

Přesně tak, před časem skončila soutěž Progressive Automotive XPRIZE - www.progressiveautoxprize.org ... - kde soutěžily týmy s různě pojatými vozidly, jejichž společným prvkem byla efektivita bez ohledu na způsob pohonu. Pokud chceme opravdový elektromobil, tak cesta k němu nevede přes výměnu motoru v klasickém autě, ale návrhem od začátku.
Co se týče baterií, tak v laboratořích již existují vzorky, které mají energetickou hustotu srovnatelnou s fosilními palivy, např. lithium-vzduchové. Samozřejmě bude nějakou dobu trvat, než se dostanou na trh.
Určitě bych také nepodceňoval nové možnosti výroby elektřiny a hlavně jejich větší tříštění. Myslím, že není daleko doba, kdy bude vlastní elektrárna bežnou součástí domu, podobně jako je to dnes se zdrojem vytápění.
Mimochodem elektrický skútr vlastním (náklady na dojíždění do práce se snížily na méně než 1/10) a na rozumný malý elektromobil už se těším.

Odpovědět  |   | 
A*  |  21. 11. 2010 21:31

Ten žádný zbytečný luxus je dost diskutabilní věc. Zkuste si třeba projet v létě ve špičce magistrálu v Praze - myslím, že třeba klimatizaci se za těchto okolností nedá říkat zbytečný luxus A už se to nabaluje...

Odpovědět  |   | 
killerhammer  |  21. 11. 2010 22:26

Tesla dava do modelu S 75kWh baterie. cize to audi R8 etron sa vobec nechyta co sa tyka dojazdu . inak, ten clanok je OK, jednoznacne elektromobil ma zmysel ak bude mat baterie 100kWh a viacej. a k tomu aj vyvoj speje. kedy to bude nevieme, mozno o 2 roky, mozno o 5

Odpovědět  |   | 
Rýpal  |  21. 11. 2010 22:57

To není vůbec špatná idea. Co si myslí kolemjdoucí mě nezajímá, kupovat to přece ze zákona nemusí. Problém je spíš v tom, že jsou korporáti moc líní vymyslet jiný účel pro benzínky a servisy, době naprosto neodpovídajících vozidel.:)

Odpovědět  |   | 
Jaromír Vegr  |  10. 12. 2010 10:01

Dodnes nic lepšího, než popisované vozidlo v Evropě nejezdí. Bylo jich vyrobeno asi 5000 a u nás jich jezdí asi 50 ks. na zahradě jich mám ješte asi deset kusů a spousty ND. Přijeďte si vyzkoušet. a dejte se k nám ww.elektromobily-os.cz

Odpovědět  |   | 
EKOLO  |  20. 12. 2010 21:28

na ww.elektromobil.wz.cz se můžete seznámit s konceptem lehkého vozidla, tak se dočtete, že vozidla PSA nejen jezdí, ale lze je i koupit. www.elektromobily-os.cz dejte se k nám

Odpovědět  |   | 
Rýpal  |  21. 11. 2010 22:38

Článek jsem si sice nečetl (čímž jeho atraktivitu nijak nesnižuji), ale příčiny jsou někde zcela jinde a vydají na méně, než pár normostran textu. V podstatě pouze stačí vypsat jména korporací. A nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že systém starší stovce let nedokázal nikdo za 36500 dní vypilovat k dokonalosti. Drží to prostě lidi, jejichž charakter můžeme přirovnat k vagabundovi, který okrádá důchodce. A v jeho konání mu zabrání jedině smrt. Demonstrativní pokusy automobilek slouží pouze k marketingovým účelům. Je k smíchu, že jim opravdu věříte, ovečky. Ještě mě tak napadá, jestli není zaplacený i ten chlácholivý článek.

Odpovědět  |   | 
BadMan  |  22. 11. 2010 00:08

Děkuji za článek. Čas elektromobilů skutečně ještě nenastal. Obávám se, že lidstvo je stále ještě na začátku cesty ke skutečně použitelným energetickým zdrojům. Stačí se jen podívat zpět cca o 150 let - jaké zdroje lidstvo používalo.... a dnes jsme kde - umíme jen cosi spálit, a naučili jsme se štěpit jádro - ale takto získanou energie neumíme moc zužitkovat. Energie uložená ve fosilních palivech je pro nás stále lehce a jednoduše dostupná. Jsem zastáncem názoru, ať se používá ten který energetický zdroj tam, kde je to výhodné. Současná "ekohorečka" je prostě tragická. Dojezd současných elektromobilů je stejně tragický jako před 100 lety. Obávám se že dojezd je jedním z důležitých parametrů. Moje městské vozidlo poháněné spalovacím motorem mě odveze cca 550 - 600 km, poté jej za 5 - 10 minut doplním a hotovo. Jen se děsím možných výplodů "chytrých" hlav eurosocialistů z "Brusele" - klasické žárovky budou zakázané (proč proboha?), cigarety jsou další na řadě, ... Ale na druhou stranu, když měl někdo podobné nápady v minulosti skončilo to tragédií zvanou 2.světovou válkou. Tato "nehoda" však nesporně akcelerovala rozvoj lidstva jako takového.

Odpovědět  |   | 
zviera  |  22. 11. 2010 04:05

www.youtube.com ...

Max. 320km/h.
70km cisto len na baterie.
Dojazd 900km ked sa zapnu turbiny.
Mozem tam naliat hocico, aj olej z fritezy.
Z 0 na 100 za 3.4s.
4x 145 kW elektromotor
A chcem to v mojom Durangu, alebo RAM-e

Odpovědět  |   | 
zviera  |  22. 11. 2010 05:08

oprava,
na baterie 70 miles ~ 112km
Max. 330km/h

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  22. 11. 2010 07:44

Mne se nejvice libi i zde prezentovane konspiracni teorie o ropnych spolecnostech skupujicich patenty na perpetum mobile. Dokazuji jedine, ze dotycni nemaji vubec zadne poneti o ekonomickych zakonitostech a nekdo by jim mel setrne sdelit, ze nic takoveho jako "ropna spolecnost" neexistuje.

Odpovědět  |   | 
Smrkáč  |  22. 11. 2010 09:36

Zajímalo by mě, jestli je zde nějaký diskutující starší 21let, nebo jste všichni 17ti letí smrkáči. Můj soukromý odhad je možnost 2.

Odpovědět  |   | 
kedrixon  |  22. 11. 2010 09:44

Samozřejmě, kapacita akumulátorů je zásadní problém elektromobilů. Ale vzhledem k tomu, do jak podrobné analýzy se autor pouštěl, předpokládál bych, že jeho argumentace bude objektivnější.
Jádrem jeho argumentace je kapacita akumulátorů vzhledem k jejich hmotnosti. Kapacita je celkem nízká (zatím), ale objektivně to mnohem lidem bude pro většinu jízd stačit. Na druhou stranu hmost akumulátorů není tak podstatným parametrem jako hmotnost aut se spalovacími motory. Celková hmotnot, kromě jízdních vlastností, má především negativnbí dopad na spotřebu energie při akceleraci. Ovšem zde v případě elektromobilů je záasadní problém oproti aut s běžným pohonem, protože dokáží energii vydanou na akceleraci opět při brždění rekuperovat a uložit zpět do akumulátorů. Tento efekt je nejlépe doložen skutečností, že zatímco auta s konvenčním pohonem mají nesporně nejnižší spotřebu mimo město, kde nemusí často brzdit a zrychlovat, u elektromobilů je tomu právě naopak.
Kdyby uvedené skutečnosti autor v článku zohlednil, byla by z toho docela zajímavá odborná studie, bohužel takto se jedná pouze o další z článků, který prostě jen splnil svůj účel.

Odpovědět  |   | 
Jar. Bárta  |  22. 11. 2010 09:55

Nevím, v čem ale spatřujete to, že je článek zavádějící. Vidím, že v podstatě se vším souhlasíte, jen hledáte mezeru v oné rekuperaci - ale pozor, i na to autror myslel, aspoň já to tam vidím. Nechci odpovídat protiútokem, ale zkuste si spočítat, kolik energie spotřebujete:
1. na zrychlení třeba na 80 km/hod. - a kolik procent si myslíte, že "zrekuperujete"?
2. na vystopupání do výšky řekněme 5O m,
3. na překonání odporu vzduchu, valivého odporu atd. při rychlosti oněch dosažených 80 km/hod. na nějakou vzdálenost reprezentativní vzdálenost, třeba 50 km.
Počítejte a pak to sem zase vraťte, budeme v diskuzi pokračovat.
JB

Odpovědět  |   | 
kedrixon  |  22. 11. 2010 10:14

Také nechci útočit, jen jsem chtěl upozornit co mi na článku vadilo v tom, abych jeho závěry mohl brát jako objektivní.
Přesné odpovědi, jaká je efektivnost rekuperace neznám, pouze předpokládám že se jedná o nezanedbatelnou záležitost. A to hlavně v městském provozu, kde je odpor vzduchu minimální a kde právě je hlavní význam v provozu elektromobilů.
Právě proto jsem psal, že pokud by autor i rekuperaci ve svých výpočtech zohlednil, byla by to zajímavá odborná studie... samozřejmě i pro mě.

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  22. 11. 2010 10:39

Ucinnost rekuperace za idealnich podminek je nejakych maximalne 30%, ale to se bavime o zeleznicni doprave, kde jsou podminky naprosto dokonale pro rekuperaci v porovnani se silnicni dopravou. Takze jestli to bude u auta do deseti procent, tak je to hodne

Odpovědět  |   | 
jozef  |  22. 11. 2010 11:09

Pro mě osobně je článek zcela zavádějící v tom, že sice akcentuje hmotnost baterií, které musí vozit elektromobil, ale "taktně" zamlčuje o kolik je těžší spalovací motor a to vše kolem něj co elektromobil vůbec vozit nemusí.
Spolehlivost a choulostivost moderního spalovacího motoru je taky na podstatně horší úrovni než u elektromobilu.

Odpovědět  |   | 
puk123  |  22. 11. 2010 10:44

Užitečný článek k vyvážení spousty blábolů o brzkém vítězném nástupu elektromobilů. Stále trvdím, že zásadní brzdou rozšíření elktromobilů jsou levná konvenční paliva. Nesouhlasím jen s jedním tvrzením, že ten masový vývoj elektrických prototypů pomáhá k vývoji baterií. Podle mne vývoj baterií táhla armáda, kosmický výzkum a přenosná elektronika (NB, mobily, foto-video, ...). Snad jen se hledá možnost levné výroby velkých baterií podle již vyvinutých principů.
Co však autor úplně pominul je velká závislost kapacity baterií na okolní teplotě. A nedá se říct, že by ty modernější byly lepší než staré technologie. Např. Porsche nabízí lehčí startovací baterii LiOn, ale na zimu k ní i klasickou olověnou. Proto taky (krom ceny) opravdu sériové elektromobily a vozíky mají stále většinou olověné baterky. Někdy si říkám, jestli by nestálo za to investovat část prostředků i do vývoje olověných baterek. Zní to možná směšně, ale ušetřit něco málo gramů na bateriích, kterých se prodají milióny mi přijde užitečnější než kilogramy pro pár výstavních prototypů.

Odpovědět  |   | 
Rhinox  |  22. 11. 2010 11:15

Ja se ptam, jestli cesta nevede spis pres lokalni vyrobu elektricke energie? Proc bych mel sebou vozit pul tuny akumulatoru, kdyz by mozna stacil palivovej clanek? Treba doplnenej mensim akumulatorem pro vyrovnani skoku mezi produkci a spotrebou elektrickeho proudu. Ano, ucinnost pujde dolu (palivovej clanek ma ucinnost tak 50%, druha polovina jde do tepla ktere se ovsem taky da ve vozidle vyuzit). Porad by to bylo ovsem efektivnejsi nez spalovaci motor. A vuz by taky mohl byt lehci...

Odpovědět  |   | 
martin  |  22. 11. 2010 12:01

Prvotny model a nakoniec aj realny elektromobil, ktory v praxi fungoval bol navrhnuty Nikolom Teslom kde ziskavanie el. energie bola zalozena na uplne inom principe vid. link : poltergeist.zjihlavy.cz ... lenze toto nebolo zaujimave pre koropracie, pretoze z coho by potom mali zisky vsak? :)

Odpovědět  |   | 
Filip  |  22. 11. 2010 12:33

moc hezky clanek. dozvedel jsem se presne to co jsem ocekaval od nadpisu a v zasade souhlasim. dekuji ;)

Odpovědět  |   | 
michal  |  22. 11. 2010 16:05

Rozhodující je cena na km, ne na kWh. Potom je pohon elektromobilama až 6x levnější, dle vašich výpočtů. Elektroauto má sice těžkou baterii, ale nemá těžký motor a převodovku. To proč se dávaj jen 500 kg baterie místo tunové baterie je opět cena. Těžší auto s dobrou účinností a výkonným motorem nemusí zásadně zvýšit náklady na dopravu, viz vysoká účinnost elektroauta. Cena Li-ion baterií klesá ročně v průměru o 20 %, tohle tempo se může s masivním rozšířením zrychlit. To proč se vůbec podařilo vzniknout automobilce Tesla bylo pouze to,že se jim podařilo sehnat malé li-iontové články velmi levně, poskládali z toho velkou baterii a byly levnější. Dále nesmíte zapomínat na vývoj, loni se objevili články o zavedení křemíkových vláken do Li-ion baterií, což asi 8x zvýší jejich kapacitu, má se to rozšířit za 4 roky. Vývoj se rovněž může několikanásobně zrychlit až dojde k většímu rozšíření. Dále bezpilotní automobily mohou sehrát důležitou roli v oblasti rozšíření elektromobilů a to je zase nedaleko, Google už se svým testovacím vozem najezdil 140 tisíc mil po San Francisku bez nehod. Co se týče konceptu sdílení bezpilotních městských automobilů, na to je elektromobil přímo ideální se svou cenou na ujetý km.
Elektromobili se samozřejmě nerozšíří ze dne na den, ale už dnes nechce zůstat žádná automobilka pozadu, protože za 5 let to může bejt polovina prodaných aut. O elektroautech píšete, jak kdyby to byl jen další omyl a mělo se na ně na další dlouhé roky zapomenout. To je vaše mystifikace čtenářů.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  22. 11. 2010 20:21

