Bugatti Veyron Vincero: tajemná specialitka od Mansory

Bugatti Veyron je i navzdory své exkluzivitě, s níž přirozeně vyjíždí z bran francouzského závodu Molsheim, nabízen hned v několika limitovaných verzích pro fajnšmekry, které automobilka připravuje zhruba každého půlroku. Do tohoto vozu se zcela logicky příliš ladičských společností nepouští, ovšem švýcarská firma Mansory specializující se na úpravy luxusních vozidel nemohla na tento model zapomenout. Představení ovšem nebylo nijak pompézní a o této specialitce se toho bohužel ani moc neví.

V portfoliu upravených vozidel se tak nově objevuje i Bugatti Veyron s přívlastkem Vincero, který již na první pohled zaujme svým tmavým lakem a černými litými koly. Nouze přitom není ani o karbonové doplňky, které mj. najdeme i v prečalouněném interiéru. Ze strohých informací, jež jsou prozatím k dispozici, lze usuzovat, že vše skončilo u stylingových úprav a technici z Mansory se do motorového prostoru „nepodívali“. V současnosti je k dispozici pouze tři exempláře, které prodává dealer Prestige Cars ze Spojených Arabských Emirátů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek 
Klepněte pro větší obrázek
Mansory Bugatti Veyron Vincero: určitě za lidovou cenu
TEST Citroën Spacetourer XL 2.0 BlueHDi: Maximální pohodlí pro sedm

Citroën Spacetourer XL

Citroën v nové generaci svého užitkového vozu změnil partnera a zvelebil osobní verzi. Vyzkoušeli jsme to nejlepší, co nabídne Spacetourer.

21.  11.  2017 | Milan Lažanský | 11 příspěvků
Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Test ojetiny BMW řady 1

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu. Vybírejte ale pečlivě.

19.  11.  2017 | David Rusol | 17 příspěvků
Test Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kia Stonic 1,0 T-GDI

Značka Kia letos zažívá velkou produktovou ofenzívu, což se nakonec projevilo i v počtu nominaci do ankety Světové auto roku. Zcela nový model Stonic má ambice stát se jedním z nejdůležitějších v její nabídce.

16.  11.  2017 | Radek Pecák | 8 příspěvků