Roku 1980 se konal 50. ročník autosalonu v Ženevě. Nesl se ve znamení doznívající paniky z druhé ropné krize, ale představil také řadu nových modelů a koncepčních studií. Na ty nejvýznamnější nyní zavzpomínáme.
Kapitoly článku:
Ve znamení snižování spotřeby
Poprvé se v Ženevě konal autosalon na mezinárodní úrovni přesně před 90 lety, tedy v roce 1924, a od té doby jeho tradici přerušila pouze druhá světová válka. Ve druhé polovině dvacátého století se již dávno etabloval jako jedna z nejvýznamnějších akcí svého druhu na světě. V roce 1980 se do Ženevy opět sjeli světoví výrobci, aby představili své nové modely, ale také nejčerstvější výsledky vývoje. Toto ohlédnutí, stejně jako připomínka jiných významných autosalonů historie, nabídne čtenáři podrobnější představu o tom, jaká v té době panovala v Evropě situace.
Rolls-Royce Silver Spirit; ARO s označením 104; nový diesel pro Fiat Ritmo
Ženeva v roce 1980 otevřela brány svého autosalonu jen několik měsíců po Frankfurtském autosalonu 1979 a do značné míry na něj navazovala. Také zde nyní dominoval důraz na snižování spotřeby paliva a provozních nákladů, jenž nahradil do té doby propagovanou doktrínu v podobě bezpečnosti. V roce 1979 totiž došlo k tzv. druhé ropné krizi: omezení exportu ropy z Íránu po tamní islámské revoluci sice nakonec zvýšilo cenu ropy na světových trzích jen o několik procent, ovšem horší byla panika vyvolaná vzpomínkami na první, mimořádně závažnou ropnou krizi z roku 1973.
Tuto paniku navíc úspěšně podporovaly zvěsti o blížícím se vyschnutí světových zásob ropy, což s odstupem času působí poněkud úsměvně. Výsledkem této atmosféry, která se projevila nejsilněji právě na již zmíněném IAA ve Frankfurtu roku 1979, byla skutečnost, že výrobci automobilů vůbec poprvé ve velkém a výrazně prezentovali statistiky průměrných spotřeb svých výrobků a jejich různá srovnání s konkurencí.
Vstřikování i turbomotory
Tyto tlaky však zároveň vedly ke zrychlenému vývoji nových motorů nabízejících nejen optimalizované typy spalovacích prostorů a ventilových rozvodů, ale především k rozmachu vstřikování a počátku odklonu od přípravy směsi klasickými karburátory. Komentátoři své doby správně odhadovali, že alternativní druhy pohonů pro automobily jsou v nedohlednu, a tak je třeba soustředit se na redukci spotřeby těch klasických.
Mezi dalšími novinkami ženevského autosalonu v roce 1980 byly Peugeot 305 Break a modernizovaná verze Saabu 900 Turbo
Motory s karburátory dostávaly různé druhy elektronického řízení, přibývalo také motorů s přeplňováním i počet dieselů, jež se plíživě vkrádaly i do běžných osobních vozů nižších tříd (v Ženevě toho roku slavil premiéru třeba Fiat Ritmo Diesel). V tomto duchu kráčel také Saab, který v Ženevě předvedl nejnovější podobu svého modelu Saab 900 Turbo, jehož přeplňovaný motor disponoval řadou úprav včetně čidla klepání, jež umožňovaly spalovat benzín s oktanovým číslem v širokém rozpětí 91 až 99.
Na ženevském autosalonu v roce 1980 automobilky ukázaly, že konečně začínají bojovat s odporem vzduchu jako dalším prvkem ovlivňujícím spotřebu vozu. Tehdejší automobily se s koeficientem cx pohybovaly průměrně v dosti nelichotivém rozpětí 0,44 až 0,42, ale třeba studie Ford Probe II naznačovala blížící se radikální změny: v následující dekádě klesl odpor vzduchu běžných osobníc aut v průměru takřka o čtvrtinu. Probe II však nebyl jedinou zajímavou studií ženevského autosalonu v roce 1980...