Nejsilnější dojem? Jednoznačně to, že jsem na D1, našem proslaveném testovacím kolbišti, při jízdě z Prahy do Brna neměl ani jednou nutkání jet v levém jízdním pruhu. Vůz mi nabídl skvělé odpružení a pravým jízdním pruhem, rozbitým přetíženými nákladními vozy, doslova proplouval.
BMW nabízí svoji řadu 5 v provedení sedan, touring a Gran Turismo. U nás se nejvíce prodávají sedany (64 %), pak touringy, což jsou vozy s karoserií kombi, (22 %), a nejméně Gran Turisma (14 %).
Podle mého názoru ale právě testovaný vůz 520d s novým dvoulitrovým čtyřválcovým turbodieselem o objemu 1995 cm³ a výkonem 135 kW (184 k) s kroutícím momentem 380 Nm by to mohl změnit. Obrátit větší pozornost ke kategorii Gran Turismo.
Hodně sebevědomě vyhlížející dílo designéra Christophera Weila. Je to Gran Turismo, ale má něco i ze sportovního sedanu a SUV.
Zaprvé přijíždí s rozumnější cenou pro prémiové auto této velikosti a kategorie. Ta se snížila na 1 237 500 korun - spadla o 227 500 korun oproti modelu 530d s třílitrovým dieselovým motorem respektive o 257 500 korun oproti modelu 535i s benzinovým třílitrem.
Zadruhé je tento vůz s novým čtyřválcovým řadovým vznětovým motorem BMW TwinPower Turbo lehčí. Oproti modelu 535i o 65 kilogramů, vůči 535d dokonce o 95 (!) kilogramů. A to už bylo při testu znát. Hlavně se to projevilo na nižší spotřebě a lepších jízdních vlastnostech.
Vůz řady 5 Gran Turismo se začal rodit v hlavách designérů bavorské automobilky v čase, když panovaly pochyby nad budoucností velkých SUV. Jenže ty se nenaplnily, Sports Utility Vehicle slavily celosvětový úspěch.
A najednou se právě vůz Gran Turismo ocitl tak trochu na křižovatce. Někteří zákazníci byli nadšení v roce 2009, když se objevil jako koncept, z jeho designu, výlučného zjevu. Jiní (a těch bylo více) mu ale vyčítali, že byl těžký a vcelku nepraktický. Od BMW upřednostňovali touring.
Tohle není žádný lehkonohý atlet. Je to běžec na dlouhé tratě se střídmým apetitem.
A právě proti němu to bude mít odlehčený a levnější Gran Turismo s novým dvoulitrovým motorem stále těžké. Trpí pořád lehkou nadváhu (o 200 kilogramů více ve srovnání s touringem) a je dražší téměř o 100 000 korun.
Ve prospěch Gran Turisma ale boduje neotřelý design. Cítil jsem to sám. Každou chvíli se za testovaným autem někdo otočil. Jeho tvar byl neobvyklý, nebál bych se říct fajnový, nóbl, prostě šik. S trochou nadsázky lze říci, že byl ušitý pro francouzskou Riviéru.
Vůz je dost těžký „na zadek“.
A k tomu ještě musím přidat (po „roletovém“ testu na trase Praha-Brno) komfort. Třeba skvělá kůží potažená sedadla a prostor pro cestující. Ten byl opravdu excelentní, větší než u „sedmičkového bavoráku“, na tom měl zásluhu dlouhý rozvor (3070 milimetrů). Gran Turismo bylo očividně postavené na dlouhatánské štreky.
Horší už to ale bylo na okreskách. Tady mne při řízení výrazně limitovaly váha vozu - téměř dvě tuny - a jeho velikost (délka 4998 mm, šířka 1901 mm, výška 1559 mm). Projevovalo se to především ve chvílích, když jsem prudce brzdil nebo vybíral zatáčky ve vyšší rychlosti.
Prudké změny směru? Na to raději s tímto cvaldou zapomeňte. Bylo při nich znát, jak přední zavěšení trpělo. Přesto lichoběžníková přední náprava nakonec vycházela z těchto soubojů se ctí. Stabilitě výrazně napomáhala i zadní víceprvková náprava Integral-V, která měla ve srovnání s přední nápravou o 43 milimetrů širší rozchod.
Na úzké okresky bych se ale s Gran Turismem sám od sebe rozhodně nevydával. Vůz mi na nich - na rozdíl od jízdy po dálnici - příliš radosti nenabídl.
Kultivovanost dvoulitrového dieselového motoru s technologií TwinPower Turbo (turbodmychadlo s variabilní geometrií lopatek) a přímým vstřikováním Common Rail byla na úrovni. Překvapil mne však hluk v kabině při vyšších rychlostech. Nicméně musím přiznat, že to už jsem se pohyboval „lehce“ nad těmi u nás dovolenými. Do 130 km/h byl motor „neslyšitelný“.
S dvoulitrovým čtyřválcovým turbodieselem skvěle spolupracovala osmistupňová automatická převodovka ZF 8HP. Motor byl mnohem méně žíznivý, než jeho starší a větší druzi - šesti a osmiválcové motory.
Moje průměrná spotřeba se pohybovala kolem 7,7 l/100 km (papírová byla nereálná: 5,3 l/100 km). Kdybych ale jezdil s hodně lehkou nohou, možná bych s vozem ujel na jednu nádrž 1300 kilometrů, jak automobilka inzerovala.
Vůz zrychloval „na sto“ za hodně slušných 8,9 sekund a maximálku měl 206 km/h. Nic na divočení, ale pro toto auto plně dostačující.
Co říct na závěr?
Abych pravdu řekl, není snadné si tohle auto, jehož rivalem je podle mého názoru hlavně Audi A7 Sportback, zamilovat. Ale je to zcela jistě dosud nejlepší Gran Turismo řady 5.
Boduje hlavně cenou, nízkou spotřebou, komfortem, který nabízí při jízdě po rozmlácených silnicích, a prostorem na zadních sedadlech.
Foto: E15 Anna Vacková