Letošní akce IAA Mobility v Mnichově prý nebyla tak úplně o autech a zvlášť odpůrce elektřiny pěkně nakrkla. Byli by na autosalonu spokojenější v roce 1991? Pojďte na s námi na výlet do minulosti...
Historie autosalonu IAA (Internationale Automobil-Ausstellung) sahá až do roku 1897, kdy bylo vystavováno osm vozů v hotelu Bristol v Berlíně. Tradičně se akce konala každý rok ve Frankfurtu až do roku 1991, po němž začala v sudé roky alternovat s akcí IAA Nutzfahrzeuge (užitkové vozy) v Hannoveru a po stránce osobáků s autosalonem v Paříži. Ročník 1991 byl prvním čistě zaměřeným na osobní vozy a šlo o obrovský úspěch: 1271 vystavovatelů ze 43 zemí, přes 935 000 návštěvníků... Jistý podíl na tom jistě mělo relativně nedávné sjednocení Německa.
Poprvé se zde evropským zákazníkům představila automobilka Hyundai se svými modely Pony, S-Coupé, Lantra a Sonata, poháněnými motory od Mitsubishi. Objevily se zde také jedny z prvních seriozních elektromobilů a hybridů – například Volkswagen Chico, poháněný dvouválcem o výkonu 25 kW a elektromotorem s 6 kW. Vybrali jsme ty nejzajímavější vozy, které před 30 lety ohromily návštěvníky akce IAA, schválně, jestli si na ně ještě někdo z vás vzpomene:
Pokračování 2 / 9
Audi Quattro Spyder
Zde se začal rodit recept na pozdější Audi R8. Stálo na platformě typu 89/B3 a hliníkovém prostorovém rámu, pokrytém rovněž hliníkovými panely. Vážilo pouhých 1100 kilogramů. Střecha byla odnímatelná, proto název Spyder. Poháněno bylo vidlicovým šestiválcem o objemu 2771 cm3 s na dnešní dobu úsměvnými 128 kW (174 k) a 245 Nm z Audi 100. Samozřejmě nechyběl stálý pohon všech kol Quattro s mezinápravovým diferenciálem typu Torsen a samosvorem pro zadní nápravu. K sériové výrobě nedošlo – nevyplatila by se kvůli vysoké ceně a nejistotě, zda by se našel dostatek koupěchtivých zájemců. Prohlédnout si ho můžete v továrním muzeu v Ingolstadtu.
Pokračování 3 / 9
Honda FS-X Concept
Název znamenal Futuristic Sports Experimental a Honda s ním cílila na zákazníky Lexusu a Infiniti. Koncept prémiového čtyřdveřáku měl luxusně zpracovaný interiér s dřevěnými dekory, obrazovkami pro přední i zadní řadu sedadel a například elektricky stavitelný sloupek řízení. V jeho přídi lze nalézt designovou stopu soudobé Integry nebo Accordu, vzadu zase vidíme jasný odkaz na NSX. Vůz o délce 4,9 metru měl pohon všech kol a tříapůllitrový benzinový šestiválec DOHC VTEC.
Pokračování 4 / 9
BMW E1 Z11
Dávno předávno před karbonovým BMW i3 se představil městský elektromobil, který se však do sériové výroby nedostal. Poháněn byl elektromotorem o výkonu 32 kW a uměl upalovat rychlostí až 120 km/h. Kapacita akumulátoru činila 20 kWh - ten mimochodem vážil dva metráky, celé auto pak 900 kilogramů. Na jedno nabití, které bylo možné zvládnout z domácí zásuvky za šest až osm hodin, ujel až 248 kilometrů. Ve své době šlo o zajímavou studii, nicméně poptávka po elektrickém pohonu tehdy neexistovala. Později proto vznikl typ Z15 ve variantách nejen s elektromotorem, ale také s klasickým spalovacím motorem a hybridním ústrojím.
Pokračování 5 / 9
Mercedes-Benz C112
Nádherná placka s křídlovými dveřmi navazovala na experimentální Mercedes C111. Aerodynamická kapotáž mu poskytovala součinitel odporu vzduchu 0.30, což byl nejlepší výsledek své doby. Základem bylo šasi z lepeného hliníku o hmotnosti pouhých 59 kilogramů, doplněné ocelovým pomocným rámem. Zavěšení pocházelo z modelu 190, bylo osazeno systémem Active Body Control, potlačujícím náklony – ten se mimochodem u sériového auta objevil až v roce 1999 u CL řady C215. C112 poháněl uprostřed uložený šestilitrový dvanáctiválec M120 s výkonem 300 kW (408 k) a točivým momentem 580 Nm. Teoretické jízdní výkony? Stovka za 4,9 sekundy a maximální rychlost 309 km/h. Mercedes údajně obdržel sedm set objednávek, k sériové výrobě ale nedošlo.
Pokračování 6 / 9
Opel Astra Impuls II
Elektřinu nyní najdete prakticky ve všech Opelech, byť je francouzského původu. Vlastní vývoj německé značky byl v roce 1991 představen na IAA ve formě konceptu Impuls II v hávu Astry kombi řady F. Uvnitř se nacházelo 32 olověných baterií o hmotnosti 395 kilogramů, i tak ale vůz vážil jen 1330 kg. Díky kapacitě 13,6 kWh koncept ujel až 103 kilometrů. Každé z předních kol bylo poháněno svým vlastním elektromotorem, celkově nabízely výkon 85 kW (115 k) a točivý moment 128 Nm. Maximální rychlost činila 120 km/h.
Pokračování 7 / 9
BMW 850 CSi
Nejvýkonnější a nejžádanější verze osmičkové řady dostala motor S70B56 s výkonem 280 kW (380 k) a 550 Nm točivého momentu. Dvanáctiválec o objemu 5576 cm3 uměl rozhýbat velké luxusní kupé na 100 km/h za šest sekund, celkově vzniklo 1510 kusů, z nichž bylo 1125 exemplářů v evropské specifikaci.
Pokračování 8 / 9
Renault Scenic Concept
Měl představovat to nejlepší z vlastností Clia i Espacu – malý, ale zároveň velký vůz, který se nyní vyrábí ve své čtvrté generaci, měl své kořeny u tohoto konceptu. Šlo o prakticky první kompaktní MPV s velkým důrazem na bezpečí posádky. Scenic měl například pásy navržené speciálně pro dětské pasažéry, nebo systém varování před únavou řidiče. Maximální praktičnost jistily posuvné boční dveře, nechyběla klimatizace i navigace a dobrý výhled zajišťovalo bohaté prosklení v kombinaci s nízkou linií spodní hrany oken. V o něco méně futuristické sériové podobě se model představil v roce 1996 jako Mégane Scenic.
Pokračování 9 / 9
BMW řady 5 E34 Touring
Nová karosářská varianta pětkové řady nabídla na stejném půdorysu, jako měl sedan, výrazně lepší praktičnost. Touring s označením E34/2 pojal až 1450 litrů nákladu, šikovnou vychytávkou bylo výklopné zadní sklo. Základním motorem byla čtyřválcová 518i s 83 kW, na frankfurtském autosalonu v roce 1991 byla ale představena i verze M5 s tehdy novým motorem o objemu 3,8 litru o výkonu 250 kW. Byla posledním ručně vyráběným modelem divize M a vznikla v pouhých 891 exemplářích.