100% súhlas. Pôvodný článok úplne pozabudol na synergický efekt FOTOVOLTAIKY, ELEKTROAUT a STORAGE ENERGY SYSTÉMOV - ktoré sa vzájomne práve v nadchádzajúcom desaťročí budú potencovať. Odkladanie energie zo solárnych panelov na preklenutie cyklu kalendárneho roka je priam národná úloha USA. Dotácie do súkromných spoločností ako A123 Systems, Solyndra a podobne. Panasonic kvôli tejto oblasti odkúpil pred rokom Sanyo (fenomenálne batérie eneloop) a SONY oznamuje pre domácnosti STORAGE DC systém ala čierna elektronika - základný modul 12V má kapacitu 1,2kWh a dodá špičkový výkon 2,3KW a vyzerá to ako koncový audio stupeň do racku pre domácnosti. S tým su veľké plány v kombinácii s FOTOVOLTAIKOU. Ono totiž tej energie zo slnka je taký nadbytok, že bežnému smrteľníkovi to vďaka propagande mafiánskych jadrových a fosílnych monopolov dlho bude "dochádzať". Tak uvažujú aj uvedomelí nemeckí občania - pretože opakovane súhlasia so zvýšenou výkupnou cenou z FOTOVOLTAIKY - chápu to ako dočasnú rozumnú dotáciu pre systémy, ktoré si sami dávajú na strechy domov(zatiaľ elektrinu prevažne predávajú) a čochvíľa môžu prednoste nabíjať napríklad ich Audi E1. či nový A-merceded E-cell (základný dojazd 200km -čistý elektromobil) -a to už znamená, že dnes si predplácajú ohromé budúce úspory za benzín a naftu v ich autách. Toto akosi na území ČR a SR nikomu nedochádza (najmä v oblasti legislatívy), pritom výroba Audi E1-elektro má byť práve v Bratislave. Škodovka tiež chystá čistý elektromobil. Aby nakoniec FOTOVOLTAIKA a STORAGE ENERGY systémy nezachraňovali prdel starým elektrickým sieťam aby sa nepreťažovali. Nemci si tým predplácajú omnoho väčšie úspory v automobilizme, slovák či čech to pochopí až keď e1 Audi budú vyrábať v Bratislave. Zatiaľ paušálne nadáva na FOTOVOLTAIKU a netuší, ako ho naše vlády a monopoly klamú. Súčasne nemci - robia veľký tlak na energetické spoločnosti, aby modernizovali el. siete -tzv. smart grid - a nie sa vyhovárali ako sa to nedá. (model smart grid je dávno vymyslený, fakticky pojme neobmedzené množstvo distribuovaných zdrojov elektriny vrátane OZE - chce ísť na to celá west europe - stredná a východná európa su ticho - sú to vlastné novodobé highways pre rozvod elektriny )

www.worldcarfans.com ...

www.greenoptimistic.com ...

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  23. 11. 2010 07:43

Ceny Li-Ion baterii neklesaji, ale prinejlepsim stagnuji jiz celych deset let a s masivnim rozsirovanim se zacne cena jenom vyrazne zvedat. Problem je totiz v tom, ze uz za stavajiciho stavu neni dostatecna kapacita na ziskavani surovin a naslednou vyrobu baterii ani pro tech par hybridu co dneska jezdi. Podle deset let starych predpovedi mely dneska baterky stat zlomek ceny, ale misto toho stoji plus minus stejne jako tehdy a cena Lithia dal utesene stoupa (dneska je nekde na desetinasobku ceny ani ne pred deseti lety) a mohou za to prevazne prave baterky.
A za pet let nebude v zadnem pripade polovina prodanych aut elektromobily, budeme velmi radi pokud tomu bude za padesat let. Ono to neni jenom o tech baterkach a celem logistickem cyklu, ale treba i takova malickost, ze proste nemame elektrinu, kterou bysme mohli masivne rozsirene elektromobily nabijet a postavit elektrarnu trva deset az ctyricet let.

Odpovědět  |   | 
Jirka-a  |  22. 11. 2010 17:41

Moc pěknej a pravdivej článek, chválim! Při čtení mě napadlo, co kdyby se vyráběla elektřina přímo v autě a to z našeho úžasného fosilního zdroje 11,86 kWh/kg dočerpatelného kdekoliv za 5 minut? Nebyla by tam řádově větší účinnost při výrobě elektřiny/tepla->elektřiny?

Odpovědět  |   | 
vransen  |  22. 11. 2010 20:20

Bohužel. Přímá přeměna tepla na elektrickou energii není možná. Proto se všechno realizuje přes Carnotův cyklus, tzn. jako médium se používá pára, která mechanickou cestou (většinou turbína) generuje elektrický proud. Účinnost je mizerná, vše ostatní je ale prakticky nemyslitelné.

Odpovědět  |   | 
Jarda  |  23. 11. 2010 16:26

Tahle vymozenost v aute uz preci je - jmenuje se alternator

Odpovědět  |   | 
Jimmy  |  31. 12. 2010 16:27

Přímá přeměna tepla na elektřinu je možná v Pelierových termočláncích, ale jejich účinnost je 5-15% což je rozhodně horší než Carnotův cyklus.

Odpovědět  |   | 
msimk  |  22. 11. 2010 17:48

Článku sa síce nedá vytknúť, že by obsahoval nejaké nepresné údaje, alebo že by vyslovene zavádzal, ale zdá sa mi že neobsahuje dosť veľa informácií, ktoré sú v prospech rýchlejšieho rozšírenia elektromobilov. Nejak podobne by mohol vyzerať článok zo začiatku 90-tych rokov, ako sa mobily nikdy nemôžu rozšíriť, lebo sú drahé a majú ťažkú baterku. Za 10 rokov ho mal každý...

Odpovědět  |   | 
Fido  |  22. 11. 2010 20:12

Konecne clanek, ktery pise pravdu. Opravdu chvalim.

Co se tyce dojezdu, je treba vzit v uvahu, ze se pocita s vyuzitim veskere energie pouze na jizdu. V nasich podminkach je ale treba v aute prevaznou cast roku topit, v extremnich vedrech v lete naopak klimatizovat. Dale je treba pohanet spoustu pomocnych zarizeni od svetel pres sterace, vyhrivani skel az po treba ventilator v kabine. To vse ubira energii z akumulatoru a jeste dale snizuje dojezd. Elektricke topeni by snizovalo dojezd natolik vyrazne, ze nejspis bude reseno spise spalovanim nejakeho paliva. Dale nejsou brany v uvahu klimaticke podminky. V zime kapacita akumulatoru klesa a dojezd se opet rapidne snizuje (klidne az na tretinu).

Co se tyce ceny provozu, vypocet je pro levnejsi sazbu. Takovou sazbu ale naprosta vetsina domacnosti nema a nema ani sanci ji dostat pokud netopi elektrinou. Pri cene 5,20 Kc za kWh v Praze se dostavame na cenu cca 7,70 Kc/kWh na kolech (ztraty pri nabijeni). To uz je od naftoveho pohonu rozdil temer nulovy. A to jeste v cene provozu neni zapocitana zivotnost baterii, ktere je treba menit a jejich cena je obrovska. Pokud toto zapocteme, dostavame se na dvoj az trojnasobek nakladu bezneho auta se spalovacim motorem. Jestlize pripocteme jeste vyrazne vyssi porizovaci cenu oproti klasickemu autu, jsme na nejmene petinasobku.

Dale neni zmineno, ze u elektromobilu s klesajicim mnozstvim energie v bateriich klesa vykon zatimco u spalovaciho zustava vykon stejny do posledni kapky paliva.

Ve vysledku tedy ziskame auto s mizernym dojezdem, kterym v zime radeji ani nebudeme vyjizdet a s petinasobnymi provoznimi naklady.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  22. 11. 2010 20:27

Pôvodný článok úplne pozabudol na synergický efekt FOTOVOLTAIKY, ELEKTROAUT a STORAGE ENERGY SYSTÉMOV - ktoré sa vzájomne práve v nadchádzajúcom desaťročí budú potencovať. Odkladanie energie zo solárnych panelov na preklenutie cyklu kalendárneho roka je priam národná úloha USA. Dotácie do súkromných spoločností ako A123 Systems, Solyndra a podobne. Panasonic kvôli tejto oblasti odkúpil pred rokom Sanyo (fenomenálne batérie eneloop) a SONY oznamuje pre domácnosti STORAGE DC systém ala čierna elektronika - základný modul 12V má kapacitu 1,2kWh a dodá špičkový výkon 2,3KW a vyzerá to ako koncový audio stupeň do racku pre domácnosti. S tým su veľké plány v kombinácii s FOTOVOLTAIKOU. Ono totiž tej energie zo slnka je taký nadbytok, že bežnému smrteľníkovi to vďaka propagande mafiánskych jadrových a fosílnych monopolov dlho bude "dochádzať". Tak uvažujú aj uvedomelí nemeckí občania - pretože opakovane súhlasia so zvýšenou výkupnou cenou z FOTOVOLTAIKY - chápu to ako dočasnú rozumnú dotáciu pre systémy, ktoré si sami dávajú na strechy domov(zatiaľ elektrinu prevažne predávajú) a čochvíľa môžu prednoste nabíjať napríklad ich Audi E1. či nový A-merceded E-cell (základný dojazd 200km -čistý elektromobil) -a to už znamená, že dnes si predplácajú ohromé budúce úspory za benzín a naftu v ich autách. Toto akosi na území ČR a SR nikomu nedochádza (najmä v oblasti legislatívy), pritom výroba Audi E1-elektro má byť práve v Bratislave. Škodovka tiež chystá čistý elektromobil. Aby nakoniec FOTOVOLTAIKA a STORAGE ENERGY systémy nezachraňovali prdel starým elektrickým sieťam aby sa nepreťažovali. Nemci si tým predplácajú omnoho väčšie úspory v automobilizme, slovák či čech to pochopí až keď e1 Audi budú vyrábať v Bratislave. Zatiaľ paušálne nadáva na FOTOVOLTAIKU a netuší, ako ho naše vlády a monopoly klamú. Súčasne nemci - robia veľký tlak na energetické spoločnosti, aby modernizovali el. siete -tzv. smart grid - a nie sa vyhovárali ako sa to nedá. (model smart grid je dávno vymyslený, fakticky pojme neobmedzené množstvo distribuovaných zdrojov elektriny vrátane OZE - chce ísť na to celá west europe - stredná a východná európa su ticho - sú to vlastné novodobé highways pre rozvod elektriny )

www.worldcarfans.com ...

www.greenoptimistic.com ...

Odpovědět  |   | 
Wartburg353W  |  23. 11. 2010 01:53

S clankem nesouhlasim:
Ucinnost spalovaciho motoru je tech cca 30% jen v optimalnim pracovnim bode, tj otackach a momentu. Ty ale v praxi kolisaji. Napriklad v mestskem provozu bude stredni efektivni ucinnost jen zhruba polovinou te maximalni. Da se to snadno overit porovnanim energeticke spotreby "rodinneho" elektromobilu (cca 12kWh/100km) a spotreby stejne velkeho benzinoveho nebo naftoveho auta v mestskem provozu (rekneme 8l benzinu/100km = asi 75kWh/100km). Z toho vychazi ucinnost asi 15%. To je mene, nez je ucinnost elektrarny i kdyz se zapoctou ztraty prenosu a nabijeni akumulatoru. Ucinnost tohoto retezce muze byt nejakych 30%. Ale ne vsechna elektrina se vyrabi z fosilnich paliv. Takze prinos elektromobilu je v tom, ze na ujeti 100km spotrebuje mene fosilnich paliv, a to podle energetickeho mixu kazde zeme. Zhruba ale polovinu nebo jeste mene, a to hlavne pri jizde ve meste. Pri jizde po dalnici uz je rozdil mensi a navic zacina vadit mensi dojezd elektromobilu. Dobre, ale porad plati, ze kdo jezdi autem hlavne po meste, dava elektromobil velice dobry smysl uz dnes. Navic neni tezke odhadnout, ze zatimco dostupnost ropy bude klesat, kapacita a dalsi ukazatele baterii se zlepsuji. O nanovlaknech a nanoporech jsme asi cetli vsichni. Takze mne z toho vychazi presne opacny zaver nez autorovi clanku: budoucnost patri elektromobilum, zvlaste pokud nekdo jezdi denne do 100km - coz je prevazna vetsina aut. V clanku jsou dalsi manipulace, napriklad se operuje s vahou baterii, ale neodecita se usetrena vaha strojariny. Spotreba svetel, radia a steracu je zcela zenedbatelna. Topeni lze resit nezavislym topenim na plyn nebo naftu - mnozstvi takto spaleneho fosilniho paliva nebude velke ve srovnani se spotrebou benzinoveho auta.

Odpovědět  |   | 
Jar. Bárta  |  23. 11. 2010 07:59

Autora bych nekritizoval. Vyvozujete své závěry a domníváte se, že jsou v protikladu s autorovými. Název článku, ale i jeho obsah, zní jasně "Čas elektromobilů ještě nepřišel". Ne že nikdy nepřijde. Teď je to technicky a inovativně možná zajímavé, nikoli však komerčně využitelné. Dokonce i autor říká, že současné "experimenty" mají svůj význam. Ale nebudu ho opakovat...
S tím přepočtem na fosilní paliva ve prospěch elektřiny bych byl opatrný. Vynásobte si postupně účinnosti od výroby elektřiny, několikanásobných transformací, přenosu, nabíjení, přeměny v autě a možná budete překvapen. Zkuste to a pak to výsledné číslo napiště.
Nehledejte zbytečně konfrontaci, článek podněcuje k úvahám. A toho si cením.
Přeji dobrý den.
JB

Odpovědět  |   | 
Strom  |  26. 11. 2010 14:34

S clankem take nesouhlasim.

Dle meho mineni je jednou z hlavnich duvodu braneni vzestupu elektromobilu, presun zisku jinym spolecnostem (odvetvim) nez je tomu v soucasnem automobilovem prumyslu.

Vetsi spolehlivost a mizive naklady na udrzbu elektromotoru snizuji prijmy servisu z oprav a
rocnich prohlidek, ktere jsou nezanedbatelnou casti trzeb automobilovych vyrobcu.

Zisky z prodeje benzinu a nafty nebujdou ropnym spolecnostem, ale vyrobcum elektriny, akumulatoru a tezarskym spolecnostem. Spotrebni dan s prodeje PHM bude muset stat vybrat jinde.

Dalsi aspektem je socialni hledisko. Na vyrobu a udrzbu elektromobilu je potreba mene lidi, tudiz se pravdepodobne zvysi nezamestnanost pripadne znacne vzrostou naklady automobilek na premenu stavajicich linek na linky pro vyrobu komponent elektromobilu.

