Bodový systém je tvrdý a nefér, řidičáky jsou zabavovány neprávem, říká právník

Český právní systém rozhodně není bezchybný. O tom, jaké situace občas mohou nastat ve vztahu k dopravě, si redakce serveru INFO.CZ povídala s expertem na dopravní právo Tomášem Maxou.

Ve správním řízení často řidič dostane vyšší trest než v řízení trestním, a to kvůli nedůvěře státu ve vlastní úředníky, kteří nemají možnost plně zohledňovat individuální okolnosti jednotlivých přestupků a zmírňovat tresty tam, kde by to dávalo smysl.

Dát úředníkům tuto možnost by bylo praktičtější, než prolomit nulovou toleranci alkoholu za volantem, říká expert na dopravní právo Tomáš Maxa, který jako advokát zastupuje jak pachatele dopravních přestupků a trestných činů, tak poškozené. O situaci v právní úpravě dopravní agendy hovoří Maxa v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jako advokát se specializujete na oblast dopravy a silničního provozu. Vyzná se vůbec běžný řidič v dnešní době v tom, jaká práva a povinnosti má? Dokáží si řidiči v případě problémů poradit sami, nebo je vždy lepší obrátit se na odborníka?

Po pravdě, nevyzná se v tom ani dost právníků, kteří se zrovna touto oblastí nezabývají. Ta agenda je dnes tak rozsáhlá, že bez odborné pomoci je šance na úspěch malá, zvláště když jste právní laik. Úředníci, kteří mají dopravní agendu na starosti, se jí zabývají každý den, a jsou tak v úplně jiném postavení než někdo, kdo se třeba s právem v této oblasti setkává poprvé. I ta úřednická školení tu nejsou od toho, aby úředníci mohli pachatelům přestupků nějak pomáhat, ale naopak se v nich učí, jak přebíjet jejich nejčastější argumenty a dotáhnout řízení do konce.

S jakými případy se na vás nejčastěji vaši klienti obrací?

Zastupuji jak pachatele dopravních přestupků a trestných činů, tak i oběti. Takže mohu říct, že s oblastí dopravy přicházím do kontaktu v celé její šíři, z obou stran. Řeším především dopravní přestupky, vybodování se, alkohol za volantem, maření výkonu úředního rozhodnutí a dopravní nehody. Nejčastěji se na mě obrací řidiči, kteří řídili pod vlivem alkoholu, nebo kteří porušili zákaz řízení. Všechny případy ale nejsou stejné, jak by se mohlo zdát. Řada případů je netypických.

Bodový systém 2019: Za dvě červené bez řidičáku i méně bodů za alkohol?

Bodový systém 2019: Za dvě červené bez řidičáku i méně bodů za alkohol?

Můžete popsat některý z oněch netypických příkladů?

Pro představu, jeden můj klient jel s malou dcerou v noci, silniční kontrola mu dala test na drogy, který byl pozitivní. Řekl, že pojede na krev, ale co s dcerou. Policisté nevěděli, zda ji mohou vzít do auta, operační důstojník také netušil, tak že zavolají sociální pracovnici. To otec pochopitelně nechtěl, takže krevní zkoušku odmítl. No a nakonec se mi povedlo, že úředník ve správním řízení uznal, že nebyly vytvořeny podmínky k tomu, aby řidič vůbec odběry krve mohl podstoupit. Mezi těmi úředníky jsou rozumní lidé. Nicméně otec měl stejně po celou dobu odebraný řidičák a táhlo se to několik měsíců, kde by si ve finále pomalu mohl požádat o jeho vrácení v polovině trestu.

Dochází k odebrání řidičského průkazu neprávem často?

Z mého pohledu ano, zejména v případech podezření na řízení pod vlivem drog. Policisté v rámci silniční kontroly zadržují řidičské průkazy na základě testu DrugWipe, který je však pouze orientační a nemůže prokázat ovlivnění řidiče návykovou látkou. Pokud je tento test pozitivní, je řidič převezen k odběru krve. Teprve rozbor krve může prokázat, zda řidič byl pod vlivem drog. Provedení rozboru krve však trvá řadu týdnů a po celou dobu nesmí řidič usednout za volant. Mnohdy se pak stane, že rozbor krve prokáže, že řidič nebyl pod vlivem drog a je tak nespravedlivě vyřazen ze silničního provozu na řadu týdnů.

Měl by podle vás takovéto odebrání řidičského průkazu stát nějakým způsobem kompenzovat?

