Některé uličky ve vývoji pasivní bezpečnosti se občas ukážou jako slepé. Jako v případě tohoto složitého systému od Audi.
V osmdesátých letech se v rámci luxusního segmentu začaly poprvé masově montovat airbagy. Věc dnes už dávno povinná byla nákladnou položkou vývoje a výroby. Také že například Mercedes se se zkratkou SRS, tedy kombinací pyrotechnického předpínače a airbagu, chlubil samolepkou na zadním okně. Na vozech Audi jste v té době mohli spatřit jinou zkratku, a sice procon-ten, neboli Programmed Contraction and Tension.
Audi byla v té době jedna z posledních německých automobilek, které ještě nepoužívaly airbagy. To proto, že důvěřovalo právě zmíněnému systému. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli, možná vás způsob, jakým funguje, překvapí. Tehdejší Audi měly striktně motor umístěný podélně. Na ten byly převodem namontovány lanovody.
Počítalo se s tím, že při nehodě se vystrčený motor před přední nápravou, natož podélně umístěný, setká s překážkou nejdříve a posune se vzad. Lanka se pak napnou a aktivují předpínač pásů. Ten má za úkol člověka v okamžiku nehody přitáhnout k sedadlu a pomalu jej pouštět, pro zmírnění decelerace. Ba co víc, lana dokonce schovají volant, aby zabránily střetu s řidičovou hlavou.
Se systémem procon-ten se setkáme v automobilech Audi 100, 200, V8, S4 a stejně tak Audi 80 a 90. Systém se přestal dodávat po představení modelů A4 a A8 v roce 1994 a 1997 v případě A6. Tehdy totiž přišla na řadu zcela jiná technika a Audi už se spokojilo s instalováním konvenčních pyrotechnických předpínačů pásů a airbagů.