Bodový systém není řešením (názor)

Poslaneckou sněmovnou prošla minulý týden novela silničního zákona, která mj. upravuje postihy za opakované porušování předpisů. Ačkoli se zákon může ve zbytku legislativního procesu ještě hodně změnit, již teď je jasné, že je jen výstřelem do tmy. Proč?
Bodový systém není řešením (názor)

O tzv. bodovém systému se v České republice diskutuje již několik let. Ačkoli zde již v současné době existuje systém, který umožňuje důrazné potrestání řidičů, kteří zásadně porušují dopravní předpisy, situace na českých silnicích je veřejností nadále vnímána negativně a dala naším voleným zástupcům prostor pro to, aby pravidla dále zpřísnili. V tomto článku rád rozebral jak oprávněnost vnímání současné situace jako neutěšené, tak následnou reakci poslanců a smysluplnost přijatých opatření. Jsem přesvědčen, že emoce v tomto případě nezřídka zastínily rozum a výsledkem je nešťastný zákon, který přinese pramálo pozitiv. Jedni se nad výsledkem jednání poslanecké sněmovny radují, druzí se bojí toho, co přijde, a ostatní jen kroutí hlavou. Patřím k těm posledním a následujících řádcích vysvětlím proč.

Tip: Poslanci schválili bodový systém.

Mediální hysterie

Asi tak by se dala nazvat situace, která již roky panuje okolo veškerého informování o dění na českých silnicích. Týden co týden vycházejí články o tom, jak katastrofální, neúnosná, hrozivá a jinak děsivá je situace na českých silnicích a dálnicích. Články vycházejí, ale já nevycházím. Z údivu. Nevím, po kterých silnicích jezdí novináři, kteří si dovolí taková slova napsat, ale obávám se, že po žádných. Toto jsou zkrátka zcela neadekvátní charakteristiky, které vůbec nemají co do činění s tím, co se na našich cestách děje. Najezdím rok co rok přes sto tisíc kilometrů nejen v ČR, a to, jak vypadá doprava u nás, má od katastrofy určitě daleko. Minimálně v tom smyslu, ve kterém o ní informují česká média.

Nemám zde v úmyslu tvrdit, jak je u nás vše růžové, to v žádném případě, ale faktem je, že věty o tom, ja u nás „vzrůstá agresivita a neposlušnost řidičů,“ či že „rychlostní limity řidiče příliš nevzrušují“ jsou od reality na hony vzdálené. Tato a další ostrá hodnocení se objevila v článku iDnes.cz, který přitom úspěšně popřel sám sebe. Čtenář z něj musel mít pocit, že jízda po české dálnici je bojem o přežití, přitom čísla, o která se opíral, odhalila např. to, že více než 190 km/h jelo za 10 dní po dálnici D1 192 řidičů. To je celých 19,2 řidiče za den a 0,8 řidiče za hodinu. Opravdu alarmující, člověk aby se bál na takovou dálnici vůbec vjet, zjevně se po ní prohání jeden vrah za druhým.

Ano, uznávám, i jízda stosedmdesátkou nemusí být to právé a takových řidičů se na dé-jedničce sešlo kolem 140 denně, ale to mi pořád nepřijde dost na to, abych české řidiče jako celek, kterých po D1 jezdí přes dvacet tisíc za den, hodnotil jako agresivní, nespolehlivé a předpisy ignorující stádo. Tak to prostě není. Osobně si na českých silnicích jako snadná kořist agresivních řidičů rozhodně nepřijdu, drtivá většina jezdí přesně podle dopravních pŕedpisů a pokud třeba na okresce z Českých Budějovic do Prahy zapnu tempomat na tachometrové stovce, za celou cestu mě zřídkakdy předjede více než jedno či dvě auta. A to jsou většinou lidé, kteří nejedou více než 120 či 130 km/h, což je na mnoha okreskách bezproblémová rychlost. Nevím, ale brát si kvůli několika výtečníkům jako rukojmí tisíce dalších mi nepřijde být šťastné. Bohužel, přesné to nyní naše reprezntace dělá a hysterické výstupy mnohých novinářů jim v tom významně pomáhají.

Když se začne od konce

Připusťme ale, že situace není nikdy tak dobrá, aby nemohla být ještě lepší a z toho titulu má vždy smysl s ní něco dělat. Já jsem pro, bezpečnosti na silnicích není nikdy dost. Otázkou ovšem je, jestli zvolené řešení je tím pravým, či zda vůbec je nějakým řešením. Myslím si, že není, ministr Šimonovský a spřátelení poslanci si zjevně neuvědomili že začínat změnou postihu je přesně opačný než ideální postup. Toto je až samotný konec řetezu aktivit, který může situaci nějak zlepšit, s jeho přechozími články se ovšem neudělalo vůbec nic. Nechci nyní začínat s trochu ohranou, byť pravdivou tezí, že začínat represí do života moderní společnosti nepatří a mnohem více by udělala prevence a osvěta. Ona se totiž situace ani tak daleko nedostane, bodový systém není o represi, ale čistě o způsobu postihu a nástrojích policie. Zde ovšem slabé místo systému v žádném případě není.

Dnes zde stále funguje dosti přísný systém, který bych s nadsázkou nazval „třikrát a dost“. Ten umožnuje státní správě odebrat řidiči oprávnění řídit motorové vozidlo v případě, že se během jednoho roku dopustí tří vážných přestupků (porušení rychlosti o 40 a více km/h v obci nebo o 50 a více km/h mimo obec, předjíždění přes plnou čáru, jízda na červenou, nedání přednosti v jízdě apod.). To je jistě systém, který umožňuje zatočit s opravdovými vyvrhely velice rychle, udělat za rok tři takové přestupky je pro piráta silnic velice snadné. Proč to tedy nefunguje? Inu, policie jej není schopna při takovém jednání přistihnout a když jí do rukou dáme bodový systém, nic se nezmění.

