Mám rád tohle španělské přísloví. A na vůz, který jsem testoval, sedělo jak přišité. To auto nemá malých ambicí. Na jedné straně ve mně budilo rozpaky a zděšení, na straně druhé nadšení.
Kapitoly článku:
Rychlé procitnutí
Jen považte – zrychlovalo z nuly na sto za 4,8 sekundy a dosahovalo maximální rychlosti 250 km/h. Tedy „ono“ by to jelo rychleji, ale spolehlivě zafungoval elektronický omezovač rychlosti.
Řídil jsem jedno z nejsilnějších luxusních SUV světa a cítil se jako král. Ten mohutný zátah, brumlavý, přímo medvědí zvuk supersilného zážehového motoru V8 se dvěma turbodmychadly o výkonu 525 koní pod kapotou bylo znát.
Hodně těžké - 2,3 tuny. Hodně rychlé - 250 km/h. Taková je třetí generace obřího SUV.
Jenže pak přišly první zatáčky a já jsem rychle spadl z výšin nebeských. Snadno jsem totiž podlehl dojmu, že nade mne (a ten atletický vůz) není. Téměř dvě a půl tuny vážící krabice se v táhlé pravoúhlé zatáčce, kde si vždycky pro sebe poměřuji testované vozy, rozkymácela na roletě a „šla“ do lesa…
V tu chvíli mi nepomohl elektronický systém Active Curve System, který omezuje pomocí aktivních stabilizátorů podvozku úhel naklonění vozidla, skvělý podvozek se vzduchovým pérováním s adaptivními tlumiči ani stálý pohon všech kol 4Matic (upřednostňuje zadní kola v poměru 60:40).
Podpis AMG. Sportovní pedály z ušlechtilé oceli s protiskluzovou úpravou.
Dokonce mi nepomohlo ani vzývání všech svatých. Po pravdě nevím, jak jsem nakonec vůz na okresce udržel.
Kdepak, fyzikální zákony neobelžete. Přitom jsem jel vlastně jen o něco rychleji než nedávno ve stejném místě s Citroënem C-Elysée. Jenže ten sedan byl s cenovkou 220 tisíc korun. A tohle auto Mercedes-Benz ML 63 AMG stojí s příplatkovou výbavou více než tři miliony…
Nahoru dolů
Co jsem u vozu této cenové kategorie ale ocenil, bylo vzduchové odpružení Airmatic. Mohl jsem si vybrat mezi komfortním nebo sportovním nastavením. Systém sám vyhodnocoval situaci na vozovce a přepínal celý systém na „tvrdší“ konfiguraci.
Když jsem jel rychleji, vozidlo se automaticky snížilo na světlou výšku 161 milimetrů. Při rychlosti nižší než 40 km/h se vůz zdvihl na svoji běžnou úroveň.
Samozřejmě, že jsem nelenil a vyzkoušel tuto funkci v terénu. Stačilo stisknout tlačítko a vůz opět zafungoval jako výtah, jeho maximální světlá výška pak byla 236 milimetrů.
Cestou necestou. Vůz lze přizvednout o 60 milimetrů, potom má vpředu nájezdový úhel 28 stupňů a vzadu 27 stupňů.
Obří srdce
Pod kapotou ML 63 AMG tluče 5,5litrový vidlicový osmiválec biturbo. Oproti předchozí generaci je silnější „jen“ o 15 koní, ale je výrazně úspornější. Kombinovaná spotřeba spadla podle automobilky z 16,5 litru na 11,8 litru na 100 kilometrů.
To zní sice na papíře dobře, ale musím říci, že na tuto hodnotu se dostanete, jen když pojedete hodně (ale hodně) zvolna. Tak maximálně devadesátkou. A na tu se budete muset rozjíždět s lehkou nohou na plynu.
Jinak moje průměrná spotřeba během testu neklesla pod 17 litrů, při 130 km/h na dálnici se pohybovala kolem 14 litrů na 100 kilometrů. Vozu ve městě prospěl aktivní start-stop systém (v módu Controlled Efficiency, ten je jeden ze tří, dva další jsou Sport a Manual) a pak také to, že je oproti svému předchůdci o 45 kilogramů lehčí.
Ve voze byla sedmistupňová automatická převodovka 7G-TRONIC AMG SPEEDSHIFT PLUS. Ovládala se volicí pákou DIRECT SELECT (kam na tyhle názvy chodí?) pod volantem. Stačilo se jí jen lehce dotknout a zvolit pozice P, N, R a D.
Přídavná pádla pod volantem umožňující manuální volbu převodových stupňů jsem téměř nepoužíval. Nebylo proč. Automatická převodovka fungovala bezchybně a vůz měl dostatečnou sílu, aby zvládal všechny krizové situace bez používání manuálního řazení.
Intuitivní ovládání. Mnohé automobilky takto inzerují své vozy, vyzdvihují, že nad ovládáním jejich vozů nemusíte přemýšlet. U tohoto vozu to ale platilo beze zbytku.