Italský C1 Ariete se systémem řízení palby Turms-T, který využívá i T-72M4 CZ Foto:  Kaminski ,  CC BY-SA 3.0

Italský C1 Ariete se systémem řízení palby Turms-T, který využívá i T-72M4 CZ | Foto: Kaminski, CC BY-SA 3.0

Britský Challenger 2, jehož výroba byla ukončena v roce 2002 Foto:  Cpl Paul (Jabba) Jarvis RLC ,  OGL

Britský Challenger 2, jehož výroba byla ukončena v roce 2002 | Foto: Cpl Paul (Jabba) Jarvis RLC, OGL

AMX Leclerc, i on už se nevyrábí; ze západních typů jde o jeden z nejlehčích tanků Foto:  David Monniaux ,  CC-BY-SA-3.0   

AMX Leclerc, i on už se nevyrábí; ze západních typů jde o jeden z nejlehčích tanků | Foto: David Monniaux, CC-BY-SA-3.0
 

Leopard 2A6 při cvičení Bundeswehru Foto:  Bundeswehr-Fotos ,  CC BY 2.0

Leopard 2A6 při cvičení Bundeswehru | Foto: Bundeswehr-Fotos, CC BY 2.0

Polský Leopard 2A5 Foto:  7th Army Joint Multinational Training Command from Grafenwoehr, Germany ,  CC BY 2.0   

Polský Leopard 2A5 | Foto: 7th Army Joint Multinational Training Command from Grafenwoehr, Germany, CC BY 2.0
 

Modernizovaný Leopard 2A4 singapurské armády; obdobnou modernizací projdou také polské stroje starších verzí Foto:  Limkopi ,  CC BY-SA 3.0

Modernizovaný Leopard 2A4 singapurské armády; obdobnou modernizací projdou také polské stroje starších verzí | Foto: Limkopi, CC BY-SA 3.0

Leopard 2A7 v pouštní kamufláži Foto:  AMB Brescia ,  CC BY 2.0

Leopard 2A7 v pouštní kamufláži | Foto: AMB Brescia, CC BY 2.0

Testovací XM1 Abrams ještě se 105mm kanónem, tyto verze v současné době nikdo nepoužívá Foto:  Eddie McCrossan , Public domain

Testovací XM1 Abrams ještě se 105mm kanónem, tyto verze v současné době nikdo nepoužívá | Foto: Eddie McCrossan, Public domain

M1A2 Abrams americké 3. pěší divize spolu s Leopardem 2A6 dánské 1. tankové skupiny na cvičení v Polsku Foto:  Sgt. Brandon Anderson , Public domain

M1A2 Abrams americké 3. pěší divize spolu s Leopardem 2A6 dánské 1. tankové skupiny na cvičení v Polsku | Foto: Sgt. Brandon Anderson, Public domain

M1A1 s minovým vyorávačem Foto:  United States Armed Forces , Public domain

M1A1 s minovým vyorávačem | Foto: United States Armed Forces, Public domain

M1A1 na cvičení Foal Eagle Foto:  SPC Christina Ann Horne , Public domain

M1A1 na cvičení Foal Eagle | Foto: SPC Christina Ann Horne, Public domain

Tanky Abrams verze M1A1 byly hlavní pozemní bojovou silou během operace Pouštní bouře v roce 1991 Foto:  Defense Imagery , Public domain

Tanky Abrams verze M1A1 byly hlavní pozemní bojovou silou během operace Pouštní bouře v roce 1991 | Foto: Defense Imagery, Public domain

M60 Sabra ve verzi Mk.2 Foto:  Natan Flayer ,  CC BY-SA 3.0

M60 Sabra ve verzi Mk.2 | Foto: Natan Flayer, CC BY-SA 3.0

Poslední modernizace izraelských tanků Magach 7 (původní americké M60A3) se staly předlohou pro modernizační kit Sabra Foto:  Bukvoed ,  CC-BY-SA-3.0