Já myslím, že určitě, když umí řidičský průkaz odebrat na místě, měl by být schopen i nahradit takto způsobenou škodu. Člověku to může velmi zkomplikovat život a může i přijít o práci. Je přitom velice dobře známo, že testy DrugWipe nejsou dostatečně spolehlivé. Osobně mám za to, že pokud řidič nejeví žádné známky ovlivnění, tak by mu neměl být řidičský průkaz zadržován.

Přísnější bodový systém se pomalu stává realitou. Co nám reálně hrozí?

Přísnější bodový systém se pomalu stává realitou. Co nám reálně hrozí?

Zmiňujete alkohol za volantem, jak se stavíte k návrhu ODS na prolomení nulové tolerance a povolení například 0,5 promile?

Bál bych se především toho, že si hodně lidí vyloží možnost dát si jedno pivo po svém, a dají si dvě, tři. Spíše než prolomení nulové tolerance bych umožnil úředníkům, aby u případů do půl promile nemuseli uložit zákaz řízení, což je citelný zásah. To by byla správná cesta, která by nikomu nemohla uškodit. Úředník by sám posoudil závažnost jednání a minulost řidiče a rozhodl, zda je nezbytné zákaz řízení ukládat. Nicméně nevěřím tomu, že něco takového by dnes prošlo.

Jste tedy spíše příznivcem nulové tolerance?

Nejsem stoupenec alkoholu za volantem, ale zároveň nemám za to, že je nezbytné ukládat zákaz řízení i při nízké hladině. I při zcela zanedbatelné hladině alkoholu musí úředníci uložit nejméně 6 měsíců zákaz řízení, což je poměrně dlouhá doba. Úředník by měl mít možnost v odůvodněných případech zákaz řízení neukládat, nebo by se minimálně měla posunout dolní hranice zákazu řízení např. na 2 měsíce.

Co považujete v současné době za nejproblematičtější aspekt právní úpravy, která řeší dopravní agendu?

Největším paradoxem je nepoměr mezi přestupkovou a trestní oblastí. V přestupkovém řízení mnohdy padají přísnější tresty než v řízení trestním. To logicky nedává příliš smysl a pro řidiče může poněkud nepochopitelně být ve výsledku lepší někoho srazit na přechodu, než ho jen ohrozit, protože v trestním řízení je mnohem větší míra individuálního přístupu i větší míra uvážení v ukládání trestu.

Jak je možné, že řidič je takto více bit, když spáchá pouze přestupek?

Ukázkovým případem je maření výkonu úředního rozhodnutí, tedy jízda při uloženém zákazu řízení. Pokud se prokáže, že o zákazu řízení řidič věděl, půjde o trestný čin, v opačném případě pak „pouze“ o přestupek. Často je ale na tom lépe řidič, který přizná, že si byl uloženého zákazu vědom, a přesto řídil, než kdyby zapíral a tvrdil, že o uloženém zákazu nevěděl. Za přestupek musí být za všech okolností uložena pokuta 25-50 tisíc korun a rok až dva zákazu řízení. Kdežto v trestním řízení může soud pečlivě zvážit všechny okolnosti případu a například neukládat další zákaz řízení. Díky tomu jsou mnohdy tresty v trestním řízení nižší nežli v přestupkovém. A stejnou možnost vzít veškeré relevantní skutečnosti do úvahy a případně trest neuložit nebo uložit ponížený, by měli mít i úředníci.

Policie opět nasadila do akce šmírovací autobusy. Natáčela přestupky řidičů

Policie opět nasadila do akce šmírovací autobusy. Natáčela přestupky řidičů

Čím je to způsobeno? Zahlcením správních orgánů, kde úředníci nemají čas rozhodovat individuálně?

Oni úředníci by třeba i chtěli, ale zákonodárce jim příliš nevěří, a tak jim nařizuje, jaký musí být minimální trest. V zákoně o silničním provozu je navíc výslovně uvedeno, že není možné upuštění od potrestání. Není to chyba úředníků, ale zákonodárce. Úředníci se naopak snaží pracovat racionálně a v rámci sazeb se, pokud nejde o nějaký extrémní případ, drží spíše v té spodní polovině.

Takže situace by byla řešitelná jen novelizací zákona, která by umožnila úředníkům nemít tak svázané ruce?