Použiji mé oblíbené sportovní přirovnání: Když koupíte mizernému hokejistovi skvělé brusle, hokejku a chrániče, nic to neudělá s tím, že neumí hrát hokej. A přesně to je případ české policie, zjevně bídnému týmu dáváme to nejmodernější vybavení. Jsem přesvědčen o tom, že policie má již dnes dostatek prostředků na to, aby účinně postihovala ty, které společnost postihovat chce. Jenže se to neděje a sebelepší zákon s tím nic nenadělá. Můžete dát policii do rukou superpřísný systém, ona ale nebude schopna jej smysluplně využít, neboť není schopna dlouhodobě vymáhat právo tam, kde je to třeba.

Můžeme nyní dlouho rozjímat nad tím, proč tomu tak je či proč policie nemá respekt u všech občanů. Důvodů je mnoho, počínaje tím, že čeští policisté umějí je postavit auto s radarem tak akorát na nejpřehlednější místo dálnice nebo do nejvylidněnější části města, a konče tím, že ani v jiných případech nejsou schopni odlišit podstatné a nepodstatné věci. Vím, tvrdit toto je trochu laciné a populistické, ale, bohužel, nezřídka pravdivé. Představa, že budou policisté se svými „novými nástroji“ pokračovat v téže práci, mě docela děsí.

Tenhle manšaft někdo zapomněl naučit hrát a s novou výbavou v ruce po něm chce zázračné výkony. Zázraky se ale nedějí, pokud někdo nezačne řídit aktivitu policie od základu, nic se nezmění.

Neškodný strašák

Možná někteří z vás nabyli dojmu, že já jsem tím pirátem silnic, který se bodového systému bojí. Musím vás zklamat, již přes dva roky jsem nedostal jedinou pokutu a z tohoto pohledu je mi upřímně jedno, jestli je postih takový nebo onaký. Jde mi o to, že si jako slušný a ohleduplný člověk přirozeně přeji, aby silnice byly opravdu zbaveny těch, kteří ohrožují mě či mé blízké. Za současné situace mám obavu, že s takovými policie nebude schopna ani nadále nic dělat a nový systém bude pouze pevnějším bičem na ty, kteří reálné nebezpečí nepředstavují. Stačí pár „chytrých“ měření v místech, kde padesátka nemá žádné opodstatnění a spousta slušných a myslících řidičů má na triku tři body za neškodnou sedmdesátku.

V žádném případě neberu argument, že když je rychlost někde omezena, tak je prostě omezena a je to tak správně. Povolené rychlosti jsou u nás upraveny velmi laxně a ačkoli důvody, proč se třeba v Rakousku jezdí o něco lépe než u nás, by daly na samostatný článek, jsou jednou hlavních příčin chytré a do detailů promyšlené místni úpravy povolených rychlostí, které vás nijak neobtěžují. Jsou zkrátka přiměřené. U nás je typickou kombinací hloupá místní úprava a policejní radar za bukem. Pokud za volantem myslíte a jedete prostě tak, abyste jeli bezpečně, počítejte s trestem, pokud na přemýšlení kašlete a jen se díváte, kde je radar, můžete jezdit klidně 200 km/h středem Prahy.

Policie prostě neumí rozeznat nebezpečné řidiče a čím tvrdší jí dáte do rukou nástroj, tím více bude trpět ona neškodná většina. Přesně to se zde nyní má stát a ačkoli mnou výše uvedené argumenty nelze paušalizovat, jsou platné častěji než je zdrávo. Bodový systém bude trápit především ty, které má chránit. Pro ostatní bude neškodným strašákem.

Tudy cesta nevede

Bodový systém ale sám o sobě není špatný, pouze varuji před tím, že slibovat si od něj více než nic není na místě a pro bezpečnost na našich silnicích by se dalo udělat mnohem mnohem více. Jde jen o velké plácnutí do vody, o jak velké, to se možná ukáže již příští rok.

Nový silniční zákon ale přinesl mnohá další ustanovení, která jsou sama o sobě více či méně špatná a tak trochu se mi zdá, že se při jejich konstrukci někomu zastřela mysl. Počínaje možností policie odebírat řidičské průkazy bez odvolání, což má být jen pravomoc orgánů fungujících na soudním principu, a konče přenesenou odpovědností provozovatele vozidla za činy řidiče či absolutním zákazem předjíždění kamionů na dálnici. V souvislosti s bodovým systémem jde opatření velmi nebezpečná a velice snadno zneužitelná.

Důkladné rozebrání těchto aspektů si ale nechám na jiný článek. Co se týče bodového systému, chci věřit, že ruku v ruce s ním půjdou i zásadní změny v práci policie a bude pro ní nástrojem, jak vymáhat to, co si společnost opravdu přeje. Bohužel jen chci, věřit zkrátka nemohu. Politická reprezentace se jen pustila do laciného boje o voličské hlasy. Pravé řešení spočívá v každodení práci, která není tolik vidět, ale zde se už roky neděje vůbec nic.

bazar

MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2007
Stav: 97 288 km
Cena: 250 000 Kč
MINI Countryman 1,6
Rok výroby: 2013
Stav: 47 983 km
Cena: 378 000 Kč
MINI Mini 1,4
Rok výroby: 2009
Stav: 156 911 km
Cena: 130 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2010
Stav: 83 187 km
Cena: 316 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2009
Stav: 110 855 km
Cena: 250 000 Kč
MINI Countryman 1,6
Rok výroby: 2011
Stav: 61 840 km
Cena: 430 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

dnes | Milan Lažanský
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 33 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků