Před pár dny jsme vydali článek o tom, kolik brněnští náměstci prosazující alternativní dopravu najedou autem. Na tento článek můžeme navázat vyjádření, které nám poskytl Martin Ander ze Strany zelených, který zastává funkci náměstka brněnského primátora pro rozvoj města a životní prostředí.
„Chceme-li, aby Brno šlo svým věhlasem a atraktivitou nahoru, musíme získávat zkušenosti ze zahraničních měst, musíme jednat na ministerstvech o lepších zákonech a důležitých investicích, musíme být aktivní ve sdruženích měst a obcí. A proto musíme cestovat - někdy autobusem či vlakem, někdy letadlem a nejčastěji autem. Služební magistrátní auto, které mám stejně jako všichni náměstci k dispozici, velmi často sdílím - jezdí s ním na jednání mimo Brno zastupitelé pověření účastí na jednání svazků obcí, jezdí s ním významní hosté při návštěvách Brna. Nevyužívám ho k soukromým účelům.
Ale i při plnění pracovních úkolů chci, aby ekologická stopa jízd byla co nejmenší. Proto jsme se rozhodli přejít na pohon stlačeným zemním plynem (CNG), který má výrazně nižší emise, tišší provoz i menší provozní náklady. Věřím, že se mi postupně podaří prosadit, aby se alternativní paliva s nižšími emisemi využívala u magistrátních vozidel v mnohem vyšší míře než dnes.“
Jenom připomeneme, že celou tuto věc odstartoval spolek Brno Autem, který zveřejnil údaje o tom, kolik Martin Ander a Matěj Hollan najedou ročně svými služebními automobily. Podle stejného zdroje právě Martin Ander prohlásil, že „kolo je za předpokladu mírné zimy ideální dopravní prostředek po celý rok.“
Když už jsme byli v kontaktu s brněnským náměstkem, přidali jsme ještě několik dalších otázek:
Pokud se má omezovat automobilová doprava, berete v úvahu, že i ostatní řidiči nepoužívají vůz k soukromým účelům, ale jezdí s ním v rámci své práce?
V prvé řadě: smyslem našich návrhů je vytvářet bezpečný prostor na ulicích pro všechny – pro řidiče a jejich spolucestující, cyklisty, pěší i lidi ve vozidlech hromadné dopravy. Není fair požadovat výsadní práva jen pro ty, kteří zrovna sedí v automobilu, a nedat na ulicích bezpečný prostor i těm, kteří chtějí jet na kole nebo zrovna jdou pěšky. Bezpečný veřejný prostor musí být k dispozici všem. Ve městech jako je Vídeň nebo Kodaň si můžeme ověřit, že přerozdělení uličního prostoru tak, aby jej mohli bezpečně sdílet všechny druhy dopravy, je výhodné pro všechny. Dopravní zklidňování ulic v centrech měst vede k tomu, že se veřejný prostor stává příjemnější, lidé tu tráví více času, utrácejí peníze v kavárnách, restauracích a obchodech a města jsou tak atraktivnější a bohatnou.
Sám jsem řidič a s mou pětičlennou rodinou auto využívám, hlavně pro cesty mimo Brno. Ve městě však auto používám minimálně, protože je po většinu dne mnohem rychlejší a pohodlnější jet tramvají. Nikomu jízdu v autě neodpírám, ani neznemožňuji, jsem pro možnost svobodné volby. Příklady z evropských metropolí však jasně ukazují, že zatraktivňování veřejné dopravy přináší prospěch nejen těm, co se rozhodnou přesednout na MHD, ale i těm, kteří z různých důvodů nechtějí nebo nemohou opustit auto. Zjednodušeně řečeno, čím víc lidí se rozhodne jet MHD, tím míň řidičů bude stát v kolonách – ať už jedou služebně, nebo soukromě.
Jaký druh dopravy využíváte nejčastěji k pracovním a soukromým účelům?
Do práce jezdím tramvají, s rodinou na cesty po městě také. V práci využívám služební auto s magistrátním řidičem především na meziměstské cesty, protože mi i přes nevyzpytatelné kolony na D1 mezi Brnem a Prahou pořád dokáže ušetřit čas, který mohu věnovat práci. Na kole jezdím spíše ve volném čase, třeba s dětmi na zahradu nebo do parku. Na víkendové cesty mimo Brno (např. za prarodiči či ke známým) využívám automobil či vlak, podle toho, kolik členů rodiny jede a jaký náklad musíme přepravovat.
Jak často jezdíte do práce na kole? Jezdíte i v zimě?
Do práce na kole prakticky nejezdím, je pro mě praktičtější a časově výhodnější jezdit tramvají. Bezpečnější cyklotrasy po Brně neprosazuju z nějakého soukromého zájmu, ale proto, že kolo je podle zkušeností lidí z řady evropských měst rychlý a nezávislý způsob cestování po městě a bude-li bezpečný, ráda ho bude využívat spousta lidí i v Brně, naprosto svobodně a bez jakéhokoliv „donucování“.
Pokud je žádoucí vylepšovat životní prostředí za pomoci omezení automobilů, proč ročně najedete takové množství kilometrů autem. Zajisté se dají využít i k pracovním účelům jiné druhy dopravy.
Jak už jsem řekl, nejde o omezování svobody automobilistů, jde o vytváření prostředí, ve kterém budou mít stejná práva na bezpečný pohyb po ulicích všichni. Auto využívám k pracovním cestám tehdy, je-li to racionální a umožní mi to reálně stihnout více práce. Nemám touhu stát se služebním autem v dopravních zácpách, na kratší cesty po městě např. mezi magistrátními budovami chodím pěšky, nebo se svezu tramvají, mám roční předplatní jízdenku. Automobil, který využívám já a sdílím ho pro účely meziměstských cest i s řadou kolegů zastupitelů, denně najede průměrně 80 km, což při relativně častých cestách do Prahy k jednání na ministerstvech apod. není nijak nadstandardní množství kilometrů. Zvlášť pokud si uvědomíte, že je toto auto občas využíváno i k přepravě delegací vzácných hostů, členů porot mezinárodních soutěží, z letiště do Brna a podobně.
Co konkrétně za automobily používáte (značka, motor, rok výroby..)? V jakém časovém horizontu se bude přecházet na CNG? Jaké automobily hodlá Brno pořizovat a kolik to bude zhruba stát?
Kvůli snížení hluku a znečištění ovzduší jsme v Brně začali více využívat CNG. A to nejen v dopravním podniku, kde jsme už třetinu vozového parku autobusů obnovili do CNG výbavy (plánujeme mít do dvou let takto vybavenou polovinu ze 300 městských autobusů). Nyní testujeme přechod na CNG také u flotily osobních automobilů. Využívám tedy služební vůz Škoda Octavia G-TEC. A brzy už nebudu na magistrátu sám, v nejbližších týdnech připravujeme obnovu 3 referentských vozidel, které také budou mít nově pohon na CNG. Pořizovací ceny jsou srovnatelné s čistě benzínovými variantami vozů, úsporu očekáváme v provozních nákladech. Výše pořizovací ceny je dána nejnižší nabídkou v rámci veřejného výběrového řízení.