Odpovědět  |   | 
Strom  |  26. 11. 2010 14:52

Jinak 53 kW baterie slozena s Lithiom-ion baterii Saft MP176065 s parametry 375 Wh/l a 178 Wh/kg by vazila 298 kg a zabrala by pouze 141 l prostoru. Mozna se v blizke budoucnosti setkame s tim, ze eletromotor, baterie a regulator bude lehci nez konvencni diesel, prevodovka a plna nadrz.

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  23. 11. 2010 07:00

Nikdo zatím nezveřejnil ( automobilky to samozřejmě ví, ale v zeleném šílení si to raději nechají pro sebe), že umístění 550 kg baterií v autě má zásadní vliv na bezpečnost elektroauta. Aby se dosáhlo co nejnižší hmotnosti musí se z něčeho ubírat. Takže vautě se spalovacím motorem máte z těch 550kg vyroben tuhý bezpečnostní skelet, deformační zóny.... Tak abyste v případě havárie měli nějako šanci na přežití. Prohlédněte si podrobně ty sranda konstrukce u elektromobilů. Další věc je ta, že baterie se dávají do podlahy v bezpečné zóně, která se podílí na defo energii absorbovanou při nárazu v bezpečnostních zónách, ale to má chránit mě, nikoli jakési balastní zátěže.
Já budu raději jezdit v A8 s hmotností 2000kg s řádným vyztužením než ve sranda káře, která má 1000 kg a z toho 550kg baterií. Nejsem sebevrah.

Odpovědět  |   | 
puk123  |  23. 11. 2010 12:48

To jsme zase u toho, zda má cenu cpát baterky všude. Pustit se ve skořápce na bateriích na dálnici mezi kamiony je sousto pro sebevrahy (pak ty baterky nemusí být ani nabíjecí ). V centru města mezi chodci a cyklisty se budu líp cítit v elektrokáře se střechou než ve dvoutunovém tanku.

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  23. 11. 2010 07:14

Elektromobily by měly jezdit důsledně na zelenou elektřinu. Dokonce se nějací buršáci v rakousku divili, že jim to nikdo nechce zajistit. A dokonce to požadují.
Ale to je velmi jednoduché. Vlastník elektrokáry, člen hnutí duha, volič strany zelených jistě rád zaplatí těch 12,50 Kč/kwh(výkup solárenergie) + náklady na distribuci a marži distributore tedy nějakých 20 Kč/kwh, aby měl jistotu, že jede na zelenou elektřinu. Já bych mu to s radostí dopřál. Ať si tu zelenou energii užívá, ale ať si ji taky zaplatí.
K tomu bych to osolil ještě daní na palivo, protože i elektrokáry užívají silniční síť a pak bych se divil, jestli by se našel někdo, kdo by si elektrokáru koupil. Nekoupil, protože by to nebyla prezentace vyjímečnosti jako u sporťáku tesla, ale prezentace zjevné blbosti.
Císařovy nové šaty...... král je nahý.
Pozn. Samozřejmě, že ti vykuci z hnutí duha požadují, aby to bylo podporováno tj. aby to zaplatil někdo jiný. Vidíme výsledek jejich úsilí v solárech, které nás budou stát v dotované ceně za dvacet let více než bilión Kč !!!!

Odpovědět  |   | 
mino678  |  23. 11. 2010 07:39

Aspoň vidieť že im to myslí. Ono totiž tej energie zo slnka je taký nadbytok, že bežnému smrteľníkovi to vďaka propagande mafiánskych jadrových a fosílnych monopolov dlho bude "dochádzať". Uvedomelí nemeckí občania opakovane súhlasia so zvýšenou výkupnou cenou z FOTOVOLTAIKY - chápu to ako dočasnú rozumnú dotáciu pre systémy, ktoré si sami dávajú na strechy domov(zatiaľ elektrinu prevažne predávajú) a čochvíľa môžu prednoste nabíjať napríklad ich Audi E1. či nový A-merceded E-cell (základný dojazd 200km -čistý elektromobil) -a to už znamená, že dnes si predplácajú ohromé budúce úspory za benzín a naftu v ich autách. Toto akosi na území ČR a SR nikomu nedochádza (najmä v oblasti legislatívy), pritom výroba Audi E1-elektro má byť práve v Bratislave. Škodovka tiež chystá čistý elektromobil. Aby nakoniec FOTOVOLTAIKA a STORAGE ENERGY systémy nezachraňovali prdel starým elektrickým sieťam aby sa nepreťažovali. Nemci si tým predplácajú omnoho väčšie úspory v automobilizme, slovák či čech to pochopí až keď e1 Audi budú vyrábať v Bratislave. Zatiaľ paušálne nadáva na FOTOVOLTAIKU a netuší, ako ho naše vlády a monopoly klamú. Súčasne nemci - robia veľký tlak na energetické spoločnosti, aby modernizovali el. siete -tzv. smart grid - a nie sa vyhovárali ako sa to nedá. (model smart grid je dávno vymyslený, fakticky pojme neobmedzené množstvo distribuovaných zdrojov elektriny vrátane OZE - chce ísť na to celá west europe - stredná a východná európa su ticho - sú to vlastné novodobé highways pre rozvod elektriny )

www.worldcarfans.com ...

www.greenoptimistic.com ...

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  23. 11. 2010 07:47

Hezke blaboly. Mimochodem momentalne ty Nemce zachranuje nase rozvodna sit od toho aby si nesvitili svickami ve chvili kdy jim jejich vetrniky poslou do site takovy proud, ze to jejich "smart grid" nezvladne a pak posilaji svoji elektrinu vsude po Evrope kde se da jen aby se zbavili te spicky.
Nemluve o tom, ze nemecti prumyslnici zcela opravnene frflaji, ze s naklady na energii nekolikanasobne vyssimi proti cinske konkurenci se opravdu blbe podnika. Koneckoncu i proto nemecka vlada prodluzuje vicemene na neomezenou dobu zivotnost svych jadernych elektraren.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  23. 11. 2010 10:37

Bláboly ? O tom ako Vaša sieť zachraňuje nemecku. Dobre. Názor proti názoru. Založte si diskusiu a pozrite sem tak v r. 2015. No veď rovoj fotovoltiky smeruje ku off-gridd systémom a rieši aj elektro-automobilizmus. Ale naše boľševické školstvo v strednej európe nám dáva riadne klapky na oči, aby sme to nevideli. Stačí si uvedomiť, že 1kWp solárnych panelov vyrobí ročne na území ČR cca 1000kWh energie, čo pri spotrebe malého elektroauta 12kWh/100km stačí na as 80x100 = 8000km jazdy. Isteže to bude trocha menej (účinnosti nabíjania a pod.) ale cesta je vytýčená, o čom tu chce pochybovať autor pôvodného článku netuším. Celé je to o tom koľko stojí 1kWp zaradenie dnes, koľko stálo pred 5 rokmi keď nastal fotovoltický boom a koľko bude stáť o 5 rokov. To že ČR a SR garnitúry tomu nerozumejú a nechcú rozumieť(podmasťuje to samozrejme ČEZ a im podobní), neznamená že fotovoltika nieje najperspektívnejšia oblasť práve v kombinácii s electro-vehicles. Svet nebude brať ohľad na nejakú SR alebo ČRv- akurát si dáme pred EÚ jasnú nálepku.

Odpovědět  |   | 
puk123  |  23. 11. 2010 11:54

Ano, to má svou logiku. Když budu mít na své střeše své panely a budu mít svůj elektromobil nebo hybrid, proč elektřinu prodávat a zase kupovat a platit zařízení a řízení, která to umožní? Snad jen kvůli těm nesmyslným dotacím. Ale o to více pak potřebujete levné a snadno vyměnitelné baterie. To proto, že jednu sadu budete vozit v autě, zatímco druhá se bude doma nabíjet. (Ještě si můžete koupit 2 eauta). Pak vám ani stát nebude moci napařit daně na palivo, leda silniční. Na druhou stranu by měl stát zohlednit bezčmoudíkový provoz. A jsme zase u výroby baterií. Aby totiž po jejich smrti nezbylo více svinstva než načmoudí za stejnou dobu klasik, tedy najít účinnou recyklaci. Pokud budou baterie levné a recyklovatelné, nebude nás ani tak trápit malá životnost. No, ještě je daleká cesta před námi.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  23. 11. 2010 14:05

Tie dotácie sú zvolená forma, ako podporovať fotovoltaiku - vymysleli to asi v EU. Solárne vodné panely majú "dotáciu" pri kúpe technológie. U Fotovoltiky sa zvolila cesta vyššej výkupnej ceny z fotovoltaických panelov - nebude trvať večne - a "dotácia" nás posúva k vytúženému lacnému off-grid (bez podpory by nenastalo rozširovanie a pokles cien technológií FVE). Distribučné siete to ale tiež núti modernizovať smerom ku “smart grid” - čo je tiež cieľ EÚ. Obávam sa že stredná európa tomu nerozumie alebo nechce rozumieť pod vplyvom FOSILNYCH A JADROVYCH MAFII (alá ČEZ).

Priatelia prosím čo tu diskutujete, zapamätajte si iba prvé odseky z nasledujúcich dvoch bodov:


1. 1000Wp Fotovoltických panelov vyrobí asi 1000kWh energie v podmienkach ČR/SR za 1 rok. To pre elektroauto so spotrebou 12kWh/100km znamená asi 8000km jazdy ročne.

Dnes Ten 1kWp fotovoltických panelov zaberá od 7m2 do 4,5m2 plochy strechy. O 5 rokov vďaka podpore FOTOVOLTAIKY to môže byť 3m2 ? Cena fotovoltických panelov môže byž o 5 rokov aj 3xnižšia ako je dnes – bez podpory OZE budeme len závidieť vyspelému západu.


2. Na 1m2 plochy v podmienkach ČR/SR dopadne ročne 30x viacej energie zo slnka, ako je potrebné na celoročné vykurovanie/topení uvažovanej plochy 1m2 obostavanej stavbou typu pasívny energetický dom.

Pri súčasnej účinnosti reťazca Slnko-Fotovoltaické panely –Meniče na AC 240V máme výslednú účinnosť cez 12%.

To znamená , že už dnes môžeme vyrobiť ročne zo slnka 3x viacej energie ako spotrebujeme ročne na bývanie. RIEŠI SA JEDINÝ PROBLÉM – AKO ODLOŽIŤ ENERGIU ZO SLNKA NA ASPOŇ NA 7 mesiacov za prijateľných nákladov. Ten sa prekrýva s potrebami AUTOMOBILIZMU – kvalitné a lacné batérie s dlhou životnosťou a malými stratami (male batérie eneloop od Sanyo si uchová vyše 80% energie pri odpojejní batérie na 12 mesiacov od záťaže) . Ale sú aj iné princípy odkladania ktoré sa uvažujú - pri dome by som si vedel predstaviť podzemnú nádrž na stlačený vzduch s malou vzduchovou turbínou na dobíjanie elektro-auta. Nádrž môže byť spoločná pre viacej súsedov v ulici.

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  23. 11. 2010 15:04

ideologie, ideologie, ideologie ... propaganda. propaganda, propaganda.

Nic jiného.

Pokud není jakákoliv technologie konkurenceschopná, pak jakékoli její umělé dotované prosazování přináší jenom ztrátu. Zdůrazňuji ztrátu tedy žádný zisk. V případě solárů v čr se jedná o jeden bilión Kč. Jenom pro představu zvýšení platů lékařů v čr na slušnou evropskou úroveň by vyžadovalo 3 miliardy ročně t.j. za těch dvacet let 60 miliard, což je zlomek dotací nic nepřinášejících solárů.
Důchodová reforma vyžaduje náklady 100 milliard, které nejsou. Jaký je důvod polepit plochu jednoho okresu solárama, které vůbec nepotřebujeme a zaplatit za to biliónem, který bychom účelně využili jinde.

Až nastane čas, že budou soláry ekonomicky výhodnější pak se přirozeně rozšíří. Je možné a velmi ppravděpodobné, že to nenastane nikdy. Takto je to pouze zvyšování zisků bankovního sektoru v německu, francii a dnes i v číně, které celou akci lízujou. Dalším zaplaceným je soudruh Fišer, který za odměnu, že to nezarazil dostal za odměnu superflek v bankovním sektoru v Londýně. Opravdu pro každého občana čr velmi potřebná činnost.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  23. 11. 2010 17:11

Toto je propaganda ? :

1. 1000Wp Fotovoltických panelov vyrobí asi 1000kWh energie v podmienkach ČR/SR za 1 rok. To pre elektroauto so spotrebou 12kWh/100km znamená asi 8000km jazdy ročne.

2. Na 1m2 plochy v podmienkach ČR/SR dopadne ročne 30x viacej energie zo slnka, ako je potrebné na celoročné vykurovanie/topení uvažovanej plochy 1m2 obostavanej stavbou typu pasívny energetický dom.

---------------

Ak áno, tak si odlož túto diskusiu a pozri na to v roku 2014 dobre?

Tieto dva fyzikálne fakty sú garanciou zmyslu nastúpenej cesty vo FOTOVOLTAIKE aj v ELECTRO-VEHICLES. V USA otvorene hovoria o začiatku tzv. distribuovanej energetiky pre domácnosti. To že väščina ľudí tomu ešte v strednej európe neverí, neznanená , že tomu už o 2, 3 roky veriť nebude. Svet sa v každom prípade zariadi aj bez strednej európy. Tu sme zvyknutí hľadať cesty ako sa niečo nedá a bránime sa zubami nechtami novým trendom, pritom je to úloha ľahšie zvládnuteľná ako jadrová fúzia.

Propaganda je to, čo robí ČEZ.

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  23. 11. 2010 18:34

Já jsem za svůj dlouhý život zažil už několik takových ideologických náporů. Vždy se na to chytí spousta nadšenců schopných za správnou myšlenku i věšet. A je to tady v zelené podobě zase. Jak slyším frázi o nastoupené cestě a o tom, že kdo dnes nevěří bude za dva tři roky věřit, tak už mám osypky. Soudruhů s těmito frázemi jsem si užil dost.
Jinak soudruzi v USA jsou totálně v pr..deli. Ti plácají, protože neví kudy kam.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  23. 11. 2010 18:43

Vyjadrite sa radšej k tým dvom bodom.

