BMW Z9 vám musí být povědomé, spousta jeho designových prvků si totiž našla místo i v sériové výrobě.
Dnes víme, jakým směrem bude mířit design automobilky BMW podle konceptu Neue Klasse. Takové věci jsou u automobilek běžné, budoucí směr se naznačí nějakým konceptem a prvky z něj se poté berou do sériové produkce. Naposledy jsme to mohli vidět také u Dacie nebo u Lancie. No a před více než dvaceti lety to u BMW byl velmi zajímavý koncept Z9.
Koncept předestřel vstup mnichovské automobilky do nového milénia a naznačil nám design nových generací tehdejších modelů, jejichž design otevírá diskuze i více než dvacet let poté. Z9 totiž navrhl Adrian van Hooydonk pod vedením amerického designéra Chrise Banglea, který poté designoval i asi nejkontroverznější generaci řady 7, E65.
Koncept také nastínil design nové řady 6, která je konceptu Z9 asi nejblíže. Z9 se označovalo také jako Z9 Gran Turismo nebo Z9 GT. Představilo se v září roku 1999 na autosalonu ve Frankfurtu. O rok později se v Paříži představila varianta Convertible se stahovací střechou. Také sériová řada 6 pak měla stahovací plátěnou střechu.
Kontroverze se s konceptem nesla již od počátku, mnozí ale design považovali za zemětřesení, které někdy trochu zaprdlé německé automobilky potřebovali. Vůz měl na tu dobu velmi nezvyklé tvary a v nich mnoho zajímavostí. Když se na auto podíváte třeba z boku, uvidíte na zadní části takřka perfektní konvexní-konkávní křivku, která byla hojně používaná v Baroku.
Otevírání dveří mohlo proběhnout dvěma způsoby. Pokud jste chtěli být teatrální, mohli jste je otevřít ve stylu gullwing, tedy s panty ve střeše. Pokud jste ale chtěli být víc inkognito, měli v sobě gullwing dveře zabudované ještě jedny, s panty vepředu jak jsme zvyklí z běžných aut. Mimochodem karoserie vozu byla z karbonu a šasi z hliníku.
Všimnout si můžete také tvaru předních světlometů a zadních svítilen, které také známe z produkčních BMW. Jedním z nejdůležitějších prvků Z9 byl však iDrive, který u BMW známe dodnes a jako první se použil u řady 7 E65. Geniální řešení značky ovládání displeje v palubní desce pomocí otočného, výklopného a stlačitelného ovladače bylo zprvu také přijato celkem vlažně.
Pod kapotou byste nejspíš očekávali nějaký benzinový osmiválec nebo něco podobně ušlechtilého, ale nezapomeňte, že tehdy byl na vrcholu diesel a to ještě nedošel na svůj vrchol. Svět tehdy ještě netušil, že ho čeká SUV Audi s naftovým desetiválcem nebo že Le Mans vyhraje naftový motor. Pod kapotou Z9 byl tedy přeplňovaný vidlicový osmiválec M67, který si vůz půjčil od 740d generace E38.
V kontextu doby je použitý tohoto motoru pochopitelné, nicméně s výstupním výkonem 180 kW (245 koní) motor M67 takovému autu ten wow efekt spíše srážel. Obrovský točivý moment 560 N.m jako útěcha úplně nestačil. Z9 se nikdy nedostalo do produkce, ale jak víme, byla to mula, která nám nastínila jak to bude a mnoho prvků z ní se poté aplikovalo na sériové modely.