Kapitoly článku:
1080 koní!
Oba dva motory považuji za absolutní špičku nabídky napříč všemi segmenty a všemi automobilkami. V dnešní době už těžko někoho překvapí, že tam, kde kdysi bylo dvanáct válců, najdete přeplňované osmiválce. To už je taková klasika dnešní doby. Jako první si můžeme vzít na paškál třeba ten z M6, i když vlastně ani není moc co popisovat, protože stejný motor už známé z X5 M, stejný pak používá také aktuální M5 a zbylé deriváty řady 6. Z objemu 4395 ccm dává 560 koní v rozmezí od šesti do sedmi tisíc. Točivý moment končí na hodnotě 680 Nm a sáhnout po něm můžete v podstatě kdykoliv. Tabulky slibují nástup už při 1500 ot./min a k dispozici by toto číslo mělo být až do 5750 ot./min. Hlavními viníky jsou dvě dvoukanálová turba (pro každou řadu válců jedno), technologie přímého vstřiku, Double-Vanos a podobné vychytávky. V praxi pracuje tenhle osmiválec ne na jedničku, ale na nulu. Takovou sílu jen tak někde nezažijete a sledovat to, s jakou lehkostí cvičí s dvoutunovým elegantním kupé, je opravdu zážitek.
Jednotka v Panameře je na tom znovu dost podobně. Rozdíly ale hledejte jak v objemu, tak ve výkonu a jeho dostupnosti. Porsche sáhlo po osmiválci velikosti 4,8 l, maximum výkonu dostanete při 6000 ot./min, vrcholných 700 Nm proudí na všechna kola od 2250 do 4500 ot./min. Automobilka ještě slibuje funkci overboost. Ta by měla v režimu Sport a Sport plus přidat dalších až 70 Nm. Bohužel jsme nestihli během testu zajet na brzdu, takže budeme muset automobilce věřit.
Opět řada společných věcí: osm válců, dvojité přeplňování, proměnné časování a zdvih... Jednotka z dílny BMW je ale lepší. Je to nekonečná studna neskutečné síly.
U Porsche taktéž najdete dvojité přeplňování, přímý vstřik paliva, variabilní časování a tak dále, dojem z motoru ale není tak suverénní, jako u M6. V kontextu zmíněných parametrů a v kontextu slůvka Turbo zní předešlá věta fakt divně, ale taková je prostě realita. Samozřejmě kdybych dostal na test jenom Panameru, pak asi bude hodnocení vypadat trochu jinak. Na každý pád se osmiválec Porsche nenechá vytočit výše, než na 6700 ot./min. U M6 zvládne motor i hodnoty nad sedmi tisíci.
Lidově řečeno, motor z M6 vás posadí na zadek asi tak jako zpráva o tom, že vaše přítelkyně se neplánovaně ocitla v jiném stavu. O Panameře platí řekněme to samé, jenom ten jiný stav byl plánovaný.
The Race
Taková pěkná věc, jak demonstrovat schopnosti obou motorů, je závod. Závod s velkým Z, prostě The Race o kterém byla řeč na samotném začátku. Sprint by měl být záležitostí dosti vyrovnanou, ale čtyřkolka je prostě čtyřkolka a tomu také odpovídají tabulkové údaje. Jenže jaká je praxe? Hned upřesním.
Sprint z nuly na 200 km/h je působivé představení. Naplno se ukáže především to, jak moc výkonný je M6 automobil. Ostatně není se čemu divit, v rodině M jde o naprostou špičku, která poráží dokonce i M5.
Praxe je taková, že sedíte za volantem a soustředíte se. 3,2,1, start! Panamera se nadzvedne, jak kdyby měla v kufru naházené pytle s cementem. Jakkoliv to vypadá zvláštně, za ohromujícího zvukového doprovodu vyrazí vstříc letištní ploše. Zrychlení to je vyloženě fascinující, obzvlášť když si uvědomíte, v jak vlastně obrovské věci sedíte. Během prvních desetinek sekundy se hnedle nemůžete ani nadechnout. Tohle je parádní disciplína pro Panameru Turbo.