Soudruzi boli a su predovsetkym v strednej europe. USA nechajte na pokoji, bez nich by ste ani nediskutovali cez internet. Ale hold to je tradicia strednej europy vozit sa na cudzich chrbtoch a najlepsie pri pive.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  23. 11. 2010 18:51

Ale aj VY ste pred 12rokmi neverili, že budete mať mobil však ? No a s tým využitím slnečnej energie cez fotovoltiku - veď si skočte do Nemecka na chvíľu a pochopíte. O 3 roky tam už budú veselo nabíjať svoje E1 Audi, alebo A-mercedes E-cell, zatiaľ čo my v strednej európe budeme pri pive pozerať na faktúry na navýšené ceny za elektrinu - ale pre likvidáciu jadrového odpadu - a to na večné veky. Aj na západe budú mať navýšenie ceny za elektrinu aj u nás. Oni perspektívne, ktoré sa prejaví v úspore za benzín a naftu(a za pár rokov skončí) a my neperspektívne za jadrový odpad- ktorý nakoniec budeme nútení mať na vlastnom území(naveky).

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  24. 11. 2010 17:57

Spočítej si plochu panelů, které by měly pokrýt energetickou spotřebu v čr. Tj. veškerou potřebu včetně energie ze spotřebovaných paliv. Plocha čr nebude stačit ani v dnešním stavu spotřeby. A spotřeba energie v čase stále roste. Účinnost panelů v čase klesá - panely slepnou. Za dvacet let budou dnes instalované panely na vyhození. Spočítej si jak velká vznikne hromada odpadu z panelů, které by pokryly plochu čr. Myslíš si, že můžeme tento šrot vrátit do číny.
Jaderný odpad v hlubinném úložišti je naprosto neškodný a mně osobně by v katastru obce kde bydlím vůbec nevadil.
V německu, kde mají auta největší roční nájezd v evropě se těžko budou e-káry prosazovat. Oni potřebují dojezd minimálně 500km. Jinak je to k ničemu. Možná je to vhodné pro kastu úřednických blbů, kteří si dojíždí sednout do úřadu.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  24. 11. 2010 18:20

No veď tu je trocha spočítané aké plochy nevyužitých striech na rodinnom dome sú potrebné pri dnešnom stave FOTOVOLTAIKY pre elektorauto. Aj solárne panely sa prudko vyvíjajú aj batérie a iné systémy pre úchovu energie - opakujem, čo som už napísal nižšie - nikto netvrdí že jadrová energetika sa má zakázať -ale nech sa nezakazuje ani FOTOVOLTAIKA, na strechách domov je to skvelá vec podľa mňa :

1. 1000Wp(1kWp) Fotovoltaických panelov vyrobí asi 1000kWh energie v podmienkach ČR/SR za 1 rok. To pre elektroauto so spotrebou 12kWh/100km znamená asi 8000km jazdy ročne.

Dnes ten 1kWp fotovoltických panelov zaberá od 7m2 do 4,5m2 plochy strechy. O 5 rokov vďaka podpore FOTOVOLTAIKY to môže byť 3m2 ? Cena fotovoltických panelov môže byž o 5 rokov aj 3xnižšia ako je dnes – bez podpory OZE budeme len závidieť vyspelému západu.


2. Na 1m2 plochy v podmienkach ČR/SR dopadne ročne 30x viacej energie zo slnka, ako je potrebné na celoročné vykurovanie/topení uvažovanej plochy 1m2 obostavanej stavbou typu pasívny energetický dom.

Pri súčasnej účinnosti reťazca Slnko-Fotovoltaické panely –Meniče na AC 240V máme výslednú účinnosť cez 12%.

To znamená , že už dnes môžeme vyrobiť ročne zo slnka 3x viacej energie ako spotrebujeme ročne na bývanie. RIEŠI SA JEDINÝ PROBLÉM – AKO ODLOŽIŤ ENERGIU ZO SLNKA NA ASPOŇ NA 7 mesiacov za prijateľných nákladov. Ten sa prekrýva s potrebami AUTOMOBILIZMU – kvalitné a lacné batérie s dlhou životnosťou a malými stratami (male batérie eneloop od Sanyo si uchová vyše 80% energie pri odpojejní batérie na 12 mesiacov od záťaže) . Ale sú aj iné princípy odkladania ktoré sa uvažujú - pri dome by som si vedel predstaviť podzemnú nádrž na stlačený vzduch s malou vzduchovou turbínou na dobíjanie elektro-auta. Nádrž môže byť spoločná pre viacej súsedov v ulici. Energetická "studňa" pri vlastnom dome - kto by to nechcel?

Odpovědět  |   | 
Pavel  |  25. 11. 2010 00:03

Proboha odlož ty své nápady až budeš mít tu energetickou studnu, my tady v Česku řešíme, že budeme dvacet let lepit 12,50 Kč za 1 kWh takže nás vyjde levněji svítit svíčkami. A nepiš mě tady o LED. Až někdo vynalezne LED pračku, myčku, žehličku, mikrovlnku a taky LED soustruh budeme mluvit o reálné úspoře.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 00:31

Nápady - ktoré akože považuješ za nereálne- sú len opis toho, na čom sa pracuje vo svete nič viacej. Predovšetkým sa chce energia so solárnych fotovolt.panelov ukladať do batérií čo je spoločný problém s ELEKTRO AUTAMI. v USA jednu oblasť riešia pod názvom HOME STORAGE ENERGY SYSTEMS. Chcel som poukázať iba na to, že základný zdroj energie - SLNKO je zadarmo a jeho absolútny dostatok. Preto sa to oplatí riešiť a aj sa to rieši - žiaľ stredná európa potvrdzuje svoju tradíciu zaostávania. (zo železnicou to tiež tak bolo) A to že je vyššia výkupná cena za el. (12,5Kč/kWh) je len inak zvolená forma dotácie na dobrú vec - nebude to trvať večne (likvidácia jadrového odpadu áno) a v konečnom stave bude fotovoltaika v domoch niečo ako dnes zateplenie alebo kvalitné okná. To že sa dotujú elektrárne na fosílne a jadrové palivá vie len málokto, lebo to ide priamo zo štátneho rozpočtu. Obávam sa že viacej ako vzdelanosť, rozhľadenosť a pokrokovosť v ČR a SR funguje závisť a pasivita.

Ak bola to LED narážka na batérie eneloop - tak si zisti z čoho sú robené batérie do TESLA elektromobilov, čo robia firmy ako A123 Systems (sukromna firma v USA dotovaná vládou USA) - veľmi zaujímavé - za niekoľko rokov nástup ako mobily - podľa mňa

www.a123systems.com ...

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  26. 11. 2010 19:54

Naivní a šťastný, optimistický blb. Kecy o tom jak na něčem američani pracují, jak to mají zmáknuté ..... Stačí si vzpomenout na hvězdné války. Šaškárna na úrovni komiksů se supermanem.
Dnešní elektroauta jsou na úrovni elektroauta Klause Jenatzyho z roku 1900. Vývoj za 110 let se projevil v tom, že baterie mají dnes dvojnásobnou energetickou hustotu. Nutno podotknout, že vývoj baterií v autě pana Jenatzyho nestál nic. Použil co bylo. Za ty prachy co se vrazilo do vývoje baterek by celá čr mohla jezdit sto let zadarmo.
A pořádné baterky pořád nikde.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  26. 11. 2010 21:03

Ty máš aké zlaté ručičky, kto by sa ti rovnal. Kecy jak američani a svet na tom pracuji? Nie, realita - že sa o to nezaujímaš je tvoj problém.

Dnešné elektrouatá na úrovni roku 1900? Nerob hanbu svojim súkmeňovcom a kvalite českého technického učení.

Naivní blb? Myslíš na Julesa Verne ? Hold pantáta tomu rozumí a v spojení s boľševikmi už previedol jak se to dělá v celej ČSSR. Ale táto stredná európa vďaka názorom ako si predviedol je riadne smradľavá diera - už aspoň 500 rokov - začínam chápať pohľad spoza Šumavy a Krkonôš. (pohľad ako na zdochlinu na celé rakúsko-uhorsko má niečo do seba)

radšej čítaj alebo choď do školy

www.solartechnika.sk ...

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 00:42

Opel Ampera/Chevrolet Volt - majú dojazd 600km - aj keď je to kombinovaný elektromobil/motorgenerátor na bioplaivo alebo benzín. Základný dojazd v čisto el. režime je cc 60KM, CELKOVÝ 600KM. Veď Audi aj Renault už oznaamujú rovnaké koncepicu. GM začal predaj chevrolet Volt v USA. Sme v roku NULA. JA som optimista. Mercedes oznámil A-čko(pod názvom E-cell) ako čistý elektromobl s dojazdom 200km

www.youtube.com ...

Odpovědět  |   | 
vlado222  |  23. 11. 2010 12:31

Mna by zaujimalo ekonomicke zhodnotenie hybridu. Teda napr. aby hybrid jazdil 80% na elektrinu potrebuje elektricky dojazd cca 100km. Na 100km potrebuje cca 40kWh, take baterie stoja (a teraz si uplne vymyslam) 2000 EUR. Pri cene elektriny 0,0597 EUR/kWh (nocny prud) prejdem 100km za 2,4EUR.
Ak idem benzinovym autom (6,5l/100km) tak 100km prejdem za cca 7 EUR.
Naklady na baterie sa vratia po 2000/(7-2,4)*100=43500km - ak tie baterie vydrzia ziac nez 435 nabiti (dobijatelne tuzkove AA baterie vydrzia 600 nabiti), hybrid sa oplati. A auto bude o 400kg tazsie - ziadna sranda, ale je to akceptovatelne.

Odpovědět  |   | 
Sickboy  |  23. 11. 2010 13:13

Ano elektricke auta boli uz pred sto rokmi a najvacsi zastupca bol porsche. Uz vtedy vyrabali elektromobily s motorom v kolese, ale predaj tycho aut bol prevalcovany zaco moze Henri Ford. Ten prisiel s modelom T, ktory bol brutalne lacny na tu dobu a jazdil na benzin, ktory bol lacnejsi nez baterie, v tej dobe sa nedali dobijat, takze baterka sa po vybiti vyhodila. Ano elektromobily co sa aj predavali (samozrejme iba v USA, vdaka velkemu trhu) boli rychlejsie cca 50km/h ale vydrzali iba na 50km/h pricom benzin clovek kupil na cerpacke a isiel dalej a bol dostupnejsi, nez predajne s drahymi bateriami...Ale dnesne elektromobily sa daju nabijat uz za 45min. 400V zasuvka(ma ju kazdy RD) a 100km vas vyjde na 1 max 2 eura ak mate tazku nohu...auto za 49.000$ ma 300koni, zrychlenie za 6-8 sekund neviem teraz presne a max 193km/h(co uplne normalnemu uzivatelovi staci) dojazd 450km a dva kufre. Ano toto je Tesla(americka znacka s dotaciou od vlady vo vyske 350 mil. USD) model S, predajna aj vo Wiedni. Ked si kuknes ceny passatov tak je to porovnatelne s 2.0TDI vo vybave, len s tym ze usetrite niekolkonasobne za 100km a co tak za 120.000 km? A sice benzin ma vacsiu energiu co sa tyka na jeden kilogram, ale ako si pisal, tak vacsina odchadza vyfukom a produkuje CO2 za ktore sa plati v centrach Velkych miest ako London, Berlin atd...takze obyvatelia co musia este platit aj za CO2 budu urcite radi a za dalsie. Chladic nevyhadzujte, lebo elektormotor potrebuje chladenie ako aj pocitace, vysavace, sekacky na travu atd. Ten clanok mi pride miestami ako keby bol napisany v bulvare...

Odpovědět  |   | 
puk123  |  24. 11. 2010 08:00

To není pro bulvár. Tam vidí nablýskané elektromobily na výstavě a napíšou článek o blízké budoucnosti plné elektromobilů. Tady jsou základní výpočty a uvedeny propastné rozdíly v některých parametrech. Vše lze donekonečna rozebírat a zpřesňovat, ale tím to zkoriguješ jen v jednotkách procent. Článek takového rozsahu napíšeš asi takto, ale můžeš to natáhnout na diplomku i práci pro výzkumný ústav na celý rok.

Odpovědět  |   | 
Sickboy  |  23. 11. 2010 13:35

Aj najvacsie tazebne stroje(napr. v Nemecku na tazbu uhlia) alebo veziakove zeriavy(Jeřáb) su na elektrinu, vidiet na kazdej stavbe...mam pokracovat so strojmi na elektrinu? Aj velke trailery by boli na elektrinu, ale bohuzial by museli za sebou tahat kabel a to je to co by ich nerentabilne predrazili... neviem si predstavit kolko by stal 10 000km dlhy kabel na elektrinu pre nejaku transoceansku nakladnu lod + morske prudy ktore by hybali kablom a ten lodou, ale keby bol nejaky maly generator, tak by ho mali a to hovoril, jeden z konstukterov tychto lodi...preto su lacnejsie. Lebo udrzba by bola prilis draha...ale to je iba otazkou casu. Dobry priklad su tie DVD a vlastne aj auta boli kedysi brutal drahe a mohla si ich dovolit iba elita, dnes nieje kde vecer na sidlisku zaparkovat...

Odpovědět  |   | 
puk123  |  24. 11. 2010 08:19

Ty stroje jsou v auto terminologii plné hybridy, podobně jako dieselelektrické lokomotivy. Od určité velikosti už by mechanické díly pro přenos výkonu byly příliš velké oproti kabelům (viz. odkryté páky, ojnice a táhla u parních lokomotiv).
Oceánská loď je kolosem, který si veze vlastní elektrárnu a ta může fungovat na různé palivo jako ta pozemní. Teď dokonce Rusové přišli s nápadem postavit jadernou elekrárnu v loděnicích, odvézt na Sibiř, zakotvit a napojit na rozvodnou síť. Až doslouží, možná ji zaparkují i s vyhořelým palivem vedle Kursku.

Odpovědět  |   | 
Mickey  |  23. 11. 2010 15:51

Ono, pride nieco nove z Rooswellu

Odpovědět  |   | 
Jarda  |  23. 11. 2010 16:24

nedelaj ve vetsim meritku elektromobily s motorama v kolech a diesel/benzinovym motorem jako generatorem? primy pohon generatory zadne prevodovky nevyzaduje, motor muze jet v optimalnich otackach, bateirii muze byt minimum a energie bude dostatek... nechapu.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  23. 11. 2010 20:01

Proč to dělat jednoduše, když to jde s oklikou, neboli Je to sice dál, ale zato je tam horší cesta
Já bych laicky řekl, že vyrábět spalovacím motorem proud a ten pak použít na pohon bude daleko méně účinné, než použít spalovací motor přímo na pohon.

