Od řemesla k průmyslu – takový osud má řada výrobců, jejichž výroba trvá dlouhá desetiletí a někdy i přes sto let. Toto je příběh slavných autobusů z města nad Dunajem.
Muzeum značky Setra najdete ve městě Ulm ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Zde v domě Haus zur Weinrebe v současné ulici Fischergasse 23 vyrůstalo mnoho generací rodiny Kässbohrerových, včetně Karla, narozeného v roce 1864. Byl třetím nejstarším z osmi sourozenců a zatímco jeho bratři se vyučili například staviteli lodí, jeho kariérou mělo být kolářství. V roce 1893 otevírá ve svém rodném domě dílnu, poté se přesouvá do Vídně k výrobcům kočárů, kde získává další zkušenosti.
Od kol se jeho činnost posunula k celým vozům. V roce 1897 vyrábí svůj první valník a postupně začíná se stavbou „luxusních a obchodních vozů.“ Koncem 19. století postavil první koňmi tažený autobus: šlo o vůz tažený dvojspřežím pro okružní jízdy městem. Jeho prvním motorovým vozidlem se stal nákladní automobil pro místní pivovar z roku 1907 na švýcarském podvozku Adolph Saurer. Specialitou byla možnost vyklopení sedadel z podlahy, na nástavbu kombinovaného autobusu získává Kässbohrer patent v roce 1910.
Konec první světové války přinesl v Německu zkázu nejednomu oboru, výroba autobusů mezi ně však nepatřila. Nejčastěji vznikaly na podvozcích nákladních vozů, které byly osazeny dřevěnou nástavbou. Karl Kässbohrer starší umírá v roce 1922 a firmu přebírají jeho synové Otto a Karl. Podnik koketoval i s výrobou osobních vozů, ale ukázalo se, že skutečnou zlatou žílou jsou vozy nákladní, přívěsy a autobusy. Začátkem třicátých let firma představuje jednoduchý a spolehlivý systém připojování návěsů s točnicí, čímž dle některých názorů výrazně přispěla k rozvoji kamionové dopravy tak, jak ji známe dnes.
Bratři Kässbohrerovi se v této době také vrátili k myšlence kombinovaných autobusů: mnoho podniků potřebovalo dopravu jak osob, tak zboží a koupě jednoúčelového vozidla byla z finančního hlediska riskantní. Otto proto přišel s vozidlem, jehož nástavba se dala vyměnit během pouhých několika minut. Další specialitou byl čtyřnápravový autobusový návěs z roku 1935, schopný přepravit 170 pasažérů.
Rok 1945 představoval pro poválečné Německo v mnoha ohledech rok nula. Výroba se znovu rozbíhá v sedmačtyřicátém a už o rok později jsou bratři Kässbohrerové přítomni na automobilové přehlídce v Hannoveru s rozmanitou modelovou řadou užitkových vozů. Nešlo však o lehkou dobu, firma potřebovala skutečný hit, který se zrodil pod vedením Otta Kässbohrera a jeho šéfkonstruktéra Georga Wahla.
V roce 1951 vzniká Setra S 8, první autobus s integrální samonosnou konstrukcí v Německu. Nákladní podvozky se tak staly minulostí. Název je zkratka slova „selbsttragend,“ které popisuje tuto hlavní konstrukční výhodu. Také se lépe vyslovoval, což mělo usnadnit situaci na zahraničních trzích. Následoval úspěšný model S 10 a kompaktní typ S 6 s nezávislým zavěšením kyvadlovými nápravami vpředu i vzadu.
V roce 1955 firma získává zakázku u USA na zájezdové autobusy, vzniká tak řada Golden Eagle, která měla v některých případech i polohovací sedadla, palubní kuchyni a klimatizaci. Její kvalita prý byla na špičkové úrovni, tyto busy prý měsíčně bez závad odjezdily přes 40.000 kilometrů. Model S 10 se mohl chlubit další zajímavostí, která doposud neměla v autobusovém světě obdoby: modulárním systémem výroby, který urychloval a usnadňoval produkci. Na konci výroby tak existovaly velikostní deriváty S 6 až S 15. Postup byl využit i u nástupce, řady 100 z roku 1967 s odpružením listovými pery a pryžovými prvky.
V roce 1973 Karl Kässbohrer umírá a bratr Otto nachází útěchu u jeho dvou synů. Téhož roku byl představen třínápravový model S 200 alias Super-Setra, který ohromil návštěvníky autosalonu v Ženevě palubní toaletou, kuchyní a desetiválcovým motorem Mercedes-Benz o výkonu 235 kW. Roku 1982 pak vzniká první dvoupatrový bus S 228 DT o výšce čtyři metry. Vyráběn byl až do roku 1993.
Otto Kässbohrer umírá v roce 1989, do počátku let devadesátých Setra vstupuje s novou třídou 300, která se rozrostla na 15 modelů. Firmě se však přestává dařit, v roce 1993 odprodává divizi výroby návěsů konkurenčnímu Kögelu, o rok později divizi vyrábějící sněžné rolby Pistenbully a stroje pro úpravu pláží. V roce 1995 se značka Setra stává součástí koncernu Daimler AG, nyní nabízí své autobusy řady 500.