Toyota Carina E má nejen díky své spolehlivosti pověst vynikajícího vozu. Platí to i dnes, u deset let starého kusu?
Kapitoly článku:
Z ojetých vozů jsme tentokrát vyzkoušeli jedno z nejspolehlivějších aut střední třídy osmdesátých a devadesátých let. Jméno Carina je dnes minulostí, má co říci jako ojetina?
Testovanou Toyotu Carina E nám zapůjčil Autobazar Prachárna z Hradce Králové.
Nejlepší doporučení
V letech 1980 - 1997 vznikaly nejpozoruhodnější japonské vozy střední třídy, Toyota Carina. Špičkový sedan a kombi si vysloužily pověst nejspolehlivějšího vozu střední třídy. Jenže Toyota se stejně jako vloni u Corolly rozhodla i v roce 1997 vyměnit Carinu za novější a lepší Avensis. Tím se její osud uzavřel.
První Carina se světu představila v roce 1980 a jednalo se o kompaktní dvoudvéřový a pětidvéřový hatchback. Jedinou motorizací pod kapotou byla šestnáctistovka o výkonu 55 kW. V roce 1981 přišla na svět karosářská varianta kombi. Teprve v roce 1984 ji doplnila karosářská varianta sedan a pod kapotou se kromě benzinové šestnáctistovky usídlil vznětový dvoulitr bez turba se vstřikováním do předkomůrky.
V roce 1992 došlo k představení zbrusu nové generace, označené již jako Carina E. Pod kapotou se objevily osvědčené motory, automobil disponoval vyspělou technikou a netrpěl prakticky žádnými konstrukčními vadami, pročež si vysloužil uznání německých zkušeben TÜV pro svou minimální poruchovost. V následujícím roce se objevila i verze kombi.
V roce 1996 se Carina E dočkala druhé generace, která ji zaoblila. Z nabídky zmizela šestnáctistovka a naopak v ní přibyl předkomůrkový turbodiesel. Výroba faceliftované Cariny E pokračovala do roku 1998, kdy se představil světu zbrusu nový Avensis. To už je ale úplně jiná písnička. Za Carinou se sice zavřely vody, ae v myslích bývalých i současných majitelů stále zůstává bravurním vozem s minimem technických problémů jako symbol spolehlivosti vozů značky Toyota.
Motorizace pod kapotou Cariny E
Pod kapotou Cariny E se objevil vylepšený čtyřválec o objemu 1 587 ccm, ze kterého poskytoval výkon 85 kW(116 k) při 6 000 ot./min. Největší točivý moment činil 145 Nm při 4 800 ot./min. Základní motor v nabídce plně postačuje i dnes ke svižné jízdě při rozumných palivových nárocích. Tento motor má naše doporučení.
Dalším motorem v nabídce byl čtyřválec o objemu 1 762 ccm. Dává výkon 79 kW (107 k) při 5 600 ot./min, největší točivý moment činí 115 Nm při 2 600 ot./min. Vedle základního motoru se o žádnou pilu nejedná, zato však má paradoxně nižší spotřebu než šestnáctistovka, výrobce dokonce uváděl kombinovanou spotřebu 6,5 l/100 km.
Pod kapotou Cariny E nemůže chybět ani dvoulitr. Čtyřválec o objemu 1 998 ccm poskytuje výkon 98 kW (133 k) při 5 800 ot./min. Největší točivý moment činí 138 Nm při 4 400 ot./min. Dvoulitr si s na dnešní poměry lehkou Carinou doslova hraje, a tak si i vy můžete užívat slušné dynamiky při spotřebě kolem osmi litrů na sto. Komu by ani to nestačilo, může pracně hledat verzi GTi, která ze stejného objemu poskytuje výkon 116 kW (158 k) při 6 400 ot./min. Největší točivý moment činil 186 Nm při 4 000 ot./min.
Nepřeplňovaným vznětovým motorem v nabídce je čtyřválec o objemu 1 975 ccm, který poskytuje výkon 54 kW (73 k) při 4 600 ot./min. Největší točivý moment 132 Nm je posazen k 2 500 ot./min., což slibuje úspornou jízdu kolem 2 000 ot./min. Předkomůrkový diesel není žádný zázrak a tak budete většinou jezdit třetí lidu za 7 l/100 km, zato po technické stránce je bez problémů a snese hodně přes půlmilion kilometrů.
Motory pod kapotou Cariny E si zaslouží uznání za svou spolehlivost a výkony, leckterá evropská automobilka by jimi ani dnes nepohrdla. Nedoporučujeme pouze vzácný diesel a to z toho důvodu, že benzinové motory jsou u tohoto motoru celkově úspornější a poskytují znatelně více jízdní dynamiky.
Přednosti a nedostatky Cariny E
Toyota Carina E, jak již bylo řečeno, patří k nejspolehlivějším vozům na trhu. Může za to technická dokonalost, s jakou Japonci přistupovali ke konstrukci vozu. Poznáte to například i na detailech – v motoru, v kabině, nikde nic nevyluzuje pazvuky, vše sedí, jako by byl vůz vyroben před rokem.
K jednoznačným přednostem patří vnitřní prostornost, i když s dnešními vozy střední třídy se již měřit nemůže. Dále jsou to tiché, výkonné a úsporné motory. Spíše průměrný je podvozek, který lze přirovnat k dnešním korejským sedanům. To neznamená, že by byl špatný, ale na hraně adheze se nepříjemně trhá, zkrátka na závodění to nebude.
K minusům lze počítat nevýrazné vznětové motory a několik technických drobností, které řidiče špatně udržované Cariny E pozlobí. Jaké jsou? U verzí GTi a turbodieselu dochází k propálení těsnění pod hlavou válců, ta u dieselu občas praská. Tamtéž se vyskytuje při nedostatečném servisu problém s prasklým rozvodovým řemenem.
Podvozek si žádá včas nové tlumiče, jinak vás brzy čeká problém s vůlí v táhlech příčného stabilizátoru. Ten se pak dost nepříjemně ozývá při jízdě a zhoršuje chování vozu v limitních situacích.
Výfukové potrubí je vedeno pod rameny zadní nápravy a rádo v těchto místech koroduje. Také je třeba dávat pozor na polní cesty, kde je tato část výfuku okamžitě vystavena vozovce.
Chladicí systém si žádá jednou za pár let kompletní výměnu hadic a případné přetěsnění, na dlouhé cestě by již bylo pozdě. Konečně poslední zrada čeká v dobíjení, u kterého po letech selhává regulátor alternátoru.
Co z toho vyplývá? I Carina E si žádá pravidelný servis, ale pokud ho dodržíte, nezradí vás. Pro nového majitele ojeté Cariny E z toho plyne povinnost výše zmíněné drobnosti začlenit do ceny vozu a nešetřit na nich. Pak získají vynikající vůz, který je odveze na kraj světa.