Česká republika by v budoucnu mohla mít prezidentku, která si libuje v divokých automobilech s nadčasovým designem. Alespoň takové jsou preference ekonomky a rektorky brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, která by se chtěla ucházet o místo na Hradě po Miloši Zemanovi. Zkušená řidička navíc přiznala, že prakticky po celou dobu, co se na silnicích pohybuje, zachovává věrnost pouze jedné značce – japonské Toyotě.
V současnosti asi nejznámější česká rektorka za mlada nelenila a řidičský průkaz získala hned ve svých 18 letech. Vlastní automobil se jí přitom během let stal nepostradatelným nástrojem i parťákem, protože jen stěží by se bez něj zvládla věnovat všem svým aktivitám, kvůli nimž musí neustále pendlovat mezi dvěma největšími českými městy – Prahou a jejím domovským Brnem.
Řidičský život svázala hlavně s jednou automobilovou značkou, a to japonskou Toyotou. „Aut jsem od svých 18 let už vyměnila celkem dost. Začala jsem Škodou Felicia, ale potom už jsem byla věrná jenom Toyotě,“ přiznává Danuše Nerudová, která zároveň vypočítala i všechny modely, které kdy byly zaparkovány v její osobní garáži – Yaris, Corolla, ale také třeba Avensis. Dvorním automobilem rodiny Nerudových je ale už pár posledních let zejména Lexus.
Sama Danuše Nerudová teď řídí Lexus ES 300h, a z uživatelského hlediska si nemůže stěžovat. „Nejvíce na něm oceňuji komfort, který poskytuje řidiči,“ podělila se o vlastní zkušenost. „I po delší jízdě člověk z auta vystupuje jako po relaxaci. Je kompaktní a perfektně sedí v zatáčkách. Na sportovní ježdění to na rozdíl od GS není, ale s režimem Sport si na malých silničkách užijete,“ dodává česká ekonomka. Z její odpovědi je ovšem patrný značný náznak nostalgie.
Sama totiž tvrdí, že nejvíce k srdci jí totiž zatím přirostl modelových předchůdce ES 300h – Lexus GS 450h. „Seděl mi především svým nadčasovým designem a nespoutanou divokostí,“ vysvětluje, ale s tím, že o svém vysněném voze má odlišnou, avšak poměrně jasnou, představu. Je jím stroj německé provenience – Porsche Carrera 4S.
Brněnská rektorka se ale rozhodně v dopravě neztratí, nehledě na tom, za jakým volantem se právě nachází. To potvrdila i v průběhu tohoto léta, když vyrazila na rodinnou dovolenou v karavanu a zhostila se při tom role řidičky. Ani manipulace s většími vozy jí tudíž nedělá problém. Tvrdí, že sice ctí všechny zásady bezpečného provozu na silnicích, ale preferuje trochu divočejší jízdu.
Ta se jí ovšem už jednou málem vymstila. „Když jsem končila vysokou školu, tak mi na dálnici ve 130 km/h upadlo levé zadní kolo. Naštěstí jsme ani nevylétli z dálnice, ani jsme se nepřevrátili,“ vzpomíná na svou doposud jedinou závažnější dopravní nehodu. A ač jí na českých silnicích dost vadí jejich současný stav a s tím související průjezdnost, za nejakutnější problém stále považuje zejména bezohlednost některých řidičů.
„Běžný život bez auta bych si dokázala představit, ale ne úplně,“ dodává poněkud dvojznačně. Pokud by se jí opravdu podařilo v prezidentském úřadě nahradit Miloše Zemana, musely by stoprocentně doznat nějakých změn i její řidičské návyky. Minimálně by už asi nemohla zachovávat svou loajalitu k Toyotě. Vrátila by se v takovém případě ke Škodovce po vzoru nynějšího prezidenta? Nebo by dala přednost jiné značce? To prozatím zůstává otázkou.