S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) | Foto: Vladimír Kadera

S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera
S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera
S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera
S Mitsubishi L200 až na sever Norska (2022) Foto: Vladimír Kadera
26
Fotogalerie

S Mitsubishi L200 až na sever Norska! Kéž bych tohle věděl, než jsem vyrazil na cestu

Chcete se vydat po vlastní ose na Skandinávský poloostrov? Tyto informace vám mohou ušetřit spoustu trápení.

Klasická představa o dovolené mě nebaví a najde se určitě spousta z nás, kteří se mnou budou souhlasit. Tak schválně: vyhradit si jednou za rok čtrnáct dní, kdy se plácneme na pláž u moře a budeme se tvářit, že teď je všechno v pořádku a slaná voda z nás vyplavuje všechen stres, zatímco polemizujeme s ostatními návštěvníky resortu nad tím, že špatně namíchaný drink od brigádníka za deset eur je asi už drahý, je pro nás ta nejčistší forma pekla. Souhlasíte? Tak čtěte dál, tohle je pro vás.

Nebudu tvrdit, že k výše popsané dovolené jednou časem nesklouznu, ale teď je to prostě jinak. Dovolená se má prožít a mělo by být co vyprávět. Proto jsme to letos vzali na druhou stranu. Zatímco v Česku hlásily rosničky tropická vedra a pláže na jihu se plnily, v námi zvolené destinaci se teprve přecházelo ze zimních bund na tlusté svetry. Řeč je samozřejmě o Skandinávském poloostrově, konkrétně o Norsku.

Pevně věřím, že v následujících řádcích najde dostatek hodnotných informací ten, který se na Skandinávský poloostrov chystá poprvé, a zároveň se i něco nového dozví ten, který už zde má něco odjeto. Cestování do těchto končin má totiž svá specifika, ale nakonec se i nám podařilo dorazit k té: „Řece plný ryb až tam na sever.“ Takže kabáty na korbu a jedeme.

Čím jedeme?

S Mitsubishi L200 ve speciální expediční úpravě RockProof Evo2. Základem je klasický pick-up na rámu s naftovým motorem, jenže v tomhle se dá i vařit a ve stanu na střeše dokonce i spát. Vařit a spát v autě ale nepotřebujeme, takže v den odjezdu bereme do rukou nářadí a děláme z expedičního speciálu normální pick-up, ovšem necháváme několik důležitých prvků.

Necháváme třeba uzavřenou nástavbu na korbu, aby se do prostoru vešlo co nejvíce věcí, a také světelnou rampu. Dále jsou důležité pneumatiky. Norsko v podstatě nemá pořádné léto a i v červnu se tam mohou teploty dostat k nule, neobvyklé v tomto období nejsou ani sněhové bouře. Terénní pneumatiky si tak necháme předem měnit za celoroční, konkrétně Nokian RockProof.

Ještě pár slov k samotnému autu. Přestavba zahrnuje podvozek Old Man Emu, kryty podvozku, přední ochranný rám, klasický šnorchl pro nasávání, ochranné boční nášlapy a mimo jiné také kompresor, kterým se ovládá dohušťování pneumatik a také přidaná uzávěrka předního diferenciálu. Takto přestavěné auto stálo jako nové 1,5 milionu, samotný vůz bez úprav pak 903.650 Kč.

Kudy do Norska?

Záleží na tom, do které části Norska se chystáte vydat. Naším cílem byla oblast Steigen, konkrétně Dyping. To znamenalo jet většinu trasy přes Švédsko a vlastně až od Arjeplogu začít směrovat na hranice s Norskem. Dostat se suchou nohou do Švédska možné je, ale z České republiky je to čirý nesmysl. Nejpopulárnější jsou tak trajekty z Německa. Ale jak a který vybrat?