Odpovědět  |   | 
puk123  |  24. 11. 2010 08:28

Při tak malých malých přenášených výkonech určitě. Ono by si auto vlastně vezlo 2 stejně výkonné motory + 1 stejně výkonný generátor. Váha e-motoru je překážkou i pro uložení do kola.

Odpovědět  |   | 
Jarda  |  24. 11. 2010 12:29

prave naopak: Uncinnost generatoru je nad 85%, tim ze nebudete pouzivat prevody, odpada spousta mechanickych ztrat. Tim ze motor pojede v optimalnich otackach se lze priblizit tem 30%. Konkretne: rekneme ze by tam byl napr. turbomoturek 0.7l ktery by si neustale predl v cca 2200 otackach. Tim by si mohl vystacit s cca 3l u bezneho auta.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  24. 11. 2010 13:07

No a kolik takový turbomotůrek vyrobí proudu? Bude to stačit na jízdu?

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  23. 11. 2010 18:08

Nikde tohle nikdo nezmiňuje - jak mají tahle auta vyřešené topení, nebo vyhřívání? Opět alektrickou cestou? V tom případě jak se to projeví na dojezdu?

Odpovědět  |   | 
mino678  |  24. 11. 2010 08:49

Priatelia prosím čo tu diskutujete, zapamätajte si iba prvé odseky z nasledujúcich dvoch bodov:


1. 1000Wp(1kWp) Fotovoltaických panelov vyrobí asi 1000kWh energie v podmienkach ČR/SR za 1 rok. To pre elektroauto so spotrebou 12kWh/100km znamená asi 8000km jazdy ročne.

Dnes ten 1kWp fotovoltických panelov zaberá od 7m2 do 4,5m2 plochy strechy. O 5 rokov vďaka podpore FOTOVOLTAIKY to môže byť 3m2 ? Cena fotovoltických panelov môže byž o 5 rokov aj 3xnižšia ako je dnes – bez podpory OZE budeme len závidieť vyspelému západu.


2. Na 1m2 plochy v podmienkach ČR/SR dopadne ročne 30x viacej energie zo slnka, ako je potrebné na celoročné vykurovanie/topení uvažovanej plochy 1m2 obostavanej stavbou typu pasívny energetický dom.

Pri súčasnej účinnosti reťazca Slnko-Fotovoltaické panely –Meniče na AC 240V máme výslednú účinnosť cez 12%.

To znamená , že už dnes môžeme vyrobiť ročne zo slnka 3x viacej energie ako spotrebujeme ročne na bývanie. RIEŠI SA JEDINÝ PROBLÉM – AKO ODLOŽIŤ ENERGIU ZO SLNKA NA ASPOŇ NA 7 mesiacov za prijateľných nákladov. Ten sa prekrýva s potrebami AUTOMOBILIZMU – kvalitné a lacné batérie s dlhou životnosťou a malými stratami (male batérie eneloop od Sanyo si uchová vyše 80% energie pri odpojejní batérie na 12 mesiacov od záťaže) . Ale sú aj iné princípy odkladania ktoré sa uvažujú - pri dome by som si vedel predstaviť podzemnú nádrž na stlačený vzduch s malou vzduchovou turbínou na dobíjanie elektro-auta. Nádrž môže byť spoločná pre viacej súsedov v ulici.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  24. 11. 2010 10:42

Moc vašim číslům nerozumím, ani se mi je nechce dohledávat a ověřovat, ale jak se na ně dívám, nepoužíváte teoretická čísla vypočítaná z ideálních podmínek? Neumím si například představit auto, které na ujetí 100 km spotřebuje jen 12 kWh. Bude to spíš tak nějak desetkrát tolik. A stejně nemožné mi přijde dokázat využít 100% energie dopadajícího slunečního záření. Opět odhaduju, že to bude tak asi desetina.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  24. 11. 2010 12:44

Čísla nie sú teoretické ale praktické a z reálnych podmienok v ČR/SR a súčasného stavu technológie. Časom sa Vám to dostane dor krvi aj z iných zdrojov. Myslím že si treba začať zvykať na spotrebu elektor-aut udávanú v kWh/100km. Išlo mi len o naznačenie súvislosí mesdzi FOTOVOLTAIKOU na strechách domov a ELEKTRO-AUTAMI. Nebojujme proti dobrej veci - čo sa práve vČR/SR deje na rozdiel od západnej európy. Ten tlak aj tak neustojíme, lebo slnko to "pretlačí". JAdrová energetika pre domácnosti podľa mňa nemá žiadny zmysel - možno tak pre priemysel ale aj to tom silne pochybuje - príroda nám ponúka lepšie a bezpečnejšie možnosti. FOTOVOLTAIKA nám umožní mať pri dome časom vlastné energetické "studne" pre celý život v dome(vrátane topení/vykurovania). Kto by to nechcel ?

green-change.com ...

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  24. 11. 2010 13:13

Vždyť to říkám, teoretická, laboratorně naměřená čísla. Auto se spotřebou 11,4 kWh na 100 kilometrů

Odpovědět  |   | 
mino678  |  24. 11. 2010 14:30

No keď VW uvedie že má spotrebu 6,2L/100km tak je to teoretické alebo praktické? Alebo keď uvedie Toyota 5,1 L/100km- je to teoretické alebo prakticé? Článok na ktorý som odkázal hovorí pre Mitsubishi MiEV 11,4KWH/100km. Nejaký vodič pôjde za 14,5kWH/100km, iný možno za 10,5 kWh/100km. To nemení podstatu čo som chcel povedať, koľko energie máme z 1KWp solárnych panelov ročne v podmienkach ČR/SR. Fotovolatické technológie sa tak dynamicky menia, že už dnes sú reálne systémy - merané v ČR , ktoré dávajú v 1180 KWH ročne s 1kWp panelov. Na južnom slovensku je normálne číslo 1080 kWH/1kWp ročne a s touto novu technológiou to môže byť aj 1280 kWH/1kWp ročne. Momentálne 1kWp solárnych panelov zaberá od 7m2 do 4,5m2 strechy, za 5 roky to môže byť pod 3m2 strechy.

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  24. 11. 2010 19:08

Aha, takze pri idealnich podminkach muzu na panely na bezne strese najezdit priblizne tolik co normalni auto ujede na jednu nadrz a to se vyplati. Otazkou je az se podivam do te Ostravy a zpet, tak na co budu jezdit zbytek roku.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 00:12

Ale ja nemyslím o fotovoltaických paneloch na streche auta - hoši vy ste nejakí moc rýchly - ale na streche svojho domu. Iba niekoľko m2 strechy domu stačí na vyprodukovanie elektriny(ročne) - ktorá postačuje na niekoľko tisíc km jazdy elektromobilu ročne. Ide mi o to, čo stojí tá energia v benzíne alebo v nafte a koľko by nás mohla stáť v budúcnosti v elektromobile(fakticky po kúpe technológie zadarmo) . Čiže kombinácia elektromobil, solárne fotovoltaické panely na streche domu a dobíjanie auta priamo na vlastnom dvore je síce budúcnosť ale nemusí byť až tak ďaleko. Preto hovorím, že FOTOVOLTAIKA na strechách domov bude mať tiež jedno geniálne využitie pre automobilizmus a nemusí sa preťažovať klasická el. sieť.

Odpovědět  |   | 
Dusan  |  27. 11. 2010 17:43

Ale ja nemluvim o strese auta, ja mluvim o strese domu, staci si pouzit presne ta uvedena cisla a staci to tak na tu Ostravu a zpatky. Ona strecha bezneho domu neni zas tak velka a vyuzit se da pro panely jenom mensi casti v zavislosti na situovani domu.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  27. 11. 2010 18:06

Ešte raz. cca 6m2 strechy domu/garáže - vhodne orientovanej stačí ročne pre Mitsubishi MiEV (spotreba 12kWH/100km) na cca 7000-8000 km jazdy ročne. To je koľkorát za rok do Ostravy a späť ?

www.solartechnika.sk ...

Odpovědět  |   | 
JirkaK  |  24. 11. 2010 21:28

Přátelé, zapamatujte si to co vám tu káže osvícený Mino, a hlavně nad tím pokud možno sami nepřemýšlejte. Důležité je nepřemýšlet, ale slepě věřit.
Milý Mino, kolikrát tady ještě tyhle propagandistické kecy zopakuješ? Říká se že 100x zopakovaná lež se stane pravdou. Ještě ti pár zopakování chybí.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 00:03

Milý JirkaK .

Bol by som radšej, keby si tie čísla o množstve vyrobenej elektriny z 1kWp solárnych panelov na území ČR/SR spochybnil. Ak dokážeš, že nie sú v zásade pravdivé, rád sa ti ospravedlním (samozrejme že na južnej morave sú trochu lepšie a v Krkonošich zase horšie). Tvoje veľkohubé vyhlásenia sú mlátením prázdnej slamy. To čo som napísal je asi taká propaganda,ako že priemerná teplota v ČR v rokoch 1988-1996 rokov bola 8,44st. celzia.

Hold bez argumentov sa musíš len slepo naparovať a zavádzať. Čo je 100x opakovaná lož? - konkrétne -argumenty -a nie plácanie. Rýchlo si to bež doštudovať a zakop sa pod zem - čo tu šíriš paniku. Cítiš sa urazený že tomu nerozumieš ? Tak potom je tvoja pýcha galaktická. Prepáč- ale základnú info treba nejako posunúť- dá sa to spraviť aj spôsobom akým bol článok o energiách. Môžem ťa zasypať štúdiami z elektrotechniky a Fotovoltaiky ale na automoto server? A ver mi že to bude trocha zložitejšie ako pôvodný článok.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  25. 11. 2010 10:37

Ano, teď jste to nazval přesně - že vaše argumenty jsou V ZÁSADĚ PRAVDIVÉ. Ano, to přesně jsou, ovšem s realitou nemají nic společného. Stejně jako vámi uváděná průměrná teplota 8,44 st. C. To je sice nevyvratitelný údaj podložený dlouhodobými měřeními, ovšem ve skutečnosti je nám naprosto k ničemu. Pokud se například obléknu přesně tak, jako by bylo 8,44 stupně, tak v létě při sebemenším pohybu umřu na přehřátí a v zimě zase umřu na podchlazení.
Sice vím jak teplo v průměru je, ale stejně se každý den musím podívat na teploměr, abych zjistil jak je venku. Je to tedy údaj naprosto k ničemu. A stejné je to s vašimi údaji o energiích za rok a tak dál. Sice pravdivé, ale jsou to jen čísla, ve skutečnosti na prd.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 11:51

VAša odpoveď je už z oblasti Sc-Fi. Je už len o tom, ako kto dovidí ďalej od nosa. Svet sa zaoberá tým , čo som napísal. Napíšem Vám to ešte raz a naposledy. Momentálny stav technológie (pre 8 rokmi sme o tom ani nechýrovali) - a to je čistá realita- je , že:

Využitím plochy 2x3 m šikmej strechy( možno aj vášho domu) pre solárne fotovoltaické panely môžeme dnes!!!! vyrobiť toľko elektriny v podmienkach ČR ročne , že pre auto Mitsubishi MiEV, ktoré sa začalo predávať vo svete tento rok to stačí na 7000 až 8000km jazdy ročne.


Majte sa pekne. O dva roky si možno povieme kto hovoril o realite a kto len tak plácal.

Odpovědět  |   | 
Fantomas  |  25. 11. 2010 13:16

Ano, to jsou stále ta teoretická globální čísla. Je to úplně stejné jako když já budu tvrdit, že když nakoupíme 10 milionů sad podzimního oblečení, že budeme všichni dostatečně oblečeni na celý rok Průměrná roční teplota je 8,44 stupně, takže podzimní oblečení pro každého to vyřeší. Souhlasíte?
Ale je mi jasné, že vy se svých čísel budete držet stále. Tak ať vám to vyjde. Mějte se také pěkně.

Odpovědět  |   | 
JirkaK  |  25. 11. 2010 18:53

Tvoje tvrzení o množství vyrobené elektřiny z 1 kWp solárních panelů zpochybňovat nebudu, neboť jsem ekologicky zaostalý a tak netuším co je to ten zmíněný 1kWp solárních panelů. jednotky které znám jsou 1kW, případně 1 kWh, a 1m čtvereční solárních panelů. Pokud víš co je to 1 kWp solárních panelů, děkuji za vysvětlení. Další vtip je v tom, že nevidím důvod proč bych k nabíjení akumulátoru v elektromobilu používal solární energii s nákladem 12Kč za kWh, když k tomu můžu použít noční proud z jaderné elektrárny za 2 Kč za kWh.
Další problém je v tom, že bereš uložení elektřiny pro použití někdy jindy jako marginální problém který bude v nejbližší době snadno a rychle vyřešen.
Pokud by jsi pro akumulaci energie použil zmíněný článek Sanyo Eneloop, dejme tomu velikosti tužkového článku, bude mít kapacitu asi 2500 mAh, tedy 2.5 Ah při středním napětí cca 1.4V. A teď budeme trochu počítat.
Pokud budeme chtít vyrobit trakční baterii pro eletromobil, potřebujeme napětí dejme tomu 200 V. Motor má maximální výkon 20 kW, dejme tomu že pro běžný provoz rychlostí 50 km/h potřebuje polovinu, tedy 10 kW. Pro napětí 200V a příkon 10 kW potřebujeme proud 50A dodávaný po dobu dvou hodin, potřebná kapacita je tedy 100 Ah. Potřebujeme tedy 40 článků paralelně. Ty ale mají těch 1.4V, musíme spojit 143 těchto paralelních skupin do série, abychom získali zmíněných 200V. Tedy celkem potřebujeme 143 x 40 = 5720 článků Sanyo Eneloop. Jeden takový akumulátorek stojí v maloobchodě tuší kolem 80 Kč, ty jako grosista dostaneš velkoobchodní slevu, koupíš je za 40 Kč. To máme 228 800 Kč za akumulátory. Ty vydrží zhruba 500 nabití, tedy s dojezdem 100 km na nabití tě čeká asi 50 tisíc km. Snadno si spočítáš, že za každý ujetý km si musíš započítat zhruba 4.60 Kč jako amortizaci baterií. Dále potřebujeme elektřinu pro nabíjení baterií. Akumulátor má jistou nezanedbatelnou účinnost, tedy pro nabití 20 kWh trakční baterie potřebujeme nějakých 30 kWh odebraných ze sítě. To je zanedbatelných 60 Kč za noční proud ze sítě. a 0.60Kč za elektrickou energii na ujetý km. Dejme tomu že solární panel dnes reálně vyjde na 8 Kč za kWh, potom náklady stoupnou na 2.40 Kč za ujetý km. Celkem tedy přijde na 5.20 nebo taky 7 Kč za km.
Moje auto se spotřebou 9l benzínu na 100km přijde při aktuální ceně 32 Kč/l na nějakých 2.90 Kč za ujetý km. Diesel, pokud do něj nebudeme počítat jeho drahý servis, vyjde zhruba na polovinu. A klidně si zkus spočítat, na kolik tě vyjdou akumulátory, když je budeš chtít nabít přes léto a potom s nimi pohánět 2kW topné těleso 10 hodin denně 150 dní v roce.
Ano, energie ze slunce je relativně dost. Ale její zpracování a využití je zatraceně drahá sranda. A pro běžné obyvatelstvo to není otázka zeleného nadšení. Jak řekl jeden vyčůraný pan soudce, ještě než ho zavřeli, dnešní svět je o papírkách.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 19:14

Baterie eneloop som len uviedol ako priklad stavu technologie aby to ludom bolo trochu blizke, pretože je to realne v predaji. (asi dva roky !)))


