Kapitoly článku:
Cože, jezdit na okreskách?
Jízda v přímce je zajímavá u obou aut, to se dalo čekat už od chvíle, kdy automobilky tyto své rakety představily. R8 přirozeně umí být o trochu působivější, ale to už jsme si také ukázali. Při sprintu na 400 m Jaguar trochu zaostává, přesto budete povětšinou patřit mezi to vůbec nejrychlejší, co se pohybuje v provozu. Zrychlení Audi je regulérně absurdní.
Jenže bylo by trochu smutné, kdybyste si některý z těchto automobilů kupovali pouze kvůli tomu, že umí vystřelit od semaforu ve vyloženě závodním tempu. Jak jsme na tom s prostým potěšením z jízdy? Inu, to je trochu komplikované.
Okresky a snaha využít potenciál těchto aut? To je jako kdybyste se chtěli napít z hasičské hadice. V případě R8 je ta hadice asi tak dvakrát větší než u Jaguaru
Všechny komplikace zde pramení jednoduše ze skutečnosti, že jsou Jaguar i Audi moc rychlá auta. Když jsme třeba testovali obyčejný hatchback RS3, rozhodně jsme si na okreskách nemohli stěžovat na nedostatečnou dynamiku. Když jsme měli šestiválcový F-Type Coupé, ani náhodou nám nechyběl výkon. Teď tu ovšem máme něco, co je podstatně rychlejší a výrazně výkonnější. A já začíná mít pocit, že tohle bude asi podobné, jako kdybych se chtěl napít z hasičské hadice.
Utrhneš ho jenom jednou
Po dvou dnech seznamování jsme se o víkendu s kolegou vyrazili projet na obyčejné okresní silnice. Zejména Audi R8 se u toho tváří, jako kdybyste brali vysoce postavenou manažerku na nákup do vietnamské tržnice. Tohle auto bylo stvořeno pro okruhy. Pro velké závodní okruhy. Ne pro malé, české a mnohdy rozbité okresky. A na výsledku je to znát.
Je to paradox, ale v Audi R8 V10 Plus se na okreskách moc nepobavíte. Tohle auto je se svými schopnostmi tak daleko, že (téměř) není reálné jeho potenciál využít někde jinde, než na velkém závodním okruhu. Cokoliv ostatního vypadá jako nuda
Rozjíždím se pěkně ostře, na jedničku vytočím motor k devíti tisícům, vychutnám si brutální zrychlení a bleskové přeřazení dvouspojkové sedmistupňové převodovky. Desetiválec k tomu zpívá svůj charakteristický, ale trochu moc utlumený doprovod. Přál bych si možnost otočit volume doprava. Letím lesem a přestože jsem přeřadil zatím jen jednou, jasně vnímám, že ta rychlost začíná být opravdu hodně velká.
Přeřadím podruhé. Blíží se zatáčka, takže zpět na dvojku a posadit auto do oblouku. R8 se nehne. Neudělá absolutně vůbec nic. Přisátá na silnici pouze a jenom zatočí tam, kam jste pohnuli volantem. Ještě dlouho před výjezdem zatopíte pod kotlem. V těchto chvílích se občas objeví malinká přetáčivost, občas začne být R8 nedotáčivá, ale téměř vždy zůstane nehnutě ve zvolené stopě. Jako vozík na horské dráze proletí zatáčkou a další rovinku hltá s obrovskou razancí.
Čím více zatáček s Audi R8 projedu, tím více lituji, že nebyla možnost vyrazit na okruh. Ona to totiž je vlastně trochu nuda. R8 je auto, které obětovalo téměř vše jediné věci - časům na okruhu. Tohle nemá být dostupná zábava, tohle má být precizně pilovaná čistá stopa ve strašidelně nepředpisovém tempu. A pokud R8 do takového režimu nevezmete, bude se nudit a vy s ní.
Ano, R8 umí být trochu přetáčivá, ale umí být na druhou stranu také lehce nedotáčivá. Na suchu je ovšem ze všeho nejvíc dost neutrální
Těch pár zatáček, které jsem si troufl proletět s vytočeným motorem, ukázalo, jak obrovským zážitkem musí být držet R8 delší dobu pod krkem a nepovolit desetiválci méně než šest tisíc otáček. V tomhle režimu jde o tak ostré auto, jaké jsem asi nikdy neřídil, jenže na normální okresce takové tempo praktikovat nemůžete. R8 se párkrát nadechne a jede přes 200 km/h.
Průjezdy zatáčkami pak zvládá natolik suverénně, že snadno získáte dojem, jako kdyby vůz nešel utrhnout. Jenže fyzika je neúprosná. Je pravda, že R8 jí vzdoruje přímo brilantně, ale jakmile dojde na suchém povrchu na svůj limit a utrhne se, bude to dost možná to poslední, co na tomhle světě zažijete. Rychlosti, ve kterých se začne přibližovat limitu, jsou strašidelné.
Z auta asi po třiceti kilometrech vystupuji s trochu smíšenými pocity. Je nepochybné, že jde o fantastický stroj, ale zábava z jízdy se tak docela nedostavila. Svým způsobem to je pochopitelné. V době, kdy obyčejný hatchback je schopný dát stovku za 4,5 s, nemají supersporty, aby si udržely svůj status superauta, už moc prostor na další zlepšování. A pokud ano, musí jít daleko za hranu běžného provozu. To přesně je případ Audi. Tohle auto je už prostě pro normální cestování moc rychlé. Ve finále se na okresce přistihnete, že řadíte už u pěti tisíc, protože už tak jedete dost rychle. Jenže tohle tempo zvládá R8 s prstem v nose a dává to patřičně najevo.
