Na podzim, kdy dešťů přibývá, roste i nebezpečí ztráty kontaktu mezi pneumatikou a vozovkou na vysoké vrstvě vody, tedy aquaplaning. Řidič může leccos předvídat a tedy ovlivnit.
Nebezpečí aquaplaningu hrozí většinou v dešti nebo po něm, kdy se na silnici vytvářejí kaluže a dlouhé vodní plochy. Mezi vozovkou a běhouny pneumatik vznikne vodní klín a drážky v běhounu již nestačí vodu odvádět. Pneumatiky nepřiléhají k vozovce a po vrstvě vody začnou klouzat.
Riziko aquaplaningu stoupá, má-li vůz ojeté pneumatiky. Častěji tento jev začíná u předních kol a v případě pohonu předních kol se projevuje náhlým nárůstem otáček motoru a tím, že zmizí jakýkoliv odpor na volantu. To platí o všech vozidlech. Zejména při brzdění pak vozidlo nejde řídit.
Ještě nebezpečnější je, postihne-li aquaplaning zadní kola. Zpočátku totiž necítíte žádný příznak, ale jakmile kola ztratí přilnavost, záď vozu začne klouzat a tlačí se dopředu. Vůz jde okamžitě do smyku a zvládnout jej lze jen velmi obtížně.
Jak si poradit? Držte pevně volant, kola rovně a pusťte pedál plynu. Pokud se vám to podaří, vyšlápněte spojkový pedál. Hlavně nikdy prudce nebrzděte ani nepřidávejte plyn, tím se situace pronikavě zhorší. Pak stačí neztratit hlavu a v klidu vyčkat, až pneumatiky znovu získají kontakt s vozovkou.
Zdroj: BESIP