Když vás soudobá automobilová produkce příliš nebere a máte sen postavit si vlastní auto, může to dopadnout i takto.
Ve světě motorismu je celá hromada příběhů o nadšencích, kteří se rozhodli vlastními silami převést do reality svou osobní představu perfektního automobilu. Postavit vlastní auťák a ke všemu ještě rozjet výnosný byznys však není nic jednoduchého a jen malému počtu těch nejlepších se doopravdy zadaří prorazit. Tohle není jeden z těch případů.
Přeneste se do období poloviny 80. let v USA, přesněji do města Hillard v Ohiu a možná jednoho dne na silnici potkáte tento futuristicky vypadající výtvor John Bendera – místního mechanika, elektrikáře a podle některých zdrojů trochu podivína, žijícího ve vlastnoručně postavené dílně, kde samozřejmě probíhaly veškeré práce na jeho autě.
Ve starším článku magazínu Car and Driver zdůvodnil Bender stavbu vlastního automobilu docela přímočaře. „Chodil jsem po všech těch výstavách a autosalonech a taky chtěl své vlastní vysněné auto. Tak jsem se rozhodl, že si ho prostě postavím,“ uvedl. Výsledkem této myšlenky byla právě Ben-dera, nízké čtyřmístné kupé s „gullwing“ dveřmi a šesticí světlometů na přídi.
Základem vozu byl trubkový rám, na který Bender umístil laminátovou karoserii, která měla řadou detailů – křídly či falešnými turbínami – připomínat design osobních tryskáčů. Nutno podotknout, že mnoho dílů si Bender vytvořil stylem „co dům dal“ a kvalitou zpracování tedy vůz příliš neoplýval. Přední pomocný rám společné s přední a zadní nápravou byl využit z Fordu Pinto.
Stejně tak se ve vozu objevil i motor z Pinta, přesněji 2,3litrový čtyřválec, umístěný doprostřed šasi a tudíž se nacházel v prostoru mezi předními a zadními sedačkami. Pasažéři tak byli v interiéru rozmístěni okolo motoru. Aby Bender ušetřil místo, jednotce zkrátil sání a výfukové svody. Chladiče motoru byly umístěny vzadu a vzduch se k nim dostával rovněž vedením skrze podlahu vozu.
V interiéru se opakovala inspirace letouny, tudíž byla palubní deska vyskládána řadou budíků – pro „cool“ efekt se zde nacházel i výškoměr. Zbytek kabiny byl oděn do semiše a polstrování s dlouhým vlasem. Stavba této první verze (v galerii v bílém laku) měla podle všeho Benderovi trvat tři roky a do projektu nacpal asi 40.000 dolarů.
U jednoho exempláře se však konstruktér nezastavil. Později vytvořil druhou verzi Ben-dery, která už ovšem pozbyla excentrických křídel a turbín, byla nalakovaná do zlatého odstínu a uvnitř byla vybavena klimatizací. K pohonu zde posloužil 2,8 litrový šestiválec z Mercury Bobcat.
Když už byly alespoň dva kusy na světě, Bender začal přemýšlet o malosériové produkci a dokonce svůj výtvor propagoval za cenovku 19.750 dolarů. Ambiciózní vidina prodeje svého výtvoru padla na neúspěchu najít jediného zájemce. S nápadem tak podivínský mechanik z Ohia nakonec úplně sekl.
Dobových fotek dokončené Ben-dery v dobrém stavu je bohužel k nalezení pomálu. Mnohem spíše nejdete snímky bílého zbídačeného exempláře, jemuž po letech chybí zmiňovaná křídla a také výrazná světelná rampa na přídi. Prostě jeden z těch neúspěšných případů…