Kia na trh uvádí třetí generaci svého nejmenšího modelu. Čím dokáže zaujmout a co řidiče může štvát? To jsme zjišťovali v okolí Barcelony.
Nejmenší kia je tu s námi již od roku 2003. Zatímco první a druhá generace představuje na první pohled velký posun, který Korejci v posledních letech zaznamenávají, třetí generace působí spíše jako facelift. Zdání však klame.
Výhradně pětidveřové miniauto stojí na zcela nové platformě budoucího Hyundaie i10. Oproti předchůdci na délku měří stejně, zvětšil se však rozvor kol a zadní převis, na úkor toho předního.
Design exteriéru je agresivnější, přední část se všemi svými prvky snaží o optické rozšíření vozu. Vzadu pak zaujmou hlavně velké LED svítilny. Sportovní vizáž vozu vyniká především ve variantě GT Line. Jak už to u podobných "lajn" bývá, jde jen o vzhled.
Agresivní přední nárazník s aerodynamickými průduchy, čelní maska s červenými nebo matně šedými doplňky či zadní koncovka výfuku ale picantu naživo opravdu sluší. Co víc, zmíněný výfuk si umí při startu i tlumeně zakašlat, byť po rozjetí rozdíl nepoznáte.
Interiér sahá o třídu výš
Zadní cestující pocítí zmíněné zvětšení rozvoru, hodí se i větší zavazadlový prostor s objemem 255 litrů - nejvyšším ve své třídě. Například kolínská trojčata Citroën C1, Peugeot 108 a Toyota Aygo přitom nabízí jen 168 litrů. Žádná kouzla v tom však nejsou. Třetí generace picanta sice větší než předchůdce není, i tak patří mezi největší v A segmentu.
Krom praktičnosti nás interiér zaujal především svým zpracováním. Kvalita materiálů je v rámci třídy na špičkové úrovni. Vybírat si lze z pěti druhů čalounění. Od sportovní červeno černé až po luxusní tmavě modré či hnědé "kožené" sedačky se stylovými barevnými doplňky, které dokážou interiér ozvláštnit.
Ideální pozici za volantem bychom si našli, kdyby šel volant posunout i podélně. Lze tak bohužel činit jen výškově. To je však v interiéru jediná věc, která nás mrzela. Chválit totiž musíme i infotainment se sedmipalcovou obrazovkou. Rychlá jednotka s dobrou odezvou a přehledným ovládáním nabízí i konektivitu s chytrými telefony a parkovací kameru, která je poprvé ve třídě opatřena také dynamickými vodícími čarami.
Na turbo si zatím počkáme
Na první projížďku městskými uličkami volíme základní litrový tříválec. Přestože na volnoběh je jednotka s variabilním časováním ventilů klidná, v nízkých otáčkách se ji při jízdě nelíbí, což dává najevo typickým duněním. To řidiče nutí častěji řadit, což ale díky přesné pětistupňové převodovce s relativně krátkou řadící pákou tolik nevadí.
Spotřeba se s využíváním dynamického potenciálu pohybuje kolem šesti litrů, při normální jízdě to určitě půjde i kolem pěti. Litr je ideální volbou pro městský a příměstský provoz, na horských silničkách a dálnici už však narážíme na výkon 49 kW, kterému nepomáhají ani dlouhé převody.
Stanislav Kolman, Radek Pecák
Kdo chce více kultivovanosti a výkonu, nechť sáhne po čtyřválci o objemu 1,25 litru. Krásně se vytáčí až do šesti tisíc otáček, kde vrcholí výkon 62 kW. Jen jeho zvuk ve vysokých otáčkách připomíná vysavač, podobně jako u všech malých čtyřválců. Tříválcový chraplák paradoxně uchu lahodí více. Co se týče spotřeby, tříválci se vyrovná.
Vrcholná varianta 1.0 T-GDI se 74 kW na mezinárodním představení chyběla. Také zákazníci se jí však dočkají až na konci letošního roku.
Umí pobavit
Jestliže exteriér i interiér působí opravdu dospěle, při jízdě vás dokáže picanto pobavit. Rychlé řízení ale vyžaduje zvyk, převod byl mezigeneračně zkrácen kvůli obratnosti ve městě.
První kilometry tak mohou působit až nervózně, ale jakmile se s picantem seznámíte, přijde rychlé řízení vhod, dodá vozu na mrštnosti a nadšení. Možná i díky vektorování točivého momentu pomocí přibrzďování vnitřních kol přední náprava krásně drží stopu a "čenichá" vrchol zatáčky.
Picanto navíc díky přepracovanému podvozku nenoří přední část při brzdění a příliš se nenaklání. Přitom posádka při přejezdu typických městských nástrah netrpí. Krátké převisy, kola v rozích karoserie a nízká hmotnost samozřejmě znamenají určitou nervozitu, ale pokud uvažujeme v rámci třídy, picanto nabídne slušný komfort. Hluky od motoru a pracujícího podvozku jsou velmi slušně utlumeny, dost jsou ale slyšet hučící pneumatiky.
Má se Rio bát?
Na tiskové konferenci se zástupci automobilky shodli, že chtěli vytvořit o něco serióznější minivůz, možná až se sportovními vlastnostmi. Jedním z důvodů, proč agresivnější vzezření zákazníci A-segmentu údajně preferují, má být vrůstající obliba SUV, vedle kterých prý roztomilé auto lidé řídit nechtějí.
Spolu s větší praktičností se však těmito kroky celý A-segment, v čele s novým picantem, více než kdy jindy posunuje do revíru o třídu větších vozů. Nás potěšilo, že ke skvělému interiéru a praktičnosti u kie nezapomněli ani na zábavné jízdní vlastnosti, které nás na malých vozech vždy přitahovaly.
Na konečný soud počkáme, až vůz prověříme na českých silnicích v plném redakčním testu. Po prvním svezení však můžeme říci, že picanto je na špičce svého segmentu a ukazuje, jak minivozy poslední generace svou každodenní využitelností šlapou na paty malým vozům segmentu B.
Úspěch bude záležet také na skladbě českého ceníku, který zatím nebyl zveřejněn. Víme však základní cenovku, se kterou se bude picanto od května v Česku nabízet. Na billboardech uvidíme cenu 219 980 korun.
Prohlédněte si naši fotogalerii nového Picanta, včetně oficiálních snímků automobilky Kia...
