Legendární kopřivnický dvanáctiválec byl poslední oficiálním automobilem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.
V den oslav výročí vzniku Československé republiky a na pozadí citelně aktuálnějších politických změn si krátce připomeňme poslední automobil prvního československého prezidenta. Luxusní landaulet Tatra 80 převzala v červnu roku 1935 tehdejší Správa domu presidenta republiky, takže v oficiálních záznamech v archivech Hradu se toho o něm mnoho nedozvíme.
Tatra 80, kterou používal T. G. Masaryk, v roce 2007 ve vídeňském technickém muzeu v rámci výstavy Králové chromu
Zatímco do té doby TGM používaná limuzína Škoda – Hispano Suiza byla majetkem Kanceláře presidenta republiky, Tatra byla evidována jako soukromý vůz s poznávací značkou P 24 284. Značka P 1 se na něm objevila až později a po válce tento unikát přešel do sbírek dnešního NTM. Model Tatra 80 byl spolu s typem Walter Royale jediným osobním dvanáctiválcem, kterým se mohl pochlubit meziválečný československý automobilový průmysl.
Dominantním prvkem tohoto velkého cestovního vozu byl právě jeho pohonný agregát v podobě zážehového vidlicového dvanáctiválce s řadami svírajícími úhel 65 stupňů a spodovými rozvody (SV). Z objemu 5 990 ccm dosahoval výkonu 120 koní (88 kW), oproti ve třicátých letech v Kopřivnici dominující doktríně měl kapalinové chlazení a robustnímu vozu s konvenčním řešením podvozku umožňoval dosáhnout rychlosti až 140 km/h při průměrné spotřebě přes 50 l/100 km.
Tatra 80 a její impozantní dvanáctiválcové srdce
Oproti soudobému konkurenčnímu modelu Walter Royale, jenž vzniknul zřejmě jen ve třech exemplářích, se odhaduje počet vyrobených vozů řady Tatra 80 na 22. Na motor navazovala čtyřstupňová, manuálně řazená převodovka přenášející točivý moment motoru na kola zadní nápravy a vozy byly dodávány v celé škále různých, vesměs zakázkových karoseriích.
Masarykův vůz, který TGM používal až do své smrti, tedy jen dva roky, čekal spletitý osud. Během druhé světové války byl tento automobil ukrýván nejprve v garážích Hradu a později na zámku v Lánech, kam byl také přidělen po skončení války.