Největšími poskytovateli těchto služeb jsou TT-Line a Stena Line a plavby trvají od čtyř do sedmnácti hodin. My jsme zvolili pro nás nejlepší řešení, nalodit se ve německém Rostocku a vylodit ve švédském Trelleborgu. Trajekty mezi těmito přístavy vyráží třikrát denně a zvolit můžete TT-Line i Stena Line. Pokud nemáte moře rádi a chcete na něm trávit co nejméně času, tak pro vás bude ideální Sassnitz, severovýchodně od Rostocku. S TT-Line odtud poplujete do Trelleborgu čtyři hodiny. Nejdelší plavbu zajišťuje Hansa Destination, z Rostocku vás dopraví až pod Stockholm za 17,5 hodiny.

Aktuálně dělá nejnižší cena pro plavbu čtyř lidí z Rostocku do Trelleborgu 450 eur. Platí to ale pro vůz do výšky dvou metrů a délky 4,7 metru. Od délky 4,7 metru do 6,0 metru je cena vyšší. Do délky jsme se vešli, ale do výšky bychom to v původním stavu auta stěží dali. Také proto proběhlo odmontování stanu na střeše ještě v Česku.

Seznam trajektů Německo - Švédsko
Odkud Kam Čas Společnost Frekvence
Kiel  Gothenburg 14 hodin a 30 minut Stena Line 7x týdně
Rostock  Trelleborg 6 hodin Stena Line 3x denně
Rostock  Trelleborg 6 hodin a 30 minut TT-Line 3x denně
Travemunde Trelleborg 8 hodin TT-Line 3x denně
Sassnitz Trelleborg 4 hodiny a 15 minut Stena Line 14x týdně
Travemunde Malmo 8 hodin a 45 minut Finnlines 18x týdně
Rostock  Nynashamn 17 hodin a 30 minut Hansa Destinations 2x týdně

Vzhůru na sever!

Takže naloženo, odbila desátá večer a nám v půl osmé vyplouvá z Rostocku trajekt. Jdeme na to. Česko slupneme jako malinu a po dvou hodinách za volantem už jedeme po německé dálnici směrem na Drážďany a pak na Berlín. Hororové historky o podvečerní dopravě v Berlíně nám mohou být ukradené, přikradli jsme se od něj pod rouškou noci a prosvištěli ho za pár chvil. L200 jezdí po dálnici skvěle, zadek jsme zatížili batožinou, celoroční pneumatiky příliš nehučí, vzadu je oproti Toyotě Hilux o dost více místa a bez problému držíme tachometrových 140 km/h se spotřebou pod deset litrů. To je na plně naložený expediční pick-up skvělá hodnota, původně jsem počítal se třinácti.

Za Berlínem se krajina začíná rovnat a my jen zdálky pozorujeme blikající světla větrných elektráren, kterých je na severu Německa požehnaně. Nikde nikdo, dálnice jsou naše a krátce před šestou ráno už přijíždíme do Rostocku. Díky skvělé dopravě, že tak brzy. Jako nezkušení ale bloudíme a nemůžeme najít tu správnou bránu. Přístav v Rostocku je obrovský a pod obřími rameny nakládacích jeřábů nám tak nějak dochází, že jsme bránu na trajekt na první dobrou nenašli. Waze ukazuje doprava, Google mapy doleva. Nakonec ale stačilo do Google map napsat přímo název společnosti Stena Line a dorazili jsme do cíle.

Řadíme se za ostatními, kteří už taktéž čekají na vpuštění na trajekt, a čekáme. Rostock se ten den probudil do deštivého rána. Projít se po dlouhé cestě tak nemůžeme a stereotypní bušení kapek do plechové střechy a čelního okna nás všechny uspává. Konečně, skoro na minutu přesně, dorazila mladá němka do budky a otevírala autům závoru výměnou za ukázání palubního lístku a občanského průkazu.

Pak ale další fronta, trajekt teprve připlul a jako první se samozřejmě vykládá. Stojíme a nestíháme zírat. Pracovníci přístavu jezdí s vysokozdvižnými vozíky pro náklad a celý přístav vypadá jako perfektně organizované mraveniště. Konečně, po pár dalších desítkách minut, najíždíme na trajekt. Tady se opravdu nemusíte ničeho bát, doprava na trajektu je skvěle organizovaná a v podstatě není kde zabloudit. Na každém rohu na vás někdo mává a udává směr, kterým máte jet.

