Audi A7 h-tron quattro je čtyřkolka poháněná palivovými články

13 komentářů

Zelí
20. listopadu • 15:24

Začíná další hon na snílky. Snění o elektroautomobilech je tady sto let, snění o palivových článcích padesát let. Munici s elektrokárama už vystříleli a tak další na řadě jsou palivové články. Zase mají cca 5let o čem psát. Než konečně i poslední jouda v chudé lhotě pochopí, že to je jenom prázdná bouda a přestane si to v blesku číst. Pak to celé zdechne a bude od toho pokoj.

Martin
20. listopadu • 8:51

Hm, sedět v autě obklopen tlakovými nádržemi s vodíkem, to je jistě vyšší level v odvaze. Stačí se podívat, jak dopadl raketoplán Challenger, když se něco s takovou nádrží stane. Už dnes má řada lidí obavy sedět v autě s LPG nebo CNG. Sedět v autě plném vodíku, to bude opravdu něco. Řekl bych, že tudy cesta nevede. To palivo bude muset být nějakým způsobem neutralizováno a pouze v malých dávkách dodávaných do motoru či palivového článku přiváděno do spalovatelného stavu.

Provo
20. listopadu • 9:20

Sedět na nádrži s vodíkem je zhruba stejně bezpečné/nebezpečné jako sedět na ekvivalentní nádrži s benzínem. Když zahoří, tak obě způsobí přibližně stejnou "show", protože obsahují přibližně stejnou energii. Že lidé mohou mít vůči novotám předsudky, o tom žádná, ale to měli proti novinkám vždy.
Na druhou stranu vodík je cesta pro elektroauta na rozdíl od baterek, které ani po sto letech vývoje nedospěly do stádia, kdy by byly schopné nahradit spalovací motor. Hlavní problém vodíku nejsou nádrže v autě (ty jsou naopak výhodou, protože jako u benzínu a nafty dokáží pojmout dostatečné množství energie při zachování malé hmotnosti a objemu), ale otázky jak jej levně vyrábět a distribuovat.

BlackRider
24. listopadu • 14:10

Velkej rozdil je v tom, ze benzin pri normalnim tlaku je kapalina, kdezto vodik je plyn. To znamena, ze se vodik pri uniku mnohem rychleji misi se vzduchem, cimz z horlaviny vznika vybusnina. Ve vysledku nadrz benzinu znici samotny auto a maximalni zapali veci v okoli. Stejny mnozstvi vodiku namychany se vzduchem srovna ulici se zemi.
Ostatne co se stane kdyz unikne trocha plynu vydame casto ve zpravach. A to sou mnohem tezsi a pomaleji horici plyny nez vodik...

Antiautomat
20. listopadu • 15:50

...v tej vodikovej je tej 'energie' podla mna ovela viac. Jednoducho preto, ze sa toho vodika tam zmesti ovela viac a reakcie sa zucastni vsetok ten vodik (v benzine mas kopec dalsieho bordelu, ktory sa reakcie nezucastni) a okrem toho, reakcia vodika s kyslikom je celkom slusne exotermicka....

Vana666
21. listopadu • 10:24

Antiautomat: myslím že tvoje úvaha v případě téhle A7 nefunguje. Vzhledem k faktu že udávají dojezd jen 500 km, bude naopak vodíkové energie v nádrži možná docela málo

Fantomas
20. listopadu • 12:40

Kromě obrovského tlaku je u vodíku problém s únikem. Má tak malé molekuly, že je velice těžké ho někde udržet, vesele uniká těšněními a dokonce i skrz některé materiály. Takže tvoje srovnání s nádrží benzínu není úplně ideální. Navíc únik benzínu poznáš, je vidět i cítit.
No a stejný problém je při dlouhodobém skladování vodíku. Když ho vyrobíš, tak ho pak musíš někde mít. Taková čerpačka pak bude nejspíš vypadat jako protiatomový kryt. A potkat na silnici cisternu plnou vodíku pod tlakem několika stovek atmosfér, to taky nechci.A k autu - ty palivové články musí být dost výkonné, když mají vyrobit 170 kW. Vyrobit tolik energie není jen tak. Nejsou s tím nějaké problémy? Teplota, odolnost proti korozi a já nevím co ještě?

Pajda
20. listopadu • 15:33

Ano s palivovými články jsou také problémy, dokonce bych se nebál je co se týče okolních vlivů přirovnat k elchem. akumulátorům. K robustnosti mají tedy hodně daleko. Nicméně stejně jako u elchem. akumulátorů se je snad podařilo "uspokojivě" vyřešit (rozuměj, dostanou snad také 8let 100tis mil záruku).Hodně dlouho byl problém vyřešit tzv. studený start za mínusových teplot. Pokud vím tak Hyundai Tuscon garantuje provoz do -20°C. Pod touto teplotou buď auto nenastartujete a nebo přijdete o záruku. Také bych se obával opačného extrému, tedy trvalému vyšším teplotám okolí. Při provozu nad 40°C opět přijdete o záruku a u odstaveného vozu očekávám zrychlené stárnutí článku.

Pajda
20. listopadu • 15:48

.. a samozřejmě k tomu stárne i palubní vyrovnávací baterie, bez které vůz jezdit nemůže. Nicméně její výměna by u Tusconu a Mirai asi nebyla tak nákladná. Je tam jen 0,95kWh Li-ion polymer "prcek" o max výkonu 24kW. Toyota zůstala u NiMH a má na palube 1,5kWh takže také více jak 30kW z ní nedostanete.

Provo
20. listopadu • 14:54

Myslím, že karbonové nádrže problém s únikem nemají. Obecně vyrobit tyto auta není žádná velká věda. Obrovská věda a pole velkých problémů je výroba a distribuce vodíku (tam počítám i ty čerpačky, které nebudou ani jednoduché a ani levné).

Vana666
20. listopadu • 13:07

Články nemusí mít výkon 170 kW, na vykrývání špiček tam jsou akumulátory. Z maximální rychlosti 180 kmh bych hádal trvalý výkon článků kolem 60 kW, možná i ještě míň

Fantomas
20. listopadu • 13:20

Jo, asi máš pravdu.

Vana666
20. listopadu • 11:49

Tak jako drobný rozdíl u vodíku bych viděl těch 700 barů tlaku, které bezpochyby případné pyrotechnické efekty ještě zásadně vylepšíAle v článcích o vodíkových autech mi chybí informace o účinnosti palivového článku, možná by to nadšení pak trochu zchladlo

Doporučujeme

Články odjinud