Titulky loni hlásaly Corolla je mrtvá, ať žije Auris! Corolla se sice vrátila, ale zájem Čechů už patří Aurisu. Připravili jsme jeho velký naftový test.
Kapitoly článku:
- Proti proudu, V kabině po roce
- Etalon mezi dvoulitry, Naměřená dynamika 2,0 D-4D, Naftová Superstar 1,4 D-4D, Naměřená dynamika 1,4 D-4D
- Hravé pohodlí, Cestovatelské vášně, Cenové války, Technické údaje
- Kompletní fotogalerie Toyota Auris 2.0 D-4D
- Kompletní fotogalerie Toyota Auris 1.4 D-4D
Za loňský rok se prodalo na českém trhu 674 nových Aurisů a 407 kusů Corolly. Letos se Auris vyšvihl ještě více nahoru, Corolla. Celých 23 % produkce pro český trh tvoří naftové motory a nás proto zajímalo, jak se s nimi jezdí. Vyplatí se nafta v Aurisu?
Proti proudu
Design nového Aurisu jsme vám přiblížili již v předchozím testu benzinové čtrnáctistovky, ale vracíme se k němu znovu s odstupem jednoho roku. Toyota vsadila na design menšího Yarisu, který s úspěchem implantovala do Aurisu. Ten je oproti Yarisu dospělejší a působí dojmem mini-MPV.
Přídi Aurisu dominuje usměvavý Toyotí gril přední masky a do boku protažené přední světlomety s čirou optikou. Masivní přední náraník Toyotu dobře ochrání před drobnými ťukanci a krátká kapota opticky tvoří jeden celek s rozměrným čelním sklem.
Bokům japonského hatchbacku sluší buclatost v kombinaci se štíhlým prosklením kabiny. Takovou hravost tvarů dnes nepředvádí ani jindy průkopnický Volkswagen Golf. Rovněž zadní partie Aurisu s projektorovou optikou koncových svítilen a jakoby nakopnutým zadní nárazníkem vypadá báječně.
Sporným detailem jsou páté dveře, jejichž spodní část se zavírá pod spodní hranu koncových svítilen. Vypadá to hezky až do chvíle, kdy si uvědomíme, že si tam vaše dítě může přivřít prsty. Zkrátka oběť designu.
Toyota Auris je rok po svém uvedení stále stejně pěkným představitelem nejoblíbenější evropské třídy automobilů. Hatchbackem bez minulosti, i když pupeční šňůra s Corollou by mohla jeho rodokmen osvětlit mnoho desetiletí nazpět. Důležité je, že se líbí a svým zákazníkům působí radost.
V kabině po roce
Přesně před rokem jsme si stěžovali na tvrdé plasty v kabině. Ve světle nových generací a faceliftů konkurenčních hatchbacků musíme rezignovaně uznat, že tvrdé plasty jsou zřejmě osudem nižší střední třídy.
Po otevření dveří vnímáme dvě dominanty interiéru: jednou je nevšední design středového panelu a druhou bohatě tvarovaná přední sedadla. Obojí působí příjemně a zvyšuje hodnotu vozidla v očích potenciálních zájemců.
Palubní deska vychází z menšího modelu Yaris svým chápáním ergonomie a bohatstvím úložných prostorů. Přístrojový štít ve tvaru dámského pozadí předčí i nejbujnější představy o romantismu japonských konstruktérů, ale vlnovka autu sluší, tak proč ji nevyužít i zde. I když vlnovka přístrojového štítu je spíše stylizovaným pokračováním tubusů jednotlivých ukazatelů.
Tříramenný volant v kůži perfektně padne do ruky, neschází na něm ani ovládání audia. Řidič má po levé straně u dveří držák na nápoje, spolujezdec k tomu navíc dvojici rozměrných úložnžých schrán kopírujících řešení u menšího Yarisu.
Z masivu palubní desky se výrazně vyděluje středový panel nesoucí řadicí páku na podstavci a ruční brzdy ve žlábku. Být tento skvost v kvalitních měkčených plastech, měli bychom Aurise za luxusní MPV. Takto ztrácí body za použité materiály, i když originalita tohoto řešení je neoddiskutovatelná. Jak se ostatně líbí vám? Ostatní prvky středového panelu jsou standardní ukázkou ergonomie Toyoty, vše funguje a je uloženo nadosah řidiči. Uživatelsky jsme proto byli s Aurisem spokojeni.
Přední sedadla jsou pohodlná a ergonomicky předstihují evropskou konkurenci o dvě třídy. Sedáky jsou měkké a boční vedení opěradel nevtíravě pohodlné. Také hlavové opěrky fungují a jsou předsunuty lehce dopředu, tudíž skutečně podpírají i krk, častý zdroj bolesti na dlouhých trasách.
Na zadních sedadlech je překvapivě hodně místa, což je dáno vysokou stavbou kabiny, sedáky nejsou zbytečně nízko a rovněž nárty chodidel cestujících vzadu se pohodlně vejou do škvíry pod předními sedadly. V tomto směru nabízí Auris vzadu o něco více, než jeho veropětí konkurenti, totiž vzdušný prostor i v nižší střední třídě. Lze to také chápat jako nafouknutí koncepce Yarisu.
Sezení vzadu je pohodlné, zvláště hlavové opěrky skutečně podpírají hlavy cestujících a nejsou pouhým doplňkem standardní výbavy jako u mnoha konkurentů, kde si s ergonomií nedělají starosti. I při dvou metrech jsem neměl v Aurisu problém napřímit se při sezení vzadu, tudíž i japonští konstruktéři myslí na vysoké Evropany.
Zavazadlový prostor má základní objem slušných 354 litrů, navíc s dobrou přístupností. Po sklopení zadních sedadel – kdy Toyota nenutí řidiče sklápět i sedáky – se objem zvětší až na 761 litrů. Dost pro chalupářské vášně českých motoristů.
Zavazadlový prostor Toyoty je stejně kulatý jako design Aurisu. Navíc nářadí je ukryto v bocích přístupných přes plastové kryty a pod podlahou se nachází neplnohodnotná rezerva.
Interiér nového Aurisu je přívětivý a prostorný. Více v této třídě nenabízí nikdo a Toyota si zaslouží uznání za mezigenerační skok oproti poslední generaci hatchbacku Corolla ve velikosti prostoru pro cestující na zadních místech.