Ano, za spoustu věcí, které je možno považovat za bagatelní, hrozí v rámci přestupkového řízení zcela neadekvátní trest, který nemůže úředník prominout. U trestních řízení je naopak u mnoha případů tlak řešit věc podmíněným zastavením trestního stíhání. Zažil jsem i případ, kdy řidič tramvaje srazil paní, která následkům zranění podlehla, a věc byla uzavřena podmíněným zastavením trestního stíhání, aniž by došlo k uložení jakéhokoliv trestu. No a teď si vezměte situaci, když vám upadne SPZ, tak za to vždy dostanete 6 až 12 měsíců zákaz řízení. Nebo si připojíte za auto těžší vozík, než máte v řidičáku, za což opět musíte dostat nejméně roční zákaz řízení a 25 tisíc pokutu.

Měl by být nějakým způsobem novelizován i bodový systém?

Je nutné nejprve říct, že do bodového systému se 8 let víceméně nesáhlo. Měli jsme sice ministra dopravy, který řídil resort nejdéle v historii a měl největší možnost s tím něco dělat, ale neudělal v zásadě nic. Bodový systém je ve své nynější podobě v mnoha ohledech nespravedlivý. Jde o to, že jsou ukládány body i za přestupky a trestné činy, za které se současně ukládá zákaz řízení. Z mého pohledu by měl postihovat především přestupky, za které se zákaz řízení neukládá, aby řidič mohl přijít o řidičské oprávnění i v případě, kdy soustavně porušuje pravidla silničního provozu.

Policie dostala Audi A8 4.2 FSI pro boj s pašeráky. A hned si uřízla ostudu

Policie dostala Audi A8 4.2 FSI pro boj s pašeráky. A hned si uřízla ostudu

Jaké konkrétní dopady toto má a jak by se měla úprava změnit?

Řidič si například odpyká zákaz řízení, který mu byl uložen, ale současně má na kontě již tolik bodů, že jakýkoliv další přestupek pro něj bude automaticky znamenat další rok bez řidičského oprávnění. Jestliže byl již řidič potrestán zákazem řízení, nepovažuji za spravedlivé ho dále trestat záznamem bodů. Z mého pohledu by měl mít úředník volnější úvahu, zda uloží zákaz řízení či nikoliv. Pokud by zákaz řízení neuložil, zaznamenaly by se body, což by mělo dostatečný preventivní účinek.

Hodně se mluví o tom, že velkou část nehod spáchají mladí a nezkušení řidiči, měl by se na ně zákonodárce nějakým způsobem zaměřit?

O člověku, který v osmnácti udělá řidičák, nemůžeme říct, že je plnohodnotný řidič. Myslím, že by bylo vhodné třeba po roce nebo dvou absolvovat nějaké přezkoušení, jak se mu to řízení dostalo pod kůži a jestli není rizikem pro silniční provoz. Ať mezitím třeba absolvuje školu smyku nebo podobné kurzy bezpečné jízdy. Návrhy, že by třeba první dva roky měli tito řidiči mít jen 6 bodů, nebo by byli nějak jinak omezeni, situaci nevyřeší a půjde obcházet. Pokud by někdo v 18 letech získal řidičské oprávnění a fakticky začal řídit až ve 20 letech, už by byl podle zákona zkušený řidič, ačkoliv toho moc nenajezdil. To není cesta správným směrem.

Autor: Jan Palička

Rozhovor vyšel na serveru INFO.CZ >>>

TEST Range Rover Evoque P250: Stojí tvrdohlavý nezmar za skoro 2 miliony?

Range Rover Evoque P250

Range Rover si prostě nedá říct a i do městského crossoveru nabízí všemožnou výbavu do terénu. Je tolik kilogramů navíc opravdu potřeba? A poradí si s tím mild-hybridní pohon?

21.  7.  2019 | Vladimír Kadera | 16 příspěvků
TEST Opel Combo Life 1.2 Turbo a Van XL 1.5 CDTI: Když dva nedělají totéž

Opel Combo Life 1.2 Turbo a Van XL 1.5 CDTI

Opel Combo pochází z kvarteta rodných bratrů, kteří se s obměnami prodávají pod značkami PSA i Toyoty. Je tedy nasnadě, že v odpovídajících verzích se nebudou výrazně lišit. Což je do značné míry pravda, avšak rozdíly se najdou a užitková verze se od osobních modelů liší víc, než by se na první pohled zdálo.

18.  7.  2019 | Petr Schnagl | 11 příspěvků
Za volantem nového Audi A4: S4 TDI má neskutečnou sílu, TDI Evo zase spotřebu

Audi A4 2.0 TDI Evo a S4 TDI (první svezení)

Nejúspěšnější model automobilky Audi, A4, slaví v letošním roce 25 let od začátku výroby. Facelift je ideálním dárkem, obzvláště když se nezaměřil pouze na změnu vzhledu.

17.  7.  2019 | Jan Mička | 69 příspěvků