Britská řezničina: Podívejte se, jak se z Rapidu stavěla Škoda 130 Cabriolet

Nízké ceny škodovek s motorem vzadu na západních trzích přivedly tamní dovozce k myšlence vyrobit nejlevnější kabriolet. Povedlo se. Bez řezání, navařování dodatečných výztuh a broušení to však nešlo.

Automobily státního podniku AZNP nebyly na západ od československé hranice považovány za nějak zvlášť technicky výjimečné produkty. Nebo abychom zbytečně neplýtvali eufemismy, rovnou si pojďmě říci, že je v sedmdesátých a osmdesátých letech mnozí považovali za špatně smontované a zaostalé komunistické krámy.

Tato kombi Škoda mohla ohromit svět. Proč to nedotáhla až do konce?

Tato kombi Škoda mohla ohromit svět. Proč to nedotáhla až do konce?

Jaká byla skutečná poruchovost škodovek vyvážených do tehdejší kapitalistické ciziny, vám říci nedokážeme. Nevíme o tom, že by v tomto směru existovala nějaká hodnověrná statistika. Každopádně co mladoboleslavské stroje ztrácely na kvalitě, to byly schopné vyvážit svými nadmíru atraktivními cenovkami.

Navíc není tajemstvím, že i s mizernou spolehlivostí se jednotliví importéři snažili něco udělat. Auta určená pro export tak byla v cílové destinaci nejdříve podrobena důkladné inspekci a ještě předtím, než je tamní prodejci vypustili na trh, je poměrně běžně dodatečně vybavili nadstandardní výbavou.

Jednalo se kupříkladu o hliníková kola, lepší audiosystémy, střešní okna, spoilery, jiné typy volanů či kvalitnější potahy sedadel. Zkrátka tou dobou u nás jen stěží dostupné nebo zcela podpultové zboží.  A jelikož se vědělo, že škodovky mají problémy rovněž s korozí, značná péče byla věnována i aplikaci antikorozních nástřiků.

V Británii zašlo toto komplexní vylepšování tak daleko, že se k rozsáhlým předprodejním prohlídkám (zahrnujícím třeba kontrolu dotažení jednotlivých spojů na podvozku) a montáži doplňků záhy připojil i vývoj, aby bylo možné Škody „lépe adaptovat na britské podmínky“.

Tato kombi Škoda mohla ohromit svět. Proč to nedotáhla až do konce?

Tato kombi Škoda mohla ohromit svět. Proč to nedotáhla až do konce?

V extrémních případech se třeba motory stotřicítek osazovaly ostřejšími vačkami, sportovními filtry s lepší propustností, ale nechyběly ani karburátory Weber, výkonnější palivová čerpadla, leštilo se sání a na opačné straně měnilo původní výfukové potrubí za zakázkový sportovní systém s „benevolentnějším“ tlumičem, takže pohonná jednotka produkovala mnohem zajímavější zvuk. Výsledkem byla Škoda 130 Sport s výkonem zvýšeným z 58 na 76 koní.

Jak vypadala taková přestavba původní kapalinou chlazené třináctistovky OHV na silnější variantu Sport, vám někdy příště určitě ukážeme, tentokrát vám ale chceme odhalit něco jiného. Britská Škoda si totiž netroufla pouze na prostý tuning mechanických komponentů, ale pustila se také do rozsáhlejších úprav karoserií.

Škoda pick-up s motorem vzadu není mýtus. Měla i docela zvláštní účel

Škoda pick-up s motorem vzadu není mýtus. Měla i docela zvláštní účel

Díky této iniciativě vzniklo kromě jiného také pár unikátních propagačních pick-upů s motorem vzadu, jak jsme si ukázali už minule. Navíc se ale pod hlavičkou Škody začaly ve společnosti Ludgate Design & Development (LDD) z Tonbridge v Kentu vyrábět i kabriolety a polokabriolety.

Abychom se drželi historického kontextu, je nutné říci, že tento trend nerozjeli Britové, nýbrž německá firma Auto Meise z Reklingenhausenu nedaleko Dortmundu. Ta již v roce 1983 uřízla střechu na Škodě 120 Garde a postavila z ní čtyřsedadlový kabriolet bez ochranného oblouku. Vůz poháněný čtyřválcem o objemu 1174 cm3 byl k mání za 17.500 západoněmeckých marek, zatímco standardní kupé vyšlo na necelých 9900 DM.

Wankel, diesel i turbo... Takto škodovky s motorem vzadu asi neznáte

Wankel, diesel i turbo... Takto škodovky s motorem vzadu asi neznáte

To byl opravdu markantní rozdíl, pravdou ale je, že nejmenší a nejlevnější kabriolet dostupný na německém trhu byl tehdy Talbot Samba za 20 tisíc marek, zatímco otevřený Golf s karoserii od Karmannu a šestnáctistovkou pod přední kapotou stál přes 22.800 marek. Na Auto Meise navázala bývalá rakouská automobilka Gräf & Stift, nicméně v obou zmíněných firmách nevzniklo dohromady více než pár desítek aut.

LDD se pustila do přestaveb v mnohem větším stylu a na bázi Rapidu (pod tímto jménem se v Británii prodávalo i Garde) vznikly hned dvě karosářské verze. Provedení Standard mělo poněkud subtilně vypadající bezpečnostní oblouk spojený s rámem předního okna pomocí podélně uloženého ocelového profilu.

Emisní skandál není nová věc. Škodovky si uřízly ostudu už v 80. letech

Emisní skandál není nová věc. Škodovky si uřízly ostudu už v 80. letech

Druhá varianta s označením Lux si také ponechala kompletní dveře včetně rámů oken, nicméně za nimi zůstala zkrácená boční okénka lichoběžníkového tvaru, takže to bylo spíše polokabrio než klasický kabriolet. A právě na vznik tohoto modelu se můžete podívat na fotografiích v galerii, kde najdete také pár dalších zajímavých informací.

 

Škoda

Škoda Auto je největší česká automobilka. Vychází ze společnosti Laurin & Klement založené v roce 1895, od roku 1990 je součástí skupiny Volkswagen Group.

Škoda Fabia • Škoda ScalaŠkoda Rapid • Škoda Octavia  Škoda Superb • Škoda Yeti • Škoda Kodiaq • Škoda Citigo • Škoda Kamiq • Škoda Karoq • Škoda Enyaq iV

Řídili jsme nové Porsche Taycan Cross Turismo: Letí na silnici, dovádí v terénu!

Porsche Taycan Cross Turismo

Dostali jsme příležitost vyzkoušet nový přírůstek do elektrické rodiny Porsche Taycan. Je praktičtější a neztratí se ani mimo zpevněné cesty.

včera | Stanislav Kolman | 4 příspěvky
TEST Subaru Forester 2.0ie-S ES Sport: Pozor, vezu rybičky!

Subaru Forester ES Sport

Subaru Forester se nyní prodává i ve verzi Sport. Nečekejte ale žádné turbohrátky, tohle je hraní si s barvičkami.

9.  5.  2021 | Vladimír Kadera | 2 příspěvky
TEST Hyundai i10 1.0 T-GDI N Line: Bejby nebude sedět v koutě!

Hyundai i10 1.0 T-GDI N Line

Městskou krabičku se sportovním vzhledem asi nebudou všichni brát úplně vážně. V Hyundai i10 se 100koňovým přeplňovaným motorem se však skrývá víc, než se na první pohled zdá.

7.  5.  2021 | Jan Mička