Parkujeme a bereme si vše, co budeme následujících šest hodin potřebovat. Tohle je důležité, po vyplutí už totiž dolů k nákladu nemůžete! Rovnou, jako žíznivý k pípě, přiskakuji na recepci a objednávám kajutu. Čtyři stovky na hlavu? Tak o tom žádná, bereme a jdeme spát. Válet se s některými kamioňáky a dobrodruhy po lavičkách vedle bufetu teď fakt nepotřebujeme, čeká nás po vylodění ještě 22 hodin v autě. Dobře si tak promyslete, jaká porce kilometrů vás po vylodění čeká, my příště bereme kajutu rovnou při kupování lístků. Lavička prostě není důstojný odpočinek.

Na trajektu se najíte a bez problému si koupíte pivo. Severské. My jedno bereme, zajdeme se podívat na palubu na vyplutí, ťukáme si na cestu a jdeme rovnou na kajutu. Ta je čistá a má i koupelnu. Není problém se vysprchovat, ale na záchod si dojděte předem. Je jich tu sice dost, ale výpustka je velmi úzká, neměl jsem v ní důvěru. Tuhle naši 243 metrů dlouhou skandinávskou krásku postavila společnost Hyundai Heavy Industries. Jak je ten svět malý. Trajekt zatroubil, motory se daly do pohybu a přes 35.000 koní krmených ropnými destiláty nás rozhoupalo na vlnách.

Pokračování 2 / 3

Cestování ve Švédsku

Vylodění ve Švédsku proběhlo v pořádku, proces je stejně jednoduchý jako nalodění, jen o dost kratší a samozřejmě opačně. Opět se s ostatními auty a kamiony organizovaně přesouváme metr po metru až na pevninu, kde nás navigují ven z přístavu a konečně na hlavní silnici vedoucí na Helsingborg. Zastavujeme u první benzinky a voláme majiteli naší pronajaté chaty ve fjordech, že vyrážíme na cestu. „Teď jsou tři, takže tam budeme zítra na oběd, jo? Tak nashle…“

Skandinávský poloostrov sice odkojil několik mistrů světa v rallye, ale to neznamená, že se zde běžně jezdí jako při rychlostních zkouškách. Je to naopak, švédští řidiči jsou velmi disciplinovaní, jezdí takřka bez výjimek podle předpisů, nechávají si dostatečné rozestupy a zbytečně neriskují. Ani jednou nenastala situace, že by nás někdo ohrozil, udělal nám myšku, tlačil se na nás nebo nás vybržďoval. Jezdit po těchto silnicích je po všech stránkách příjemné.

Dopravní předpisy pro osobní automobily: Švédsko a Norsko
Švédsko
Rychlost v obci 50 km/h
Rychlost mimo obec 70 km/h
Rychlost na dálnici 110 km/h
Tolerance alkoholu 0,2 ‰
Svícení Povinné po celý rok a po celý den
Norsko
Rychlost v obci 50 km/h
Rychlost mimo obec 80 km/h
Rychlost na dálnici 90 km/h
Tolerance alkoholu 0,2 ‰
Svícení Povinné po celý rok a po celý den

Silnice jsou zde hladké a krásné, v žádném případě by vás ale nemělo napadnout vykašlat se na rychlostní limit 110 km/h a valit to rychleji. S místní policií si totiž opravdu zahrávat nechcete, to by vaši peněženku hodně bolelo. Snad až zázrakem jsme zdolali tolik kilometrů bez jediné kontroly. Hlídek jsme ale potkali požehnaně.

