TEST Alpine A110 S (221 kW): Krásná rozlučka s érou, ze které se nám nechce

Sportovní auto na malém půdorysu se spalovacím motorem uprostřed a pohonem zadních kol je pomalu vymírající druh řidičské zábavy, kterou bychom si měli užít, dokud můžeme.
Radosti
Příkladné jízdní vlastnosti
Použitelná každý den
Férová cena
Starosti
Nelze s manuální převodovkou
Minimum odkládacích prostor
9  /10

Lotusy Elise, Exige a Evora tu byly, ctily tradici své značky a odešly. Alfa Romeo 4C tady byla, ctila tradici své značky ve spojení s hi-tech karbonovým skeletem a také odešla. Porsche Cayman tady naštěstí pořád je, stejně tak jako roztomilá Alpine A110, která se navíc od letošního roku oficiálně prodává v České republice. Alpine A110 už má ale jisté, že v příští generaci bude elektromobil. Porsche si nic takového zatím nedovolilo zveřejnit, ale už ukázalo Cayman GT4 ePerformance a víme, že v budoucnu se elektrickému sportovnímu autu tohoto půdorysu nevyhne.

Pravá sportovní auta, která nejsou deriváty konvenčních verzí a mají spalovací motor uprostřed a pohon zadních kol, jsou jednoduše druhem na vymření. Klíče od Alpine A110 jsou tak při přebírání těžší než by asi byly v roce 2017, kdy jsme ještě žili v domnění, že se milovaným sportovním autům snad nemůže nic stát. Alpine A110 se totiž v roce 2017 vrhla do světa, kde všechny výše zmíněné vozy šly koupit jako nové. Dnes už je to jen o Porsche, takže to má Alpine po vstupu na český trh vlastně trochu jednodušší.

A navíc zcela srovnávat celou řadu Porsche 718 a Alpine A110 přímo také není úplně správné. A110 je menší, jen stěží byste do motorového prostoru nacpali čtyřlitrový šestiválec. Je to opravdu malé autoc - jen 4178 mm dlouhá, 1798 mm široká a 1252 mm vysoká hromádka štěstí za 1.490.000 Kč, případně v naší nabroušené verzi S za 1.815.000 Kč. Porsche 718 může stát klidně čtyři miliony a jeho modelové rozpětí je mnohem širší. Srovnání se nehodí se všemi 718.

Důležité okénko do historie

Značka Alpine vznikla v roce 1955, založil ji prodejce vozů Renault a automobilový závodník Jean Rédélé. Za dobu svého působení získala několik významných vítězství v motorsportu, jmenovitě Rally Monte Carlo nebo Le Mans. Nejvýznamnějším vozem její historie bylo kupé A110 z roku 1963, posledním zase Alpine A610, jehož poslední kus sjel z výrobní linky v dubnu roku 1995. Myšlenka znovuzrození značky vyšla na povrch v roce 2007, když Renault plánoval radikálnější sportovní auta. Pak začala divoká jízda.

Automobilka Alpine se vrátí a její první model bude na základech Nissanu GT-R, znělo následně éterem. Plány na znovuzrození automobilky Alpine dáváme k ledu kvůli finanční krizi, znělo hned rok poté. Na stůl se návrat Alpine vrátil až v roce 2011 a následující rok, po konceptu Alpine 110-50, znělo z Renaultu, že oživení značky je už jisté na 50 %. Nakonec se skutečně začalo na projektu pracovat a ještě tentýž rok jsme se dočkali založení podniku Société des Automobiles Alpine Caterham.

Pokud už jste zapomněli, tak je tohle zajímavá připomínka, Renault vzkřísil Alpine a nechal ji spojit s britským výrobcem sporťáků Caterham, dřívějším prodejcem Lotusů 7 a od 70. let dodnes jeho licencovaným výrobcem, konkrétně třetí série. Caterham si od spolupráce sliboval své auto s uzavřenou karoserií. Tahle spolupráce ale neměla dlouhého trvání, po dvou letech oba výrobci rozešli pro neshody kvůli budoucímu směřování vývoje (některé zdroje uvádějí také finanční náročnost), Renault odkoupil 50% podíl Caterhamu a přejmenoval podnik na Société des Automobiles Alpine.

V roce 2016 jsme měli jasno, že se představí malé sportovní kupé s motorem uprostřed a hmotností do 1100 kilogramů. Prozatímní název byl AS1 (Alpine Sport 1). Už tehdy se ale hlásalo z Renaultu, že Alpine nebude jen o jednom kupé, bude potřebovat v modelovém portfoliu také SUV, která už tehdy velmi silně táhla prodeje renomovaných značek. Mluvilo se také o hybridních motorech. Nejdříve to ale konečně chtělo toho konkurenta pro sportovní vozy značek Audi a Porsche, jak vůz přiblížil výkonný prezident Renaultu Bruno Ancelin v roce 2015 časopisu Auto Express.

No a konečně, na ženevském autosalonu roku 2017, mém prvním mimochodem, se Alpine A110 představila veřejnosti jako krásné malé kupé, které vypadalo jako přímý nástupce původního modelu z 60. let. Výroba byla spuštěna v továrně v Dieppe jen krátce poté a milovníci se po mnoha letech dočkali. Mimochodem to bylo v době, kdy na internet začaly unikly první fotografie nového Renaultu Mégane R.S. se zadní nápravou 4Control. Sakra, to byly časy!

Hliník, turbo, pádla

Vůz Alpine A110 si prošel na konci loňského roku faceliftem, který trochu zamíchal výbavami a přidal pár nových prvků, nicméně základy neměnil. Platforma je z hliníku, karoserie bez designových kudrlinek taktéž a ze stejného materiálu je také krytování podvozku, které společně se zadním difuzorem pomohlo aerodynamice auta k tomu, aby mohl být design tak čistý a jednoduchý. Motor je umístěn za prostorem pro posádku napříč před zadní nápravou.

