Píše se rok 1996, léto je v plném proudu a nejlepším autem Škody, které vás odveze k vodě, je bezpochyby žlutá Felicia Fun. Good times…
Kdybyste ještě za „totáče“ prohlásili, že se Škoda v budoucnu rozhodne vyrábět žlutý pick-up pro volný čas, který bude vypadat jako ideální auto pro surfaře Steva z Kalifornie, nejspíše by vás zavřeli do blázince. Úplně neprávem, nutno podotknout. Co se mohlo zdát jako šílený nápad, dostalo na začátku 90. let jasné obrysy reality.
Škoda Felicia Fun je dodnes jedno z nejpraštěnějších aut, které česká značka kdy vyrobila a nabízela veřejnosti. Po boku klasického hatchbacku, kombi a užitkového pick-upu vypadala „fanka“ spíše jako koncept, a právě díky tomu si ji mnoho lidí oblíbilo. Něco podobného nebylo na našich silnicích k vidění a kromě vysloužilých škodovek 110R a Rapidů jste v rámci domácí značky mnoho „zábavy“ nenašli.
Zábavu jste totiž ani najít neměli, Škoda zprvu vůbec neplánovala Felicii Fun prodávat na našem trhu a její zaměření se tehdy zcela vymykalo směřování mladoboleslavské automobilky. Původní myšlenka zábavné felicie pro volný čas měla fungovat hlavně jako nástroj k propagaci značky na trzích jižní Evropy – Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko, jednoduše tam, kde je často slunečno a k moři to není daleko.
Jak už samozřejmě víme, tento plán se škodovce nepodařil úplně na sto procent a nakonec se vedení v Mladé Boleslavi rozhodlo, že porevoluční uvolněná doba devadesátek vlastně nahrává uvedení modelu pro volný čas i v Česku. Felicia Fun se tak začala prodávat rovněž u nás, načež ochuzeno nebylo ani Německo či Velká Británie.
Začalo se u Favoritu
Nápad uvést pestrobarevný pick-up, který doslova vybízí k nahození surfového prkna na jeho korbu, však začal už dříve s Favoritem, přesněji vzácným prototypem 781 Tremp z roku 1989, a dále i Škodou Pick-up, která z Favoritu vycházela.
V roce 1993 předvedla Škoda dvojici prototypů Favorit Fun (žluto-bílý a fialovo-zelený), přičemž jeden z nich se dokonce ukázal na autosalonu ve Frankfurtu. Jelikož zbrusu nový model Felicia přišel rok poté, tohle zábavné „fáčko“ můžeme chápat jako předzvěst sériově vyráběné Felicie Fun.
Favorit Fun měl zvýšený podvozek, nástavce prahů a lemů blatníků, trubkový nárazník na přídi, ochranný rám na korbě, a stejně jako později uvedla i Felicia Fun, už tenkrát se ukázalo i „simply clever“ řešení posuvné zadní stěny, díky níž jste z původně dvoumístného pick-upu udělali čtyřmístný.
Designéři se pak vyřádili jak na exteriéru, tak na interiéru. Auto zaplavily kontrastní barvy, čistě devadesátkové polepy karoserie a uvnitř jste našli modrou kůži na volantu, řadicí páce i madlu ruční brzdy, zatímco budíky měly žluté pozadí. Žlutobílý prototyp Favoritu Fun dostal na střechu přirozeně surfovací prkno, nechybělo střešní okno nebo lednička umístěná na ložné ploše.
Žlutá je dobrá
Jakmile se Škodě nápad rozležel v hlavě, rozhodla se úpravy provedené na favoritu aplikovat na felicii, jejíž produkce už byla v roce 1995 naplno rozjetá. Vznikly první prototypy „fanky“ a sériová výroba mohla v říjnu ve Vrchlabí směle začít. Opět byl základem normální dvoumístný užitkový pick-up, který dostal řadu originálních dílů a řešení.
Felicia Fun je samozřejmě nepřehlédnutelná díky své žluté karoserii a unikátnímu bodykitu, který byl svým plastovým nárazníkem mnohem bezpečnější pro chodce a celkově lépe padl do designu Felicie, na rozdíl od trubkového nárazníku u Favoritu Fun.
V takzvaném „oplastování“ se pokračovalo dále u blatníků, prahů, zadního nárazníku, ochranného rámu za kabinou, hran korby a na zádi se objevil i maličký plastový „spoiler“. Zatímco žlutá barva karoserie byla jediným možným odstínem Felicie Fun, plastový bodykit si mohli zájemci vybrat ve trojici barev. K mání byla žlutá, oranžová a zelená.
Dominantním odstínem v interiéru však byla opět žlutá. Žluté byly částečně potahy sedaček, výplně dveří, věnec volantu, řadička, madlo ruční brzdy a pozadí budíků přístrojové desky. Žlutá byla všude, a to v kontrastu s tradičně šedivými plasty uvnitř. Ve Felicii Fun jste se neschovali v davu, i standardní 13palcová kola byla žlutá, jak jinak.
Dvě nebo čtyři místa
Party trikem škodovácké novinky byla ona výklopná stěna dvoumístné kabiny. Jejím posunutím dále na korbu jste automaticky vyklopily další pár sedaček, které byly poskládány za posádkou vepředu. Dvojice pasažérů vzadu si navíc užila volné nebe nad hlavou.
Jako příslušenství se ovšem prodávaly například laminátové zastřešující nástavby s okny i bez nebo krátká látková střecha, jež chránila právě dvojici pasažérů vzadu proti dešti. Zajímavé typy nástaveb se dále objevily rovněž od externích firem.
Technicky se Felicia Fun moc nelišila od standardních verzí modelu včetně užitkového pick-upu. Výběr motorizací začínal u klasického čtyřválce 1.3 MPI o výkonu 68 koní (50 kW), pokračovalo se výkonnějším 1.6 MPI o výkonu 75 koní (55 kW) a pro zájemce o naftu byla nabízen i diesel 1.9D s výkonem 64 koní (47 kW). Všechny motory pracovaly se standardní pětistupňovou manuální převodovkou.
Podobně jako užitkový pick-upu měla Felicia Fun zesílenou zadní nápravu pro možnost přepravy těžších nákladů. S nejvýkonnějším motorem jste však mohli i ve „fance“ upalovat až 163 km/h, určitě ale bez surfu na střeše.
Dnes je raritou
Těžko dnes říct, jestli se výroba Felicie Fun škodovce nakonec vyplatila a vydělala značce nějaké peníze. Volnočasový model si přirozeně našel velice úzký okruh zájemců, tudíž se mezi léty produkce 1995 až 2000 vyrobilo jen 4016 kusů.
Ve srovnání se 1,4 miliony vyrobených Felicií všech druhů a typů jde tedy o vážně mizivé procento. Unikátnosti Felicie Fun nahrávala i cenovka. Zatímco základní hatchback stál v roce 1998 nějakých 214.900 korun, Fun s motorem 1.3 MPI a stupněm výbavy LX stál 304.900 Kč, za výkonnější 1.6 MPI jste připláceli dalších 40.000 Kč a diesel byl dalších extra deset tisíc.
V současnosti je tak „fanka“ považována za vyhledávanou raritu, přičemž mnoho kusů zprvu exportovaných do světa se nyní vrací zpět do Česka s cílem renovace. Každopádně ji ale můžeme nyní považovat za důkaz, že i ve Škodě se může občas někdo zbláznit a poslat do prodeje něco zcela nevídaného. Kdoví, jestli se bude historie opakovat…