BMW 325i: krůček k dokonalosti (megatest)

Úspěšný příběh jménem BMW řady 3 se píše již 30 let. Jeho poslední kapitola s kódovým označením E46 byla tou nejúspěšnější a více než milion prodaných vozů posunulo automobilku mezi špičku i po stránce prodejů. Trojka je pro výrobce naprosto klíčovým modelem a u BMW si tak s novou generací nemohli dovolit šlápnout vedle. Byl to jistě nevděčný úkol, již dosavadní generace byla na tak vysoké úrovni, že se i po šesti letech výroby držela technicky na špičce třídy a i po stránce vzhledu jí bylo máloco vyčítáno. Navíc bylo jasné, že se nový design nevyhne choutkám Chrise Banglea a napětí bylo na světě.

Již z našich prvních dojmů po krátkých testovacích jízdách ale bylo zřejmé, že se v Mnichově s novou trojkou vydali správnou cestou a místo revolučních změn dali přednost „pilování“ dosavadních kvalit. Jak nový model hodnotíme po týdenních zkušenostech a bezmála dvou tisících najetých kilometrech se dočtete v tomto testu, ve kterém jsme si na mušku vzali dvouapůllitrový šestiválec s automatickou převodovkou a slušnou příplatkovou výbavou.

Tip: Stáhněte si čtyřminutové video s ostřejší jízdou - nižší kvalita (320 x 240, 13,8 MB); střední kvalita (400 x 300, 22,4 MB); vyšší kvalita (512 x 384, 31 MB). Video je kódováno ve formátu DivX.

Důkladné zamyšlení nad designem nové trojky jste si mohli přečíst již v našich dojmech prvních testovacích jízd, kde jsem jej hodnotil velice kladně a jako jediný rozporuplný prvek shledal poměrně mohutné zadní partie. S odstupem času musím říci, že i zádi začínám přicházet na chuť, při pohledu zezadu působí velice svalnatým dojmem a spolu se subtilní přídí ještě více zdůrazňuje klínovitý profil vozu. Nemalý podíl na kladnějším vnímání zádě měla jistě tmavě šedá metalíza, která zdobila testovaný vůz. Díky ní působil až trochu nenápadným dojmem a nepřitahoval zdaleka tolik zvídavých pohledů, které by si jako úplná novinka jistě zasloužil. Tmavá barva obrousila některé ostré linie, záď opticky odlehčovala a dodala celku velice vyvážený vzhled. Díky sedmnáctipalcovým kolům zmizelo i vnímání zadních kol jako lehce utopených a pneumatiky o šíři 225 mm dodaly zadnímu pohledu patřičný majestát. Zatím se mi žádná jiná nová trojka nelíbila tak jako tato, kombinace tmavé barvy a velkých kol autu sluší.

   
Příď nové trojky se povedla, je osobitá, agresivní a dynamická. Spolu s mohutnější zádí zdůrazňuje klínovitý profil vozu.

  
Trochu mohutnou záď opticky odlehčuje tmavá barva a velká kola. Pohled zezadu odhalí svalnaté proporce.

Ačkoli je design exteriéru na výtvor z pera Chrise Banglea poměrně zdrženlivý, je i tak zcela nový a povedou se kolem něj jistě dlouhé diskuse. V interiéru nic podobného neplatí, používá designové prvky známé z ostatních modelových řad BMW, především jedničky a pětky, a decentně se drží odkazu předchozí generace. Palubní deska je tak rozdělená na tři části – horní pás z černého materiálu, v němž podle verze najdou místo jedna či dvě kapličky pro přístrojovou desku a navigaci, prostředního pásu s výdechy ventilace, který je tvořen z plastových, dřevěných či kovových dekorů, a spodní části v barvě odpovídající ladění celého interiéru.

  
Zadní světla odkazují na předchozí model --- Pěkná dvojitá koncovka výfuku vyluzuje lahodné zvuky

  
Ledvinky jsou na svém místě, všimněte si chromovaného zakončení na kapotě --- Světla jsou inspirována menší jedničkou --- Klasicky minimální přední převis karoserie

V našem případě se jednalo o béžovou barvu, kterou nesly i výplně dveří a všechny koberce. Nad praktičností světlé barvy se vedou nekonečné spory a argumentů pro i proti se najde bezpočet. Osobně mám takové interiéry velice rád kvůli vzdušnosti, kterou jim světlé barvy dodávají, a z vlastní zkušenosti vím, že není problém takový interiér udržet i dlouhodobě v perfektním stavu. Stejně laděná je i středová konzole a téměř plynule navazující středový tunel. Ty jsou poměrně masivní a jejich provedení se velice podobá předchozí generaci. Na středovém tunelu najdete v případě instalace systému iDrive pouze ovládání klimatizace a mechaniky pro CD a navigační DVD, ovládání všeho ostatního je v rukou mocného palubního systému. Výplně dveří dostaly velké kapsy rozdělné na více prostorů pro lepší využití a v jejich polovině našel místo, v našem případě dřevěný, dekor táhnoucí se po celé jejich délce. O problematičnosti jeho umístění se ještě zmíním.

  
Interiér si odpouští větší výstřelky a jeho desing je velmi decentní

Přístrojová deska je stejná jako u jedničky, má tedy dva kruhové budíky s hliníkovými lemy. Na rozdíl od nejmenšího bavoráku na nich ale kromě rychloměru, otáčkoměru a palivoměru najdete i ukazatel aktuální spotřeby, což je tradiční prvek mnichovských přístrojovek, který si konstruktéři u trojky jednoduše nemohli odpustit. Totéž platí i možnosti nastavit rozdělení proudu teplého a studeného vzduchu mezi horní a dolní část ventilace, i to je u trojky klasika. Tříramenný kožený a multifunkční volant (obojí zvlášť za příplatek) je vzhledově velice povedený, má příjemně malý průměr, snesl by však o něco tlustší věnec. Pořád je však mnohem lepší než stejný volant u předchozí generace, který měl věnec příliš tenký.

  
Kvalitní materiály jsou samozřejmostí a i díky světlému interiéru byl pocit za volantem velmi příjemný