Tvrdim, ze technologia je vo velmi nadejnej fáze DNES.

Prestudujte si radsej toto:

www.a123systems.com ...

www.a123systems.com ...


Panasonic ma naslapnuté priamo do hybridných aut - preto kupil Sanyo.


Tvrdím, ze ak klesne cena FOTOVOLTAIKY a baterii -aj obycajnych trakčných - príklad:

www.solarspot.sk ...


Tak má zmysel obsadiť 20m2 vlastnej strechy garáže solárnymi panelmi - ukladať energiu do trakčných batérií a z nich nabíjať elektroauto kedy ja potrebujem - takmer 8mesiacov v roku za rozumnú veľkosť a cenu trakčných batéríí jazdím na elektroaute "ZADARMO". A ešte to môže vyriešiť problém preťažovania zastaralých el. sietí pri boome elektromobilov.

Toto že sa nebude vyvíjať priaznivo aby si to motoristi všimli ? NEVERÍM !!

A to ani nemusím vyrábať elektrinu na predaj do siete - ale ten pocit "odstrihnutia" je podľa mňa na nezaplatenie. !!! Neskôr to tak bude aj s využitím energie z domáceho HOME STORAGE ENERGY SYSTEMU(rôzne typy batérií alebo aj stláčanie vzduchu do podzemnej nádrže ako som uviedol vyššie) aj na vykurovanie/topení domu. Toho Slnka je sakra dosť, ľudom to "zapne" aj keď u nás možno neskôr.


Iný príklad čo rieši SONY :

www.sony.net ...


Všetci idú perspektívnym smerom len v ČR a SR sa nadáva na FOTOVOLTAIKU - aby sme to neoľutovali za chvíľu. (samozrejme že antipropagandu podmasťuje najmä ČEZ a fosílne a jadrové mafie)

Odpovědět  |   | 
JirkaK  |  25. 11. 2010 20:07

No, asi takhle. Pokud jsi skutečně přesvědčený, že provoz elektromobilu nabíjeného z vlastního solárního panelu na střeše je ZADARMO, tak se asi vážně nemáme o čem dál bavit. A doporučuji se zamyslet nad nákladností a účinností cyklu Slunce - elektromotor - kompresor - tlaková nádoba - vzduchová turbína - elektrický generátor. Přeji hezký večer.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 20:35

to "ZADARMO" so písal v úvodzovkách. Samozrejme že solárne panely a batérie niečo stoja ale ja verím, že za 10 rokov to bude veľmi nízka cena a základný zdroj energie -slnko- je zatiaľ zadarmo. Keď si takú stanicu spravia 4 susedia - v pohode - časom sa to oplatí už dvom a nakoniec to bude taká samozrejmosť ako zateplený barák alebo kvalitné okná na dome. Keby som z tej odloženej energie mal aj variť kávu - ten pocit "odstrihnutia" bude pre veľmi veľa ľudí na nezaplatenie. Nabíjacie vstupy elektoraut a elektro motoriek ci bicyklov budú priamo na dc prúd -resp do sady akumulátorov určenej na nabíjanie ľahko vložím tú z elektrobicykla. Prídem domov vymením batériu na elektrobicykli a idem dalsích 50km (casom mozno aj 150km) - aké boli výdrze batériií v mobiloch v roku 1997 a aké sú dnes ? Ja to vidím dosť jasne a optimisticky. Začne éra domácej energetiky ako kedysi začala éra PC domácich počítačov.

Odpovědět  |   | 
Marty  |  25. 11. 2010 21:42

Za 10 let budou podle tebe solarni panely zdarma ?? Si delas srandu...

Navic ani za 100 let a ani s pozlacenymi nanopanely neoklames zakladni fyziku. Proste na 1m2 kralovstvi Ceskeho dopadne za 1 rok 750 kWh (Jeseniky) - 950 kWh (Ceske Budejovice) energie. Vice neziskas ani kdyz se rozkrajis, jedine ze by slunce vybouchlo a zaclo vice zarit...

Bezna rodina v rodinnem dome kde se topi plynem a vari na plynu spotrebuje za rok tak 5000 kWh. Pri dnesni ucinnosti panelu bys potreboval na tuto spotrebu nejmin 60 m2 fotovoltaickych panelu na strese otocene smerem k jihu. Na jezdeni pak pocitej dalsich 20000 kWh (50 kWh na dojezd 60 km kazdy pracovni den + ztraty pri nabijeni) a tedy dalsich 230 m2 panelu. Mas vubec takovy pozemek ???

Odpovědět  |   | 
Tom  |  25. 11. 2010 21:47

Mimochodem, i kdyby to celé fungovalo jak píšete, zaregistroval jste fakt, že většina obyvatel žije ve městech? A že naprostá většina z nich nevlastní dům, který by si pro potřeby svého automobilu mohli osázet solárními články?

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 22:03

Ale ano. A preto ze asi 50% obyvatelstva(50% som si teraz vymyslel - opravte ma) zije v rodinnych domoch tak to nie je zaujimave ? V zapadnych krajinach su v meste v praci a domov idu na okrajove stvrte - o USA ani nehovorim. "Králikárny" vychodneho bloku maju v tom smolu. Ale zase auta nie su na sebe ani na ulici a kazde niekde parkuje. V kazdom prípad ak sa to zacne uberat ako som naznacil- dom s dobre orientovanou strechou bude stupat na hodnote ako aj pozemok obecne. Stínit bude trestný čin: nedovolené stínení souseda.

Odpovědět  |   | 
Tom  |  26. 11. 2010 00:22

47% obyvatelstva na planetě žije ve městech. Ve vyspělých zemích je toto číslo mnohem vyšší, ca 80%. Opravdu se mi nechce dohledávat, kolik bytových jednotek ve městech připadá na rodinné domy, z principu je to ale vcelku zanedbatelný podíl. Je jedno, jestli je to na západě nebo na východě. Většina lidí (a shodou okolností ji tvoří přesně ti, pro které by elektromobil teoreticky měl smysl) tak solární dobíjení podle vaší představy nemá a nikdy nebude mít možnost využít...

Odpovědět  |   | 
Zelí  |  25. 11. 2010 11:21

Tvoje expozé je jako článek z VTM z roku 1958.
50 let uteklo a světlé zítřky pořád nikde.
Pouze hurá nadšení další generace na nás zase vykouklo.

Odpovědět  |   | 
Tomáš  |  24. 11. 2010 13:28

Díky za výborný článek, kvalitní a pracný počin špičkového novináře. Dlouho jsem nečetl takto obšírně odargumentovaný článek, natož článek o autech. Většinu věcí, které člověk čte jsou proti tomuto článku bláboly, pomiňme že často bláboly zaplacené zájmovými skupinami.
Takže ještě jednou díky a přeji mnoho úspěchů v dalším kvalitním psaní, čtenáři to zaručeně ocení !

Odpovědět  |   | 
Mirek  |  24. 11. 2010 22:18

V diskuzích zazněla kritika hybridů i elektromobilů. Souhlasím. Jeden hybrid má však své opodstatnění a zřejmě je to cesta správným směrem. První vlašťovka je Chevy Volt.
Místo 500kg baterie máte +-100kg těžký optimalizovaný generátor, který bude pracovat když bude třeba. Místo 500kg baterie budete mít +-100kg baterii, která umožní dojezd 60km což podle výzkumů odpovídá 75% denních nájezdu průměrného rodinného auta.
To umožní skloubit výhody elektromobilů (jednoduchost konstrukce, řízení pohonu každého kola, rekuperace...) a výhody klasických vozů (dojezd, snadnost natankování energie).
Nevěřím, že by dneska masově vyráběný generátor byl dražší než hmotnostní ekvivalent v bateriích.
Navíc by toto řešení a jeho případná masovost v budoucnosti mohlo znatelně přispět ke stabilizaci elektrické sítě.

Odpovědět  |   | 
Richard Lang  |  24. 11. 2010 22:57

Pavle, diky moc za clanek.

Jsem rad, ze i pres delsi odmlky obcas neco napises. Po procteni tvych clanku uz nedokazu nic jineho cist.

Richard

Odpovědět  |   | 
Marty  |  25. 11. 2010 21:03

Clanek povazuji za skvelou analyzu soucasnych moznosti elektromobilu. Diskuse ale az prilis jasne ukazala, ze mnoho zde diskutujicich nechape jeden zakladni fakt. Benzin je ZDROJ energie, zatim co akumulator je jenom ZASOBNIK energie, kterou je potreba vyrobit nekde jinde. Jakekoli zdokonaleni akumulatoru neresi jeden zakladni problem: Elektrinu do toho akumulatoru je potreba nekde vyrobit a nejak dodat k tomu elektromobilu ve vasi garazi.

A tady prave nastupuje ten problem. Pokud si budete tou elektrikou nabijet auto z cele ulice jenom vy (a mozna jeste jeden soused), je vse v pohode. Ale pokud si treba ve vasi ctvrti zacne nabijet ten elektromobil treba 1000 lidi, je tady problem. Rozvodni sit tohle proste neutahne. Pokud by jsme chteli nahradit veskerou spotrebu benzinu a nafty na uzemi Ceske republiky elektrikou, bylo by potreba postavit OSM novych Temelinu, rovnomerne rozlozenych po uzemi CR a komplet novou prenosovou soustavu az po uroven ulicnich kabelazii.

A jeste poznamka k te trapne fantasmagorii se solarnim systemem pokryvajicim nabijeni:
1) NE, v noci slunce opravdu nesviti
2) Z 1m2 OPRAVDU vice nez 100 kWh za rok skutecne NEZISKATE. Takze pokud pocitame 80 kWh na jedno nabiti elektromobilu a do prace chceme jezdit 5x za tyden, tak OPRAVDU potrebujeme na barak a do zahrady 200m2 solarnich panelu...

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 21:24

Ale kdeže. Máte zlé čísla. Naštudujte si trochu niečio o Fotovoltike. Myslím to v dobrom.

Odpovědět  |   | 
Marty  |  25. 11. 2010 21:44

Prosim, prosim, kde konkretne mam ty zle cisla ??? Rad se necham poucit, delam pro energetiku a nejakych par solarnich elektraren jsem uz stavel a revidoval...

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 23:21

1kwp moze byt na 7-8m2 (cinske panely z nizkou ucinnostou) alebo 4,5 m2 (špička USA, Japonsko) - no v podmienkach južného slovenska je bežná konštanta 1,060-1,090 MWh /1kwp ročne. (optimálne orientovaná strecha) Južná morava môže mať tak 1,05 ? Ano ,severné čechy/ostravsko budu asi na 0,9MWh /kwp -podľa európskych PV tabuliek. A veľmi záleží na kvalite invertorov a kábeláže/návrhu na AC - ktoré ale v prípad off-grid systémov nepotrebujeme - ide sa rovno do batérií(cez kvalitné regulátory). ALe s technikou mikroinvertorov napr. SolarEdge (uz sa chystaju SolarMagic od National Semiconductor, USA) môžu prepisovať europske fotovoltaicke tabulky. Microinvertorová technológia má praktické zlepšenie v oblasti severných čiech 17% vyšší zber oproti PV tabuľkám. Výrobca udáva až do 25% vyšší zber energie. Spôsobené optimalitáciou a riadením pracovného bodu každého panela zvlášť a oddelením závislosti medzi panelmi. Vy asi máte skúsenosti z technológie , ktorá nie je najnovšia(stačí 3 roky dozadu a dnes je to iná pesnička). Aspoň vidieť ako to napreduje. Takže ja tvrdím, že z 1m2 sa dnes dá dosiahnuť aj 0,24MWH /rok. možno v ČR 0,21MWH/Rok pri využití toho najlepšieho čo je dnes na trhu. Samozrejme tam budú ďašie straty z nabíjania a opätovného vybíjania do auta - ktovie ale či neupravia vstupy auta/motorky pre napojenie priamo na solárny DC regulátor? Ako dobre bude Bulharom, Rumunom at'd... Ale tých 20m2 strechy garáže musí stačiť na Mistsubishi MiEv so spotrebou 12kWh/100km aspoň na 12000km ročne.

www.solarmagic.com ...

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 21:35

Trapné fantasmagorii?? No veď si počkajme - stačí do r.2014. A načo to rieši PAnasonic, Sony, A123 Systems? Názor proti názoru toť vše. Pošlem Vám prospekty nemeckej firmy Schletter - ktorá pripravuje solárne nabíjacie parkoviská ? Máme praktické skúsenosti z množstva off-gridd systémov zo záhrad a chát - kde sa od dubna do rijna prevádzkuju nárocné zahradnícke práce vrátanane práce v dielni. Energie absolutny prebytok. Druha vec je spickovy výkon pre výkonovo náročné spotrebiče. A tu je asi kameň úrazu prečo sa to zdá bežným čiateľom neuveriteľné - nejde o to ako rýchlo Vám v prípade veľlkého bojleru voda doteká -ale koľko vody doň natečie za deň/mesiac/rok. A v tom je to absolutne v pohode aj na uzemi ČR/SR. Uz mat len pripojit elektro-motorku s prisposobenym vstupom na nabijanie. A to je prosim DNES !

