Ruku na srdce, kdo z nás občas nejel rychle. Rychlost je součástí DNA každého milovníka automobilů, jenže od doby, co byl zaveden bodový systém, se tyto kratochvíle stávají spíše ruskou ruletou o řidičský průkaz. Řešením může být absolutní dodržování vyhlášky, nebo také pořízení antiradaru.
Radarový detektor, kterému se říká zkráceně antiradar, je elektronické zařízení, které dokáže detekovat policejní radary a účinně chránit řidiče před pokutami za rychlost a následným odnětím bodů. Existují dvě skupiny radarových detektorů - aktivní a pasivní, přičemž každý z těchto dvou typů funguje jinak.
Antiradary jsou poměrně kontroverzní téma, protože je obecně známo, že jejich použitím se řidič vyhýbá trestu za vědomé porušení vyhlášky. Narůstá tak počet silničních pirátů, kteří svou rychlostí v úhrnu každý rok způsobí na 40 % všech dopravních nehod. Ovšem i na tuto problematiku existují různé pohledy, především potom z řad lidí, kteří se řízením vozu živí. Kdo by neznal situace, kdy aktivní městští strážníci sedí za křovím a těsně za značkou označující začátek/konec obce měří. A když vám navíc jde o existenci…
Pasivní zařízení
Pasivní antiradary, které jsou u nás v České republice nejrozšířenější, mají pouze informativní charakter. Fungují tak, že v případě, kdy se blížíte ke měřícímu zařízení, přístroj vás akusticky i vizuálně upozorní, že se v blízkosti vozu nachází měřící zařízení. Reakční vzdálenost se odvíjí od kvality používaného antiradaru a vyšších řad se vzdálenost pohybuje v rozmezí 200 - 400 metrů, u těch nejlevnějších jde řádově o desítky metrů. V takovém případě pak samozřejmě musíte být schopni rychle snížit rychlost.
Pasivní antiradary lze rozdělit do dvou skupin - trvale zabudovaných a přenosných.
První varianta má zabudovanou radarovou anténu v přední masce vozidla a uvnitř je instalován ovládací panel a akustický reproduktor. Nenápadné a elegantní řešení se hodí především lidem, kteří jezdí většinu času jedním autem.
Druhou alternativou pasivního antiradaru je takzvané přenosné zařízení, které se umisťuje na čelní sklo vozu, nebo na palubní desku. Toto zařízení se dá velmi lehce demontovat a použít jinde. Další výhodou je jeho finanční nenáročnost. Účinnost ovšem není tak vysoká jako v případě pevně zabudovaných radarů.
Aktivní zařízení
Druhým typem jsou aktivní antiradary. Tato zařízení už dokážou rušit vlny policejních radarů a jsou v přímém rozporu s vyhláškou pro provoz na pozemních komunikacích.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích číslo 361/2000 Sb. je vysloveně nedovoluje.
Paragraf 3 odstavec 4, pojednávající o této problematice, hovoří následovně: „ Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen "antiradar").“
Z výše uvedeného vyplývá, že zařízení, která neovlivňují ani neznemožňují funkci radarů, používat můžete.
Co však rozhodně nesmíte používat, jsou tedy nejen aktivní rušiče, ale také opatření, díky kterým je pozměněna, nebo jinak upravena SPZ. Řeč je o nejrůznějších reflexivních fóliích nebo reflexivních sprejích.
Pokrok se nezastavil
Vývoj probíhá i v oblasti antiradarů a nejnovější trendy jsou takové, že nejrůznější specializované firmy nabízejí zařízení, jež dokážou zmást policejní radary a dokonce i policisty samotné. Vyšší řady takovýchto aktivních rušiček jsou v podstatě neodhalitelné. Policejní zařízení tyto aktivní zařízení evidují jako parkovací asistenty, případně dálkové vysílače otevírání garážových vrat. Jsou tedy multifunkční a kromě skutečného poslání umí velmi efektivně rušit signál policejních radarů – policista tedy na svém přístroji nebude mít hlášenu chybu, na základě čehož by vás jinak nejspíš zastavil.
V případě odhalení aktivních zařízení byla do roku 2011 udělována pokuta až 100 tisíc korun, což už nyní není pravda. Současná situace je taková, že pokud vám aktivní přístroj ve voze najdou, zaplatíte 5 000 - 10 000 Kč.
Pořizovací cena se vždy odvíjí vždy od konkrétního typu a jeho vlastností. Nejlevnější přenosné pasivní antiradary lze pořídit již od necelých 6 tisíc korun, nejdražší laserové rušičky, které už v sobě mají zabudované i GPS a umí monitorovat i stacionární radary měřených úseků, přesahují i 30 tisíc korun.