Na pořádek dohlíží hlídky, ale i stacionární radary. Určitě v tomto ohledu doporučuji používat aplikaci Waze, která vás na radary, a někdy i na hlídky, upozorní. To kdybyste se náhodou zapomněli a jeli o trochu víc. Pospíchat se nevyplatí ani trochu, pokuty jsou zde extrémně vysoké. Na překročení rychlosti do 10 km/h hrozí pokuta až 2000 SEK (Švédská Koruna), což je 4,6 tisíce korun. Do 1200 SEK lze vybírat pokutu na místě, vyšší částky se řeší poštou. Od 2500 SEK projednává přestupek soud.

Alkohol, byť jen zbytkový, vám také nikdo nepromine. Pokuty za alkohol jsou taktéž vysoké a od určité míry vám hrozí vězení. Dle Global Assistance je zde evidováno již několik českých řidičů uvězněných právě kvůli alkoholu. Takže žádné párty a hlídat si rychlost. Tohle stačí a vaše cestování po Švédsku by se mělo obejít bez komplikací.

Za 1557 km odbočte doleva

Naše trasa vedla z Rostocku přímo na Stockholm. Sice jedeme do Norska, ale tam jsou dálniční poplatky, takže je výhodnější projet Švédsko a pak jen přejet hranice. Ve Švédsku se platí jen mýtné pro vstup do Stockholmu. Nás se to netýká, jen se po okruhu kolem města nasměrujeme na sever a jedeme přes města Hudiksvall,  Ramsele, Dorotea, Vilhelmina, Storuman, Sorsele, Arjeplog. Od poslední zastávky, kde mimochodem automobilky testují svá auta a jsou tu také zážitková střediska pro nadšence pro dovádění ve sněhu, už míříme na Norsko.

Až do Stockholmu si připadáme skoro jako v Německu. Cesta odsýpá a krajina je takřka totožná. Od Stockholmu na sever už se ale krajina rapidně změní. Chodníky vystřídá hlína, sloupy osvětlení stromy a zástavby rodinných domů se změní v rozsáhlé lesy. A když píšu lesy, tak tím myslím, že pojedete třeba patnáct hodin v zeleni, občas narušené malým městečkem. Velmi důležité je střídání řidičů, především v noci, a to nejen kvůli únavě.

Ztráta soustředění je to, co vás tady může dostat. I když vás spíš dostane los. Když jsem ho poprvé viděl naživo, myslel jsem, že před námi běží kůň. Švédská správa silnic udělala pro tato zvířata přechody. Je to jejich teritorium a je tak nutné být k nim na silnicích tolerantní a příliš je nerušit. Někdy potkáte losa samotáře, jindy zase rodinku sobů. Přechody poznáte snadno, uvidíte značku a omezení na 60 km/h. Dodržujte to, však auto vám dokáže dokonale zničit i kanec, co teprve půl tuny vážící (ko)los.

Noc je horší, jakmile padne tma, sníží se samozřejmě viditelnost a dlouhé rovinky se řidičovi začnou po chvíli mstít. Monotónní čáry u silnice se k sobě začnou přibližovat, temné stromy se spolu slévají do nepropustné tmy a daleký horizont se ne a ne blížit. A do toho je stále nutné hlídat velká zvířata. I z toho důvodu jsme na autě nechali LED světelnou rampu, přidaná viditelnost nám byla perfektním pomocníkem a v těchto zemích jde o velmi často viděnou výbavu. Vlastně jsme od Stockholmu na sever snad nepotkali auto bez rampy.

Tankování ve Švédsku je kategorie sama pro sebe. Čím dál na sever, tím řidší je osídlení. Je tak nutné nad tankováním dopředu přemýšlet mnohem více než u nás. Čerpací stanice nebývají přímo u hlavních silnic a je nutné si kousek zajet. Nám dalo L200 na jednu nádrž 700 km, takže třeba už po 400 km to chtělo vědět, kde budeme tankovat. Pro jistotu jsme měli vzadu ještě kanystr s deseti litry nafty, kdyby bylo nejhůř. Klíčové je nenechat tankování na noc, kdy není jisté, které čerpací stanice budou mít otevřeno.

