Nedávno jsem dostal nabídku otestovat antiradar Bel Vector 960, který je podle zapůjčitele ideálním kompromisem mezi cenou a „výkonem“. Je příjemné vědět, že vás taková malá krabička dokáže uchránit od zbytečných pokut.
Kapitoly článku:
Co je antiradar
Antiradar je pasivní přijímací zařízení, které dokáže detekovat blízkost policejního radaru měřícího překročení povolené rychlosti. V Česku je používání antiradaru dovoleno, zatímco v některých okolních zemích nikoliv, namátkou jmenuji např. Rakousko, Švýcarsko nebo Německo. Naopak není problém se Slovenskem, Holandskem, Belgií, Velkou Británií či Maďarskem. Pokud použijete pevný antiradar, tedy zařízení pevně nainstalované do auta, můžete ho používat i v zemích, kde se to nesmí; pevná sada je totiž v podstatě nezjistitelná.
Oproti tomu přenosný antiradar v autě nepřehlédnete, bývá instalován v pravém horním rohu čelního skla, takže policista si ho nevšimne jen tehdy, pokud je slepý. Používání přenosných antiradarů se ve jmenovaných zemích vřele nedoporučuje. Mobilní zařízení má výhodu i v přenosnosti, takže jej můžete umístit do jakéhokoli auta – pokud měníte např. služební za soukromé, je to neocenitelné. I já jsem byl spokojen – vždyť mám každý týden jiné auto. Výhodou mobilního zařízení je rovněž nižší cena.
Co znamená X, K a Ka?
Pro silniční dopravu jsou mezinárodně schválena tři kmitočtová pásma, v nichž radary vysílají. Různé země používají různá pásma, takže pokud budete antiradar používat v cizině, bude nutné změnit jeho nastavení. Vector 960 jsem obdržel již s optimálním nastavením pro ČR, takže jsem nemusel nic měnit; je to běžná praxe, v Česku prodané antiradary jsou již správně nastaveny, takže je pouze nainstalujete do auta a můžete vyrazit.
Nejstarší radarové pásmo se označuje „X“ a používá se už od šedesátých let. Radar zde vysílá na frekvenci 10,525 GHz. Později (polovina sedmdesátých let) se začalo používat pásmo „K“, kdy radar běží na 24,150 GHz. A konečně v osmdesátých letech bylo zavedeno pásmo Ka, které používají i radary policie České republiky; rozsah je 33,4 až 36 GHz. Používá se rovněž zúžené pásmo Ka (Ka Narrow), které má rozsah 34, 34,3 a 34,7 GHz. Testovaný antiradar samozřejmě dokáže pracovat se všemi jmenovanými frekvencemi.
Pokud se s antiradarem blížíte ke zdroji radarového signálu, roste intenzita přijímaného signálu. Jakmile se dostane na úroveň, kterou antiradar dokáže zachytit, začne zařízení pípat (no on je to spíše příšerný řev). Čím více se blížíte k radaru, s tím větší intenzitou radar hlučí. Na displeji se pak ukáže typ přijímaného signálu (X, K, Ka) a síla přijímaného signálu – čím je silnější, tím je radar blíže (logicky). Konkrétně Vector 960 ukazuje světelný sloupek a číslo: nejdelší sloupek a nejvyšší číslo (9) říká, že je radar zatraceně blízko a doporučuje se brzdit.
Policie používá i laser
Kromě klasického radarového signálu dokáže Vector 960 (a samozřejmě i další antiradary) zjistit i laserový měřič rychlosti, který používá systém TTL. Zatímco klasický radar lze bez problému zjistit už dlouho dopředu, laserový paprsek má velmi slabé odrazy, jeho zjištění je tedy problematičtější. Výrobce Vectoru 960 udává, že zařízení dokáže zjistit laser v celém rozsahu 360 stupňů, přičemž citlivost je téměř stejná jak zepředu, tak zezadu. Bohužel citlivost na laser jsem nemohl otestovat, neboť dle všeho policie ČR tento typ měřičů používá jen výjimečně; naopak okolní země mají laserové „pistole“ zcela běžně.
Poznámka: Laserový paprsek je velmi úzký a přesný. Ke zjištění rychlosti vozu mu stačí méně než sekunda. Zatímco na radar jste upozorňování dlouho dopředu, indikace laseru jen na displeji problikne a hned zase zmizí. Laserové poplachy je proto dobré brát vážně a ihned brzdit.
Je rovněž dobré vědět, že schopnost detekovat radar se snižuje ve špatných meteorologických podmínkách (déšť, mlha, sněžení). Někdy je auto schováno za takovou překážkou, kterou signál neprojde; antiradar tudíž detekuje radar na posledních chvíli. Příkladem budiž cca 80. km dálnice D1 směr na Prahu, kde je policejní měřící auto schováno za hromadou hlíny. Zde antiradar zareagoval skutečně až těsně před autem; naštěstí všichni víme, že tam policie pravidelně měří. Schopnost detekovat radar je rovněž snížena tím, že policie může použít pro měření i jiné než schválené frekvence; pak antiradar samozřejmě nebude reagovat.
Ramer-7: evergreen české policie
Česká policie používá téměř výhradně dva typy radarů, a sice Ramer-7 a Ramer-7M (příručka k radaru). Oba vysílají v pásmu Ka Narrow, a sice 34 a 34,3 GHz. Oba typy radarů se liší svým vysílacím výkonem – první má 0,5-2 mW, druhý pak jen 0,3 mW. Čím nižší vysílací výkon, tím ztíženou práci antiradar má a tedy později ho odhalí. Ramer-7 je směrován velmi úzce (úhel jen pět stupňů), což dále ztěžuje jeho odhalení. V okolních zemích se obecně používají lépe odhalitelné radary (starší frekvenční pásma, větší úhel).
Nejčastěji se na silnicích setkáte s radary napevno zabudovanými do neoznačených policejních aut. Ta stojí schována za překážkou (strom, dům) a měří auta, která projedou okolo. Vždy stojí po směru jízdy, dosah radaru bývá uváděn okolo šedesáti metrů; obvykle se ale měří na vzdálenost cca 35 m. Radarový vysílač je zabudován do přední masky, kamera před sedadlem spolujezdce u čelního skla, počítač a řídící panel pak před spolujezdcem. Pokud auto překročí rychlost, počítač nahlásí rychlost a kamera udělá fotečku. Detekce antiradarem proběhne cca 30-80 metrů před stanovištěm.
Občas se používá se i měření z jedoucího auta tam, kde jsou dva pruhy. Policejní auto jede v pravém a měří rychlost okolojedoucích vozidel. Výsledná rychlost je součtem vaší rychlosti vůči policejnímu autu a rychlost policejního auta. Poplach bude vyvolán cca 60 m předtím, než předjedete policejní auto. Policie může za jízdy rovněž změřit auto zezadu – dojede vás a změří. V tomto případě vyvolá antiradar poplach 150-300 metrů předtím, než vás policie dojede. Další formy jsou stacionární radary podél silnic, případně v tunelech a konečně nenápadné přenosné radary schovávané do terénu.