Test Ford Mondeo 2,0 TDCI: etalon třídy?

Kapitoly článku:

• Úvod, Z historie, Zkoušený vůz
• Nabízené verze, Spolehlivost, Pohled zvenčí
• Uvnitř, Pracoviště řidiče, Na silnici
• Závěr, Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty
• Kompletní fotogalerie

---

V sedmdesátých letech, kdy již nebylo možno zájemce o vznětové motorizace ignorovat, instaloval Ford do svých vybraných modelů vznětové jednotky jiných výrobců. Třeba v Granadách to byl francouzský Indenor 2,1 l, Sierra dostala odvozený 2,3 l OHV, jenž na rozdíl od pozdější konstrukce 1,8 TD s OHC a nepřímým vstřikováním vykazoval mimořádnou spolehlivost a dlouhověkost. Motor 1,8 TD ve své upravené variantě musel vydržet až do odchodu Mondea Mk. II na počátku roku 2000. S nástupem druhé generace Mondea, někdy označované Mk. III, již však byla situace, zejména vlivem expanze německých jednotek TDI, neudržitelná. Zatímco benzínové motory tak prošly pouhou evolucí, vznětové jednotky byly tím, co fordově střední třídě dosud chybělo. Přímovstřikové čtyřválce TDDI představovaly jakýsi mezistupeň, teprve jednotkami TDCI s plněním common rail se však Ford dorovnal své konkurenci a zařadil se konečně mezi špici. Mondeo patřilo k nejlepším zástupcům střední třídy svojí spolehlivostí, prostorem a jízdními vlastnostmi. Facelift „druhého Mondea“ přišel na sklonku roku 2003 a na loňském ženevském autosalonu bylo Mondeo nahrazeno zcela novou generací. My vám zde nabízíme test ojetého Mondea z roku 2002, tedy před faceliftem.  

Z historie

První generace fordova „světového“ modelu Mondeo se představila v roce 1993, když nahradila v té době již deset let starou řadu Sierra s pohonem zadních kol. Název „Mondeo“ je slovo uměle odvozené z latinského výrazu „mundus“, tedy „svět“, což od první chvíle naznačovalo ambice vozu proslavit se i za hranicemi Evropy. Zde Mondeo záhy obdrželo titul Automobil roku a jeho výroba se rozběhla i v USA. Tam se tento model prodával jako Ford Contour a luxusní Mercury Mystique, ale nebyl zde nijak výrazně úspěšný.

 
Mondeo Mk. II (1999); Sierra (1989); Mondeo ST220 (2002)

 
Mondeo 2008 vs. Mondeo 1994

V Evropě tomu bylo jinak. Tak jako legendární Sierra se i nové Mondeo stalo záhy etalonem ve střední třídě, a to ať už jde o technickou vyspělost, vnitřní a vnější rozměry, rozsah výbavy, či komfort, bezpečnost a spolehlivost. Zmíněné vlastnosti z něj udělaly bestseller jak v případě nových vozů, tak později i na trhu s ojetinami. Poslední modernizací prošlo „první“ Mondeo v roce 1999. V roce 1998 bylo v Evropě vyrobeno Mondeo s pořadovým číslem 2 000 000 a jen továrna v belgickém Genku tehdy produkovala 2 000 Mondeí denně. Novinka roku 2000 však byla úplně jiná. Oblé linie nahradily ostré přechody podobné jako na typech Focus a Ka, podobný převrat nastal uvnitř vozu. Nové Mondeo však bylo v porovnání se svým předchůdcem výrazně prostornější, bezpečnější a lépe vybavené. Ve své třídě to bylo jedno z prvních aut, jež nabídlo alespoň manuální klimatizaci již ve standardní výbavě. Podobně jako předchozí generace, také ta nová se nabízela ve třech karosářských verzích pětidvéřový liftback, čtyřdvéřový sedan a pětidvéřové kombi, které patřilo k vozům s vůbec nejobjemnějším a nejvyužitelnějším zavazadelníkem své doby. Mondeo druhé generace znamenalo pokrok v řadě ohledů včetně hlediska oprav po havárii. Hlavní díly proto nebyly přivařeny, ale pouze nýtovány. Významným příspěvkem bezpečnosti byl „inteligentní ochraný systém“ IPS, jenž sdružuje a v reálném čase koordinuje součinnost důležitých prvků, mezi které patří především dvoustupňové čelní a mohutné okenní airbagy, čidla obsazenosti sedadel, polohy řidiče a povahy nárazu, mechanické aktvní opěrky hlav, uvolnění pedálů z jejich zavěšení, čtyři kotoučové brzdy s ABS a EBD a příplatkový asistent EBA a stabilizace ESP. 

Zkoušený vůz

Vybrali jsme si stříbrný hatchback, jenž k nám byl dovezen z Francie. A to i přesto, že již na první pohled se jednalo o vůz evidentně po technické stránce zanedbaný a dlouho nepoužívaný. Třeba brzdy, hlavně ty zadní, již dlouho volaly po výměně, levé zadní kolo se dokonce „přidrhávalo“. Toto mondeo za sebou mělo lehkou čelní havárii, kterou odnesly jen nárazník a maska (na vůz byla potom instalována maska z novějšího modelu). Kapota byla lakována, odstín seděl, ale nepodařilo se stříbrnou metalízu dobře namíchat, takže na středu kapoty při určitém úhlu pohledu vidíme vystupovat žluté fleky. Přiložena byla jakási servisní knížka jisté renomované české servisní sítě, jež uváděla jako počáteční stav tachometru hodnotu 71 000 km. Nebylo zde však uvedeno VIN vozu, ani jiný důvěryhodný údaj, jenž by stav vozu nějak dokladoval. K vozu byl připraven pouze jediný klíč, chybělo rezervní kolo. Přesto se nám zdal stav tachometru nezkreslený, soudě podle opotřebení klíčových komponent a součástí interiéru. Přesto je třeba budoucího majitele tohoto vozu připravit na poměrně rozsáhlou investici do budoucnosti stroje. Toto Mondeo mělo pětidvéřovou karosérii, již lze hodnotit jako optimální variantu pro toho, kdo potřebuje enromní a variabilní zavazadlový prostor, ale přitom nechce, aby si jej ostatní pletli s vozem pohřební služby. Mondeo mělo střední výbavu odpovídající „našemu“ stupni Trend, ovšem dovybavenou o řadu užitečných prvků včetně tempomatu, stropních airbagů, digitální klimatizace nebo vyhřívaného čelního okna. Vůz byl plně funkční, až ná rádio, v němž nepracoval přehrávač CD. Ve spojení s chybějící anténou jsme tak měli možnost dosyta se nabažit klokotu vznětové jednotky.