Volkswagen se pustil do něčeho, s čím zatím neměl mnoho zkušeností. Postavil svůj první terénní pick-up. Jak obstál?
Prvním příspěvkem značky Volkswagen do kategorie terénních pick-upů byl v roce 1989 model Taro. Tehdy automobilka použila podobnou strategii, jako třeba před pár lety koncern PSA, když chtěl nabídnout svým zákazníkům vůz kategorie SUV. Domluvil se s jiným výrobcem, který mu poskytl hotový model, na který byla implantována pouze nová loga. Taro tak nebyl ničím jiným, než přeznačenou Toyotou Hilux.
Na nástupce VW Taro se čekalo více než dvacet let. Automobilka asi dlouhou dobu sbírala odvahu k tomu, aby vyrazila do neznámých vod, které dlouhou dobu ovládají velikáni typu „nezničitelné“ Toyoty Hilux, Fordu Ranger nebo Mitsubishi L200. Všichni jmenovaní mají za sebou velké zkušenosti. Před Volkswagenem tedy stojí nelehký úkol, a sice přesvědčit zákazníky o tom, že Amarok předčí všechny ostatní, i když je obrazně řečeno nezkušený.
Chudá nabídka motorizací
Volkswagen Amarok stojí na poctivém základu žebřinového rámu. Už zde můžeme najít dvě zajímavé vlastnosti. Rám se skládá ze dvou k sobě přišroubovaných částí a uchycení zadních listových per není z boku (jak to je zvykem u konkurence), ale ze spodní strany rámu. K dispozici jsou varianty s jednoduchou a dvojitou kabinou. Ostatní výrobci většinou nabízejí ještě třetí možnost s nouzovými zadními sedačkami (například u Toyoty se jmenuje Extra Cab), tu ale Volkswagen kvůli předpokládanému minimálnímu zájmu vypustil.
Nabídka motorizací zahrnuje na tuzemském trhu dvě varianty naftového dvoulitru TDI s výkonem 122 nebo163 koní. Vyrábí se ještě Amarok 2.0 TSI, tento motor se ale na evropské trhy dodávat nebude. Pohonná jednotka je spojena výhradně s úplně novou šestistupňovou manuální převodovkou. Tato situace se změní ve 45. týdnu letošního roku, kdy bude nahrazena silnější varianta TDI modernější a výkonnější verzí s maximem 180 koní a spolu s ní přijde také osmistupňová samočinná převodovka s původem od Touaregu.
Co se týče pohonu, tak Volkswagen připravil tři možnosti. Základem je pohon zadní nápravy, alternativou je 4Motion Part Time s připojitelnou přední nápravou a 4Motion Full Time se stálým pohonem všech kol a mezinápravovým diferenciálem Torsen, který dělí točivý moment v základním poměru 40/60. Důležité je podotknout, že k posledně jmenovanému nelze doobjednat redukci.
Na silnici nejlepší
O svých kvalitách se nás snažil Amarok přesvědčit během více než hodinové projížďky vojenským prostorem, kde si nevedl vůbec špatně. Světlá výška má velmi slušnou hodnotu 240 mm, přední nájezdový úhel je 28°, zadní 18° (můžete si doobjednat zadní nárazník, pak se toto číslo zvětší na 23°), přechodový úhel má 23° a zdolat lze až půlmetrový brod.
I když všechny nástrahy rozbláceného terénu zvládl nový model na výbornou, troufám si tvrdit, že jeho největší výhoda oproti konkurenci leží někde trochu jinde. Pravda, jen tak něco vás nezastaví, jenže to platí také o konkurenci, která dokáže být v některých ohledech lepší. Tak například Ford Ranger se může ponořit do vody o hloubce 750 mm, Toyota Hilux má oba nájezdové úhly větší a nemusí sundavat nárazník a něco podobného můžeme říci také o Mitsubishi L200.
Jenže Amarok je zcela nově postavené auto. Všichni ostatní jsou konstrukčně více či méně starší, což se nepozná v terénu, ale velmi výrazně se to projeví na silnici. Německá novinka je totiž o dvě třídy pohodlnější, uvnitř vypadá lépe, na zadních sedačkách nabízí civilnější posaz a motory má lépe odhlučněné, zkrátka je z celého segmentu nejblíže automobilům třídy SUV. Jak známo, počet lidí, kteří si kupují pick-up jenom proto, že v něm vidí právě stylové SUV, roste.
Jak už jsem napsal, v terénu se Amarok neztratí. Nechybí elektroničtí asistenti usnadňující jízdu, redukce, uzávěrka zadního diferenciálu, ocelový kryt pod motorem a v rámci dalších příplatků také další terénní úpravy (kryt převodovky a nádrže, různé terénní pneumatiky apod.). Velmi působivé jsou jízdy se zařazenou redukcí (2,72 / 1), kdy vůz dokáže i do většího stoupání sám šplhat na volnoběh.
Uveze eropaletu
Amarok má ještě jednu výhodu. Na korbu lze naložit standardní europaletu. U jiných zástupců segmentu terénních pick-upů to kvůli podběhům možné není. Německý pick-up v tomto bodě těží právě z výše zmíněného zavěšení zadní nápravy. Výrobce také nabízí komfortní zadní listové pružiny nebo verzi Heavy Duty. Nejvíce toho uveze provedení Single Cab 4x2 osazená tvrdšími pery. Na ni pak můžete naložit až 1,26 tuny nákladu.
Podle prvních dojmů je Amarok povedený a v terénu schopný automobil. Konkurence se mu mimo silnice vyrovná (někteří ho i předčí), na silnici díky moderní konstrukci ale s přehledem vyhrává. Dlužno dodat, že zatím vyhrává. Ještě letos přijde nový Ford Ranger a Mazda BT-50, což nebudou snadní soupeři ani pro německého “obrovského vlka“ (překlad názvu Amarok).
Cena nejdostupnějšího Volkswagenu Amarok začíná na 619 975 Kč za základní Single Cab 4x2 2.0 TDI (122 k). Na opačném konci nabídky stojí Double Cab 4Motion BiTDI (163 k) Highline za 866 610 Kč.
