TEST Jeep Compass 2,0 MultiJet: Horal mezi praktičtějšími crossovery

Kapitoly článku:

• Dojem, interiér
• Motor, jízda, závěr, technické údaje
• Kompletní fotogalerie

Myšlenka malého SUV od Jeepu, kterým americká off-roadová značka paradoxně spíše doháněla nastupující trend, vznikla docela nedávno. V roce 2006 byla přestavena první generace Compassu. Laciný interiér ještě u malého amerického auta akceptujete, ale vykulený výraz byl pro mnohé fanoušky značky překážkou.

Technicky byl spřízněn s letitými Mercedesy a Mitsubishi a pro Evropu zvolený dieselový dvoulitr TDI od Volkswagenu se neukázal ve zrovna spolehlivém světle. Poměry jinak v terénu docela schopného vozu příliš nezměnil ani facelift, který Compass na trhu udržel do loňského roku, i když z Česka zmizel ještě o pár měsíců dříve.

Nyní jsme však v roce 2017 a nový Compass je tahounem projektu milovníka svetrů, šéfa koncernu Fiat Chrysler, Sergia Marchionneho. Právě spojení velkých automobilek pro Compass znamená mezigenerační zemětřesení. Je postaven na společné platformě Fiatu 500X a Jeepu Renegade, která byla pro účely SUV nižší střední třídy prodloužena. Jak se s nebývale důležitým autem pro evropský Jeep žije, jsme vyzkoušeli s vrcholnou vznětovou motorizací a výbavou Limited.

Jeden z nejhezčích

Všechna dnes populární SUV chtějí být na pohled drsnější, než třeba příbuzné kombíky. Je to součást toho segmentu, třeba jako vyšší posaz za volantem. Jenže tuto image právě Jeepu věříte snáz než ostatním. Zatímco předchůdci se mi dvakrát nelíbili, druhou generaci řadím mezi nejhezčí auta v segmentu.

Hranaté blatníky, typická maska chladiče - že jde o Jeep okamžitě poznáte. A ta oranžová mu sekne!

Přídi dominuje klasických sedm lamel masky chladiče, testovaný kus pak byl vybaven základními halogenovými světlomety, které doplňují pásky diod. Funkci denního svícení však obstarává klasický pásek s žárovkou. To však nevadí, doplňuje to ten typický zámořský styl.

Naprostou bombou je v mých očích stříbrná linka, která se táhne od předního blatníku, přes záď a zase zpět. Jinak krabicovité tvary jsou díky tomu ozvláštněny. Stejnou službu dělá záď se zajímavě tvarovanými svítilnami s LED technologií. Vše u testovaného kusu doplňuje skvělá oranžová barva, kterou se podařilo umíchat tak, aby se s vámi na cestě nezdravili silničáři, a přitom byla dost šťavnatá.

Jednodušší styl nevadí, nepraktická řešení ale ano

O interiérech amerických vozů si často v Evropě nemyslíme nic dobrého. Nelze však generalizovat, protože Američané to mají promyšlené dobře. Auta, které se k nám vozí, jsou často ta nejmenší a nejlevnější, na americkém trhu, kde jsou ceny aut obecně o poznání nižší, tvoří základ nabídky. Nejinak tomu bylo i u předchozího Compassu. Sedněte si ale do nových Cadillaců a posměšky o amerických kýblech vás přejdou.

I přes jistá zlepšení si nový Jeep Compass opět kvůli útulnému interiéru nekoupíte. Palubní deska je sice z části měkčená, ale detaily zklamou. Například když každé startování nahmatáváte to správné tlačítko, plast okolo něj je z půlky přerušen nepravidelnou a jakoby rukou seříznutou ostrou hranou. Co naopak vykouzlí úsměv na tváři jsou vykukující podobizny původního vojenského Jeepu - třeba pod koberečky, v odkládacích místech nebo u držáků na nápoje.

Interiér nepůsobí úplně hodnotně

Zábavně-informačním zdrojem je u Compassu dvojice obrazovek. Palubní počítač mezi budíky se ovládá přehledně a především zobrazuje zajímavé údaje typu teploty oleje v převodovce - dnes, kdy je vzácností i informace o teplotě oleje v motoru... Hlavní obrazovka má nezvykle čtvercový tvar. Pokud ale třeba v režimu mapy nepřepnete do plného zobrazení, spodní polovinu obsazují tlačítka menu.

Celkově systém UConnect 2 sice nabízí spoustu funkcí, ale za přehledný bych jej neoznačil - byť se na ovládání dá zvyknout. Vadí spíš pomalost softwaru. Když auto nastartujete a čekáte, než logo Jeepu doslova doskáče na pozici, kam by asi správně mělo spíš plynule zaplout, nebudí to důvěryhodný dojem, stejně jako rychlost samotné odezvy a to, že neumí česky.

Alespoň hlasitost a ladění rádia je odděleno, stejně jako klimatizace, bohužel jsou tyto prvky umístěny příliš nízko. Velkou poklonu ale skláním logice vypínání různých asistentů. Nepamatuji moderní vůz jiné značky, u kterého když jednou vypnete start-stop, hlídání pruhů nebo třeba parkovací senzory, zůstane to tak i po příštím nastartování. Díky!

Vpředu je to s prostorností v pořádku. I řidič si najde v pohodlné sedačce příjemnou polohu za volantem s dostatečným rozhledem, místo pro zadní cestující je spíše průměrem až třídním podprůměrem, stejně jako zavazadelník. Důvod hledejme v menší platformě, na které je auto postaveno.

Armádní Jeep jsme zkoumali v postsovětských Milovicích. I v terénu

Radek Pecák

Byznys

Trochu místa na šířku a kolena se dá ještě oželet, spíše mě štvou mezery v praktičnosti. Třeba elektrické ovládání víka kufru patří vůbec k tomu nejpomalejšímu, jaké jsem zažil. Když už se víko odlepí, jde to docela fofrem, ale poté, co zmáčknete tlačítko, vyslechnete si tři pomalá pípání, než se vám kufr konečně začne otevírat. Když už jej otevřete, celá rodina stačí nastoupit a obestavět se vším možným, co jen děti na zadních sedadlech dokážou vozit.

Jenže potom při nakládání zavazadel zjistíte, že potřebujete sundat zadní plato. U všech aut této kategorie absolutně žádný problém - odháčkovat, cvak, cvak a plato máte v ruce. Jenže u Compassu překáží sloupky a vám nezbude nic jiného, než osazenstvo ze zadních sedadel vystěhovat, sklopit opěradla (což nejde z kufru, a tak musíte auto obcházet) a teprve poté přes celé auto plato otočit, vyndat a opěradla opět napřímit... K tomu se ještě sedadla nesklápí do roviny a dvojité dno kufru to, obávám se, nezachrání. Možná si řeknete, že je to maličkost, ale v takto nabitém segmentu právě maličkosti rozhodují.

Jak Compass jezdí a jaký si vyslouží konečný verdikt se dočtete v následující kapitole.