Vměšování politiků do automobilového průmyslu či aut obecně není žádný moderní vynález Bruselu, ale vcelku běžná věc doprovázející tyto dopravní prostředky prakticky od jejich počátků. Neznáme však mnoho případů, kdy by konkrétní politik přímo ovlivnil design vozu tak, jako to na počátku 90. let zvládl předseda české vlády.
Tuto poněkud zvláštní epizodu v historii mladoboleslavské automobilky jsme okrajově nakousli při naší nedávné vzpomínce na Fabii, respektive v článku připomínajícím dvacáté výročí od její světové výstavní premiéry. Týkala se první Octavie, a pokud jste předchozí text nečetli, dovolte stručnou rekapitulaci.
Za autory designu první generace Škody Octavia je považován Belgičan Dirk van Braeckel a Brazilec Raul Pires, kteří na počátku roku 1993 na žádost tehdy čerstvě jmenovaného šéfa koncernu VW Fedinanda Piëcha přestoupili z Audi na stylistické oddělení v Mladé Boleslavi.
Pozoruhodné na tom je, že Piëch zařídil jejich přesun z Ingolstadtu do Škody nejen proto, aby oba pánové postupně vytvořili klíčové vizuální základy společné pro následující mladoboleslavské modely, ale nejdříve dostali za úkol co nejrychleji přepracovat projekt vozu nižší střední třídy.
Octavia začala vznikat prakticky okamžitě po vstupu Volkswagenu do Škody, což se stalo v roce 1991. Základem chystané novinky však prozatím nebyla platforma PQ34 (podle dřívější nomenklatury A4) z budoucího Golfu IV, ale starší šasi s kratším rozvorem a označením A3 z Golfu třetí generace.
Tvary tohoto vozu dostal za úkol nakreslit Giorgetto Giugiaro, který se (zdánlivě) překvapivě nechal přemluvit ke třetí spolupráci se Škodou, když se předtím do výroby nedostaly jeho předešlé projekty pro AZNP z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, které známe pod jménem Škoda 720 a 760.
Proč Giugiaro na novou nabídku kývl, není těžké pochopit. Ačkoli předchozí spolupráce s československou automobilkou skončila pro něj (ne jeho vinou) pokaždé krachem, nyní Škodovka částečně patřila Volkswagenu, a to jako záruka stačilo. S Němci měl totiž italský mistr svého řemesla více než korektní vztahy. Vždyť pro ně v sedmdesátých letech navrhl první generaci Passatu, Golfu i sportovní kupé Scirocco.
Giugiaro měl vůz hotový někdy ke konci roku 1992, VW však v tom čase drželo pouze třicet procent akcií Škoda Auto. Zbytek byl prozatím pod kontrolou českého státu. Vedení Volkswagenu se proto rozhodlo předvést chystaný nový produkt zástupcům ČR. Kromě jiného i tehdejšímu předsedovi vlády Václavu Klausovi.
„Když jsme model představili českému premiérovi Václavu Klausovi, byl zmaten,“ vzpomínal později ve svých pamětech Ferdinand Piëch. „Auto podle něj vypadalo na českou značku příliš italsky.“
Už tato situace může na první pohled vypadat docela bizarně. Politik svým subjektivním názorem hodnotí kvalitu práce profesionálů ze zcela jiného oboru. Ještě podivnější ale bylo, že Piëch kritiku Klause nerozporoval. Právě naopak. „Uvědomil jsem si, že má pravdu. Takže jsme pro Octavii, kterou jsme tehdy uvnitř koncernu vnímali jako strategický vůz namířený proti Korejcům, rychle vytvořili nový exteriérový design,“ popsal Piëch následující designérskou rošádu s Braeckelem a Piresem.
Jenže co s italským návrhem? „Giugiarův projekt jsme nechtěli nechat vyhnít, navíc když už byly všechny nástroje potřebné k produkci auta ve výrobě. Takže vůz dostal příď typickou pro Seat a na trh dorazil jako nové Toledo,“ připomněl Ferdinad Piëch anabázi se španělským modelem, který se začal prodávat v roce 1998.
Jak vypadá Octavia první generace i Toledo té druhé, asi všichni víme. Podobnost je tam značná, zcela stejné tyto vozy nicméně nejsou. Co jsme ale dosud nevěděli, bylo to, jak vypadala Škoda od Giugiara ještě předtím, než se změnila v Seat.
Samozřejmě rádi bychom vám ukázali tento návrh ze všech stran a do nejmenších detailů. Každopádně všechno, co máme, je jediná fotografie zachycující hliněný model zaparkovaný pravděpodobně ve vývojovém oddělení Škody.
Kdy byl tento snímek pořízen, vám přesně říci nedokážeme. S ohledem na téměř finální tvary Octavie zachycené na nákresech viditelných na zdích se však zdá, že pochází z doby, kdy designovému oddělení již šéfoval Dirk van Braeckel.
Samotná maketa připomíná Octavii jen velmi vzdáleně (pravé vnější zpětné zrcátko bylo menší u obou aut). Naopak směrovky zasahující do předních blatníků jsou viditelně téměř ty samé, jako se později objevily u Seatu Toledo, a v hrubších rysech sedí také přední nárazník. Pouze tvar přední masky se zdá být zbytečně komplikovaný, a nedostal se dál v žádném provedení.