Yaris Hybrid by se měl stát novým černým koněm Toyoty v souboji s úhlavními protivníky v třídě malých vozů. A zdá se, že pro to má všechny předpoklady. Vstupuje do příznivé doby. Na hybridy už dnes nikdo nekouká jako na raritu, naopak si je kupuje stále více lidí.
Třeba Toyota jich dosud prodala čtyři miliony. Přibližně 15 procent automobilů této značky prodaných letos po celém světě pohání plně hybridní pohon.
V Japonsku to začalo, tam se stal Prius nejprodávanějším autem, a dnes už válcuje světové trhy. V průběhu prvního kvartálu letošního roku se Prius stal nejžádanějším vozem světa (prodaných 257 000 ks), čímž se dostal před Toyotu Corollu (253 000), s odstupem na třetím respektive čtvrtém místě následují Ford Focus (232 000) a Volkswagen Golf (185 000).
Zajímavá cena
Yaris, nejmenší hybrid Toyoty, pohání soustava HSD (Hybrid Synergy Drive). A hned na úvod musím říci, že vstupuje na trh s cenou, která překvapí. Začíná na 359 900 korunách za vůz s výbavou Active, za vyšší výbavu Style se platí 399 900 korun.
V „české“ Toyotě mu tedy přisoudili cenu srovnatelnou s klasickým Yarisem. Tím zřejmě vzali vítr z plachet mnoha kritikům až dosud drahých hybridních technologií.
Emise nikoho nezajímají (v Česku)
Vůz produkuje jen minimum emisí, pouze 79 g/km (je nejlepší v segmentu B). Ale to bohužel u nás nikoho nijak zvlášť moc zajímat nebude. Pořád ještě patříme mezi „rozvojovky“, kde na strunu zvanou životní prostředí „nehrajeme“.
Zde je pro zajímavost seznam zemí, v nichž však bude nový Yaris Hybrid král. Které staví systém zdanění na množství emisí CO2 - Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Norsko, Francie, Belgie, Velká Británie, Španělsko, Irsko, Řecko, Německo, Švédsko, Slovinsko, Rumunsko…
Ano, dokonce už i Rumunsko!
Za málo…
Další velkou výhodou vozu je průměrná spotřeba. Na udávaných 3,5 l/100 km jsem se nedostal ani ve „zpomaleném filmu“ dopravy v Amsterdamu, ale 4,4 l/100 km bylo velmi slušných. Kdybych však chtěl jezdit za méně, na Toyotou proklamovaný údaj bych se dostal. Jenže to bych asi zdržoval i tak dosti zklidněnou dopravu v nizozemském městě.
Zásluhu na nízké spotřebě měl systém, který byl původně vyvinut pro hybridní modely Prius a Auris. Ovšem zatímco oba tyto vozy používají motor o obsahu 1,8 l, tak Yaris využívá zásadně přepracovaný zážehový čtyřválec 1,5 VVT-i. (Zhruba 70 % komponent motoru je zcela nových nebo přepracovaných.) Motor má výkon 74 koní (55kW) a točivý moment 111 Nm.
Maximální systémový výkon celé hybridní soustavy je 74 kW/100 k.
Plně hybridní soustava pohonu ho spojuje s lehčím a menším synchronním elektromotorem s permanentním magnetem a výkonem 45 kW a točivým momentem 169 Nm.
Hlavně pijánko
Na rozdíl od Priusu, který se občas na silnici chová jankovitě při překonávání výmolů, tak Yaris Hybrid se řídil velmi dobře. V okolí Amsterdamu jsem sice neměl šanci vyzkoušet jeho odolnost proti dírám v silnicích (tam prostě žádné nebyly), ale třeba příčné zpomalovací pruhy překonával s nadhledem.
Ovládání vozu bylo také dobré, zásluhu na tom mělo rychlé a přesné řízení. Ovšem jedním dechem musím říci, že na Fiestu neměl. Hlavně mi chyběla silnější „odezva“.
Ve městě auto nemělo chybu. V zácpách, při popojíždění, kličkování v uličkách, při jízdě na okresních silničkách, kde máte o z obou stran vyznačené pruhy, na nichž se „proháněli“ cyklisté a běžci, tam všude se cítil jako ryba ve vodě.
Hybridní modelová řada Toyoty se rozrostla na pět modelů: k Aurisu Hybridu, Priusu, Priusu+ a Priusu Plug-in Hybridu přibyl Yaris Hybrid.
Ovšem když jsem se chtěl rozjet rychleji na dálnici či na nějaké delší rovince, na okresní silničce, tak s tím vůz zápolil. Motor ve vysokých otáčkách vyluzoval nepříjemný, hodně divný zvuk. (Podobný problém měl i Prius, tam se vše podařilo postupem času vyladit.)
A dosti dlouho také trvalo, než automatická převodovka „shodila“ převodový stupeň a „zařadila“ vyšší.
Yaris se ale jinak choval poměrně čile. Zrychloval z „nuly na sto“ za 11.8 sekundy. Maximální rychlost 165 km/h jsem z pochopitelných důvodů nevyzkoušel. Asi bych za ni byl v ospalém Nizozemsku zastřelen.
Menší baterie, více místa
Na rozdíl od Aurisu byl Yaris navržený už jako hybridní model. Takže co se týkalo zavazadlového prostoru, byl na tom velmi dobře. Nabízel plnohodnotných 286 litrů, tedy stejně jako model se standardním pohonem. Menší a lehčí baterie se totiž podařilo umístit pod zadní sedadla.
Co se týkalo designu, tak mi nikdy nepřipadal výjimečný a znovu jsem si to v Amsterodamu potvrdil. Nevyčníval, představoval dobrý průměr.
Nový vůz nicméně doznal lehkých stylistických změn. A to jak v interiéru, tak v exteriéru. Dostal nápadnější tvář. Měl větší spodní část lichoběžníkové masky chladiče. Horní část masky chladiče pak byla štíhlejší a lemovaly ji štíhlé světlomety.
U dalšího vylepšení si vypomůžu s tiskovou informací Toyoty (lépe bych to nenapsal): Pouze u verze Yaris Hybrid najdeme u projektorových světlometů chromové lemování v místě „obočí“ se světlovodem LED světel pro denní svícení.
Na zádi pak bylo nové třetí brzdové světlo z LED diod, sdružená světla s čirou optikou, přičemž koncová a brzdová světla (opět z LED diod) použily grafiku navrženou speciálně pro nový Yaris Hybrid.
Uvnitř vozu mě pak zaujalo modré štepování a nové budíky. To docela pomohlo pozdvihnout úroveň jinak nevýrazného interiéru.
Skrytý trumf
A na závěr jsem si nechal žolíka, s kterým by nový vůz mohl zabodovat hlavně u žen. Yaris Hybrid byl vybaven výhradně bezestupňovou převodovkou CVT. Neplatí se za ni ani koruna navíc. A to u obou výbav…
Slabina. Stačil lehký dotyk s vozidlem při parkování a už jsem si vezl malý šrám... Vůz do města by měl být asi chráněn lépe.