Budoucnost podle Volva: žádné dopravní nehody

Volvo zůstalo věrno zemi svého původu a dalo si správný socialistický závazek - za jedenáct let by žádný cestující v novém voze Volvo neměl být usmrcen ani zraněn. „Nula je pro nás jedinou alternativou,“ říká Jan Ivarsson, vedoucí pro bezpečnostní strategii ve společnosti Volvo Cars.

Pokud bychom sledovali havárii letadla, byla by to katastrofa, kterou bychom si navždy zapamatovali. Pokud však projíždíme kolem dopravní nehody, při které byl někdo zraněn nebo dokonce usmrcen, mohou někteří lidé jako hlavní problém vnímat především vzniklou dopravní zácpu. Tento přístup, v rámci kterého jsou dopravní nehody běžnou součástí našich každodenních životů, chce Volvo změnit. Dá se bez nadsázky říci, že práce na dosažení tohoto cíle je součástí úsilí společnosti Volvo v oblasti bezpečnosti již od jejího založení v roce 1927. Cílem totiž vždy bylo, aby každý nový model automobilu Volvo byl bezpečnější než jeho předchůdce.

Zatímco dosud ale Volva pouze chránily řidiče před následky jeho chyb, nyní už budou raději sama řídit. A to je dosti zásadní změna strategie...

Testování systému automatického brzdění, který prý rozezná chodce a zbaví vás kontroly nad vozem, pokud uzná, že spějete k jeho sražení

„V posledních letech se naše pozornost přesunula od ochrany k prevenci a v této oblasti zaznamenáváme neustálý pokrok. Nové technologie ve vozech Volvo, jako je systém upozornění na nebezpečí kolize s funkcí automatického brzdění či systém City Safety, dokážou řidiče v obtížných situacích varovat a mohou mu pomoci nehodu odvrátit, nebo alespoň zmírnit její následky. Naše statistiky ukazují, že se nám od 60. let podařilo snížit počet závažných poranění přibližně o 50 procent,“ říká Jan Ivarsson.

Strategie společnosti Volvo vychází z širšího pohledu na bezpečnost, než je obvyklé soustředění se na samotné nehody, a stanovila tyto skupiny:

Normální jízda - řidič má všechny potřebné informace a věnuje se situaci v provozu.

Konflikt - technologie pomáhá řidiči při řešení obtížné situace.

Předcházení - pokud řidič nereaguje, automobil automaticky zasáhne s cílem předejít nehodě.

Redukce škod - bezpečnostní systémy vozidla pomáhají snižovat energii nárazu s cílem minimalizovat dopad na posádku.

Po nehodě - automobil automaticky přivolá pomoc a usnadní záchranné práce.

Inteligentní výstražné a brzdné technologie

Moderní vozy Volvo mohou být vybaveny celou řadou technologií, které detekují potenciální nebezpečí a pomohou řidiči vyřešit je - buď tím, že ho na riziko upozorní, nebo automatickým zásahem a brzděním. „Pokud vyvinete automatický systém, musíte zajistit, aby jeho použitím nevznikaly nebezpečnější situace než ty, kterým se snažíte zabránit. Není složité docílit toho, aby automobil automaticky zabrzdil. Problém spočívá v tom, aby věděl, kdy přesně musí zabrzdit. Technologie detekce musí být spolehlivá,“ říká Jan Ivarsson.

Přístup Volva je tak nesporně korektní, problém ale je v jeho naplnění. Podobných aktivních systémů pro předcházení nehodám vznikla již celá řada od banálního brzdového asistenta až po všemožné pre-crash systémy prémiových značek. Všechny dosud existující ale stále selhávají ve správné detekci nebezpečné situace a „nereakce” či neadekvátní reakce řidiče a zasahují do řízení proti řidičově vůli. Jen si vzpomeňte, kolikrát vám „přišlápl” brzdu brzdový asistent, když jste se žádné problematické situaci ani zdaleka neblížili. I sofisitkovanější systémy se dnes projevují stejně, žádný není stoprocentní. A zde více než kde jinde platí, že než systém, který jednou jedinkrát špatně vyhodnotí situaci, čímž vás může riziku spíše vystavit nežli naopak, raději systém žádný.

