Avantgardní sedan a později i kombi patří k velkým úspěchům francouzské značky. Byl moderní, komfortní a skvěle řiditelný.
Než se pustíte do čtení, dovolíme si stejně jako u nedávného článku o historii Fordu Mondeo upozornit na bohatý obrazový materiál, který se nám podařilo vyhrabat z všemožných archivů. Letité fotografie jsme pro vás v rámci možností digitálně zrestaurovali a díky nim se můžete pokochat vývojem designu Xantie od prvních návrhů.
Práce na nástupci modelu BX začaly v roce 1987 pod označením Projet (projekt) X s cílem navázat na něj použitím tradiční francouzské techniky ve formě hydropneumatického odpružení a využít také některé vřele přijaté rysy staršího modelu, navrženého studiem Bertone. Ten u BX stavěl na konceptech Reliant FW11 a Volvo Tundra, které se v době svého vzniku na konci 70. let vyznačovaly velmi futuristickým designem. Jak se ukázalo, ty byly aktuální i začátkem let osmdesátých, kdy šlo BX na trh a jejich prvky jsme mohli spatřit i u chystané Xantie.
Ta vznikala na základě tří poměrně odlišných návrhů, první zpracoval přímo Citroën ve Vélizy, druhý oddělení v rámci PSA a třetí již prověřené studio Bertone. Právě poslední jmenovaný se stal předlohou pro finální design, který byl dílem Daniela Abramsona. Ten se během své čtyřiadvacet let dlouhé kariéry u Citroënu postaral například o BX Sport a Rally, větší XM, první C5 a C6 nebo obecné návrhy veleúspěšného Berlinga.
Výsledný vzhled si bral za vzor jisté prvky manažerského modelu XM, který šel na trh v roce 1989, zároveň se vyvaroval chyb menšího hatchbacku ZX, který schytal kritiku za ordinérní vzhled a absenci typicky francouzské jiskry. V galerii se můžete podívat i na zajímavý návrh Xantie Coupé, který nesl nápadně podobné rysy, jako pozdější Peugeot 406 Coupé.
Také po stránce interiéru existovaly tři návrhy, v nichž jsme našli velmi rozdílné prvky – například volant s jedním ramenem, klasickou kapličku přístrojového štítu nebo informační displej na středovém panelu. Nakonec zvítězila (byť s úpravami) palubní deska opět od Bertone s linkou nad budíky a středem desky, která poté strmě padala okolo rozdílně velkých výdechů klimatizace směrem ke středovému tunelu na straně spolujezdce.
Označení Xantia vychází z názvu zbytků města Xanthos v současném Turecku, které patří na seznam chráněných památek UNESCO. Slovo „Xanthos“ má v řečtině významy blonďatý, zlatovlasý a podobně. Vůz se představil veřejnosti na 36. autosalonu v Ženevě v roce 1993, kdy byl také zvolen nejkrásnějším automobilem roku. Při vstupu na trh si zákazník mohl vybírat z benzinových čtyřválců 1.8 a 2.0 s osmiventilovou či šestnáctiventilovou technikou, naftu zastupovaly motory 1.9D a Turbo D. V nabídce se v roce 1994 objevila zážehová šestnáctistovka, logo Citroënu se přesunulo z kapoty na čelní mřížku a bylo možné objednat airbag řidiče. V roce 1995 se objevuje přeplňovaný benzinový motor 2.0i-TCT, turbodiesel s objemem 2,1 litru a také o 22 centimetrů delší kombi Break.
Od začátku roku 1997 je Xantia k dostání s motorem 3.0 V6 (ES9J4) o výkonu 140 kW (190 k) a 267 Nm, točivého momentu, z nichž bylo 88 procent k dispozici již ve 2000 otáčkách za minutu díky variabilní geometrii sacího potrubí. Na samotném konci roku přichází důkladný facelift (X2), který přináší adaptivní automatickou převodovku AL4, řízenou systémem fuzzy logic, automatické stěrače, imobilizér a nový modernější design, díky němuž vůz na délku narostl o osm centimetrů.
V roce 1999 přichází na scénu Common Railové diesely HDi. V září roku 2000 se na autosalonu v Paříži představuje nástupce Xantie, model C5. Výroba ve Francii končí a doprodávají se skladové zásoby, vůz ale žije dál v Íránu, kde je montován ještě dalších deset let.
Jedním z taháků Xantie bylo její odpružení. To bylo již v základu hydropneumatické s pěti měchy (u výbav X a SX), mohlo ale dostat také lepší systém Hydractive II se sedmi měchy, řízené elektronikou. Od poloviny roku 1993 se objevuje systém SC.MAC (Systems Citroën de Maintien de l’Assiette Constant), který k oběma typům odpružení přidával další dva měchy pro udržení světlé výšky i při delší odstávce. Později přišel systém Activa celkem s deseti měchy, které dokonale eliminovaly naklánění. Pro něj byly vyvinuty i speciální pneumatiky Michelin.
Xantia s odpružením Activa dodnes drží rekord v rychlosti zvládnutí losího testu dle standardizované metodiky – 85 km/h. Drží jej od roku 1999, zatím nejvíce se k němu s 84 km/h přiblížil Nissan Qashqai DIG-T 160 v roce 2019, třetí pozici drží s 83 km/h Audi R8 V10 plus společně s McLarenem 675 LT. Více o odpružení Xantie se dozvíte v tomto našem starším článku.