Nejednou se nám totiž stalo, že čerpací stanice byla zavřená a jedna se na Googlu dokonce tvářila, že je otevřená, ale na místě byla jen zašlá budova s mřížemi, ve které byl někdo naposledy očividně tak před pár lety. Mějte tak nějakou zálohu, ideálně si na mapách najít víc čerpacích stanic u sebe a tam směřovat. Českých korun na Švédské neproměňujte zbytečně moc, jen třeba malé množství pro záchranu. Na nás téměř po celém Švédsku koukali s ruličkou bankovek jako na zjevení, jsou prostě zvyklí na karty. Bankovkami samozřejmě platit jde, ale ne úplně všude, některé odlehlejší části mají pouze automaty na tankování.

Nejhustší síť čerpacích stanic mají ve Švédsku společnosti QKQ8 a Shell. Tankování bylo vždy jednou velkou neznámou. Někde se platí v automatu vedle stojanu, jinde zase na přepážce po tankování a někdy před tankováním. Nikdy nebylo jisté, že když přijedeme třeba na Shell, budeme platit tak či onak. Je to prostě různé. Bizarní byla čerpací stanice QKQ8 v Arjeplogu, kde po cestě tam chtěli peníze předem, takže když jsme po cestě zpět do Česka zastavili u stejné stanice, suverénně jsme šli rovnou s platební kartou dovnitř. Byla tam ale jiná pokladní a ta se nám snažila vysvětlit, že se přece platí až po tankování. Prostě bizarní.

Vše výše uvedené se dá jedna ku jedné převést také na Norsko. Tedy tankovat přes den a spoléhat se spíše na platební kartu. Stojany čerpacích stanic jsou totožné s našimi, zelená pistole je pro benzin a černá pro naftu. Norská koruna je 2,49 Kč, Švédská zase 2,30 Kč. Ceny pohonných hmot se v obou zemích pohybují okolo 20 SEK, respektive 20 NOK. Počítejte s tím, že cena za palivo se při cestování na sever těchto zemí vyšplhá nad deset tisíc korun. My jsme tankovali jednou v Česku, jednou v Německu a pak čtyřikrát ve Švédsku.

Pokud se chystáte do stejné oblasti jako my, nebo minimálně do jejího okolí, velmi doporučuji natankovat plnou nádrž v Arjeplogu. Odtud už budete mířit na Norsko a v okolí hraničního přejezdu je osídlení velmi řídké. Od Arjeplogu na hranice s Norskem je to 150 km a hranice je na pohoří, takže z něj ještě musíte sjet dolů do civilizace. Ale to hlavní je, že zhruba 50 km od hranic budete němí krásou okolí. Budete totiž přejíždět přes národní park Saltfjellet a garantuji vám, že si budete připadat jako v kulisách fantasy filmu.

Přejezd hranic mezi Švédskem a Norskem proběhl bez sebemenších obtíží. Na hranicích je velké parkoviště a hlavně hlídači. Ti tam nejsou pro parádu, přes hranice můžete převézt jen určitý počet některých věcí. Alkohol nad 60 % neprojde, běžných lihovin lze jen litr na osobu, vína 1,5 litru a piva dva litry. Zároveň lze mít pouze 200 ks cigaret nebo 250 g tabáku a 200 ks tabákového papíru. Alkohol s obsahem nad 22 % mohou převážet pouze osoby nad 20 let. Zakázáno je převážet brambory, mléčných výrobků a masa pak jen 10 kg. Snad ani není třeba připomínat, že střelné zbraně a exotické ptactvo musíte také nechat doma. Jako zázrakem nás ani jednou nestavěli, ostříží zrak stráží jsme ale cítili ještě dlouho za hranicemi.

No a je to, jsme v oblasti Dyping. Po 2700 kilometrech a více než třiceti hodinách na cestě si podáváme ruku s majitelem námi pronajaté rybářské chaty. Jsme unavení? Tak to si pište! A jak se žije v Norsku? Čisto, uklizeno, vstřícní a usměvaví lidé. Potraviny jsou o něco dražší než u nás, ale není to nic hrozného. Tvrdý alkohol v norském obchodě nekoupíte, jen pivo. Ohledně těchto věcí bych vás ale odkázal na nějaký food/travel blog. Jo a zapamatujte si, že na fjordech není možné nenachytat.