Odpovědět  |   | 
Marty  |  25. 11. 2010 22:00

Jsem elektrikar a o solaru vim, dovolim si rict taky docela dost. Myslim, ze vase veta "od dubna do rijna" rika vse. A co ta druha polovina roku ??? Docela verim, ze od dubna do rijna (kdy je v nasich zemepisnych sirkach slunce dost vysoko) je energie prebytek, ale co ta druha polovina roku ?? To lehneme na zimni spanek?

Odpovědět  |   | 
mino678  |  25. 11. 2010 22:18

Ta druha polovina je o tom ze treba vacsiu plochu solarnych clankov , alebo ak by energia mala vydrzat aj na slabe 4 mesiace - hodne kvalitny zber energie v lete. Dobre - vsetko je vo vývoji - aj keby som usetril 75% energie a zvyšok kupoval z elektrickej siete je to stale zaujimave. Celorocne vyuzitie pripada do uvahy pri vacsej ploche panelov a vacsej kapacite zbernej baterie (bloku baterii) - ale su uvahy -(japonci aj USA na tom robi) proste vyrabat elektrolyzou zo slnka - teda zo solarnych panelov - vodik a ten uskladnovat. Ako to riesit su vazne vedecke temy vo svete , nielen baterie ala Eneloop či A123 Systems. ALe aj celorocne riesenie je u nas mozne. Plati zasada ze zima potrebuje 4x vacsiu plochu solarnych panelov ako jar=jesen. Letu stačí 75% plochy panelov z jar= jeseň. A baterie sa dimenzuju, kolko energie v nich musi byt k dispozicii na preklenutie zvoleneho poctu oblacnych dni (tmave mraky) vzhladom ku predpokladanej dennej spotrebe aj s ohladom na ochranu baterii(dovolene vybitie). Zima sa dobre prekonava s vertikalnou veternou turbinou (nenatáče sa za vetrom, ziadny hluk, elegantny dizajn) - značne moze redukovat velkost plochy panelov aj baterii. Fotovolticke Panely ale budu podla mna omno skor značne lacne ako kvalitne baterie.

Odpovědět  |   | 
-drb-  |  26. 11. 2010 10:35

Ohledně rozvodné sítě - ono to není tak horké, jak to líčíte. Nelze předpokládat, že na elektromobily se přejde hromadně, dále pak ve městech bude vůbec problém vyřešit nabíjení na klasických sídlištích atd. Cesta zpočátku určitě bude přes využití hybridů s primárním elektrickým pohonem, ale navíc přidaným "výrobníkem" elektřiny (spalovací motor, palivový článek, banda lišek s ebonitovými tyčemi...). Ono je to celkem logické, protože jak píší i jiní - je nesmysl mít jediné auto s dojezdem 200 km, když ho pak nemáte jak dobít. Logické je auto, které využije výhod elektromobilu (a těch výhod je opravdu hodně) a přitom může využívat takové palivo, které je snadno dostupné.

Dále bych si troufnul zavěštit, že je pravděpodobné, že větší města budou zavádět dobíjecí stanice na ulicích v centrech. Prostě forma parkovacího automatu - přijedete, zaparkujete u takového stojanu, nacvaknete kabel a zadáte svou platební identifikaci (karta, pin nebo tam prostě nahážete hrst mincí). Během dne se auto bude dobíjet, lze to různě optimalizovat, aby nebyla přetížena síť apod. Pro město to bude výhodou, že se omezí exhalace v centru atd.


P.S.: pokud půjdete do důsledků, tak benzín také není zdroj, ale zásobník. Benzín neteče v potocích (většinou ;)), ale je získáván rafinací surové ropy. Nicméně tohle rozlišení stejně není podstatné - důležitá je cena, která v obou případech vyčísluje náklady na získání daného "média", které je dále využíváno. A i když odečteme spotřební daně, je elektřina kupodivu levnější, v případě jaderné energetiky, která má jako jediná vyčíslenu i likvidaci či uskladnění odpadu celého procesu, je to pak levnější hodně výrazně. Takže výhody elektřiny tu jsou, bohužel ji zatím stále neumíme snadno a efektivně uskladnit ve velkém.

P.P.S.: S fotovoltaikou se shodneme - ta bude mít smysl až tehdy a jedině tehdy, když bude vyřešeno bezproblémové uskladňování získané elektřiny na velmi dlouhé období a celá výroba i uskladnění energie bude decentralizované. V současné době je fotovoltaika magořina, která jen odčerpává peníze potřebné jinde. To, co za 20 let zaplatíme do fotovoltaiky kvůli zeleným kreténům, to jsme mohli investovat do těch osmi nových temelínů. Ach jo, to by jeden blil.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  26. 11. 2010 19:29

Kým si tu argumentujeme čo je reálne ,čo môže a nemôže byť - firmy vyspelých krajín makajú - zatiaľ čo ČR a SR zakazuje fotovoltaiku - aby sme sa ešte za to nehanbili pred svojimi deťmi:

Ako to vidí jeden svetový hráč - výrobca invertorov DC/AC pre súčasné solárne elektrárne na ktoré všetci nadávajú - nezabúda ani na automobilizmus a STORAGE systémy:


www.solartechnika.sk ...

Odpovědět  |   | 
Jar. Bárta  |  28. 11. 2010 19:45

Byl bych opatrný s tím tvrzením, že jaderná energetika má vyčíslenu likvidaci odpadu - NEMÁ. Nikdo nepočítá s uskladněním odpadu na desetitisíce let, NIKDO. Jen to někam "picnou" do bazénu v areálu jaderky, na 60 let, a čekají, že se něco stane.... Možná ano, možné ne.

Odpovědět  |   | 
-drb-  |  29. 11. 2010 12:00

Co si takhle něco o té jaderné energetice zjistit? Uskladnění na desetitisíce let je nehorázná kravina. Ale i kdyby to měly být ty desetitisíce, tak princip je stejný, jako u současných dlouhodobých úložišť - je to jenom díra v zemi, kam je umožněn slušný přístup pro kontejnery, co je v zásadě jednoduchá piksla z olova a betonu (velmi zjednodušeně řečeno).

Pár set metrů pod zemí už není potřeba nic dalšího řešit. A cena takového dlouhodobého úložiště je započítána a to včetně různých výkupů pozemků, držhubného pro okolní obce apod. Vše si to financuje daná energetická společnost, nejsou to náklady přesunuté na stát, jako je tomu třeba v případě uhelných elektráren (financování rekultivací úložišť popílku, který je mimochodem výrazně radioaktivní a přitom je skladován naprosto volně), případně náklady spojené se znečištěním z aut (a to je zejména ve městech opravdu hodně velký průser).

A co se týče vyhořelého paliva - mimo jiné není vhodné zapomínat na to, že v současném typu jaderných elektráren se využívá jen velmi malá část paliva. Jakmile se o pár procent změní poměr izotopů, štěpná reakce se zastaví. Ovšem už je zde další generace reaktorů, která je schopna tento "vyhořelý odpad" dále využít jako palivo. Tedy využitelnost se výrazně zvyšuje a uložení stávajícího odpadu je otázkou na maximálně desítky let, než se znovu zpracuje.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  29. 11. 2010 15:19

Tento rok vyšla v USA štúdia z akademicého prostredia o Fotovoltike versus Nukleárnej energetike. Výsledok je, že práve v roku 2010 sa krivky ceny za jednotku energie pretli v prospech fotovoltiky. Trend do budúcna je jasný - nožnice sa budú otvárať - fotovoltika bude ďalej klesať(cena za jednotku energie) a nukleárna energia rásť(sú korektne počítané následky za likvidáciu jadr.odpadu - poprípade iné technológie ako syntéza ). Keď sa ľudia vrhnú na elektromobily -aby nedošlo k preťažovaniu sietí (zastaralých) riešenie pre domy má napríklad firma Fronius(rakušáci jedni zelení). Zostava fotovoltické panely, inverter energie DC/AC, regulátor DC, elektrolytická jednotka, vodíková nádrž, palivový článok ako základaná energetická jednotka domu(preč s plynovými kotlami monopolv) - a to tvrdí, že automobil sa môže pripájať na svoje riešenie priamo na DC výstup ak sa výrobcovia automobilov rozhodnú ísť tiež týmto smerom - ponúknuť na elektromobile aj cez DC konektor na dobíjanie batéríí.

Odpovědět  |   | 
Jar. Bárta  |  28. 11. 2010 19:45

Byl bych opatrný s tím tvrzením, že jaderná energetika má vyčíslenu likvidaci odpadu - NEMÁ. Nikdo nepočítá s uskladněním odpadu na desetitisíce let, NIKDO. Jen to někam "picnou" do bazénu v areálu jaderky, na 60 let, a čekají, že se něco stane.... Možná ano, možné ne.

Odpovědět  |   | 
A*  |  07. 01. 2011 11:53

Zrovna tak nikdo nemá vyřešené uložení popílku z klasických elektráren NAVŽDY

Odpovědět  |   | 
oswald  |  15. 02. 2011 15:49

(Elektrinu do toho akumulatoru je potreba nekde vyrobit a nejak dodat k tomu elektromobilu ve vasi garazi. ) - Moudrá slova - zatím co benzín není třeba vyrábět protože nateče do nádrže auta sám.

Odpovědět  |   | 
oswald  |  15. 02. 2011 15:49

(Elektrinu do toho akumulatoru je potreba nekde vyrobit a nejak dodat k tomu elektromobilu ve vasi garazi. ) - Moudrá slova - zatím co benzín není třeba vyrábět protože nateče do nádrže auta sám.

Odpovědět  |   | 
mino678  |  26. 11. 2010 19:30

Kým si tu argumentujeme čo je reálne ,čo môže a nemôže byť - firmy vyspelých krajín makajú - zatiaľ čo ČR a SR zakazuje fotovoltaiku - aby sme sa ešte za to nehanbili pred svojimi deťmi:

Ako to vidí jeden svetový hráč - výrobca invertorov DC/AC pre súčasné solárne elektrárne na ktoré všetci nadávajú - nezabúda ani na automobilizmus a STORAGE systémy:


www.solartechnika.sk ...

Odpovědět  |   | 
JirkaK  |  27. 11. 2010 17:40

To už je totální blábol. Alespoň v ČR nikdo fotovoltaiku nezakazuje. Jen ji odmítá nehorázným způsobem uměle dotovat a zvýhodňovat proti ostatním druhům energie. Hlavním odběratelem elektřiny totiž nejsou domácnosti, ale průmysl. A pokud budeme uměle nutit firmy kupovat několikanásobně dražší solární elektřinu, firmám se výrazně zvednou náklady. a co udělají? Přesunou výrobu tam kde je elektřina levnější a lidi zůstanou bez práce. To vidím sám - veřejně se u nás v práci mluví o tom, že kdyby elektřina zdražila o třetinu jak se původně vyhrožovalo, tak končíme.
A ještě o jedné věci se jen šušká - solárním perpetuu mobile. Koupíme elektřinu od ČEZu za 3 Kč kWh, usměrníme, přidáme k proudu z panelů, proženeme invertorem a prodáme ČEZu nazpátek za 12 Kč za kWh. To je panečku vejvar

Odpovědět  |   | 
mino678  |  27. 11. 2010 18:01

No použil som silné slovo - nezakazuje ale smeruje to k obmedzovaniu. Príplatky z el. tak či tak budete platiť - otázka znie či za slnečnú alebo jadrovú. Tá slnečná má šancu do 10 rokov byť bez akýchkoľvek dotácií príplatky nebudú nutné - pekne sa ukáže, že to je vlastne investícia.

www.solartechnika.sk ...

Odpovědět  |   | 
antizelený smrťák  |  28. 11. 2010 08:04

Měla být bez dotací hned. A bylo by po boomu

Odpovědět  |   | 
Pec@  |  02. 12. 2010 12:32

Podotykam ze v tabulce s vypoctem kWh srovnavajici benzin, naftu a akumulator je jedna nepresnost. Neni to 100x vetsi ale cca 35x, nebot jak je vyse uvedeno, motor spalovaci ma cca 30%ucinnost, a elektromotor 90%, coz neni 10kWh z 1litru benzinu a 0,1kWh z 1kg AKU, ale 3,5kWh z benzinu a 0,1kWh z 1kg AKU. Ale jinak clanek bohuzel pravdivy.

Odpovědět  |   | 
Petr  |  08. 12. 2010 21:43

Jako druhe auto na jezdeni po meste dojezd cca 100 Km staci. Vyhoda je i cena energie. Problem ale je, ze kdyby polovina aut jezdila na el. pohon, statu vypadne velika cast prijmu z dane u pohonnych hmot. Co pak asi udela? Zvedne dan u elektriny nebo jinde. Aneb "at je to jak je to, ve finale z vas ty prachy stejne dostaneme". Stejne jako vodarny - spotrebujete malo vody? OK, neda se nic delat, tak ji zdrazime.