Poslední modernizace izraelských tanků Magach 7 (původní americké M60A3) se staly předlohou pro modernizační kit Sabra | Foto: Bukvoed, CC-BY-SA-3.0

Lehký polský tank PL-01, vyvíjený spíše jako expediční vozidlo Foto:  Ministerstwo Obrony Narodowej

Lehký polský tank PL-01, vyvíjený spíše jako expediční vozidlo | Foto: Ministerstwo Obrony Narodowej

Britský Challenger 2, jehož výroba byla ukončena v roce 2002 Foto:  Cpl Paul (Jabba) Jarvis RLC ,  OGL
AMX Leclerc, i on už se nevyrábí; ze západních typů jde o jeden z nejlehčích tanků Foto:  David Monniaux ,  CC-BY-SA-3.0   
Leopard 2A6 při cvičení Bundeswehru Foto:  Bundeswehr-Fotos ,  CC BY 2.0
Polský Leopard 2A5 Foto:  7th Army Joint Multinational Training Command from Grafenwoehr, Germany ,  CC BY 2.0   
15
Fotogalerie

Už i tanky by mohly jezdit na elektřinu. Může vyřešit problémy dnešních válek

Elektrický pohon by mohl najít další uplatnění. Kdyby na elektřinu jezdily tanky i obrněné transportéry, vyřešila by se řada problémů souvisejících s bezpečností či logistikou.

Hlavní bojové tanky a další obrněná vozidla dohledné budoucnosti by mohly využívat elektrický nebo případně hybridní pohon. Přechod na takové pohonné systémy by vyřešil hned několik problémů, jimž dnes obrněnci čelí. Jednak by odpadly problémy se zajištěním značného množství paliva přímo na bojištích, a také by se podstatně snížilo ohrožení vojáků, kteří dnes zajišťují dopravu paliva pro obrněnce k bojovým liniím.

Tanky a další obrněná vozidla v dnešní době využívají motory na naftu či benzin. Tato často velmi těžká vozidla potřebují pohon nejen na pohyb rozmanitým terénem, časté zrychlování a manévrování, ale také kvůli zajištění energie pro palebné systémy, senzory a systémy podpory pro lidskou posádku. Proto mají tanky nesmírně silné motory, o výkonu až 1500 koňských sil.

Není divu, že takové motory spotřebují spoustu paliva. Vlastně ohromnou spoustu paliva. Obrněná divize US Army s kompletním stavem všech obrněných vozidel může spotřebovat téměř 2 miliony litrů paliva za jediný den. Toto palivo je přitom nutné dopravit do oblasti bojů, obvykle z kontinentálních Spojených států.

K samotným obrněncům pak palivo se značným rizikem rozvážejí nákladní automobily. Aby to nebylo jednoduché, tak například tanky M1A2 Abrams potřebují benzin, zatímco obrněná vozidla M2 Bradley, samohybné houfnice M109 Paladin a další obrněná vozidla mají naftové motory.

Řešením jsou elektrické či hybridní pohony

Přechod na elektrické či hybridní pohony by proto usnadnil život celé armádě. Významně by pokleslo množství palivo, které je nutné dopravit do oblasti bojových operací. Stejně tak by se snížil počet velmi zranitelných konvojů s tímto palivem.

Další výhodou by bylo, že elektrické a hybridní pohonné systémy je snazší vylepšovat a v případě potřeby vyměnit. Celkově by pak byl provoz bojových vozidel levnější, a také šetrnější vůči životnímu prostředí.

Zároveň je jasné, že i elektrické motory potřebují energii, jen v tomto případě energii jiného druhu. Vojáci by mohli používat dieselové generátory, to je ale úplně nezbaví závislosti na fosilním palivu. Další možností jsou vyměnitelné výkonné nabíjecí baterie, nebo polní systémy výroby elektřiny, které by spoléhaly třeba na solární energii, nebo na malé a mobilní jaderné reaktory.

Autor: Stanislav Mihulka

Článek připravila redakce VTM.cz

Doporučujeme

Články odjinud