Airbag zachraňuje životy již 45 let. Víte, jaké druhy existují?

Tlumí náraz, usměrňuje naše tělo při nehodě, ale také nám může poškodit sluch - takový je airbag, se kterým v roce 1972 přišel Chevrolet Impala.

Airbag je v současných vozech neodmyslitelnou součástí prvků, které mají zachraňovat lidi při případných nehodách. Protože běžně je ukryt pod čalouněním, pojďme si nejprve popsat, jak vlastně funguje:

K rozvinutí airbagu, který je již od okamžiku výroby zakonzervovaný ve své schránce, složí pyrotechnická spoušť. Tento vyvíječ plynu se aktivuje, pokud senzory přetížení a decelerace vyhodnotí situaci jako kritickou.

Po prudkém zahoření patrony vymetou vzniklé plyny airbag ven. Materiál palubní desky, volantu či případně dalších částí interiéru na to mohou, ale i nemusí být připraven. Někdy je třeba vyměnit jen malé části plastů, jindy ale může být znehodnocena celá palubní deska. Taková oprava se samozřejmě může prodražit.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Samotné vystřelení "polštáře" není nic banálního. Výrobci díky naprogramování řídící jednotky, a rovněž celé konstrukci airbagu, dokážou vypočítat jeho dráhu, a také udržet ideální tvar pro ochranu řidiče a všech ostatních pasažerů. 

Akt vystřelení, při kterém vzniká tlaková vlna, je pro naše sluchové ústrojí nebezpečný. Proto například Mercedes-Benz třídy C dokáže při nehodě lehce pootevřít okna, díky čemuž tlak z kabiny může uniknout ven.

Vše začalo za oceánem

Již v roce 1967 se Chrysler prostřednictvím vynálezce Allena Breeda dostává k senzoru pro detekci nárazu, který je pro funkci airbagu nezbytný. Ačkoli v leteckém průmyslu, který je často tím průkopnickým odvětvím, bylo podobné zařízení používáno již od čtyřicátých let dvacátého století, s první zkušební sérií přišel Ford až v roce 1971.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

O sériovém použití lze hovořit až v roce 1972 u vozu Chevrolet Impala. V následujících letech airbag zařadily do příplatkové výbavy i další americké automobilky jako Buick či Cadillac. Prvním evropským výrobcem, který do svých vozů začal airbagy montovat, byl Mercedes-Benz, avšak až v roce 1981 v rámci modelu W126. Němci ovšem jako první spojili nafouknutí airbagu s funkcí předpínače bezpečnostních pásů, což je z dnešního pohledu zcela samozřejmé.

Chrání nás od hlavy až k patě

Vzhledem k náročným bezpečnostním předpisům se již na dnešním trhu velkosériových vozů nesetkáme s autem, které by nebylo vybaveno alespoň jedním, typicky však dvěma čelními airbagy. Pro řidiče ve volantu a pro spolujezdce v palubní desce. Snandardem pak je šest až sedm airbagů, přičemž ten sedmý je kolenní a má zabránit podklouznutí těla řidiče pod pásem.

Pokud bychom u tohoto základního typu airbagů hledali nějaké zvláštnosti, směle se můžeme podívat na francouzský Citroën. Například současná generace modelu C5, která již vyhlíží nástupce, má airbag uložený v pevném středu volantu. Díky tomu drží stále v ideální pozici. Ani spolujezdcův airbag Francouzi ne vždy nechají tam, kde byste jej očekávali. C4 Cactus jej má umístěný ve stropě, díky čemuž může nabídnout praktickou schránku v palubní desce a úsporu při opravách po nehodě.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Boční airbagy mělo poprvé Volvo, konkrétně model 850 v roce 1995. Boční airbagy jsou zpravidla zabudovány v sedačce. Pomáhají udržet tělo v bezpečné pozici a chrání při bočním nárazu.

Klepněte pro větší obrázek

Ještě z minulého tisíciletí pochází airbag hlavový. Jeho premiéru má na svědomí BMW v roce 1998. Hlavové airbagy jsou nejčastěji umístěny na bočním sloupku. Často mívají podlouhlý tvar, díky čemuž se při nehodě rozvinou jako deka po celém boku interiéru. Narozdíl od bočních či kolenních airbagů, které chrání řidičovy nohy před tlakem palubní desky, se udrží nafouknuté déle. Kvůli možným kotrmelcům vozidla totiž musí být schopny svou funkci plnit opakovaně.