Zkoušky soustavy přímo zasahující do řízení vozu

„Mluvící“ automobily

V budoucnu musí být automobily schopny komunikovat a vyměňovat informace nejen s infrastrukturou, ale také mezi sebou navzájem. V zásadě bude Volvo budoucnosti schopno „hovořit", neboli komunikovat s protijedoucím vozidlem: „Hrozí, že ty a já se spolu za okamžik srazíme. Pokud naši řidiči nezareagují, budeme muset něco udělat. Musíme se navzájem vyhnout.“

Hlavním úkolem, který naplnění tohoto scénáře umožní, je nalézt společný jazyk pro takovou komunikaci. Vozy Volvo budou muset být schopny komunikovat s vozidly jiných značek a všechna vozidla musí být schopna si navzájem vyměňovat informace s dopravní infrastrukturou. "Věříme, že klíčem k vyřešení tohoto problému je použití systémů, které jsou již dostupné pro jiné účely. Vzduch kolem nás je již nabit komunikací, většinou určenou pro usnadnění různých činností nebo pro zábavu. Rozšíření stávající architektury o komunikaci, která se týká bezpečnosti provozu, představuje mnohem smysluplnější cestu, než jakou by byla snaha o vynalezení a schválení zcela nového „jazyka“ pro komunikaci v prostředí dopravy,“ říká Jan Ivarsson.

  
Jan Ivarsson / Výzkumné středisko Volva, Torslanda

Reakce vozu na sekundární projevy řidiče

Volvo se účastní také evropského projektu euroFOT (Field Operational Tests). Přibližně 100 vozů Volvo V70 a XC70 je vybaveno technologií, která sleduje chování řidičů. Cílem je získat více informací o způsobu, jakým lidé reagují na složité dopravní situace. Automobily jsou vybaveny kamerami, které zaznamenávají pohyby hlavy a očí řidičů, a dalšími zařízeními pro záznam dat, jež shromažďují informace z bezpečnostních prvků vozidla. Další kamery pak zaznamenávají prostor v zorném poli řidiče. Signály a videozáznamy jsou ukládány na pevný disk a vědci s jejich pomocí mohou následně analyzovat vzory pohybů hlavy a očí řidiče.

„To nám pomáhá k lepšímu pochopení interakce mezi řidičem, vozidlem a dopravním prostředím. Rozhraní mezi člověkem a strojem (označované zkratkou HMI) představuje jednu z hlavních oblastí našeho výzkumu. Všechny přístroje a funkce musí být snadno srozumitelné a použitelné. Je velmi důležité, aby nové informace a pomocné technologie v našich automobilech byly správným způsobem navrhovány a koordinovány. Informace musí řidiči pomáhat, aniž by přitom snižovala jeho pozornost,“ říká Jan Ivarsson a dodává: „Před několika lety jsme představili funkci pro správu základních informací IDIS, která například dokáže pozdržet příchozí telefonát v situacích, které od řidiče vyžadují plné soustředění. Naším cílem je tuto technologii vylepšit tak, aby byla schopna informace spravovat v závislosti na mnoha různých dopravních situacích.“

  


Snaha Volva je jistě zajímavá a v některých aspektech nepsorně prospěšná, cíl „budoucnost bez nehod” ale nehodnotíme realisticky, ani kladně. Pro nás, pro které se auta stala něčím více než jen dopravním prostředkem, jsou důležité i jiné kvality vozů a těm tato strategie šlape po krku.

Volvo ale není jediné, které kráčí podobným směrem a zdá se, že aktivní řidiče nic pěkného v budoucnosti nečeká. Jestliže se dnes perete s automatem, ABS, ESP, brzdovým asistentem nebo třeba automatickým rozsvěcováním dálkových světel a dalšími, mnohdy nevypínatelnými pomocníky, připravte se na nejhorší...