BMW M6 na ni nestačí. Zadní kola bojují s přídělem výkonu motoru na suchém asfaltu i se zařazenou trojkou, natož při rozjezdu na jedničku. Pedál na podlahu se automaticky rovná disko příběhu takové té oranžové kontrolky na přístrojovém štítu, která pěkných pár sekund nedělá nic jiného, než že neustále bliká. I M6 umí narvat člověka do sedačky bez nejmenšího slitování, ale není to tak famózní, jako u Panamery. Vyprávět vám o tom, že zátah zdaleka nekončí u stokilometrové hranice, je jistě zbytečné. To je všem jasné. Zátah je konstantní a vy můžete sledovat, jak ručička tachometru letí vstříc dalším a dalším číslicím.
Panamera vypadá na startu jako kdyby ji někdo naložil cementem. To ale nic nemění na faktu, že je na prvních metrech rychlejší než M6.
U M6 možná není famózní počáteční akcelerace, ale v průběhu závodu se karta obrací a nastupuje v praxi to, o čem byly předchozí odstavce, tedy větší výkon dostupný nonstop. Kolem 140 km/h už M6 náskok Panamery začíná stahovat, na 160 km/h už můžete dát Porsche pěkně po jeho "Auf Wiedersehen". Nad 200 km/h už máte vrcholné Turbo bezpečně ve zpětném zrcátku. Znovu chci zdůraznit, že k tomu všemu vám hraje zvuk motoru prvotřídních kvalit. Ostatně ledasco naznačí přiložené video.
Všemu zmíněnému pak odpovídají také čísla. Na stovce je Panamera rychleji, na 160 km/h potřebuje 8,9 s, na 200 km/h to trvá 13,8 s. Oficiální údaje od BMW jsem pro M6 Gran Coupé nenašel, ale hodně napoví druhé přiložené video. 160 zvládne M6 přibližně za 8,6 s, 200 km/h za necelých třináct. Docela poučné je také sledovat, po jakých hodnotách naskakuje rychlost na displeji. Zezačátku vůbec nestíhá. Náš závod nemá jasného vítěze. M6 Gran Coupé si ve vyšších rychlostech s Panamerou poradí, ta zase poráží zadokolkové mnichovské monstrum při sprintu z nuly na stovku. Asi nemusím připomínat, že jeden i druhý ale obecně hrají tu nejvyšší ligu.
Rychlost v přímce je ohromná, stejně jako akcelerace z jakékoliv rychlosti.
Když už jsme u té maximální akcelerace, hodí se připojit pár informací o Launch Control. U Panamery to je na ovládání jednoduchá a hlavně efektivní věc. Opravdu ušetříte nějaký ten čas. Přijít na to, jak se aktivuje Launch Control u M6 ale byl trochu oříšek. Abyste auto dostali do požadovaného režimu, musíte vypnout stabilizaci, nastavit automat do nejsportovnějšího režimu, zlehka stisknout brzdu a zatlačit volič převodovky dopředu. Po několika málo vteřinách se objeví na displeji vlaječka a máte vyhráno.
Právě ta brzda se ale ukázala jako největší problém. Zlehka je zde míněno opravdu jako hodně lehce. Jenom tak aby se rozsvítila světla, ale auto nebrzdilo. Další chyták, který mi M6 připravila, tkví v tom, že po aktivaci Launch Controlu se vůz nerozjede, dokud nedáte pedál plynu na podlahu. To takhle na světlech jsem si toto zkoušel, zelená se objevila trochu dříve, než jsem čekal, tak jsem si ostrý start rozmyslel a sešlápl pedál plynu tak napůl. Místo dech beroucího představení jsem se jenom pomalu sunul do křižovatky a nechápal, proč to auto nejede. Abych v polovině ze zoufalství dupnul až na podlahu a s protáčejícími se koly zmizel pryč. Prostě ostuda, ale chybami se člověk učí. Launch Control u BMW M6 žádný zásadní přínos z pohledu rychlejšího času nemá. Řidič si spíše užije efektního startu v kontrolovaném driftu. Troufám si tvrdit, že naopak bude ještě pomalejší. A jen pro úplnost dodám, že to, co vidíte na videu, je bez Launch Control a to jak u BMW, tak u Porsche. Jo a jinak v návodu u BMW se píše něco v tom smyslu, že nemáte Launch Control používat moc často, jinak by se to také mohlo rozbít. U Porsche nic podobného v návodu není. Startovat můžete od rána do večera.