Auto roku 2018 v ČR: Takto hlasovali redaktoři Autorevue.cz

V pětatřicetičlenné porotě ankety Auto toku 2018 byla redakce Autorevue zastoupena Janem Mičkou a Radkem Pecákem. Při příležitosti včerejšího vyhlášení pořadí finálové pětky, kterou s pouze osmnáctibodový odstupem od druhé BMW řady 5 ovládla Škoda Karoq, jsme se rozhodli zveřejnit naše bodové hodnocení. Nejde o nic tajného, protože by výsledky tak či tak časem zveřejnil pořadatel akce, ale jenom pro pořádek.

Jan Mička, vedoucí redakce

V anketě Auto roku v České republice hlasuji od roku 2015. Asi nejtěžší rozhodování bylo minulý rok, kdy se ve finálové pětce sešly tři vlastně stejné automobily – Seat Ateca, Škoda Kodiaq a Volkswagen Tiguan. První SUV od Seatu tehdy v celkovém pořadí skončilo na čtvrtém místě a s přihlédnutím k tomu jsem se letos rozhodoval.

Ateca se vyrábí na stejné lince jako letos favorizovaná Škoda Karoq. Jde v podstatě o to samé auto, tedy alespoň když upustím od rozdílů ve výbavách, nastaveních podvozků a hlavně motorových paletách, jejichž složení souvisí s dobou uvedení každého z vozů na trh. Zatíco Karoq dostal hned od začátku zcela novou patnáctistovku TSI, Ateca na ni zatím čeká. Z její nabídky už ale vypadnul motor 1.4 TSI, jehož je patnáctistovka náhradou, takže částečná benzinová odmlka nebude trvat dlouho.

Karoq je z mého pohledu pohodlnější a lépe odhlučněný než Ateca, zřejmě i proto, že jeho podvozek ladili primárně u nás, zatímco Seat operuje s hláškou Created in Barcelona. Škodovka za příplatek disponuje i variabilními zadními sedadly, což se u podobně zaměřeného auta hodí. Položil jsem si však otázku, jestli je to dost na to, aby v podstatě jedno a to samé auto mohlo meziročně poskočit ze čtvrté příčky na první. Tady je výsledek:

Největší počet bodů ode mě získalo BMW řady 5. Autem roku má být to nejlepší z výběru, a tím pětka jednoznačně je. Je velká, pohodlná, nabitá moderními technologiemi, i když je fakt, že ani nejvýkonnější provedení standardní nabídky, které se opírá o um divize M Performance, vlastně není kdovíjak sportovní. Tak či tak je to nejlepší velký sedan současnosti a potvrzují to nejenom české redakční testy.

S dvoubodovým odstupem skončila Kia Stinger. Za mě jde jednoznačně o korejský útok na prémii, a přestože to na nejlepší zatím nestačí, i tak velký palec nahoru. Perfektně se řídí, není nepohodlná, a šestiválec dodává pořádné grády. Více vám už ale brzo povím v redakčním testu.

O třetím příčku se dělí Insignia s Karoqem (jasně určený musí být pouze vítěz), přičemž zde sehrála velkou roli ekonomika a praktičnost. Poslední místo bere Subaru Impreza. Jezdí sice výborně, ale musíte ho správně pochopit. A pokud se vám to nepodaří, na chuť mu zřejmě nepřijdete. Dvoulitrovou verzi akceptuji, avšak šestnáctistovka, o kterou by u nás měl být větší zájem, mě moc nenadchla.

Radek Pecák, redaktor

Vzhledem ke svému věku (51 let) již hned nedokážu spočítat, kolikrát jsem vlastně byl účastníkem poroty volící tuzemské Auto roku. Nicméně, moje priority při hodnocení aut se nikdy nezměnily. Musí hlavně dobře jezdit. I když je dnes v autech řada asistentů "zachránců", řidič by měl mít v případě krizové situace k dispozici takovou techniku, která mu umožní vyváznout bez jakékoli újmy. Taková auta už ale bohužel dělá jen pár značek. Mezi ně nepochybně patří BMW, a proto jsem novou generaci jeho "pětky" nakonec zařadil na první místo. 

Navíc toto auto, v porovnání s minulou generací, prodělalo znatelný pozitivní vývoj. Vzadu už je konečně místo i pro dospělé a interiér tentokrát vyhoví svojí kvalitou i zpracováním lidem, kteří jsou zvyklí na prémiové výrobky.

Škoda Karoq na druhém místě je vůz kategorie SUV. Je to určitě výborný zástupce této kategorie, kterou obecně v lásce moc nemám a myslím si o ní, že je to pouze móda, kterou emisní předpisy jednou vymažou ze světa.

Na druhou stranu, líbí se mi její podvozek, který je opravdu ideálem na tuzemské silničáři zanedbávané okresky. Vysoké bodové ohodnocení si podle mě zaslouží také za svoji praktičnost, konkrétně za tři samostaná a vyjímatelná sedadla druhé řady (byť jde o příplatkovou výbavu).

Bronzový stupínek jsem přisoudil Opelu Insignia. Už první generace tohoto modelu bylo výborné auto (vždyť se třeba honosilo i titulem Evropské auto roku) a nová verze je zase o poznání lepší. Například už není tak těžkopádná a "přetlačítkovaná". Je to prostorné, solidně jezdící auto, byť s poněkud nevýrazným charakterem.

Subaru Impreza se mi líbí. Design sice nevstoupí do učebnic, ale je solidní. A jak jsem psal v testu, takhle by měl jezdit moderní hatchback. Pokud pojedete už hodně rychle, ale stále ještě předvídavě, vlastně brzdy nebudete potřebovat. Tak rychle a snadno se překlápět z jedné pravé zatáčky do druhé levé žádná jiná běžná verze modelu nižší střední třídy nezvládne. Také interiér už nevypadá, jako by ho přenesli z doby před třiceti lety. Bohužel však imprezu můžete dostat jen se dvěma poměrně málo výkonnými motory a výhradně s převodovkou Lineartronic.

Páté místo zbylo na Kiu Stinger. Je to jednoznačně nejhezčí auto z celé pětice. Šéfdesignér Peter Schreyer už by si podle mě od Korejců zasloužil nejvyšší státní vyznamenání. Jenže interiér není zase až tak skvělý a vrcholná verze se šestiválcem a pohonem všech kol nejezdí zase tak dobře, jak by klasické Gran Turismo mělo. Shodl jsem se na tom po testovací jízdě s kolegou, který patří mezi tuzemskou rallyovou jezdeckou špičku. Je to od této značky nepochybně chvályhodný a vlastně dost zdařilý pokus, jenže konkurence je stále ještě o kousek dále.