Japonská automobilka chce přivést autonomní auta na trh do roku 2020, ale my jsme v několika takových jeli už dnes.
Jedeme ve vyznačeném jízdním pruhu rychlostí asi padesát kilometrů v hodině podél řady zaparkovaných aut a konverzujeme, když přímo před námi náhle vstoupí do vozovky chodec. Za velkým SUV nebyl vůbec vidět. Auto bleskurychle provede vyhýbací manévr a spořádaně se vrátí do svého pruhu. Muž za volantem přitom po celou dobu doslova nehnul prstem.
Autonomní Leaf využívá mj. kamery ve zpětných zrcátkách; inženýr Takeši Mitamura
Elektromobil Nissan Leaf, ve kterém sedíme, patří k nemnoha existujícím prototypům autonomních vozů, ve kterých se z řidiče stává jen další z cestujících. Japonská automobilka chce dostat tuto technologii na trh nejpozději do roku 2020. Prototypy, do kterých jsme usedli na akci Nissan 360 v Kalifornii, by zatím v provozu neobstály. To, co nám předvedly na uměle vyznačených trasách v prostoru bývalé letecké základny El Toro, ale bylo i tak nesmírně působivé. Z videa můžete mít jiný dojem, jenže širokoúhlý záběr mobilního telefonu zkresluje – překážka vypadá vzdálenější, než opravdu je.
Nissan měl na místě nachystané dva druhy prostředí s různými typickými scénáři: město a dálnici. „Systém autonomní jízdy využívá čtveřice kamer, které už nabízíme v rámci systému Around View,“ řekl nám inženýr Takeši Mitamura. „K tomu máme pátou kameru ve zpětném zrcátku a sadu laserových senzorů, které sledují prostor okolo vozu.“
Prototypy v simulovaném městském prostředí potřebují vědět, kudy mají jet. Proto je řídící software vybaven dvourozměrnou mapou tras. GPS navigaci ovšem nepoužívá. Systém sleduje vodorovné i svislé dopravní značení a porovnává ho s daty uloženými v databázi. Hloupý rozhodně není.
Leaf, ve kterém jsme seděli, dokázal přijet na křižovatku s dopravní značkou Stůj – dej přednost v jízdě, zastavit a opět se rozjet. Na jiném místě dal přednost autu přijíždějícímu po hlavní. Prototypy totiž sledují okolní provoz a prostřednictvím laseru měří i rychlost jednotlivých vozidel, takže vědí, kdy je nutné zastavit. Na rozdíl od živého řidiče si autonomní Leaf nikdy neřekne „To stihnu“. A také nikdy nezapomene dát blinkr...
Za pěti černými obdélníky okolo vozu se skrývají laserové snímače
V další fázi demonstrační jízdy – Leaf se celou dobu pohyboval ve vymezeném prostoru bez zásahu řidiče – jsme viděli, jak prototyp dokáže objet auto stojící v jeho jízdním pruhu. Pokud se ale v protisměru blíží jiný vůz, Leaf vyhodnotí jeho rychlost a v případě potřeby před překážkou zastaví. „Lasery monitorují i sousední jízdní pruh pro případ, že by nás jiné vozidlo právě předjíždělo,“ doplnil Mitamura.
Demonstrace simulující jízdu po dálnici nebyla možná tak působivá, ale o to měla blíž k realizaci. „Dálnice je totiž nejjednoduší a můžeme ji dovést do výroby nejdříve,“ říká japonský technik. Systémy pro samočinné udržování v jízdním pruhu, zachovávání odstupu od vpředu jedoucího vozidla a rozpoznávání dopravních značek nabízí celá řada automobilek už dnes. Leaf, ve kterém jsme seděli, ale umí víc.
Když řidič zapne blinkr, auto poslušně přejede do vedlejšího pruhu. Samozřejmě se předtím přesvědčí, zda je v něm volno. Dokáže na dálnici najet a zase ji opustit. A díky funkci dodržování bočního odstupu pro něj není problém ani zúžení do jednoho pruhu, například v místě dopravního omezení. Podstatné je, že k jízdě po dálnici vůz vůbec nepotřebuje mapové podklady. Stačí mu vodorovné a svislé značení.
Sám si najde místo k zaparkování
Velmi praktickou funkcí s nadějí na relativně brzkou výrobu je autonomní parkování. Nejde o pouhé zajetí do řady, to zvládne i C-MAX mojí ženy. Majitel Leafu, zde zosobněný jedním z techniků, prostě vystoupí, zmáčkne tlačítko na dálkovém ovladači a jde si po svých. Leaf, ve kterém sedíme, odbočí na parkoviště, dá přednost jednomu SUV, které právě vyjíždí, a pak zacouvá na jeho místo. Napoprvé se to nepovede úplně hladce. Auto během manévru zastaví a technici ho musí resetovat stiskem tlačítka, ale je to přece prototyp. „Prozatím máme nasimulované nekryté parkoviště u nákupního centra, jakých jsou tady v Americe mraky,“ říká Mitamura. Obdobným způsobem lze auto opět zavolat.
Kamery a lasery jen snímají data. Jádrem systému je výkonné digitální zpracování obrazu a zejména mnohaletá práce týmu talentovaných programátorů, kteří krok za krokem převádějí scénáře z reálného světa do algoritmů. V aktuálním stadiu vývoje má systém řadu omezení a v reálném provozu ho zatím nasadit nelze. Mitamura ochotně přiznává, že za špatného počasí nefunguje (optické senzory přestanou vidět) a v neznámém městě by se nevyznal. Nissan ale věří, že během příštích šesti let dokáže tyto problémy vyřešit.
A ten chodec na začátku? Samozřejmě nebyl živý, šlo o figurínu na pojezdu. Tak moc zase Nissan své nové technologii nevěří. Zatím...
Náklady na cestu a pobyt redaktora hradí Nissan Česká republika.
Nové technologie Nissan rozšiřují schopnosti systému Safety Shield