Autonomní řízení prý může snížit spotřebu paliva až o 10 %

Širší zavedení samočinného řízení může nastartovat vidina provozu s nižšími emisemi a spotřebou.
Autonomní řízení prý může snížit spotřebu paliva až o 10 %

Americká vládní agentura EPA zabývající se ochranou životního prostředí se začíná zajímat o autonomní řízení. Podle výzkumu katedry inženýrství na Carnegie Mellon University totiž může dobře navržené a fungující autonomní řízení vylepšit reálnou spotřebu automobilu o zhruba 10 %.

Výzkumníci výše jmenované univerzity dospěli k závěru, že pokud automobilky vezmou v potaz vedle bezpečnosti a komfortu i samotnou spotřebu paliva a emise do výpočetních algoritmů systémů samočinného řízení, skutečně by se tím mohla významně snížit reálná spotřeba paliva až o desetinu.

Automobilky se dohodly, že od roku 2022 zavedou autonomní brzdění

Automobilky se dohodly, že od roku 2022 zavedou autonomní brzdění

Například v objemu provozu jen v USA by to dělalo obrovskou úsporu pohonných hmot. Ovšem za předpokladu, že budou motoristé jezdit stejně jako dříve. V roce 2015 spotřebovali jen Američané denně 1,46 miliardy litrů pohonných hmot. Při současné průměrné ceně benzínu 13 korun za litr by tak Američané mohli denně ušetřit 1,9 miliardy dolarů. Teoreticky, pokud by všichni přesedli do autonomních vozů.

Například automobilka Toyota se ale domnívá, že se zavedením autonomního řízení a jeho rozšířením mezi širokou veřejnost budou chtít lidé jezdit mnohem častěji a více, takže i přes snížení provozní spotřeby jednoho automobilu bude celkový objem spotřeby paliva mnohem vyšší.

Předjíždění, počasí a výmoly: Největší překážky autonomních vozů

Předjíždění, počasí a výmoly: Největší překážky autonomních vozů

Pokud jde o agenturu EPA, ta chce pro systémy autonomního řízení zavést vlastní metodiku testování spotřeby paliva, čímž chce motivovat automobilky, aby právě se spotřebou a emisemi při vývoji autonomního řízení počítali. Nižší tabulková spotřeba a emise totiž znamenají pro některé zákazníky i výhody daňové.

Dá se předpokládat, že autopilot bude jezdit plynuleji než průměrný řidič a právě plynulost je klíčem k nižší spotřebě paliva. To samozřejmě víme i bez EPA z prosté praxe. Dalším stupněm ale může být funkce vzájemné komunikace mezi auty, což vyvíjí například Volvo. Auta by se samočinně zařadila těsně za sebe do jakéhosi vláčku, čímž by zabrala na silnici méně místa a zároveň si navzájem poskytovala aerodynamickou výhodu.

TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

včera | Milan Lažanský | 38 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků
TEST Škoda Fabia edition R5: Lehká ochutnávka možností

Škoda Fabia edition R5

Civilní edice sportovní Fabie R5 v mnohém naznačuje, jak dobrá by mohla být sériová malá ostrá škodovka. Přesto se nedá zcela vyhnout myšlence, že tohle je tak trochu promarněná příležitost.

15.  7.  2018 | Miro Mihálik | 20 příspěvků