Auto Union: sedmdesát pět let stříbrných šípů

Dnes je tomu na den přesně 75 let, co poprvé vyjel závodní monopost Auto Union Type A. Skvělý vůz, který o dekády předběhl dobu.

Jednalo se o speciál pro seriál závodů Grand Prix, který předcházel dnešní Formuli 1. Elegantním, zaobleným vozům Auto Union se záhy začalo přezdívat „stříbrné šípy“ a závodním tratím dominovaly až do začátku druhé světové války. Type A debutoval na berlínském Avusu 27. května roku 1934, kde za jeho volant usednul Hans Stuck, další vozy byly pilotovány Augustem Mombergem a Hermannem Princem. Zrodil se fenomén, jakých v historii motorsportu najdeme jen pomálu. Svým způsobem k rozmachu stříbrných šípů přispěla Hitlerova administrativa, která ihned po nástupu do funkce začala zásadním způsobem finančně podporovat všechny oblasti domácího sportu, tedy včetně motorismu. A závody Grand Prix pro nacistickou propagandu byly více než lákavé. GP stálo na prahu nové éry. 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Auto Union Type A

Vozy Auto Union se vyznačovaly znakem s čtyřmi spojenými kruhy (ty pak převzalo novodobé Audi) a stříbrným lakováním, ale důležitější novinkou bylo uložení motoru až za řidičem. V roce 1934 vstoupila v platnost nová pravidla, jež omezovala suchou hmotnost monopostů na 750 kg, zatímco výběr motorů a paliva byl zcela na volbě konstruktérů. V čele týmu Auto Union stanul rodák z českých Vratislavic Ferdinand Porsche, jehož angažovala nová skupina Auto Union. Ta jak známo vznikla v roce 1932 sloučením krizí zmučených automobilek Audi, DKW, Horch a Wanderer. Porsche zde od března 1933 šéfoval závodnímu oddělení, které sídlilo v rámci Wandererovy továrny ve Cvikově. Pro první ostré nasazení monopostu Type A se podařilo jeho motor naladit na 295 koní při 4 500 ot./min., s nímž ještě v březnu roku 1934 Stuck na Avusu ustanovil rychlostní rekord. 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Auto Union Type B

Při samotném závodu vozy Auto Union připravily pro diváky velkolepou podívanou. Hans Stuck s vozem Type A dosáhl v tréninku průměrné rychlosti 245 km/h a bylo jesné, kdo je zde nejrychlejší. Závod pak probíhal v dešti a nejrychlejším mužem byl Momberger, jenž zajel kolo průměrem 225,8 km/h. V desátém kole měl již Stuck náskok celou minutu před druhým závodníkem v pořadí, pak se však jeho vůz pro poruchu zastavil. V utkání naklonec zvítězily vozy Alfa Romeo s piloty Guyem Mollem a Achillem Varzim, třetí dojel Momberg na Auto Unionu. Pro další sezónu byl připraven model Type B o výkonu 375 koní, v roce 1936 se pak na tratích objevily stroje Type C s výkonem 520 koní, který tomuto monstru uděloval nejvyšší rychlost přes 300 km/h. S ohledem na většinou nezabezpečené přírodní okruhy a úzké pneumatiky nelze než obdivovat odvahu tehdejších závodníků...   

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Auto Union Type C

Během let vývoje zůstal původní koncept zachován. Vidlicový šestnáctiválec spočival uprostřed vozu před zadní nápravou, čímž vozy Auto Union o několi dekád přeředběhly dobu. Zdvihový objem postupně rostl až na hranici šesti litrů. Všech dvaatřicet ventilů bylo ovládáno jediným vačkovým hřídelem v hlavě válců, točivý moment byl ohromný, takže si vozy vystačily s čtyřstupňovou převodovkou. Původní jednodílný klikový hřídel byl záhy nahrazen šroubovanou jednotkou vyvinutou u společnosti Hirth.

Mezi nejslavnější piloty, kteří za volanty stříbrných šípů usedali, patřili Bernd Rosemeyer, Hans Stuck, Hermann Paul Müller, Ernst von Delius, Rudolf Hasse a Achille Varzi. V roce 1938 Porschemu vypršela smlouva a v čele celého šedesátičlenného týmu stanul Robert Eberan von Eberhorst. Až do začátku války byly vozy Auto Union nasazeny v jedenašedesáti okruhových závodech, polovina z nich náležela do seriálu Grand Prix. Odtud si přivezly 24 prvenství, 23 druhých a 17 třetích míst. V letech 1934, 1936 a 1938 se stal tým Auto Union Mistrem Německa. Stříbrné šípy se vyznačovaly péčí o aerodynamiku, efektivním snižováním hmotnosti a výkonnými motory. Tyto rysy jsou ovšem dnešním vozům Audi blízké jen částečně...

Je třetí kolo k něčemu? Test skútru Yamaha Tricity 125

Yamaha Tricity 125

Yamaha Tricity je v podstatě běžný městský skútr, který ale díky své koncepci nabízí řadu výhod. Můžete ho řídit i s běžným béčkem nebo řidičákem A1, nabízí extra porci stability navíc a může ho tak řídit i naprostý začátečník. Navíc, ze semaforů odjedete vždy jako první a ve finále nabízí i nejnižší cenu ze všech tříkolových skútrů.

25.  6.  2017 | Michal Žďárský | 10 příspěvků
Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Na dovolenou si velká část motoristů bere i své bicykly. Pokud je nechcete převážet na střešním nosiči, zbývá řešení v podobě upevnění nosiče na víko zavazadelníku či na tažné zařízení. Švýcarský autoklub otestoval obě varianty na různých modelech.

18.  6.  2017 | Milan Lažanský | 33 příspěvků
Test: VW Golf GTI je i po faceliftu nejlepším hot-hatchem všedních dnů...

Volkswagen Golf GTI (2017)

Nedávný facelift Volkswagenu Golf se dotkl i verze GTI. Vyzkoušeli jsme základní variantu s manuální převodovkou.

15.  6.  2017 | Milan Lažanský | 44 příspěvků