Větší neznamená automaticky bezpečnější. Zatímco Kia si může za výsledky Sorenta mnout ruce, konstruktéři Jeepu Grand Cherokee a Fordu Explorer se musejí rozpačitě škrabat za uchem.
Zatímco evropské nárazové testy Euro NCAP v posledních letech koukaly hlavně na nálepky s bezpečnostní výstrahou, povinné montáže elektronických asistentů či výstražná zvuková znamení, při nehodě skutečně důležitá pasivní bezpečnosti stagnovala. Dospělo to dokonce tak daleko, že některé automobilky vyvíjely své vozy především tak, aby obstály při pár známých normovaných střetech s překážkou, dále ale už neřešily, jestli auto uspěje i v jiných situacích.
Že tomu tak skutečně je, potvrdily v roce 2012 nové čelní nárazové testy amerického institutu IIHS (Insurance Institute for Highway Safety) s pětadvacetiprocentním odsazením ze strany řidiče, které měly simulovat neopatrné předjíždění, kdy šofér přehlédne protijedoucí auto. Právě tato metodika svého času odhalila, jak značné mají automobily rezervy.
Čekali byste, že se v Euro NCAP zamyslí a začnou auta testovat podobně náročnějším způsobem? My ano, ale nestalo se zhola nic. Bruselská zkušebna nadále posílá auta na překážky se čtyřicetiprocentním překrytím a momentálně se zabývá především tím, jestli systémy automatického brzdění zvládnou kromě chodců detekovat také cyklisty. Tím nechceme říci, že jde o hloupost, akorát nás poněkud zaráží ty priority.
Aby se pasivní bezpečnost aut posunula opět kamsi vpřed, musel zase jednou přijít s nápadem již zmiňovaný institut IIHS. Jeho lidé během několika let zjistili, že se výrobci skutečně poučili a přepracovali konstrukci tak, aby jejich auta v aktualizovaných testech obstála. Vloni si ale všimli, že některé značky zanedbaly konstrukci na straně spolujezdce, a právě o tom je i nejnovější várka amerických nárazových testů.
Pokud bychom měli výsledky osmi zkoušených aut shrnout do stručné věty, výtečně obstála nejnovější Kia Sorento a špatně nedopadl ani Atlas od VW. Korejské SUV, prodávané také na českém trhu, nejenže dostalo nejvyšší možný rating „Dobrý“, ale získalo od institutu ocenění „Top Safety Pick+“. Zkušební komisaři při ohledání auta zjistili, že v oblasti nohou došlo k nejmenšímu průniku konstrukčních prvků do interiéru, když se jednotlivé díly posunuly o pouhých deset centimetrů.
Na opačném konci osmi testovaných SUV skončil Ford Explorer. Průnik do kabiny ve spodní části zavěšení pravých dveří dosáhl 38 centimetrů, u horního pantu a palubní desky to pak bylo 33 centimetrů. Práh dveří se ke spolujezdci přiblížil o více než 15 centimetrů a měření prokázalo „vysokou pravděpodobnost zranění v oblasti pravé části beder při skutečné nehodě o podobném průběhu, stejně jako možnost poranění levé dolní končetiny“.
Ford na tyto a rovněž předchozí nelichotivé výsledky na straně řidiče již zareagoval. Explorer momentálně přepracovává a říká, že modernizovaná varianta ochrání patřičným způsobem posádku na předních sedadlech z obou stran.
O moc lépe nedopadl ani Jeep Grand Cherokee. Maximální naměřený průnik ve spodní části zavěšení pravých dveří činil přes 25 centimetrů, ještě horší ale bylo, co se stalo s hlavou testovací figuríny. Senzory zaznamenaly tvrdý náraz na palubní desku i skrz vystřelený airbag a poté, protože se okenní airbag vůbec nenafoukl a pootevřely se dveře, se hlava prudce odrazila zcela mimo prostor auta. Snímače pak následně ukázaly, že by s velkou pravděpodobností došlo i k poranění pravé nohy.
Další zkoušená auta dopadla o něco lépe, ani jejich výsledky ale nebyly ideální. Hlava zkušební figuríny v Hondě Pilot signalizovala po částečném nárazu na palubní desku možné poranění, nicméně celkové hodnocení auta bylo akceptovatelné, stejně jako v případě Toyoty Highlander a Nissanu Pathfinder.
GMC Acadia, Volkswagen Atlas a zmiňovaná Kia Sorento dostaly nejvyšší rating, ačkoli v případě amerického SUV to nebylo bez ztráty kytičky. Hlava figuríny sklouzla po pravé části nafouknutého airbagu a tím zůstala zranitelná při možném kontaktu s dalšími panely interiéru.