Odpovědět  |   | 
Jaromír Vegr  |  18. 10. 2012 08:14

až vám bude stát v garáži elektromobil a nějaké to "normální" auto, které ve skutečnosti vůbec normální není, poznáte, které auto je první v rodině.
Srovnávat hustotu energie (která se tvořila miliony let pomocí Slunce) a té, která dopadá na naši Zemi ze stejného zdroje, ale pro všechny stejně se nedá.
Proč myslíte, že jezdím posl. deset let výhradně elektromobilem?? Asi to má ty nevýhody a jsem úplně blbej,že?
ww.elektromobily-os.cz dejte se k nám a dozvíte se mnohem více

Odpovědět  |   | 
Bob  |  23. 12. 2010 20:40

Zaujala ma táto veta pod obrázkom:
"GM EV1 byl v roce 1996 nadějí pro elektrickou budoucnost, později nechala automobilka všechny jí dostupné vyrobené kusy sešrotovat"
Zamyslite sa nad tým, prečo zošrotovať? Prečo ich nepredali nadšencom, alebo nevystavili v nejakom múzeu? Prečo sa rozhodli zošrotovať všetky?
Ak vás zaujíma odpoveď, nájdite si tento dokumentárny film: "Who Killed The Electric Car"

Odpovědět  |   | 
Petr  |  24. 01. 2011 16:42

Tento článek mě docela zaujal a tak jsem se snažil vstřebat nově získané informace. To, že jsem se rozhodl na něj reagovat je fakt, že shodou okolností mám zkušenosti již ve článku zmiňovanou Audi A4 3,0 TDI. Pisatel nás zahrnul velkým množstvím různých výpočtů a porovnáním a to ve mně vzbudilo nedůvěru, proto jsem se to snažil pojmout trochu srozumitelněji a použít obyčejný „selský rozum.“ Na prvním místě se většinou rozhodujeme podle ceny, tak se na to podívejme z této strany. Nechce se zde bavit o ceně aut, ale o provozních nákladech. V první ředě, cena baterií je zahrnuta v ceně auta a to po dobu záruky akumulátorů. To může být až na 8 let nebo do ujetí 200 000 km. Teď si představte, že by jste po zakoupení nového auta mohli tankovat do ujetí 200 000 km palivo zdarma. Pravdou ale je, že i elektromobil musí dobít baterie. Zmíněná Audi R8 e-tron má kapacitu 53 kWh. Za stávajících cen elektřiny jsem schopen doplnit energii akumulátoru za 120 Kč a to jsem ještě docela dost přidal. Autor v článků říká, že výrobce uvádí dojezd 250 km, řekněme ovšem, že průměrně ujedeme o 100 km méně, tedy 150 km. A nyní jsme u jádra věci. Jednoduchým výpočtem zjistím, že 1 km jízdy mě stojí 0,80 Kč, zatímco při ceně benzínu nebo nafty kolem 33 Kč a spotřebě Audi A4 3,0 TDI pohybující se okolo 10 litrů ujedu 1 km za 3,30 Kč. Stačí vynásobit 200 000 km ( tj. záruka daná výrobcem na akumulátory) x 0,80 Kč a jsem na částce 160 000 korun, zatím co 200 000 x 3,30 = 660 000 Kč. Rozdíl je jasný 500 000 Kč. Ceny těch nejlevnějších elektromobilů se nebudou pohybovat moc daleko od částky půl milionu korun a tak stačí vzít uspořené peníze za benzín a druhé auto máte téměř zadarmo.

Odpovědět  |   | 
vladaron  |  06. 10. 2016 15:21

Kde jste vzal to, že 53 kwh pořídíte za 120 Kč, tedy 2,2 Kč za 1 kwh. Pokud vím tak průměrná cena za 1 kwh je 5 Kč, tedy dvakrát víc, a to už vás vámi vypočítaná cena 1km jízdy vyjde na cca 2Kč což je při ceně 3,3 Kč u benzínu jen o 50 procent méně. Takže ten vámi ušetřený půlmilon Kč je velmi nadnesený. A to vůbec neberu v úvahu to, kdyby se výrazně zvětšila spotřeba elektřiny, tak by i výrazně stoupla její cena, neboť by se muselo vystavět více elektráren a značně posílit elektrorozvodnou síť, a to stojí velké peníze.

Odpovědět  |   | 
kiskim  |  13. 02. 2011 15:48

To je cele postavene na hlavu, jak muze srovnavat vahu benzinu s vahou baterii, benzin se bezezbytku spotrebuje baterie zustanou a znovu se dobijí, to by spise mel srovnavat vahu benzinu s vahou elektriny (-: nebo pridat k vaze benzinu vahu spalovaciho motoru, je to cele nesmysl, jde jedine o to aby akumulator dostatecne dlouho vydrzel, pro pojizdeni po meste je to jiz ted mozne a aby dobiti akumulatoru nebylo drazsi nez ekvivalent benzinu.

Odpovědět  |   | 
MiLansky  |  01. 03. 2011 11:30

Inak ked si zoberem 60 KW motor fabie zozerie 5 litrov auto sa pohybuje na maximalne 20 KW pri 60 KW berie 15 litrov to je jasne. Toto si nikde nespomenul...preto RS auta maju spotrebu 1 liter na kilometer....
Mas to prepocitane termo elektricky a ja to prepocitam matematicko fyzikalne
3 krat lepsia ucinnost, akceleracia sekundova a cize na rozbeh co trva cas este menej nes len 3 nasobne.... ale to podstatne co si nedal je realny vykon na kolesach je daleko mensi a u elektromotore je 100 percent skoro. U auta to podel opat mozno aj dvakrat mas kopec strat v prevodoch samotny kardan berie 8 percent vykonu retaz 2 percenta diferencial a prevodovka neviem z hlavy a homokinetaky a rozvody a vodna pumpa a ohrev motora sa tam ani nezapocital... ten vykon sa pocita na motorovej brze (a potom sa uz neupravuje smerom nadol aby sa to motoristom pacilo ako kazdy chce vediet kolko to ma koni lebo to je viac ako KW a podobne je to reklama) a potom ho zatazis prevodovymi ustrojenstvami plus ucinnost pri rekuperaci elektromobilu. Celkovo ucinnost je 10 nasobna v konecnom dosledku co aj tvoje energeticke vypocty potvrdili ale zle interpretovali ;) V audi by neinvestovali take peniaze do vzduchu aj ked pohon do vzduchu su vyhodene peniaze do vzduchu co je este lepsie ;) 10 nasobna ucinnost ale draha vyroba zatial ak sa to nepodari 7 miliard ludi tu ropu vypije skor ako sa nazdavame.... slnecnej energije je nenormalne vela a polka sa odrazi spat do vesmiru vdaka spalenej rope a C02 nasho zachrancu sa ho odrazi menej a budeme ho moct pouzit :P

Odpovědět  |   | 
Petr  |  12. 04. 2011 19:08

Pokud dám dohromady rovnici přeměn v olověném akumulátoru, atomové hmotnosti olova a počet elektronů na 1C, dostanu hodnotu asi 0,258 kWh/kg (bez elektrolytu). Obyčejná Akuma baterie dosahuje asi 13% této hodnoty, což je velmi slušná hodnota, protože je to včetně elektrolytu, seperace a dalších nezbytných doplňků. Zde žádný velký prostor pro nečekaný objev opravdu není.

Odpovědět  |   | 
Fialka  |  21. 07. 2011 23:52

Zajímala by mě další varianta hybridního pohonu (kdysi se jí snad zabýval Saab) a sice plynová turbína + generátor. Zásoby zemního plynu jsou údajně několikanásobně vyšší než zásoby ropy... ale kdo ví

Odpovědět  |   | 
Jan Galacz  |  13. 04. 2014 21:04

Nevím proč autor článku neustále řeší problém dojezdu. S manželkou vlastníme 2 auta. Já dojíždím do práce 12 km , manželka 15. Ročně je to dohromady okolo 20 tkm. Na dovolenou se spoleháme na cestovky. Proč pořád řešít dojezd????

Odpovědět  |   | 
Vladaron  |  06. 02. 2016 20:16

Vážení přátelé, všichni tady řešíte cenu elektřiny verzus cenu benzínu, a nikdo neřešíte daleko zásadnější problém, kvůli kterému nikdy elektromobily úplně nenahradí auta na benzín. A to je problém nabíjení. Když uvážíte, že je potřeba na ujetí 100km potřeba elektrické energie cca 50Kwh, tak i kdyby auto ujelo průměrně denně jenom cca 20km, je potřeba denně ( nejspíš přes noc, dobít cca 10kwh energie, při 50 procentní účinnosti nabíjení je to cca 20kwh přes noc odebrat z elektrické sítě). A jsme u meritu věci, kdyby se těch 20kwh dobíjelo cca 10 hodin, znamená to zátěž na rozvodnou síť 2Kw nepřetržitě po 10 hodin. V čechách jezdí denně 4 miliony aut, tedy 4 miliony krát 2Kw, to jest 8000 MW potřebné energie z elektrorozvodné sítě. Jeden atomový reaktor v Temelíně má výkon 1000Mw, tedy pro naši republiku by bylo potřeba navýšit výrobu elektřiny o 8 jaderných reaktorů. Temelín má dva, tedy přidat čtyři Temelíny navíc. Víte kolik nás stála výstavba jednoho Temelína, nemluvě na ten boj s "Ekology", a vy byste chtěli postavit další čtyři? A to se vůbec nebavím o tom, že by se musela podstatně rozšířit rozvodná síť, aby vůbec utáhla ten obrovský nárůst spotřeby. Takže pánové spátky na zem, a až dojde ropa, pak opět lidstvo bude muset chtě nechtě začít chodit pěšky, ať se vám to líbí, či nikoliv.

Odpovědět  |   | 
mpixel  |  07. 02. 2017 13:51

Dole v tabulce máte chybu v řádu.

Kapaciete lion baterie nemá být 0,87kW/kg ale 0,087kW/kg

Odpovědět  |   | 
Della  |  22. 06. 2017 10:15

A co rikate ted po par letech treba na Teslu?

Odpovědět  |   | 
Della  |  22. 06. 2017 10:15

A co rikate ted po par letech treba na Teslu?

Odpovědět  |   | 
sláva  |  23. 08. 2017 18:46

Vážení ekonadšenci.V první řadě musíme elektřinu vyrobit - není to jednoduché,ani levné.Pak se musí distribuovat v patřičném množství - stávající rozvodná síť bude protestovat.Nabíjecí místa pro Vás budou zabírat dosti velkou plochu,nebudou to dva jízdní pruhy ke čtyřem stojanům.Recyklace Vašich baterií sežere nemalý peníz,nehledě k tomu,že zatím nefungují dosavadní technologie.A také- pokud (a všichni jej nosíme po kapsách) není baterie pro mobil s dostatečnou kapacitou a dobou dobíjení - kde chcete vzít baterie pro elauto?Tzv. superchargery sice existují,ale není rozumná studie ohledně životnosti baterií.Je to slepá dálnice a všichni,kteří tuto utopii podporují,škodí.Fyzika platí bohudík pro všechny a proti větru se nečůrá.

Odpovědět  |   | 
vladaron  |  17. 07. 2018 18:20

Nedávno šel v televizi "nadšený" pořad o tom jak to bude krásné až budou všude jezdit osobní elektromobily. V jednom záběru byl nadšený fanda , majitel elektromobilu TESLA za cca 2 miliony korun,stál u supernabíječky TESLA, a nadšeně mluvil o tom jak se mu to vyplatí jezdit elektromobilem , že je to několikrát levnější než auto na benzin. Přitom taktně pomlčel , že je elektřina do supernabíječek dotovaná , a dále taktně pomlčel , že tato supernabíječka má příkon 50 Kw, a že je blízko VN transformátoru, protože při delším vedení by byl značný požadavek silného vedení , jinak by byly značné ztráty. A tu jsme u meritu věci. Elektroauta jsou jen drahé hračky pro pár bohatých nadšenců , ale kdyby se měli hromadně rozšířit, tak se rozvodná síť podělá , a rovněž se podělá stát , který by to měl dotovat. Jestli to nevíte , tak elektromobil byl vynalezen dřív než auto na benzin, ale pro své nedostatky byl překonán autem na benzin. Během minulého století byla elektromobilová mánie párkrát obnovena , aby po chvíly byla zase zapoměna. Tak to je a bude i nyní, na tom nikdo nic nezmění.

Odpovědět  |   | 
Franta z akumulátorova  |  23. 05. 2018 20:11

Tak se na to podívejme znovu, dominance elektromobility je nevyhnutelná a doufám, že vy, fosilové, budete těžce litovat! Je potřeba činit naše počínání udržitelné, což prostě zasrané TDI není, sorry. Fosilové všech zemí, vyližte si prdel!!!

Odpovědět  |   | 
vladaron  |  23. 05. 2018 23:08

Ty debile, kdyby jsi byl alespoň slušný

Odpovědět  |   | 


Přihlásit k odběru
Posílat příspěvky na adresu:

TEST SsangYong Korando 1.5 T-GDI 4x4: Vše, co potřebujete. Za míň, než čekáte

SsangYong Korando 1.5 TGDI

SsangYong Korando se hlásí v redakční garáží počtvrté. Tentokrát v plné náloži jako borec se čtyřkolkou a automatem.

včera | Vladimír Kadera | 1 příspěvek
TEST Volkswagen Golf 1.5 eTSI DSG R-Line Variant: Nejlepší jízda na trhu?

VW Golf 1.5 eTSI DSG R-Line Variant

Volkswagen Golf Variant prodělal mezigeneračně více změn, než se může na první pohled zdát. Vyzkoušeli jsme sportovněji střiženou verzi R-Line se 150koňovým turbobenzinem a popravdě toho není moc ke kritizování.

14.  4.  2021 | Jan Mička
TEST Citroën C4 1.5 BlueHDi EAT8: Originál, kapitola druhá

Citroën C4 1.5 BlueHDi EAT8

Nová generace C4 zcela odhodila zátěž minulosti a přichází s vlastním odlišným pojetím kompaktního hatchbacku. Novoty jsou v tomto případě vítané.

11.  4.  2021 | Richard Herbich | 13 příspěvků

Nejčtenější články

Lada Niva Travel je už k mání i v Česku. Není drahá, technika off-roadu jí nechybí

Lada Niva Travel je už k mání i v Česku. Ne…

Pokud byste chtěli novou Ladu taky v Česku, nezávislý dovozce z Brna vám klidně splní přání.

6.  4.  2021 |
Daniel Fuglevič
4x4Ruská autaCenyLada
Vzácná Tatra JK 2500 je nádherný skvost z Československa. Nikdo neví, kde je teď

Vzácná Tatra JK 2500 je nádherný skvost z Č…

Kupé s tvary tehdejší evropské sportovní smetánky byste mohli nazvat nejhezčím autem Československa.

27.  3.  2021 |
Daniel Fuglevič
TatraSportovní autaRetro
Nádherná Škoda 440 Karosa měla být jen experiment. Navzdory osudu žije dodnes

Nádherná Škoda 440 Karosa měla být jen expe…

Experimentování může občas vyústit i v jednu z nejhezčích škodovek vůbec. Přitom z Mladé Boleslavi vlastně úplně nepochází.

10.  4.  2021 |
Daniel Fuglevič
ŠkodaKabrioletyRetro
Škoda Felicia VR6 byla skvělý zakázkový speciál. Od VW nepoužila jen silný motor

Škoda Felicia VR6 byla skvělý zakázkový spe…

Vzpomínáme na siláckou „felinu“, která byla neúmyslnou předzvěstí budoucích sportovních modelů Škody.

19.  3.  2021 |
Daniel Fuglevič
Škoda FeliciaHot HatchRetro
Legendární Slovenská strela podstupuje ostré testy. I na trati je krásná, podívejte

Legendární Slovenská strela podstupuje ostr…

Rozsáhlá renovace je v těchto dnech zakončována testováním v provozu. Rudý vlak totiž nečeká pouze stání v muzeu.

7.  4.  2021 |
Daniel Fuglevič
RenovaceTatraVideo