Zavěšení kol má Alpine A110 pomocí dvojitých lichoběžníkových závěsů, tlumiče jsou běžné teleskopické a s vinutými pružinami. My tu ale máme vrcholnou verzi S, což má být ta nejvíce sportovní. Znamená to mimo jiné o 50 procent tužší pružiny a tím pádem i přeladěné tlumiče, také jednou tolik tužší stabilizátory, o 4 mm nižší světlou výšku a přeladěnou geometrii. 18palcová kola mají vynikající pneumatiky Michelin Pilot Sport 4 o rozměru 215/40 R18 vpředu a 245/40 R18 vzadu.

No a teď konečně motor. Je to jednotka z Renaultu Mégane R.S., tedy čtyřválec o objemu 1,8 litru, který je pro verze GT a S naladěný v 6300 otáčkách na výkon 221 kW (300 koní) a od 2400 otáček nabídne 340 N.m točivého momentu. Na auto s hmotností 1109 kilogramů to bohatě stačí k dosažení velmi zajímavých dynamických parametrů, konkrétně ke zrychlení z 0 na 100 km/h za 4,2 sekundy a maximální rychlosti 260 km/h, případně 275 km/h s volitelnou výbavou Kit Aero.

Všechno to jde výhradně na zadní kola, a to bez pomoci samosvorného diferenciálu. Jedinou volbou převodovky je automat, sedmistupňová dvouspojka. Kdo dnes nemá jízdní režimy, jako by snad ani nebyl. Alpine A110 má nyní tři - Normal, Sport a Track. Jejich prací je upravovat chování pedálu plynu, citlivost posilovače řízení, software převodovky, klapku ve výfuku nebo citlivost kontroly trakce, kterou si lze ale tlačítkem na palubní desce zcela vypnout. U eSka brzdíte 320mm kotouči Brembo s oranžovými třmeny.

Známé prostředí

Uvnitř Alpine A110 se budete cítit příjemně, ovšem pouze máte-li atletickou postavu. Sedadla jsou skořepinová a k větším jedincům nebudou úplně vlídná. Za sebe musím pochválit perfektně tvarovanou opěrku a velmi solidní oporu ramen. Vyšší bočnice u stehen byl mohly být trochu tužší, ale fakt to není nic hrozného. Posaz za volantem je fixní, sedadlo se nastavuje šroubováním a na mých 183 centimetrů byla nejnižší poloha sedadla úplně akorát. Sedadlo spolujezdce bylo přišroubované na středovou polohu a bylo to něco úplně jiného, o dost horšího. V autě jsem si najednou připadal vysoko a bylo to, jako kdyby se všechno odehrávalo pode mnou, a ne se mnou.

Pár věcí tady majitelé Renaultů poznají, ať už je to infotainment nebo přepínače pod volantem. Je to tady hezké, takové útulné, nicméně z materiálů i zpracování by měly inženýři Porsche asi osypky. Pro běžného uživatele to ale tak hrozné není a Alpine se hlavně nereprezentuje jako luxusní auto. Vlastně jsem za volantem auta ani neměl čas se zajímat o to, že tenhle kousek plastu by mohl být kvalitnější a že ten tlustý rámeček okolo displeje je něco hrozného. Důležité spíše bylo, že ani na rozbité okresce interiér výrazně nevrzal a veškeré důležité ovládání jsem měl na dosah ruky.

Přihrádky ve dveřích nejsou, schránka před spolujezdcem není moc velká a úložných prostor je poskrovnu. Na druhou stranu vícedenní roadtrip zvládnete i ve dvou, Alpine má vpředu i vzadu kufříky, které jsou tak malé, že se vám v nich ani zavazadlo nebude moc šmrdolit. Vlastně si můžete koupit zavazadlo přesně v rozměrech předního kufru a nechybí na něm ani francouzská trikolóra. To je asi nejlepší řešení. Dokonce se prodávají i ližiny na zadní kufr, abyste mohli další zavazadlo připevnit zvenku, ale vypadá to příšerně.

Z pohledu řidiče si není nač moc stěžovat. Vypnutí funkce start/stop a kontroly trakce, zamknutí vozidla i varovky mají svá tlačítka v jedné rovině pod displejem. Startovní procedura je tak snadná a rychlá. Tlačítko pro sportovní režim je na volantu a jeho delším stisknutím vyvoláte režim na závodní trať. Další tlačítka na volantu jsou dost daleko od věnce na to, abyste si je při dovádění omylem nemačkali. Tohle je třeba velký fail ostrých Volkswagenů, kde si při svižných jízdách zapínám dlaní vyhřívání volantu. Volič převodovky má pouze tlačítka D, N a R. P vyvoláte delším stisknutím N a manuální režim řazení delším stisknutím D. Pak je řazení na vás pomocí pádel, které jsou napevno na sloupku řízení.

Alpine

Značka Alpine vznikla v roce 1955 rukou Jeana Rédélé, syna francouzského dealera automobilky Renault. První vůz, model A106, byl představen téhož roku a během šesti let výroby údajně vzniklo 251 kusů.

Značka slavila úspěchy především v motorsportu, v roce 1996 však zanikla. Podařilo se ji oživit až v roce 2012 konceptem A110-50. Produkční model A110 platí za jeden z nejřidičtějších sportovních vozů druhé dekády jednadvacátého století.

Alpine A110

Diskuze (23) Další článek: Mitsubishi Xpander Cross je pravou definicí crossoveru. Zvládne město i bleskové povodně, takto vypadá po faceliftu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,