Pokračování 3 / 3

Cesta domů s odstřelem

Poslední den ubytování v deset hodin ráno si ještě naposledy fotím molo a o 43 hodin později parkujeme doma. Proč to trvalo tak dlouho? Cesta zpět se bohužel neobešla bez menší komplikace. Opět jsme si vybrali cestu přes Švédsko po dálnicích a rychlostních silnicích. Dokonce jsme měli obrovskou časovou rezervu. Tak velkou, že vypadalo reálně stihnout trajekt v 7:30, a ne ve 14:30.

Bohužel, přibližně po osmi hodinách cesty, nás aplikace Waze upozornila na objížďku trasy, která nás zdržela o 136 minut. Z kraje pobřeží jsme se tak museli stáhnout do vnitrozemí. Zkoumáním místních informačních materiálů jsme zjistili, že v okolí dálnice probíhaly prevence proti lavinám. Některé zdroje uváděly odstřelování a úpravu terénu, aby měly laviny bezpečně kam dopadat a neohrožovaly provoz.

Tohle byla za celou cestu jediná komplikace, jinak jsme zvládli 5515 kilometrů po pevnině bez sebemenších obtíží. Pro mě osobně to bylo prozatím to nejnáročnější cestování, rozhodně to nedoporučuji řidičům s mokrým řidičákem, nervákům a chronickým závodníkům. Šlo o vytrvalost a bdělost. Nevyhnete se situacím, že v noci celý zbytek posádky spí, vám se zavírají oči, máte hlad a dojezd do cíle ukazuje navigace až druhý den ráno.

Často stavte, střídejte se a dodržujte pitný režim. To je asi to nejmenší, co pro bezpečné cestování na takových vzdálenostech můžete udělat. A zastaví-li vás policie, bylo nám doporučeno říct, že se střídáme po hodině. Tamní hlídači zákona moc dobře vědí, že auto s cizí registrační značkou pojede přes jejich území klidně i celý den a rádi se tak ujišťují o vaší bdělosti.

Pokud jde o Mitsubishi L200, tak celou cestu zvládlo na jedničku, a to se spotřebou 9,3 l/100 km. Opravdu jsme čekali mnohem větší apetit, hodně jsme si však pomohli odinstalováním některých prvků expediční přestavby. Abych to shrnul, tak pro cestování na skandinávský poloostrov doporučuji zajistit místo v trajektu klidně i půl roku dopředu, za volantem se často střídat, nezapomenout na rezervní palivo, zařídit si přídavné světlomety a dodržovat dopravní předpisy. Jo a mimochodem, domů si můžete odvézt 18 kg mražených ryb na hlavu. Filetujte už v Norsku, přiveze domů víc masa. A na kolik to celé vešlo? Včetně ubytování, jídla, pohonných hmot a trajektu se dá vejít do 80.000 Kč. S rybářským vybavením se vejdete do sta.

Mitsubishi L200 RockProof Evo2: Technické údaje
Motor R4
Objem [ccm] 2268
Výkon [kW/ot.min] 110/3500
Točivý moment [N.m/ot.min] 400/1750-2250
Pohotovostní hmotnost [kg] 2110
Zrychlení [s] 11,8
Maximální rychlost [km/h] 171
Délka x šířka x výška [mm] 5305 x 1815 x 1775
Rozvor [mm] 3000

Mitsubishi

Mitsubishi je japonský průmyslový koncern skládají se z mnoha společností různých zaměření. Začal v roce 1870 jako loďařská firma.

Výroba automobilů se u Mitsubishi datuje od roku 1917. Model A byl první japonský sériový automobil.

Mitsubishi Space Star • Mitsubishi Outlander • Mitsubishi ASX • Mitsubishi Eclipse Cross • Mitsubishi  L200

Doporučujeme

Články odjinud