Dnes jsou i v pásech, v budoucnu možná i pod autem

Zmíněné typy airbagů jsou v dnešních vozech celkem běžné, avšak existují i druhy, o kterých jste možná ani neslyšeli. Již od roku 2010 montuje Ford do svých vozů airbag v bezpečnostním pásu. "Nafukovací bezpečnostní pás rozloží energii nárazu do pětkrát větší plochy těla než tradiční pás, což vede k menšímu zatížení hrudníku a snižuje riziko nekontrolovatelného pohybu hlavy a krku cestujícího," popisují výhody takového řešení technici americké automobilky.

Toyota pro svůj nejmenší model IQ nabízí zadní airbag, který se při nárazu zezadu rozvine po celém zadní sklu. Lexus pak v odcházející generaci LS v prodloužené verzi vyrábí airbag v přední části sedáku, který má zabránit podklouznutí pasažéra pod bezpečnostním pásem. To pomůže, když se pan ředitel v polohovacím zadním křesle příliš natáhne. Japonci mají na svědomí i mezisedačkový airbag, který od sebe oddělí cestující ve druhé řadě.

Mercedes-Benz v předchozí generaci třídy S na prototypu ukázal také externí airbag pod přední částí auta. Zde však má funkci přídavného tření, které zkracuje brzdnou dráhu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Nezapomíná se ovšem ani na chodce. Kromě pyrotechnického vystřelení kapoty, které jde chodci vstříc, a pomáhá zmenšit následky nehody, k tomu Volvo na svém nejmenším modelu V40 od roku 2012 využívá i airbag. Ve videu níže si můžete prohlédnout, jak funguje.

Motorkáři jsou airbagem chráněni pomocí speciální vesty, která se nafoukne po uvolnění "trhače" připojeném k motocyklu. Z tohoto důvodu je důležité, nezapomenou jej po vysednutí z motocyklu odjistit. Motorkářský airbag dokáže změkčit dopad, chránit zadní část hlavy a udržet motorkářovo tělo pevnější. V současné době jsou na trhu i airbagové bundy.

Klepněte pro větší obrázek

Základem je připoutat se

Připomínat, jak je důležité se v autě připoutat, může znít jako klišé, avšak v souvislosti s airbagy je toto naléhání ještě důležitější. Výrobci airbagů totiž ve výpočtech vystřelování počítají s tím, že člověka nejprve přitáhne předpínač pásů.

Až ten naše tělo pouští vstříc airbagu, který je v té době nafouknutý a svůj tlak postupně upouští. V případě nepřipoutání je nebezpečné i to, že se nám airbag nafoukne například do obličeje, což ústí v nepříjemná poranění i při relativně nízkých rychlostech.

V souvislosti s airbagem spolujezdce je potom třeba myslet na jeho vypnutí při uložení batolete v dětské sedačce ve tvaru vajíčka na přední sedadlo. Učinit tak lze v zámku, do kterého vstrčíte klíček zapalování. Nejčastěji se nachází na boku palubní desky u dveří spolujezdce.

TEST Citroën Spacetourer XL 2.0 BlueHDi: Maximální pohodlí pro sedm

Citroën Spacetourer XL

Citroën v nové generaci svého užitkového vozu změnil partnera a zvelebil osobní verzi. Vyzkoušeli jsme to nejlepší, co nabídne Spacetourer.

dnes | Milan Lažanský | 2 příspěvky
Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Test ojetiny BMW řady 1

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu. Vybírejte ale pečlivě.

19.  11.  2017 | David Rusol | 17 příspěvků
Test Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kia Stonic 1,0 T-GDI

Značka Kia letos zažívá velkou produktovou ofenzívu, což se nakonec projevilo i v počtu nominaci do ankety Světové auto roku. Zcela nový model Stonic má ambice stát se jedním z nejdůležitějších v její nabídce.

16.  11.  2017 | Radek Pecák | 8 příspěvků